mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024
i

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Když přehrady rozkvetou

 |  6. 10. 2016
 |  Vesmír 95, 580, 2016/10
 |  Téma: Sucho

Příliš mnoho fosforu spolu s vysokými letními teplotami vede v přehradních nádržích k masivnímu rozvoji sinic, které jsou na takové podmínky skvěle adaptovány. Zvláště v suchých letech rychle promění vodní ekosystém k nepoznání.

Přehradní nádrže jsou umělé vodní útvary vzniklé přehrazením původního říčního údolí, proto se většinou vyznačují podlouhlým tvarem. Je jich u nás několik set. Využívají se např. jako zdroje pitné vody, k zadržení vody při povodních, k rekreaci nebo k výrobě elektrické energie. V období sucha slouží k zlepšování průtoku pod nádrží, aby nedošlo k úplnému vyschnutí říčního koryta a ekologickým škodám spojeným s úhynem vodních organismů.

Pro většinu kaňonovitých nádrží je přítok hlavním zdrojem živin umožňujících růst fytoplanktonu (viz rámeček). Časté je vytváření podélných gradientů složení vody od přítoku ke hrázi.

Hlavními živinami určujícími úživnost nádrží jsou fosfor a dusík. Nádrže s nízkým přísunem živin jsou označovány jako oligotrofní, živinami znečištěné nádrže jako eutrofní. Většina živinového zatížení je v současnosti antropogenního původu. Zatímco množství dusíku v řadě povodí klesá, koncentrace fosforu zůstávají mnohdy stále vysoké a jsou příčinou častého výskytu sinic v letním období.

Fosfor se dostává do vodních ekosystémů převážně z bodových zdrojů (např. zaústění nedostatečně vyčištěných odpadních vod), v některých povodích mohou být významné i plošné zdroje, především splachy z polí. V mělkých eutrofních nádržích (např. Lipno nebo Nové Mlýny) se může při vyčerpání kyslíku u dna ve větší míře uvolňovat fosfor ze sedimentu (vnitřní zatížení).

Vysoké koncentrace fosforu na přítoku do nádrže způsobují, že se v blízkosti zanoření říční vody rozvíjí fytoplankton, v letním období nejčastěji tvořený sinicemi. Fytoplankton zabudovává fosfor do svých buněk, směrem ke hrázi se tak koncentrace rozpuštěných forem fosforu snižují. To má za následek omezení rozvoje fytoplanktonu v dolních partiích nádrže. Často můžeme pozorovat, že zatímco v horních částech nádrže je průhlednost (indikátor jakosti vody) nízká, směrem ke hrázi se postupně zvyšuje.

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Sucho
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Petr Znachor

Doc. RNDr. Petr Znachor, Ph.D., (*1973) v současnosti pracuje v Hydrobiologickém ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích a je předsedou České limnologické společnosti. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Jihočeské univerzity. Zabývá se limnologií nádrží a také se věnuje analýze dlouhodobých časových řad s  cílem identifikovat změny podmínek prostředí a jejich vliv na fytoplankton.
Znachor Petr

Další články k tématu

Čas na změnuuzamčeno

Voda v krajině se stala častým tématem k diskusím. V letech 1997 a 2002 postihly naši zemi rozsáhlé povodně, v létě 2015 jsme čelili nebývalému...

Ohrožená půdauzamčeno

Naši předci chránili půdu nejednou i se zbraní v ruce či si její vzorek odnášeli do exilu. Dnes se úcta a vztah k půdě postupně vytrácejí nebo se...

Vodní autogramuzamčeno

Celosvětová výroba elektřiny pohltí každý rok 15 % globální spotřeby vody. Jen v roce 2010 to bylo 583 miliard metrů krychlových. To je jako kdyby...

Zachrání nás před suchem genetika?uzamčeno

V současné době se zemědělské plodiny pěstují asi na 15 milionech kilometrů čtverečních. Velmi významnou část této rozlohy ale často zasahuje...

Savanauzamčeno

Savana je nejrozsáhlejší biom Afriky. Převažuje všude v oblastech středně vlhkých, sezőnních a teplých. Pouze v místech vysloveně deštivých ji...

Rostliny vyprávějí o suchuuzamčeno

Sledování vývojových fází rostlin během roku a jejich porovnání s jinými lety nabízí možnost pozorovat dlouhodobé klimatické trendy i bezprostřední...

Voda pro půl Českauzamčeno

Jen necelá třetina území České republiky stojí na horninách schopných fungovat jako velkoobjemové zásobárny podzemí vody. Na zbylé části území, kde...

Sucho v České republiceuzamčeno

Rádi bychom byli na budoucnost připraveni. Máme sklon očekávat, že po příznivých obdobích budou následovat období ještě příznivější. Historie však...

Voda, krajina, společnostuzamčeno

Voda je nejčastější příčinou lokálních i mezinárodních konfliktů. O fatálních důsledcích obou hydrologických extrémů se přesvědčila nejedna...

Sucho v sedmi pádech

Rozmazleni středoevropským mírným klimatem, zvykli jsme si, zvláště ve městech, žít jaksi mimo přírodní cykly. Počasí nás zajímalo pouze před...

Půdou proti suchu

Extrémní klimatické jevy jsou stále častější. V České republice se zvyšuje průměrná roční teplota vzduchu, celkové úhrny srážek zůstávají sice...

Půda – to nejcennější, co máme

Půda je pokožkou planety Země. 1 Lidé si svou pokožku chrání a jakmile si ji zraní, jsou vystaveni množství chorob a jejich tělo slábne. S půdou...

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...