i

Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Skvrny před očima

Čím je způsobeno, že občas vidíme skvrnky „uvnitř oka“?
 |  13. 7. 2017
 |  Vesmír 96, 388, 2017/7

Asi každý si jich už někdy všiml. Našedlé nebo krystalické plošky, někdy tmaví červíčci, jindy jen stíny, jako když nám přelétne před okem malá banánová muška. Prostě zákalky.

Plavou zdánlivě před očima, přičemž každé oko je má jiné, nebo jsou pouze v jednom oku. Někdy bývají ostřejší, někdy rozmazané. Nejčastěji je zpozorujeme při čtení z bílého papíru nebo při pohledu na světlou stěnu, strop či modré nebe. Pokud jste se někdy zkusili zaměřit na některou z těchto skvrnek, pak víte, že to nejde. Při nepatrném pohybu oka často rychle zmizí, a po chvíli se zase vracejí – jako drzé mouchy na jahodový koláč na zahradě. Podle toho také dostaly svůj lidový a nakonec i odborný název muscae volitantes, což znamená „létající mušky“.

Ani když se některá skvrnka nebo vločka dostane přímo do zorného pole, nedokážeme hned určit, o co se jedná. Každopádně pokud mrkneme bez pohnutí očima a skvrnka se posune či zmizí, něco vám „padlo do oka“ a smítko leží na jeho povrchu. Jestliže se však „mušky“ posunou jen málo nebo vůbec, svědčí to o tom, že jsou uvnitř oka – ve sklivci. Zákalky se nacházejí za oční čočkou, proto zůstávají neostré. Jedině když se chvíli díváme nahoru, dostanou se částečky k sítnici a jsou ostřejší.

Sklivec je hmota vyplňující vnitřek oční koule. Má rosolovitý charakter díky obsahu kyseliny hyaluronové, kterou produkují hyalocyty, buňky ve shlucích na okraji sklivce. Hrají zásadní roli v udržování jeho průhlednosti a vyrábějí také protein kolagen typu II. Sklivec není o moc hustší než voda. Chcete-li se tedy zaměřit na nějakou skvrnku, může při rychlém pohybu oka odplout ze zorného pole.

Odkud „mušky“ pocházejí? Některé představují pozůstatky růstu a dozrávání oka před naším narozením. V počátečních fázích vývoje totiž vnitřek oka plodu vyplňují různá podpůrná vlákna a buňky. Ty se zhruba v době porodu změní ve sklivec. Některé buňky nebo zlomky vláken ale mohou přetrvat a plavat ve sklivci, který se už během života neobměňuje – na rozdíl od čiré tekutiny v přední oční komoře mezi rohovkou a čočkou. Ve sklivci je také sklovitý kanálek mezi zrakovým nervem a čočkou, kudy u nenarozeného dítěte vedla cévka, jež vyživovala vyvíjející se čočku. Před narozením cévka zaniká, ale její drobné části či jednotlivé epitelové buňky zde mohou zůstat a vrhat jemné stíny na sítnici.

Nyní vidíte 25 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR studoval neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích savců. Je členem Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge). V roce 2011 získal čestnou oborovou medaili J. E. Purkyně a na návrh předsedy AV ČR medaili Josefa Hlávky.
Vyskočil František

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...