Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Poštolky, které vidí ultrafialové světlo

 |  5. 5. 1995
 |  Vesmír 74, 275, 1995/5

Severští hraboši (Microtus arvalis) jsou dávno známi svými čtyřletými cykly, ve kterých se přemnožují. Výklad tohoto jevu není zcela jednotný. Jedním má být působení dravců savčích i ptačích. Na výskytu hrabošů přímo závisí poštolky (Falco tinnunculus), které se jimi živí jako svou hlavní potravou. A tak za jakéhokoliv stavu, zejména stavu nouze, musí umět jejich sídliště najít. Čím se při tom řídí?

Každý ví, že dravci mají neobyčejně bystrý zrak. A tak vysvětlení, že mohou poštolky při tom svém létání, vznášení se a třepetání nad poli a loukami určitě dobře pozorovat, jaký je pod nimi hraboší ruch, by bylo nejočekávanější. Podle čtyř finských učenců a učenkyň vedených Jussi Viitalou z Jyväskyläské univerzity ve finském Konnevesi se však poštolky při svém hledání řídí něčím úplně jiným. Hraboši si vyznačují svá teritoria močí a výkaly. A ty silně vstřebávají ultrafialové světlo v oblasti vlnové délky kolem 370 nm. Nápadně tak (v negativním slova smyslu) vynikají ze svého okolí, které ultrafialové světlo odráží. A to pak poštolky dokáží bezpečně rozlišit a rychle podle toho odhadnout stav hraboší populace.

Zmínění badatelé si vše vyzkoušeli s poštolkami jak v laboratoři, tak při pokusech v přírodě. Tam poštolkám nabídli prostory uměle označené hrabošími značkami , místa s hraboši bez značek a úplně bez ničeho. Poštolky přednostně vyhledávaly ty uměle značené. Označkované pokusné plochy dokonce přilákaly několik kání rousných (Buteo lagopus).

Že někteří ptáci určitě vnímají vlnové délky v oblasti ultrafialového světla, prokázali plně svými elektrofyziologickými pokusy asi až D. - M. Chen a spol. r. 1984. Chenův kolektiv to zkoumal, ale tak nepěkně (vyjímal oči uspaným ptákům, aby mohla být zkoumána reakce sítnice na popudy různých vlnových délek), že se to nechce dále rozvádět. Nicméně bylo tak u 15 druhů amerických ptáků (včetně našich holubů, vrabců, vlaštovek, ale i jednoho druhu kolibříka) dokázáno, že mají v sítnici buňky citlivé právě na tu výše uvedenou vlnovou délku 370 nm. Vysvětlení této vlastnosti bylo v článku jednoduché. (Jak v moderní biologii jinak!) Některé květy a plody silně odrážejí ultrafialové světlo, zatímco okolní listoví je vstřebává. Jsou pak v takovém kontrastu ptákům dobře viditelné. Trochu by to vstřebávání ultrafialového světla zelení snižovalo rozdíly mezi hrabošími značkami a okolím, jak uvedeno, ale což. Jistě to není v tomto směru poslední slovo výzkumníků (Nature 373, 425, 1995).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Josef Chalupský

Doc. Josef Chalupský (*12. 3. 1931 — †30. 10. 2019) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na téže fakultě dlouhodobě působil a přednášel na katedře parazitologie a hydrobiologie. Miloval Japonsko, historii, umění; byl znalcem ex libris a grafiky (podle jeho charakteristického písma vznikl i font Chalupsky CE).

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...