i

Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Vývoj společnosti a cyklické vnímání času

 |  9. 1. 2017
 |  Vesmír 96, 22, 2017/1
 |  Téma: Koloběhy

Římský klub byl založen r. 1968 primárně z obav z vyčerpání přírodních zdrojů. Po necelých 50 letech k obavám přibyla hrozba klimatické změny. Jsme skutečně na rozhraní, jak naznačuje sborník stejného jména.1)

Vnímání cyklicity, toho, že se určité fenomény jakoby vracejí v čase a svým způsobem opakují, je doložitelné, až kam sahají písemné památky, a tedy paměť nejstarších civilizací lidstva. Počínaje texty z 3. tisíciletí př. Kr. přes Starý zákon a biblického Josefa až po badatele Clémenta Juglara, Josepha Kitchina či Nikolaje Kondratěva.2) Tyto cykly mohou být velmi krátké, trvající přibližně 40 měsíců (Kitchinův cyklus), zhruba sedmileté (slavné hubené a tlusté krávy z Josefova snu ve Starém zákoně) či o trochu delší než padesát let (Kondratěv). Myšlenka cyklů bývá považována za obstarožní a překonanou. To je podle mého názoru především důsledek – i když nejen – vlivu mainstreamového ekonomického paradigmatu, které proměnilo myšlenku lineárního vývoje ve smyslu neustále vyššího HDP v ideologii. Nutno dodat, že z historie není známa civilizace, která by nepřetržitě bez velkých poklesů rostla, žádný strom totiž neroste do nebe.

Hérakleitos z Efesu

Podle všeho se zdá, že vývoj civilizací má svá pravidla a jisté zákonitosti, které se objevují stále znovu, byť jejich konkrétní formy jsou pokaždé trochu jiné. Z nich je jedním z nejvýznamnějších jev, který jsem pojmenoval Hérakleitův princip.

O co jde? Hérakleitův princip odkazuje k jednoduchému faktu, že každá civilizace se svými specifickými projevy (zjednodušeně kulturou) je mimo pochybnost limitována nejen v prostoru, ale i v čase. Na základě komparativního studia civilizací je stále zřejmější, že právě ty faktory, které stojí u vzestupu daného společenského systému, jsou obvykle týmiž, které nakonec přivodí jeho krizi zjednodušeně nazývanou kolaps lépe řečeno významnou ztrátu složitosti, kdy systém již není schopen zajistit dostatek energie na udržení své stávající komplexity, a naopak mnohem více energie spotřebuje, než vyrobí. V přírodních vědách, pojem kolaps znamená skutečně vyhynutí a zkázu. Ve vývoji společností obvykle „jen“ o velký propad jeho složitosti. Po něm po určité době obvykle následuje etapa regenerace a nového vzestupu. Z toho také vyplývá pozorování druhé: pokud chceme porozumět tomu, proč se nějaký systém nachází v skutečné nebo zdánlivé krizi, je velkým omylem zabývat se pouze danou konečnou fází krize. Mnohem prospěšnější je se zaměřit na etapu, během které tento systém vznikal. Pokud identifikujeme faktory, které u tohoto vzniku a vzestupu stály, obvykle nalezneme klíč nezbytný k tomu, abychom porozuměli vlastní krizi.

Jako první se myšlenka vývoje jako cyklického procesu objevila s největší pravděpodobností u filozofa Hérakleita z Efesu, který žil přibližně v letech 540–480 př. Kr. Z jeho díla psaného k poctě bohyně Artemidy v Efesu se dochovaly pouze zlomky. Ve dvou z nich Hérakleitos říká: „Cesta nahoru-dolů, jedna a táž“ (zlomek B 60) a „Počátek a konec jsou na obvodu kruhu společné“ (zlomek B 103). Z těchto výroků pravděpodobně vyplývá, že vesmír a veškeré procesy v něm jsou cyklické a že po vyčerpání své trajektorie se vracejí do svého počátku. Pro Hérakleita hrála zásadní roli rovněž symbolika cesty, která může stoupat i klesat, ale stále je to táž cesta, kterou není možné ujít, aniž bychom se vyrovnali s tím, že se nepřetržitě proměňuje. V Hérakleitově filozofii byl významný i aspekt času, který mu pomáhal vyrovnat se s tím, že se sice po jisté době můžeme navrátit zpět do počátečního bodu či výchozího stavu, ale pokaždé je tento stav poněkud odlišný. To ostatně sám říká Hérakleitos, když hovoří o tom, že „Nelze dvakrát vstoupit do stejné řeky“ (zlomek B 91).

Nyní vidíte 22 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Koloběhy
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Miroslav Bárta

Prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr., (*1969) vystudoval egyptologii a archeologii na Filozofické fakultě UK v Praze a v Hamburku. V Českém egyptologickém ústavu FF UK se zabývá studiem hrobek ve starém Egyptě a sociálními aspekty vývoje tehdejší společnosti. Od r. 1991 se účastní českých archeologických expedic do Egypta a vede výzkumy v jižním Abúsíru, egyptské Západní poušti a Súdánu. Přednáší na  Univerzitě Karlově v Praze, v letech 2003–2004 přednášel jako stipendista Fulbrightovy nadace na Pensylvánské univerzitě ve Filadelfii. Spolu s P. Pokorným, M. Kovářem a O. Foltýnem editoval řadu úspěšných multidisciplinárních sborníků.
Bárta Miroslav

Další články k tématu

Cykly, koloběhy, …

Podle Slovníku spisovného jazyka českého je cyklus buď tematicky spjatý soubor duševních výtvorů tvořících vyšší celek, nebo pravidelně se...

Ten, co nosil kloboukuzamčeno

Vedle kořistníků do Afriky přijížděli i lidé, kteří dobře viděli a chápali místní problémy. Kromě toho, že zaznamenali tamní způsob života, dnes...

„Potížista“ dusíkuzamčeno

Naše lesy byly a stále jsou vystaveny celé řadě stresových faktorů, jako jsou např. klimatická změna, imisní zátěž či přemnožení škůdců. Podařilo...

Vlny úpadku a vzestupu hospodářstvíuzamčeno

Ekonomické cykly si intuitivně spojujeme teprve s moderním trhem a průmyslovou společností, přitom jsou tak staré jako lidstvo samo. To ovšem...

Opomíjená uhlíková past

Lesy, půda, oceány… Některé pasti, v nichž se dlouhodobě ukládá uhlík, a tím se snižuje koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, jsou dobře...

Chvála opakování

Oběhy, cykly, pulsy, kmity, okruhy, smyčky hrají v běhu světa větší roli, než se zdá.

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...