mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Podporujte ženy

– ale ne na sto procent
 |  16. 1. 2006
 |  Vesmír 85, 15, 2006/1

Podjatost je neschopnost nebo neochota posuzovatele nestranně rozhodnout mezi účastníky sporu. Nejčastěji bývají podjatí posuzovatelé nebo posuzovatelky sporů mezi mužem a ženou – vždy ochraňují ženu. Tento příklon má hluboké kořeny v evoluci a je součástí strategie přežití druhu. Jestliže byly ženy chráněny, mohly rodit a plně se věnovat dětem – jestliže chráněny nebyly, generace početně slábly, až tlupa vymřela. Evoluční biologové a evoluční psychologové tendenci chránit ženy považují za genetickou dispozici získanou přírodním výběrem, která je strategií přežití druhu zabudovanou v našich genech. 1) Běžně není našemu vědomí přístupná, dává však o sobě vědět v desítkách životních situací (viz rámeček 1 ). Úřední místa o tomto druhu podjatosti mlčí, oficiálně tedy neexistuje.

Dvojí druh podjatosti

Podjatá je většina občanů, chránit ženy odpovídá zmíněnému přirozenému příklonu. Proč se touto problematikou vůbec zabýváme? Kvůli podjatosti nadměrné, nekritické, ideologické – zbytnělé.

Představitelem běžné, normální podjatosti je například bývalý prezident Václav Havel. Ženy omilostňoval pětkrát častěji než muže, ale muže také shledává hodné udělení milosti. Představitelem druhého druhu podjatosti, tedy zbytnělé, je např. prof. J. Švejcar. Citujeme z rozhovoru, v němž otázky kladla Jarmila Škulová.

J. Škulová: „A kde je místo muže?“

J. Švejcar: „Úkolem muže je udržovat pevný celoživotní svazek. Jestli jsou někde nějaké problémy, pak musí hledat, kde jsou. Vždycky je vinen on.“

J. Škulová: „Vždycky?“

J. Švejcar: „Vždycky. Protože on nakonec má svůj hlavní životní cíl – a to je cíl rozumový. A když něco špatného dělá, je to proto, že tento svůj cíl nesdílí se svou ženou, poněvadž ona ho vždy dobře zkritizuje. A on tu kritiku nezbytně potřebuje, dělá mu dobře, nemůže bez toho být.“

Povšimněte si jasné odpovědi na pochybovačnou otázku: „Vždycky“. Vinu svaluje na muže ve 100 procentech případů.

Zbytnělá podjatost

Pro společnost je zbytnělá podjatost škodlivá, představuje dělení na bílé hyperanděly a černé agresivní ďábly. Čím škodí?

  • Uplatňuje ideologická hlediska některých směrů radikálního feminizmu. Ve svých poučkách a v boji o moc nevychází z vědeckých poznatků, ale ze spisů Engelse, levicových utopistů a radikálů.
  • Ten, kdo je chráněn absolutně, bude absolutně zkorumpovaný. Ztratí sebekritičnost, sebereflexi, vyšší morální city, schopnost pokory. Nositelé zbytnělé podjatosti jsou mistři v zdůvodnění, proč žena, která spáchala něco zlého, za to nemůže. (Že kradla a podváděla? K tomu ji, chuděru, donutili mužští: otec, manžel, partner. Tak je to vždycky, ve 100 % případů…)
  • Působí ekonomické škody. Kdyby nebylo zbytnělé podjatosti:

    — Policejní vyšetřovatel v případu Heleny Čermákové z Kladna by brzy zjistil, o koho jde, a nemusely se promrhávat peníze na to, aby stovky vojáků a policistů pročesávaly okolí a hledaly tělo její dcery.

    — ČR by nehrozily pokuty vyměřené Evropským soudem ve Štrasburku. První ze sedmnácti otců žalujících ČR, že jim netečností soudů nebylo umožněno stýkat se s vlastními dětmi, již dostává odškodné ve výši 160 000 Kč. Je pravděpodobné, že ČR zažalují mnozí z desetitisíců až statisíců otců se stejným osudem.

    — Nechyběly by preventivní medicínské programy pro muže, tudíž by nevznikala společnosti škoda předčasnými úmrtími obyvatel. 2)

  • Zbytnělá podjatost není realistické a pravdivé poznání. Je to zkreslené vnímání skutečnosti odvozené z dětského primitivního nazírání světa.
  • Zbytnělá podjatost je projevem stavů mimo normu, resp. projevem patologickým.

Jací lidé mohou být nositeli zbytnělé podjatosti?

  • Syn, jehož matka zapudila „zlého“ tatínka. Ochraňoval nejdříve matku, pak další ženy, nakonec ženy obecně.
  • Muž toužící po přízni žen, který není úspěšný, a proto kritizuje nedostatky jiných mužů, jejich nečestné záměry, nízké pudy. V skrytu duše doufá, že se mu konečně dostane uznání, obdivu a sladké odměny.
  • Muž nebo žena, jejichž vnitřní hlas „chraň ženu“ zbytněl. Může se to stát muži i ženě. Asi tak jako zbytní naše přirozená tendence – po dávných předcích – uschovávat různé již málo potřebné předměty s tím, že se „někdy hodí“.
  • Muž s přemírou mužských hormonů (zejména testosteronu). Všechny ostatní muže vidí jako nenávistné rivaly a všechny ženy jako velmi atraktivní nebo andělské.
  • Žena, která měla špatného otce. Zanedbával ji, ponižoval, zraňoval či jinak týral, popř. z něj „udělala netvora“ matčina interpretace. Ať tak či onak, léty nakupený vztek se musí uvolnit. Osoba otce už nestačí (nebo již zemřel). „Odskáčou“ si to za něj všichni muži v jejím životě.

nezmizel

Zneklidňující je, že jedinci se zbytnělou podjatostí ve stále větším počtu pronikají do médií, na akademickou půdu i do legislativy a ohlupují naši společnost. Jak naivní bylo myslet si, že s pádem totality v roce 1989 zmizí i homo ideologicus. Tento druh je velmi životaschopný, v přebarvování a v pseudohumanistické scestné argumentaci mimořádně dovedný. Problém podjatosti by zasloužil seriózní, široce koncipované výzkumné šetření, realizované některou nezávislou institucí.

Jistěže tento článek pluje proti proudu, který v současnosti zdůrazňuje křivdy páchané na ženách či rozdíly v platech mužů a žen, 3) popř. argumentuje tím, že se více peněz věnuje na výstavbu fotbalových hřišť než na tělocvičny pro rehabilitaci žen. Přenecháme soudnému čtenáři, aby hledal rozmezí různých pravd (viz rámeček 3 ), vážil proporce a učinil si vlastní úsudek.

Poznámky

1) Stejný výraz použil i Irvin D. Yalom ve své knize Máma a smysl života (Portál, Praha 2001).
2) Z. Veselský: Komplexní péče o muže, Urologie pro praxi, 2003/5. V tomto článku Z. Veselský poukazuje na úplnou absenci preventivních medicínských programů pro muže nejen u nás, ale i ve vyspělém světě. Uvádí data z Velké Británie: ročně se na specifické preventivní programy u žen vynaloží 6 milionů liber sterlinků (tj. přibližně 3 miliardy Kč), u mužů ani libra.
3) Tato studie se týká ochranitelsko-pečovatelsko-podporovatelských tendencí v nás – netýká se obsazování důležitých a vysoce placených míst muži!
4) H. E. Nass: Testamenty slavných a bohatých, Faon, Praha 1995.

Když se v roce 1995 na památku obětí této katastrofy [ztroskotání Titaniku] otevíral smuteční háj, vzpomínala osmadevadesátiletá Edith Haismanová, která se tehdy dostala do jednoho ze záchranných člunů, jak mávala otci, který stál na palubě, kouřil doutník a popíjel koňak. „Uvidíme se v New Yorku!“ volal na ni. Nikdy ho však už nespatřila.Winston Churchill v té době napsal manželce: „Na admiralitě se nemluví o ničem jiném než o ztroskotání Titaniku. Opravdu úžasný příběh. Důsledné dodržení staré námořní tradice zachránit především ženy a děti dělá naší civilizaci jenom čest. Doufám, že tato skutečnost ztiší hněv některých mladých neprovdaných učitelek, které jsou vůči mužům zahořklé a považují je za hanebné a odporné tvory. Pro Bruceho Ismaye, předsedu správní rady rejdařství, mají jen slova opovržení, protože jsou přesvědčené, že měl jít ke dnu i s lodí a posádkou. Nemůžu si pomoci, ale ta událost ve mně vzbuzuje hrdost na náš národ a jeho tradice. Přímo tu scénu vidím před očima. Na moři se zmítají čluny plné žen a dětí, jsou však pevné a bezpečné, atd. Pokud jde o ostatní, smekáme před nimi. Čest jejich památce.“O dva dny později napsal ženě znovu: „Musím na tu záležitost neustále myslet. Je to důkaz, že přes veškerou nerovnost a umělé bariéry, jež dosud přetrvávají, je naše civilizace ve své podstatě hluboce lidská, křesťanská a demokratická.

Dovedeš si představit, jak by se v takové situaci zachovali staří Římané nebo Řekové? Přednost by dostali nadutí potentáti se svými konkubínami, oblíbenými otroky a osobními strážci a pak by přišla na řadu posádka v čele s kapitánem, kdežto ostatní – kromě těch, kdo by nabídli nejvíc – by šli k čertu. Ale s takovou etikou nelze ani stavět Titaniky, ani je se ctí ztrácet.“

Martin Gilbert, Dějiny dvacátého století, 1900–1933, svazek I., s. 182, NLN, Praha 2005, překlad Šimon a Milena Pellarovi

OPRAVDU JDE O PRAVDU?

Nebo o úhel pohledu? Prověřte si, zda jste našemu výkladu dobře porozuměli (zda jsme jej podali dostatečně srozumitelně). Posuďte sami, zda se laureát Nobelovy ceny v básni projevuje jako normálně, nebo zbytněle podjatý.

Ptáte se, co dovedou ještě ženy? Patrně všechno.

Jestliže někdo položí přes propast tři stébla slámy, přejdou po nich lehkou nohou. Jak, to neumím vysvětlit, ale připomeňte si, že jejich nohy vynalezly tanec.

[následuje 6 slok oslavujících ženu]

A co dovedou muži? Není toho mnoho.

Vymyslili si válku, bídu, zoufalství a nářek raněných. Umějí vykovat šílená děla, obrátit města v sutiny a při tom vystavovat na odiv ubohou mužskou statečnost. Vymyslili benzínové pumpy a emancipaci žen.

A za polibky v jejich náručí zkonstruovali jim zvláštní sedačku, aby žena u stroje mohla ještě pracovat v posledním měsíci těhotenství.

JAROSLAV SEIFERT: Odlévání zvonů, Československý spisovatel, Praha 1969

SITUACE DOKUMENTUJÍCÍ PŘEDNOST DÁVANOU ŽENÁM

  • Záchrana trosečníků. Na palubě Titaniku bylo 1324 cestujících. Zachráněno bylo 354 žen a dětí (70 % z celkového počtu) a 138 mužů (17 % z celkového počtu).

  • Prezidentské milosti. Prezident Václav Havel omilostnil v roce 2001 celkem 99 odsouzených, z toho 60 mužů a 39 žen. Vztaženo k celkovému počtu odsouzených omilostnil každého 890. odsouzeného muže a každou 174. odsouzenou ženu.

  • Tresty smrti za totality. V období totality (1948–1989) bylo u nás za odpor proti režimu popraveno celkem 233 odsouzených, z toho 232 mužů a 1 žena (dr. M. Horáková), i když se proti režimu silně angažovalo více žen.

  • Četba s lékařskou tematikou. V Městské knihovně v Praze je pod heslem „medicína“ 752 knih, z nich jeden titul s otcovskou tematikou a 14 titulů s tematikou mateřskou. V Národní lékařské knihovně bylo pod hesly muž a muži v rozmezí let 1999–2003 zpracováno 16 článků, pod hesly žena a ženy 61 článků. V měsíčníku Praktický lékař jsme ve čtyřech ročnících (2000–2003) napočítali 29 článků s ženskou tematikou a 13 článků s tematikou mužskou.

  • Zájmová četba. V Městské knihovně v Praze je možné si zapůjčit 19 časopisů s ženskou tematikou (např. Magazín pro nevěsty, Maminka, Paní domu, Praktická gynekologie, Rakovina prsu, Svět ženy apod.) a 2 časopisy s tematikou mužskou (Men’s HealthT3 – hračky pro muže).

  • Dotace Ministerstva zdravotnictví ČR na nově zahajované projekty v r. 2003 podpořily 10 projektů zaměřených na zdravotní stav žen (např. hormonální substituční terapie u postmenopauzálních žen) a 4 projekty zaměřené na zdravotní stav mužů (např. karcinom prostaty). V tradičních projektech podpory zdraví přidělilo pro tentýž rok 13 dotací na projekty podporující zdraví žen a 2 dotace na projekty podporující zdraví mužů.

  • Dotace Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v r. 2003 rozlišitelné podle pohlaví příjemců: organizacím pečujícím o matky s dětmi 40 dotací v celkové výši 28 724 146 Kč, organizacím pečujícím o ženy (bez návaznosti na mateřství) 14 dotací v celkové výši 5 349 086 Kč, organizacím pečujícím o muže (včetně otců) 8 dotací v celkové výši 4 377 150 Kč.

  • Zdravotní pojišťovny a nadstandardy poskytované pojištěncům. V deníku MF Dnes byly 5. 12. 2003 otištěny charakteristiky devíti českých zdravotních pojišťoven, jejichž nadstandardy se poněkud různí. Pro ženy nabízejí celkem 13 nadstandardů (příspěvky na mamografii, antikoncepci, prevenci osteoporózy apod.), pro těhotné ještě dalších 7, kdežto pro muže pouze 2 nadstandardy (příspěvek na léčbu poruch potence, příspěvek na prevenci vzniku rakoviny prostaty). Příspěvek na prevenci osteoporózy je nabízen pouze ženám, i když choroba v menším procentu postihuje i muže.

  • Závěti. Kniha Testamenty slavných a bohatých 4) poskytuje přehled, komu zámožní lidé odkazovali jmění. V závětích 68 osob bylo jmenovitě podarováno celkem 169 dědiček a 124 dědiců. Při bližší analýze, komu se odkazuje lví podíl, vychází poměr 68:17 ve prospěch žen. Velký majetek je ženám odkazován zhruba 3,5krát častěji než mužům.

  • Svěřování dětí do výchovy. U soudů v ČR jsou děti otcům svěřovány do výchovy v 7–8 % případů. Je fakt, že některé děti jsou na svěření otci malé, a navíc nemá každý otec o roli vychovatele zájem. Mnozí otcové jsou také od žádosti odrazováni advokáty nebo kamarády. Přesto je uvedené procento velmi nízké.

  • Odchod do starobního důchodu. Muži mají odcházet (od r. 2007) do důchodu v 62 letech a dožívají se v průměru 72 let, ženy (bezdětné) půjdou do důchodu v 61 letech a dožívají se 78 let. Tudíž ženy budou mít téměř dvojnásobnou délku placeného odpočinku.

  • Průměrný věk. Ve Statistické ročence ČR 2003 je uvedena střední délka života obyvatel celkem 29 států (24 evropských a 5 zámořských). Např. ve Švýcarsku je průměrná délka života 77,4 roku u mužů, 83 let u žen, v Rusku 59 let u mužů a 72,3 roku u žen. Průměrný rozdíl je 14,6 roku. Ve všech uvedených státech ženy žijí déle, ve 24 evropských v průměru o 6,48 roku, v ČR o 6,5 roku. Ten, kdo si žije dobře a kdo je ochraňován, žije i déle.

Ke stažení

O autorovi

Eduard Bakalář

PhDr. Eduard Bakalář, CSc., (*1934) vystudoval psychologii na Filozofické fakultě UK v Praze. Publikoval řadu knih s psychologickými hrami (Psychohry) a na různá další témata, např. Úvahy o motivu moci, Průvodce rozvodem, Průvodce otcovstvím aj. V současné době vede Poradnu pro rozvodové problémy s dětmi v Praze 7.

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...