mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Má antropogenní činnost vliv na skleníkový efekt?

 |  5. 2. 1994
 |  Vesmír 73, 115, 1994/2

Reálný odhad hrozby skleníkového efektu zvýšeného vlivem antropogenní činnosti bude zřejmě možný až poté, co bude známo, jaké je vlastní přírodní kolísání. Instrumentální záznamy teplot jsou příliš krátké na to, aby obsáhly alespoň jeden základní 180letý cyklus přírodních dějů, určovaný sluneční soustavou (viz Vesmír 72, 365, 1993/7). Dále do minulosti jsou však už dnes k dispozici kvalitní laboratorně zpracované záznamy nepřímé, např. šířky letokruhů.

Laboratoř v Palisades v USA (Tree-ring Laboratory, Lamont-Doherty Earth Observatory) zpracovala 12 chronologIí šířek letokruhů jehličnatých stromů (Picea glauca, Larix luricina, Thuja occidentalis) ze severní Kanady a Aljašky. Z těchto chronologií, ze tří chronologií ze severního Uralu (Larix sibirica, Picea obovata) a z 5 chronologií ze Skandinávie (Pinus sylvestris) byla rekonstruována povrchová teplota vzduchu arktické oblasti za posledních 300 let (1681 - 1969). Tato rekonstrukce byla opřena o globální teplotní řadu v intervalu 1880 - 1969. (D’Arrigo a Jacoby, Climatic Change 25, 163 - 177, 1993.) Rekonstruovaná teplota má maxima kolem roku 1760 a 1940, minimum kolem roku 1840.

Pro srovnání je pod obrázkem teplot, rekonstruovaných z nepřímých záznamů, uveden záznam instrumentální, a to povrchové teploty vzduchu ve střední Evropě (TCE, 1753 - 1980, 13 stanic, plná čára), ze Severní Ameriky (T’NA, 1825 - 1980, 10 stanic, tečkovaně) a pro severní polokouli (TNH, 1851 - 1980, kroužky), (Charvátová a Střeštík, 1993).

Shoda nepřímého a instrumentálního záznamu je překvapivě dobrá i v detailech. Teplotní výkyv je samozřejmě různý v různých zeměpisných šířkách. Základní 180letý cyklus přírodních dějů je zřejmý. Záznamy (do roku 1980) nenaznačují, že by vliv antropogenní činnosti byl významný.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivanka Charvátová

Ing. Ivanka Charvátová, CSc., (*1941) vystudovala na Stavební fakultě ČVUT geodetickou astronomii a geofyziku. Je vědeckou pracovnicí Geofyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i. Zabývá se pohybem Slunce kolem těžiště sluneční soustavy jako pravděpodobného zdroje proměnlivosti solárně-terestrických i klimatických jevů a jeho využitím k prognózám. (ich@ig.cas.cz)

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...