Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 4
Vesmír č. 4
Toto číslo vychází
6. 4. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Dubnové číslo Vesmíru
• Biologické čtvrtky ve Viničné
program na nejbližší semestr
reklama

Stanislav Beneš: Obsahy a bilance prvků ve sférách životního prostředí

I. díl, 88 str., 1993, II. díl 158 str., 1994; Náklad 2 500 kusů, cena neuvedena – pravděpodobně neprodejný tisk, vyd. Ministerstvo zemědělství ČR, Praha
Publikováno: Vesmír 73, 434, 1994/8
Rubrika: Nad knihou

Půda tvoří největší nerostné bohatství našeho státu. Posledních 40 let byla vystavena radikálním změnám, jako je zvýšená eroze, zhutňování, okyselování, kontaminace stopovými prvky, vymývání živin a snižování obsahu organické hmoty. Půda má schopnost tlumit nepříznivé vlivy průmyslu a dopravy. Zachycuje a pufruje antropogenní kontaminaci, tím v sobě koncentruje stopové prvky, které mohou přecházet do potravin. V posledních dvaceti letech byly provedeny tisíce, možná desetitisíce analýz hlavních i stopových prvků našich půd. Většina výsledků nebyla nikdy publikována a z těch publikovaných je opět většina uvedena v různých, často nestandardních periodikách.

S. Beneš v dvousvazkové monografii shrnul tisíce analytických dat týkajících se chemického složení hornin z hlediska půdotvorných substrátů, distribuci vázaných i uvolnitelných stopových prvků a bilanci vstupů a výstupů prvků ze substrátu, půd a plodin. Výsledkem je neobyčejně cenná příručka, která formou tabulek s minimálním doprovodným textem podává obrovské množství informací o stopových prvcích v jedné z nejdůležitějších částí životního prostředí – v půdách. Asi 200 stran celostránkových tabulek o velikosti A4 popisuje tak široké množství geochemických vztahů, že se vymyká možnostem této recenze.

Přestože se autor netají tím, že některé tabulky mají jen informační charakter a zasloužily by si další zpřesnění, je zřejmé, že tato monografie představuje základní dílo svého oboru, jež bude dlouhou dobu sloužit všem, kteří se zajímají o kontaminaci i přirozená pozadí našich půd. Je tu však jedna potíž – publikace vyšla jako interní tisk Ministerstva zemědělství ČR a nedá se koupit, natož distribuovat k ostatním zájemcům. Dlouhodobě jde o neudržitelnou situaci, kterou by měly projednat grantové agentury a tiskové odbory jednotlivých ministerstev. Řada zajímavých publikací totiž vychází s nějakým druhem finanční podpory např. grantových agentur, a tudíž není prodejná. Informace tak přestává plnit svoji funkci, protože se v mnoha případech k uživateli vůbec nedostane a případní zájemci se často o existenci publikace ani nedovědí.

Z vědeckého hlediska má monografie jeden problém – autor přejímá data laboratoří, za jejichž přesnost pochopitelně nemůže ručit. P. Skřivan ve svých pracích z geochemie a životního prostředí ukazuje, že čím úzkostlivěji a pečlivěji zacházíme se vzorky a analytickými procedurami, tím jsou obsahy např. těžkých prvků ve vzorcích nižší. Je to tím, že dnešní analytické metody jsou tak přesné a životní prostředí tak kontaminované, že je např. nutné balit láhve na vzorky, protože při volném uložení v automobilu stačí jeden průjezd Prahou, aby aerosol, který ulpí na povrchu lahví, závažně zkreslil analytické výsledky. Z tohoto důvodu se často setkáváme s nadhodnocenými obsahy například u atmosférických depozicí, kde by atmosféra měla být hlavním kontaminantem např. u kadmia. Přesnost analytických dat pak pochopitelně ovlivňuje výpočty bilancí jednotlivých prvků.

Postoj autora je v této záležitosti jednoznačný a záslužný: „Ano, některá data jsou informační a potřebují další zpřesnění. Nejprve je však nutné shrnout a uspořádat dosavadní chaos.“ A to se zdařilo.

Citát

KARL KRAUS /1874-1936/, rakouský spisovatel

Já a má veřejnost si dobře rozumíme: ona neposlouchá, co říkám, a já zas neříkám, co by ráda slyšela.

Diskuse

Žádné příspěvky