Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 4
Vesmír č. 4
Toto číslo vychází
6. 4. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Dubnové číslo Vesmíru
• Biologické čtvrtky ve Viničné
program na nejbližší semestr
reklama

Jeskyně a objevy

Publikováno: Vesmír 77, 490, 1998/9
Obor: Geologie

Na Havaji K. Allred prolezl a zmapoval lávovou jeskyni Kazumura, která dosáhla překvapivé délky 62 km a převýšení 1100 m! Lávové jeskyně vznikají v lávových proudech. Láva tuhne nejvíc na bocích, při kontaktu se vzduchem. Zde se vytvoří pevný strop, zatímco střed proudu je ještě tekutý. Odtud pak láva steče dolů do údolí a zanechá za sebou oválný tunel. Ten bývá zdoben zvláštními lávovými krápníky, vzniklými stékáním lávy v polotuhém, těstovitém stavu. A protože mnoho vulkánů leží na ostrovech a jsou starší než holocén, během kterého hladina světového oceánu stoupla asi o 120 m, končí řada lávových jeskyní hluboko v moři. Celkem pravidelně se v nich objevují nové druhy troglobiontů (podzemních organizmů), a to až po úroveň mořské „stonožky“, dlouhé jako prst, která patří do nové třídy – Remipedia (New Scientist 155, 26, 13. 9. 1997). Za úspěch vděčí objevitel nejdelší lávové jeskyně Kazumura svému šestiletému synovi Forrestovi, který prolezl ty nejužší partie lávové trubice. W. R. Halliday to komentuje slovy, že rodinu Allredů na Havaji již nic nezastaví. (Int. Caver 20, 43, 1997)

Velmi úspěšné jsou britské výpravy do Vietnamu. V tomto roce zde Britové objevili 30 km nových chodeb. Jejich taktika je velmi prostá. Vyberou si nějakou, pokud možno velkou řeku a jdou tak dlouho, až jim zmizí někde v podzemí. Pak rozsvítí baterky a proplouvají kilometry dlouhé partie obrovských chodeb a žertují při tom o příliš přítulných pijavkách. Cestou míjejí dosud neprozkoumaná ústí chodeb. I přes idylický ráz má tento druh výzkumů obrovský praktický význam pro zavlažování a zásobování vodou. (Caves and Caving 77, 27, Autumn 1997)

Mnohem skromnější, ale neméně zajímavé byly objevy ve střední Gobi v Mongolsku. Britové zde objevili zanesené a neotektonicky rozbité relikty původně rozsáhlého jeskynního systému, v jehož existenci v tak aridní zóně nikdo nevěřil. Systém, nejspíš třetihorního stáří, vznikal v dobách, kdy oblast Gobi musela být poměrně vlhká a protékaná řadou toků. Britové si pouze stěžovali na to, že po vyfotografování tajné vojenské základny byli zatčeni. Naštěstí byli schopni prokázat, že turistický průvodce Lonely Planet´s Guide to Mongolia uvádí tuto tajnou základnu jako turistickou pamětihodnost. (Caves and Caving 77, 22, Autumn 1997)

Z dalších důležitých objevů uveďme výsledky výzkumu jižní Kambodže, trvajícího několik sezon. Kromě 37 jeskyní o celkové délce 11,5 km byly objeveny tři podzemní svatyně z 6. st. po Kristu z období Funan. (Denneborg et al., German Speleogical Campaign Cambodia 1996)

Soubory

Článek ve formátu PDF: 1998_V487-490.pdf (108 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky