Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 1 / 1995

Vyšlo 05. 01. 1995

Podporujte svůj rod

str. 3 | Ivan M. Havel
Jsme jen lidé a není proto divu, že máme potíže se vyrovnat s úvahami, teoriemi, ba i vědami o tom, jak se světu stalo, že jsme tu my, lidé. Zvlášť to platí o vývojových teoriích, o nichž se vzrušeně debatuje už skoro půldruhého století, často s emocemi, s jakými se v jiných...

Proč asi? Chybí osvěta

str. 4 | Jaroslav Novotný
Těšil jsem se na debatu v pořadu Sedm dní v televizi Nova mezi V. Klausem a M. Zemanem. Z ní mne zaujal problém Temelín a referendum. Proboha, pro koho referendum? Pro vědce-odborníky, nebo pro prosté spoluobčany? A naši vysokoškolští profesoři nevidí, neslyší, nečtou. Dlouhodobě...

Sarajevo a vodíkový balon

str. 4 | Milan Miessler
Bohužel historie a zkušenost z posledních deseti patnácti let k prognózám čisté a jaderné energetiky nevede. Na “absolutně bezpečné″ reaktory veřejnost čeká již velmi dlouho, vlastně již od r. 1946. Projekty reaktorů se zvýšenou bezpečností jsou drahé, reaktory objemné...

Komu Koniášovu medaili

str. 4 | Karel Samšiňák
[...] Byl bych velmi rád, kdyby se soubor prací F. A. Kolenatiho našel, i když teď leží poněkud stranou mých zájmů. V roce 1900 jsem našel ve Státním ústředním archivu protokoly výslechů, kterým byl Kolenati podroben r. 1848 pro podezření z účasti na svatodušních pražských bouřích....

G-proteiny a přenos buněčných signálů

str. 5 | Zdena Tuháčková
Četné metabolické pochody a regulační procesy jsou v buňkách řízeny podle informací, které se do buňky dostávají z vnějšího, mimobuněčného prostoru od jiných více či méně vzdálených buněk. Tyto informace jsou většinou k buňkám přinášeny biologicky aktivními látkami, jako...

Zebřička jako model vývoje obratlovců

str. 7 | František Sládeček
V jednom z minulých čísel Vesmíru (72, 533, 1993/10) jsme si ukázali některé z nejvýznamnějších modelových objektů, umožňujících poznat různé stránky genového řízení vývoje živočichů. V posledních asi 10 letech to byla především drozofila, jejíž výzkum přispěl...

Ovplyvňuje učenie evolúciu?

str. 8 | Vladimír Kvasnička
Jeden zo základných problémov evolučnej biológie je popis mechanizmu vzniku komplexných orgánov v priebehu evolúcie. Tieto orgány sú užitočné len vtedy, ak sú plne rozvinuté a formované. Názor ortodoxných evolucionistov na tento problém je, že tieto zložité orgány v priebehu evolúcie...

Roviny Času

str. 10 | Stanislav Komárek
Při pohledu na jakoukoli věc, ať už přírodninu či umělý výrobek, lze s výkladem jejího smyslu naložit dvěma zásadně odlišnými způsoby, řekněme "synchronně" a "diachronně". První z nich odvozuje smysl, fungování a provázanost dotyčné věci, třeba divizny či...

Dusíkový paradox

str. 11 | Věra Straškrabová
Fosfor a dusík jsou nejdůležitější živiny, jejichž koncentrace a dostupnost ve vodních ekosystémech podmiňuje primární produkci řas a sinic, tedy eutrofizaci. V posledních 50 letech našeho století se v Evropě významně změnilo chemické složení říční vody. Způsobil to přísun...

Ako mrznú drevnaté rastliny

str. 13 | Marta Hubáčková
V prvom čísle 67. ročníka Vesmíru sa Václav Kůdela zaoberal problematikou poškodenia rastlín jarnými mrazmi v súvislosti s epifytnými baktériami. Zaujímavé sú aj nové pohľady na mechanizmy tolerancie opadavých drevnatých druhov voči zimným mrazom. Na úvod mi však dovoľte niekoľko...

Biosféra jako smetiště genů?

str. 15 | Jaroslav Drobník
/viz rovněž glosu Radima Brdičky 74, 32, 1995/1/ Podíváme-li se na modř oblohy nebo na její třpyt v noci, když je vyhvězdíno, měla by se ozvat ve svědomí člověka pozemského výčitka, že z té krásy jsme za posledních několik desetiletí udělali smetiště. Produkty našich úspěšných...

Klimatické změny a vývoj krasových sedimentů

str. 16 | Václav Cílek, Vojen Ložek
Minulost je každou chvíli jiná a budoucnost už není, co bývávalo Během posledních dvou milionů let prodělaly zóny mírného pásma sérii dlouhých, teplých a chladných období. Před posledními 10 tisíci lety definitivně ustoupil severský kontinentální ledovec a nastoupil zatím poslední teplý...

O včelích tanečcích, orientaci a robotech

str. 25 | Pavel Hošek
Včela medonosná (Apis mellifera) je jedním z nejstarších živočichů využívaných člověkem. Včela a informace o jejím chovu se objevují již na sumerských tabulkách či v textech starých Egypťanů. Na neobyčejně zajímavou schopnost včel sdělit si navzájem místo, na němž je k nalezení...

Radiokarbon a biblický exodus

str. 28 | Václav Cílek
Datování pomocí radioaktivního izotopu 14C má jednu dobře známou vlastnost - obrací vniveč obecně přijímané chronologie. Na poslední radiokarbonové konferenci v Glasgově v srpnu 1994 skromně a nevtíravě vystoupil americký fyzik G. E. Aardsma s názorem, že jeho výsledky jistě revolučním...

Od buněk k molekulám

str. 29 | Václav Hořejší
Úkolem imunitního systému je obrana organizmu proti cizorodým látkám, mikroorganizmům a vlastním buňkám, které se vymkly kontrole. Imunitní systém musí být schopen rozeznávat normální složky organizmu od složek abnormálních a cizorodých. Radikálním mechanizmem likvidace nežádoucích buněk...

Biosféra jako smetiště genů

str. 32 | Radim Brdička
(K článku J. Drobníka 74, 15, 1995/1) Skutečnost, že u nás neexistuje - a pokud existuje, pak rozhodně mimo povědomí většiny občanů - dohoda o pravidlech hry na vědeckém poli, a zvláště při hře s genomem, případně i lidským, je pociťována často jako nedostatek. Zvláště porovnáme-li se s...

300 let objevu pohlavnosti u rostlin

str. 33 | Viktor Žárský
Také botanika má své “koperníkovské″ obraty a objev pohlavnosti u rostlin, který učinil na konci 17. století tübingenský profesor medicíny a ředitel botanické zahrady Rudolph Jakob Camerarius, k takovým obratům bezesporu patří. Narodil se r. 1665 jako syn profesora medicíny Eliase...

Vzpomínka na Linuse Paulinga

str. 35 | Rudolf Zahradník
Nedlouho poThompsonově objevu elektronu (1897) byla patrná snaha vytvořit teorii chemické vazby založenou na elektronech. Nejdál dospěli G. N. Lewis (1916) a I. Langmuir (1919); přesto, že jejich představa kovalentní vazby, spojená sdvojicí elektronů (elektronový pár), je dosud dobře přijatelná,...

Poznámky k dílu Linuse Paulinga

str. 37 | Jaroslav Koutecký
Nedávno zesnulý Linus Pauling je příkladem velmi všestranného badatele, který měl vzácný dar postřehnout podstatné rysy problémů, jež řešil. Mohl tedy pro daný problém méně důležité rysy zjednodušit nebo zcela zanedbat a tímto způsobem dospět k užitečnému a často i velmi názornému...

Kvantová chemie a počítače

str. 38 | Stanislav Záliš
Počátkem padedesátých let, vdobě kdy Linus Pauling získal Nobelovu cenu, počítače umožňovaly racionalizaci výpočtů složitých matematických vzorců, které se vyskytují vkvantové teorii. Byla navržena schémata řešení Schrödingerovy rovnice avyvinut matematický aparát vhodný kjejich řešení...

Vladimír Mařík, Olga Štěpánková, Jiří Lažanský a kolektiv: Umělá inteligence (1)

str. 43 | Jozef Kelemen
Podľa slov vedúcich autorského kolektívu je recenzovaná kniha 1. dielom učebnice umelej inteligencie, ktorá “... z celej škály potenciálne možných pohľadov na problematiku umelej inteligencie zdôrazňuje ... prístup technický a aplikačný.″ Vysporiadať sa s takto postavenou úlohou...

J. J. Baumel: Handbook of Avian Anatomy: Nomina Anatomica Avium

str. 44 | Vladimír Komárek
Prof. J. J. Baumel z Washingtonské univerzity se zasloužil o vydání základního díla z morfologie ptáků. Není to pouze slovník latinských pojmů, ale soubor názvů doprovázený zasvěceným komentářem a obohacený velkým množstvím názorných a vesměs originálních obrazů. Je to publikace,...

Labe, řeka současnosti a budoucnosti

str. 44 | Václav Cílek
Délka Labe na území ČR je 379 km a plocha jeho povodí je o 2,7 % nižší než plocha Čech. Ročně z Labe odebíráme skoro 1 miliardu m3 pro závlahy a chlazení elektráren. Voda nerespektuje politické hranice, a proto je nutné ve sjednocující se Evropě zachovávat její množství a kvalitu....

Jedovaté rostliny, Lesní rostliny, Léčivé rostliny, Luční rostliny.

str. 44 | Milan Dundr
Za nemalý peníz jsem u firmy Diatext zakoupil pro naše gymnázium 4 sady diapozitivů. Domníval jsem se, že budou obsahovat výběr nejběžnějších lučních, lesních, léčivých a jedovatých rostlin. V každé krabičce je 33 diapozitivů, tzn. očekával jsem 132 různých rostlin z Čech, typických pro...

Islandský botanik Áskell Löve zemřel

str. 46 | Zdeněk Černohorský
Před více než 10 lety vyšel článek nazvaný “Island známý a méně známý″ (Vesmír 63, 153, 1984/5). V něm je Áskell (čti Ausketl) Löve, významný botanik, jmenován na dvou místech. Na prvním místě tam píši o překladatelce, která počátkem 60. let připravovala 2. české...

Josef Charvát a jeho svět

str. 47 | Josef Charvát
Nový rok, úterý 1. ledna 1957Pohled zpátky a pohled dopředu. Nejprve osobní úvahy. V uplynulém roce jsem povolil v práci. Nic z toho, co jsem začal a plánoval, jsem nedokončil. Nenapsal jsem klinickou endokrinologii. Nenapsal jsem knížku o nadledvinkách. Nedal jsem dohromady knihu o klinické...

Listopad ve vědě

str. 50 | Ivo Budil
V naší Galaxii rychleji než světlo?Výroku Alberta Einsteina, že není možno pohybovat se rychleji než světlo, stále pevně věříme. A přesto některé vesmírné objekty působí dojmem, že rychlost světla značně překračují. Dokud se jednalo o některé velmi vzdálené galaxie, kde lze pozorovat...

Z odborných časopisů

str. 53 | redakce
Fermatova věta opět na scéněA. Wiles předložil poprvé důkaz velké věty Fermatovy 23. června 1993 na konferenci na Cambridžské univerzitě, kde r. 1977 získal doktorát. Důkaz učinil na matematickou veřejnost ohromný dojem záběrem rozličných matematických disciplín. Proto i prověření důkazu...

Nastává revoluce ve slunečních článcích?

str. 55 | Jan Valenta
Zásady trvale udržitelného rozvoje nám velí nespotřebovávat energii, která se na Zemi hromadila miliony let, ale jen takovou, která je tu nyní a neustále se obnovuje. To znamená využívat především slunečního záření, jehož celkový výkon dopadající na zemský povrch je 40x1015 W...

Alzheimerova choroba a glykace bílkovin

str. 55 | Ivo Syrový
Glykace bílkovin je soubor reakcí, při kterých jednoduchý cukr reaguje s aminoskupinou bílkoviny. Vzniká řada meziproduktů, poslední produkty se nazývají AGEs (advanced glycosilation end-products). Bylo prokázáno, že glykované bílkoviny (krystaliny oční čočky, kolagen a některé lipoproteiny)...

Juka

str. 55 | Josef Chalupský
Juka druhu Yucca elata má mít jediného, věrného opylovače. Měl by jím být mol Tegeticula yuccasella. Samičky tohoto mola obletují v noci květy juky, které v té době nejvíce voní. Sbírají pyl z prašníků jednoho květu a navštěvují vaječné buňky květu druhého. Když zjistí, že...

K významu sexuality v evoluci

str. 55 | František Sládeček
I když nepohlavní rozmnožování je pro řadu forem velmi efektivní, jsou tyto druhy obecně jen krátkodobými, dočasnými výhonky pohlavně se rozmnožujících předků. Je dávno známo, že ačkoliv pohlavní rozmnožování nepřináší individuu žádnou výhodu, je výhodné pro evoluci druhu. Je...

Zpochybněná supernova

str. 56 | Josef Chalupský
“Ve druhém roce období vlády Čung-pching, desátého měsíce ve dni ‘kuej-chaj’ (v našem datování by to mělo být 7. prosince 185 po Kr.) se objevil uprostřed souhvězdí Nan-men (Jižní brána) nový ‘hvězdný host’. Zdál se velký jako polovina ‘jenu’ (což...

Sideropenie a neostrá logika

str. 56 | Josef Berger
Železo je čtvrtým nejrozšířenějším prvkem na naší planetě. A přesto mnoho lidí trpí jeho nedostatkem. Důsledkem nedostatku železa, který označujeme jako sideropenii (řec. sideros – železo, penia – chudoba), může být úbytek krevního barviva hemoglobinu, tzv. sideropenická...

Problémy francouzské vědy

str. 57 | Jan Valenta
Největším státním badatelským zařízením ve Francii je Státní ústředí pro vědecký výzkum (Centre national de la recherche scientifique – CNRS). Zaměstnává kolem 25 tisíc lidí, z toho asi 11 tisíc vědců, 8 tisíc inženýrů a 5 tisíc techniků v 1 300 ústavech (údaje z r. 1991)....

BMBWT

str. 57
Překvapením nového vládního kabinetu Helmuta Kohla je jmenování 43letého právníka Jürgena Rütgerse do čela ministerstva pro výchovu, vědu výzkum a technologie (Bundesministerium für Bildung, Wissenschaft, Forschung und Technologie). Ministerstvo vzniklo sloučením ministerstva pro výzkum s...

Jak psát populárně?

str. 57 | František Daneš
Mám na mysli to, jak psát o odborných a vědeckých tématech tak, aby článku nebo i rozsáhlejší práci porozuměli takoví čtenáři, kteří nejsou specialisty v daném oboru, ale mají zájem o něj i předpoklady věci porozumět – tedy např. čtenáři Vesmíru. Dnes se ve světě o popularizaci...

Psychoterapie prostoru

str. 58 | Jiří Fiala
Naše základní pojmy, tj. ty pojmy, které se nacházejí v základech našeho vědění a poznání, na nichž naše vědění a poznání stojí, jsou právě ty pojmy, které nejvíc vzdorují analýze a definici. Třeba čas, prostor, číslo. Takovým pojmům se říká - bez nádechu ironie -...

ze starších ročníků Vesmíru

str. 58
Posvátný fík má velký význam v dějinách buddhismu. Je to onen posvátný strom Indů, pod nímž prý poznal pravdu a došel osvícení Buddha. Ale již před Buddhou byl ctěn Indy a není divu, že na sebe obracel pozornost lidu. Jeho vodorovné větve, vypouštějící sloupovité vzdušné kořeny...