Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 4 / 1996

Vyšlo 05. 04. 1996

Úvaha u krbu

str. 183 | Ivan M. Havel
Člověk asi šlápl vedle. Spálil si většinu zásob paliva, které mu Země zanechala z dob svého uhlotvorného mládí, a co je horší, už si na to pálení natolik zvykl, že se bez něho neobejde. Člověk – rozumí se lidstvo v celku, ne nějaký konkrétní člověk (jako jsem já nebo kolega...

Životní prostředí a trvale udržitelný život

str. 184 | Vladimír Srb
[...] Podle Richarda Martyho z americké EPA je principem [demokracie] informovanost – právo vědět a [...] povinnost být informován těmi, kdož mají příslušné informace. V USA si také uvědomili, že právo vědět nese i úkol být připraven adekvátně reflektovat sdělované poznatky, tj....

Evoluce pohlavního rozmnožování

str. 184 | Tomáš Krásenský
[...] Diskusi o rozdílu pohlavního a vegetativního množení jsem se jednou pokusil vést i u nás na škole. Na otázku, proč asi tolik organizmů “používá″ právě ono pohlavní rozmnožování, jsem se – od studentek střední školy – dověděl argument, který by se dal tesat:...

Lék proti aidsu léčí také leukemii

str. 184 | Antonín Holý
[...] Autor používá pro “hairy cell leukemia″ výrazu “vlasatá leukemie″, což může být laboratorní slang, ale rozhodně se jedná o onemocnění nazvané v češtině “trichocelulární leukemie″ či “leukemie z vlasatých buněk″ (tak to používá nepochybná...

Je to prostě zavedená praxe?

str. 184 | Jiří Vácha
Přispěl jsem nedávno malým příspěvečkem do Vesmíru a rozhořčil se, jak byl můj konservativní pravopis – byť s korektními dubletami – redakcí předělán na -izmy, ­zofie a pod. Redakce mi sdělila, že se s tím nedá nic dělat, že je to prostě ve Vesmíru zavedená praxe. Nejsem...

Energetická bilance Země

str. 185 | Jaromír Plešek
Faktografie k energetice se hemží obrovskými čísly. Jakž takž si dovedeme představit dejme tomu tisíc desetihaléřů (sloupec vysoký dva metry, o hmotnosti 600 g), ale už s milionem desetihaléřů bychom měli potíže (výška sloupce 2 kilometry a hmotnost 600 kg). Miliardy lidí nebo let, gigatuny...

O šíření signálů v živých organizmech

str. 191 | Petr Jirounek
/pokračování z předchozího čísla/ A nyní k příběhu, který jsme nakousli a opustili v okamžiku, kdy Fatt s Katzem poprvé naměřili miniaturní synaptické potenciály, Robertson a někteří další objevili synaptické váčky neboli vezikuly a del Castillo opět s Katzem formulovali svoji...

Vesmírný laser

str. 194 | Jan Valenta
V srpnu minulého roku bylo poprvé zpozorováno přírodní laserové záření z disku vodíkového plynu kolem hvězdy MWC 349 v souhvězdí labutě (Science, September 1995, str.1336). Pozorování se uskutečnilo při jednom z posledních letů NASA Kuiper Airborne Observatory, která je umístěna na palubě...

Betelgeuse a radost z poznání

str. 195 | Josip Kleczek
Hvězdy jsou pro oko bodové zdroje záření, jeví se nám na obloze jako svítící body. Naopak Slunce, Měsíc, Velká galaxie v souhvězdí Andromedy, Magellanova oblaka, polární záře... jsou protažené zdroje, vidíme je pod určitým zorným úhlem. Rozhraní mezi oběma skupinami zdrojů je dáno...

O přeskakujících genech

str. 196 | Václav Pačes
Lidská buňka má v jádře 23 párů chromozomů. Dvaadvacet párů jsou tzv. autozomy a jeden pár jsou pohlavní chromozomy. U žen je tento pár tvořen dvěma homologními (v podstatě totožnými) chromozomy označovanými písmenem X, u mužů je pár pohlavních chromozomů tvořen jedním chromozomem X...

Okénko do nejvzdálenějšího vesmíru

str. 197 | Miroslav Plavec
Astronomové, zejména ti, kteří se zabývají kosmologií a vůbec studiem vzdáleného vesmíru, dostali k vánocům 1995 zcela pozoruhodný dárek: Hubblův kosmický dalekohled pronikl dále do vesmíru než kterýkoliv dalekohled předtím a pořídil snímky galaxií, které nikdo předtím neviděl;...

Fyzická aktivita škodí zdraví

str. 198 | Jiří Wilhelm
Již delší dobu je známo, že fyzická aktivita iniciuje oxidační poškození lipidů biologických membrán, tzv. peroxidaci lipidů. Pokusy se dělaly zejména na zvířatech, kde se závislost mezi rozsahem peroxidace lipidů a intenzitou fyzické aktivity prokázala jednoznačně. U lidí byly výsledky...

Klementajn zpívala o Měsíci

str. 203 | Jaroslav Klokočník
Sondu vyhotovili v r. 1992 (NASA a Ministerstvo obrany USA, Ballistic Missile Defense Organization). U Měsíce pobyla dva měsíce a pak měla být navedena na dráhu s cílem průletu kolem vybrané planetky. Za 71 dní (únor až květen 1994) vyslala Clementine 2 miliony digitálních obrázků Měsíce ve...

Nechte je žrát kyanidy!

str. 204 | Václav Cílek
Výzkumnící z amerického úřadu pro dolování identifikovali bakterii Pseudomonas pseudoalcaligenes, která oxiduje a tím odbourává zbytkové kyanidy. Její přirozené populace žijí v důlních vodách a na odkalištích, ale nejsou příliš početné, takže likvidace kyanidů je pomalá. Množení...

12 000 let staré vlasy „vráceny“ Indiánům

str. 206 | Miroslav Prokopec
Metody, které moderní archeologie používá při svém výzkumu, se stále zlepšují a poskytují nesrovnatelně více informací, než tomu bylo dříve. Není snad vědního oboru, který by nepatřil k pomocným vědám archeologickým. Kromě vědeckých oborů jsou to laboratorní metody biochemické,...

Paleontologie a amatérští sběratelé

str. 207 | Zbyněk Roček
Po celém světě se diskutuje o tom, jak se vyrovnat s negativními důsledky skutečnosti, že za zkameněliny se platí velké částky a že se proto staly nejen obchodním artiklem, ale mnohdy i předmětem kriminální činnosti. V tomto ohledu je můžeme srovnat s uměleckými díly, ale na rozdíl od...

Experimentální studium šéfů

str. 208 | Aleksi Šedo
Rozhovor s G. S. Beckerem, nositelem Nobelovy ceny za ekonomii, který vyšel loni v týdeníku Respekt, se mimo jiné zabýval i aspekty sociální biologie. Teprve při jeho četbě jsem si plně uvědomil to, co jsem tušil již dlouho. Biologické regulce na úrovni buněčné a na úrovni sociální jsou si...

O krok blíže k Enterprise

str. 209 | Jiří Dolejší
Vzrušený zájem veřejnosti vzbudila zpráva o devíti atomech antivodíku, které vyrobil a detektoval tým fyziků z Jülichu, Erlangenu, Darmstadtu a Janova v CERN, pod vedením prof. Waltera Oelerta. Potkat pozitrony nebo antiprotony samotné je dnes triviální — CERN má urychlovače, kde se jich již...

Přemůže molekulární biologie aids?

str. 210 | Jiří Kraml
Nejrozšířenější infekční původce aidsu je retrovirus (RNA-virus) HIV-1, který při svém šíření lidskou populací velmi rychle mutuje. Tato vlastnost spolu se schopností unikat obranným mechanizmům imunitního systému znemožňuje přípravu účinné vakciny k aktivní imunizaci. Ta je ostatně...

Nové cesty v boji s HIV

str. 213 | Magdaléna Krulová
Virus HIV je nebezpečný tím, že dokáže přelstít imunitní systém a úplně jej zničit. Miliony lidí očekávají od vědy naději na vyléčení, nebo alespoň prodloužení života. Řada výzkumných týmů se pokouší nad záludným virem zvítězit, zabránit jeho množení. Zdá se, že nejlepší...

Jadrové elektrárne v Jaslovských Bohuniciach a rakovina

str. 214 | Ján Korec, Mária Letkovičová, Viktor Príkazský, Vladimír Príkazský, Katarína Smatanová, Zdeněk Šmejkal
Vo víre neutíchajúcich diskusií o využívaní jadrovej energie poľahky zanikne hlas odborníkov, ktorí síce neplytvajú silnými slovami, ale poctivo a kriticky skúmajú fakty. My čitateľom ponúkame článok zostavený na základe štúdie hodnotiacej vplyv jadrovej elektrárne v Jaslovských Bohuniciach...

PETR ŠKRABÁNEK, JAMES McCORMICK: Pošetilosti a omyly v medicíně

str. 215 | Jiří Wilhelm
Lidstvo můžeme rozdělit zhruba na dvě skupiny – pacienty a lékaře, s podskupinou studentů medicíny. A těmto skupinám je kniha určena, je to tedy literatura pro každého. Kniha v podstatě pojednává o způsobu lékařského myšlení a o potřebě provést změny všeobecně přijímaných...

LIBUŠE OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, MIROSLAVA KNAPPOVÁ, JITKA MALENÍNSKÁ, JANA MATÚŠOVÁ: Pomístní jména v Čechách

str. 216 | Pavla Loucká
Soupisem v letech 1963 – 1980 shromáždilo onomastické pracoviště Ústavu pro jazyk český ČSAV asi půl milionu dokladů pomístních jmen z území České republiky. Pomístní jména jsou jednou ze skupin vlastních jmen zeměpisných a zabývá se jimi toponomastika – nauka o vlastních...

Sezonní dvojtvárnost babočky síťkované

str. 217 | Dalibor Povolný
Nejmenší z našich baboček (čeleď Nymphalidae) – babočka síťkovaná (Araschnia levana) – proslula v pozoruhodném spektru biologické literatury (např. evoluční, genetické, fyziologické, ekologické) jako klasický příklad tzv. sezonní dvojtvárnosti, jíž rozumíme odlišné zbarvení...

Krajina očima ekologů

str. 223 | Veronika Kopecká, Igor Míchal, Jan Plesník
Klíč pro souběžný výklad vlastností krajiny – charakteristického reliéfu, funkčně propojených ekosystémů a historicky vzniklých civilizačních prvků – musí být použitelný pro ty, kdož o osudu krajiny rozhodují: pro vlastníky půdy, investory, politiky a úředníky. Ekologické...

Kosmický výzkum dnes

str. 225 | Petr Jakeš
Už neplatí, že nositeli kosmického výzkumu jsou dvě supervelmoci. Do vesmírné hry vstoupili Evropané a Japonci. Oba bývalí silní jezdci, zvyklí na špici výzkumu, jsou odděleni. Nejen oceánem, ale i filozofií. Navíc jedné supervelmoci chybějí finance, a to tolik, že i při vrozeném...

Obrana pekařské kvasinky

str. 226 | Vladimír Vondrejs
My, Béžoví, ochránci pekařských kvasinek Saccharomyces cerevisiae, ke kterým se počítají i naše české pivovarské kvasinky S. cerevisiae var. uvarum, zásadně protestujeme proti nevyvážené činnosti Zelených a i jinak barevných ochránců přírody. Chráníte zvěř chlupatou stříháním...

Mimozemšťané, vědci a média

str. 227 | Jan Pravda
„Soudě dle dokumentárního filmu promítaného v televizi, havaroval r. 1947 nedaleko americké vojenské základny talíř s mimozemšťanem, jehož tělo s hypertrofovanou mozkovnou, šesti prsty a bez pupku skončilo v tajném mrazicím boxu Air Force a vposledku na pitevním stole (tzv. aféra...

Víme, co je rok a co den?

str. 229 | Jan Novotný
Na konci půvabného článku Ing. Vašků o pranostickém roce (Vesmír 75, 18, 1996/1) čteme: „Země se kolem své osy otočí jedenkrát za den a jeden oběh kolem Slunce trvá jeden rok.“ Co už může být zřejmější? Myslím, že i pro mnohé čtenáře Vesmíru bude překvapením, že...

Únor ve vědě

str. 230 | Ivo Budil
Co dál po Hubblovu kosmickém teleskopu?Hubblův přístroj chrlí jeden objev za druhým. Astronomie bude ještě dlouhá léta žít z jeho přínosu. Nicméně astronomové se už dnes musí zamýšlet nad tím, co budou potřebovat, až nadejde čas jeho morální i fyzické smrti. Řeší to nyní...

Z odborných časopisů

str. 233 | Ivan Boháček, Pavel Hošek, Stanislav Vaněk
Jak se šíří nejstarší bakterie?Nedávno ohlásil S. L’Haridon izolaci nových termofilních organizmů z ropných vrtů. Nové “druhy″ patří do rodů Thermotoga, Thermoanaerobacter a Thermodesulfobacterium, které řadíme do skupiny Archaebacteria, tedy mezi fylogeneticky nejstarší...

Medicína a informační superdálnice

str. 235 | Robert Pytlík
Ve věku elektronických médií a počítačových sítí mnohé zavedené pojmy nabývají nového smyslu. Týká se to i publikování odborné literatury. Ještě před několika lety slovo „publikace“ předpokládalo prostředníka mezi autorem a čtenářem, jímž byl redaktor či vydavatel...

Nový cytokin IL-17

str. 235 | Marcela Kosařová
Cytokiny jsou malé peptidy produkované řadou různých buněk. Jsou to jakési signalizační molekuly působící hlavně v imunitním systému, kde ovlivňují růst, diferenciaci a chování buněk. Poznání a pochopení funkcí cytokinů je předpokladem k jejich používání v medicíně, především...

K čemu je dobrá fugu

str. 235 | Václav Pačes
K tomu, aby pro vás japonský kuchař připravil rybu fugu, musí být ve speciálních kursech vyškolen a mít licenci. A i tak se každoročně několik Japonců požitím fugu otráví. V poslední době se fugu stala populární nejen mezi japonskými labužníky, ale i mezi biochemiky. A to ne snad pro...

Jak a proč dělají buňky superoxid

str. 236 | Jiří Wilhelm
Nejznámějším příkladem produkce superoxidu jsou fagocyty, které jej používají k boji s bakteriální infekcí. Superoxid vzniká účinkem NADPH-oxidázy, což je komplikovaně složený enzym, jehož jedna část je v buněčné membráně a další části v cytoplazmě. V základním stavu je...

Znovu o vzniku hmyzích křídel

str. 236 | Josef Chalupský
Tak. A máme to tu znovu. Tentokrát James H. Marden a Melissa G. Kramerová ze Státní pensylvánské univerzity (USA) přišli s dalším důkazem pro svůj názor, jak že vznikla hmyzí křídla (viz Vesmír 74, 389, 1995/7). Samečkové americké pošvatky Allocapnia vivipara mají jen krátká křídla...

Zvláštní jazyk telefonických hovorů

str. 236 | Pavla Loucká
Každý asi na vlastní kůži zažil situaci, kdy se mu jinak srdečný člověk jevil v telefonu jako úplný suchar. Ve srovnání s verbální komunikací lidí, kteří jsou pohromadě, mají telefonické hovory řadu zvláštních rysů. V telefonu jde o dialog, jehož účastníci nemohou navzájem sledovat...

Plísní proti ateroskleróze?

str. 236 | Břetislav Fuchs
Plísně z rodu Aspergillus nemají nijak dobrou pověst, neboť vedou především u imunosupresivních pacientů ke smrtelným infekcím. V poslední době se však z kmene Aspergillus fumigatus vyklubal užitečný pomocník v boji proti ateroskleróze. Japonští vědci z Univerzity v Tokiu totiž našli...

Včely a sršni na pokračování

str. 236 | Josef Chalupský
V loňském roce se ve Vesmíru objevila zpráva o tom, jak chytré, statečné a ke všemu odhodlané japonské včely bojují se svým tamním nepřítelem „číslo jedna“, kterým jsou sršni (Vesmír 75, 56, 1996/1). Článek v Nature (377, 335, 1995), ze kterého zpráva vycházela, vyvolal reakci...

Syntetický kaučuk proti nádorům

str. 237 | Břetislav Fuchs
Nádorový růst je optimálně zaručen jen tehdy, má-li dostatečný přívod kyslíku a živin krevní cestou. Pracovníci Vysoké technické školy v Curychu vyvinuli v alkoholu rozpustný polyuretan – syntetický kaučuk, který se aplikuje do nádorového centra. V něm se tato substance rozpadá na...

Zbavíme sa olova?

str. 237 | Gabriel Hocman
Olovo vyvoláva vážne neurologické poruchy najmä u mladých ľudí. Hromadí sa v tukových tkanivách a telo sa ho zbavuje iba obtiažne. Do životného prostredia uniká, ako je známe, spolu s výfukovými plynmi. Britský vedci zmerali obsah olova v rôznych druhoch zeleniny dopestovanej neďaleko diaľnice...

příčina, důvod, účel

str. 237 | Pavla Loucká
Jestliže si v rukopisu eseje „Pocit pikantnosti“ (Vesmír 75, 169, 1996/3) přečtu: „Krystalickým příkladem tohoto způsobu myšlení je například odhalení, že důvodem Napoleonovy dobyvačmé vášně byla chronická zácpa“, pobaví mě to. Zácpa mohla být nanejvýš příčinou...

Chymická zahrada

str. 238 | Jiří Fiala
Tak jsme se konečně dočkali: Veletržní palác byl opraven a sbírky moderního českého malířství a sochařství našly veřejné přístřeší. Galerie jsou ale divná zařízení, něco jako věznice uměleckých děl. Jsou tam povoleny návštěvy, které mají předepsanou rychlost obchůzky –...

Ze starších ročníků Vesmíru

str. 238
Otrava líhem. Kdysi počal jsem postonávati, avšak ani nejpilnějším přemýšlením nemohl jsem zjistiti, odkud ta okamžiková závrať, to těžké dýchání a kašel, ty okamžiky, kde jsem myslel, že mi srdce zůstává státi a ta úplná ztráta chuti, ano i dávení [...] Mé tělesné i duševní...