Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 2 / 1997

Vyšlo 05. 02. 1997

Mikrosvětem s Josefem Reischigem a firmou Olympus

str. 62 | Stanislav Vaněk
Když docent Reischig přináší do redakce Vesmíru svá díla, mávnutím kouzelného proutku klesne na kolena chlad akademických stěn" „…a podívejte se na tohle…, a kdybyste ještě viděli…, to byla krása!“ Pokusme se pro tentokrát oprostit od všech definic exaktních...

Příroda protkaná smyslem

str. 63 | Ivan M. Havel
V tomto čísle si v článku „Rub chlupu“ od Fatimy Cvrčkové povšimněte této věty: Kořínek se honem hledí zavrtat směrem dolů, kde má naději najít půdu plnou vlhkosti a všemožných dobrot [...], které mladá rostlinka potřebuje. Zamysleme se nad touto větou. Kromě toho, že je...

Aréna

str. 64 | Jaromír Vaňura
K podpoře všech akcí, jako bylo vystoupení pana RNDr. Jiřího Grygara proti fámám s UFO, UFO-ny, nepozemšťany, posílám moji zprávu ke „stále záhadným kruhům v obilí“, jak je hlášen titul knihy autorů Hesemann M., Tóthová E., pro první kvartál 1997 v edici nakladatelství...

Evropanství

str. 64 | Miloš Dokulil, Ivo Imrýšek, Pavla Loucká
[...] otiskujete úryvek z 2. dílu knihy dr. Jaroslava Krejčího „O češství a evropanství“ spolu s biografickou poznámkou. Právě v této poznámce jste však autorství knihy, z níž je převzata ukázka, omylem přiřkli jinému dr. Jaroslavu Krejčímu. Autorem uvedené ukázky není dr....

Genomy všech tří říší v databázích

str. 64 | Anton Markoš
Omlouvám se čtenářům za chybu v předposledním odstavci na str. 685, kde místo ...zmíněný homolog nitrátreduktázy mělo být ...zmíněný homolog nitrogenázy (jak správně uvedeno v předchozím...

Nádrže pod Pálavou z ptačí perspektivy

str. 64 | redakce
U snímků Novomlýnských nádrží jsme neuvedli, že je jejich autorem Jan Ševčík. Omlouváme se autorovi...

Bílé stránky

str. 64 | Stanislav Synek
Vesmír je neodmyslitelnou součástí mého života, v neposlední řadě i Vaším přičiněním. Proto Vám z celého srdce přeji příjemné svátky i mnoho zdaru, úspěchů a spokojenosti do nového roku 1997. Váš spokojený čtenář Stanislav Synek, Brno P.S. V 12. čísle jsem zjistil buď...

V příspěvku Zima 1995/1996…

str. 64 | Zdeněk Vašků
V příspěvku Zima 1995/1996 jsem převzal chybný zahraniční údaj nejnižší teploty, která byla 9. ledna 1740 naměřena v Německu. Nemělo to být -40 °R, jak je v článku uvedeno, ale -40 °F (= -40 °C). Zdeněk...

Nejkulatější molekula

str. 65 | Jan Valenta
Uhlík patří k nejhojnějším prvkům ve vesmíru. Na Zemi tvoří, mimo jiné, důležité plyny (CO2 a CO). Uhlíkové řetězce a cykly jsou páteří organických látek. V čisté podobě znali lidé uhlík donedávna jen ve dvou (hlavních) formách: jako grafit a diamant (dva vlastnostmi zcela odlišné...

ROBIN BAKER: Válka spermií

str. 69 | Jan Zrzavý
V posledním roce se u nás objevilo několik reprezentantů rozsáhlé a na Západě populární literatury o sociobiologické podstatě lidského chování; jsou různě seriózní, různě (inverzně) zajímavé, vesměs rozžvaněné až k otravnosti, někdy víceméně mizerně přeložené. Knížka Robina...

HANA SVOBODOVÁ (editor): Krajina jako domov

str. 69 | Václav Cílek
Sedmnáct referátů na 110 tiskových stranách dobře ilustruje důležitost krajiny i bezbřehost tématu. Věcné informace např. o vývoji chatařství a chalupářství se prolínají s esejemi, citacemi zákonů a vyhlášek. Vcelku však převládají ekologicky zaměřené úvahy na téma domov....

Další imunologická Nobelova cena

str. 70 | Václav Hořejší
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za rok 1996 dostali Australan Peter C. Doherty (*1940) a Švýcar Rolf M. Zinkernagel (*1944) za objev, který učinili již počátkem sedmdesátých let. Oba mladí badatelé (Zinkernagel byl v té době teprve postgraduálním studentem) společně pracovali od r. 1972 ve...

TAJ-TÜN A JOSEF HEJZLAROVI: Minimum čínského moudra

str. 71 | Josef Babor
Čína se svou dlouhou historií a obrovskou literaturou představuje mimořádně vhodné území pro existenci lidových přísloví i sentencí klasických autorů, které zlidověly již před staletími. Dodnes a rád cituje čínský vzdělanec i čínský rolník Konfucia, Li-Pa, Po-Ťi-iho či...

STEVE JONES: Jazyk genů. Biologie, historie, evoluční budoucnost

str. 71 | Petr Pikálek
Když mne nakladatelství požádalo, abych lektoroval český překlad, netušil jsem, jakou radost mi ta práce přinese. S. Jones, znamenitý odborník a učitel, píše nejen o objevech a badatelských úspěších soudobé genetiky, ale i o jejích úskalích. Nejde o zasvěcený pohled odborníka, nýbrž o...

Na počátku byl omyl

str. 72 | Miloš Rotter, Stanislav Šafrata
Královská švédská akademie věd se rozhodla ocenit udělením Nobelovy ceny za rok 1996 objev supratekuté fáze 3He z r. 1972. Helium je prvek s pozoruhodnými vlastnostmi souvisejícími s jeho malou hmotností. V jeho chování se projevují v makroskopickém měřítku fyzikální zákonitosti, které byly...

Od ultranízkych teplôt ku kozmológii

str. 76 | Alexander Feher, Radomír Mlýnek
Aj keď od objavu supratekutosti hélia-3 už uplynulo štvrťstoročie, štúdium jeho vlastností neprestáva a supratekuté 3He nám poskytuje stále nové a fascinujúce prekvapenia. To je spôsobené aj tým, že v héliu-3 existujú tri odlišné supratekuté fázy, ktoré majú unikátne vlastnosti, s akými sa...

Prečo nás bolí hlava?

str. 78 | Gabriel Hocman
Príčiny vzniku úporných bolestí hlavy, migrény, ešte stále celkom nepoznáme. Zdá sa však, že táto choroba nejako súvisí s biologickými rytmami a so striedaním svetla a tmy. Počas noci, teda vo tme, sa v epifýze (časti medzimozgu, šišinke), ale aj v sietnici oka a zažívacom ústrojenstve...

Rub chlupu

str. 83 | Fatima Cvrčková
Určitě jste někdy zasadili semínko. Možná jste i pozorovali, co se se semínkem děje, když klíčí, třeba jen tak na mokré vatě (protože v zemi toho moc vidět není). Semínka jsou různá; společné jim je, že po navlhčení trochu zbobtnají, někdy osliznou, probudí se v nich život, a ven se...

O čem mluvil Pavel Tichý

str. 85 | Jiří Fiala
To, čemu se dnes říká ,logika‘, se dělí dosti nelogicky na ,matematickou logiku‘, která je spíše ,matematická‘ než ,logika‘ (ostatně původně to byla logika matematiky) a na ,filozofickou logiku‘, kam patří vše, co matematičtí logici nepokládají za logiku...

JAMES GLEICK: Chaos: vznik nové vědy

str. 86 | Petr Vysoký
Je potěšující, že v záplavě publikací o astrologii, léčení vším možným od drahých kamenů přes vůně až po moč, hledání geopatogenních zón apod. se začaly objevovat překlady knih renomovaných autorů popularizujících seriózní vědecké disciplíny. Zatím největší úroda takových...

T. G. Masaryk a politická psychologie

str. 87 | Jiří Hoskovec
V lednu 1933 ovládl Adolf Hitler Německo a stal se říšským kancléřem. Téhož roku vyšla v německy psaném deníku Prager Presse, vydávaném v Praze, recenze knihy Mein Kampf, v níž Hitler vypsal svůj politický program. Analýza Hitlerovy knihy i jeho osobnosti v deníku je podepsána šifrou...

Houbožravost

str. 88 | Josef Chalupský
Houbožravost (mykofágie) není v přírodě nic mimořádného. Mezi pojídače hub patříme přeci i my. A každý ví, že není sám. Vždyť jak jej dovedou naštvat zástupy larev bedlobytek, které mu sežraly část jeho houbového úlovku dřív, než si jej donesl z lesa. A k tomu mu tam běhají...

Řiť i čelo – jedno tělo aneb bříškem vzhůru

str. 89 | Anton Markoš
Hlava a ocas byly v zmíněném článku Pavly Loucké pojaty jako protilehlé konce těla, jeden důležitý, druhý nevýznamný. V tom duchu se odvíjely různé významové souvislosti v češtině, uplatnění hlavy i ocasu v ustálených slovních spojeních, v názvosloví a jinde. Živé organizmy ovšem...

Embryologie a genetika

str. 92 | František Sládeček
V roce 1822 známý francouzský přírodovědec E. Geoffroy Saint-Hilaire uveřejnil v časopise Mémoires de la Muséum de Histoire Naturelle obsáhlé pojednání o tom, že ventrální (břišní) strana těla členovců odpovídá hřbetní (dorzální) straně těla obratlovců a naopak. Na anatomii humra...

Tvrdé zimy v Evropě za uplynulé tisíciletí

str. 96 | Jiří Svoboda
Loňská i letošní extrémně dlouhá zima vyvolala v řadě našich spoluobčanů otázku, zda má tento fenomén dlouhodobější perspektivu. To mne vedlo k tomu, abych analyzoval všechny dostupné prameny a informace o zimách, které se za poslední tisíciletí objevily. Dlouhodobým průzkumem kronik,...

Někdo to rád chladné

str. 103 | Jürg Zettel, Ursula Zettelová
Většina chvostoskoků (Collembola) v našem klimatickém pásmu obývá půdu nebo její povrch a účastní se komplexních humifikačních procesů. Půdní chvostoskoci jsou aktivní i v zimě, pokud sněhová pokrývka izoluje půdu před mrazem. Několik druhů se může objevit i na povrchu sněhu, což...

VÝROK O SKUTEČNOSTI, NEBO VÝROK O VÝROKU?

str. 104 | Václav Cílek
Nizozemské státní organizace sledují velmi vážné současné klimatické změny, poslouchají své experty a snaží se situaci zlepšit. Věda zde přímo zasahuje do politiky. Jenže omezit např. emise CO2 je velmi nákladné a experti se nevyjadřují zcela jednoznačně, protože klimatologové stejně...

Jak to, že z lehčí částice vznikne těžší?

str. 105 | Jiří Rameš
Známým příkladem rozpadu beta je rozpad neutronu na proton, elektron a elektronové antineutrino. Zde je energetická bilance v pořádku – neutron má větší hmotnost než proton, součet hmotností a energií (přesně řečeno jejich relativistických hmotnostních ekvivalentů) před reakcí a po ní...

Hrají kostky Boha?

str. 106 | Ian Stewart
Intelektuálním odkazem Isaaca Newtona byla vize světa jako hodin, uvedených do chodu v okamžiku stvoření, pak ale už jdoucích v neměnných kolejích jako dobře naolejovaný stroj. Byl to obraz zcela deterministického světa – neponechávajícího žádné místo působení náhody, světa, kde...

Prosinec ve vědě

str. 109 | Ivo Budil
Vojenská sonda objevitelem vody na Měsíci? Životní příběh sondy Clementine je pozoruhodným odrazem proměn naší doby. Tento přehled se již zmiňoval o malých družicích vyvíjených v USA původně pro „hvězdné války“. Zbytečný exemplář byl nakonec r. 1994 odeslán zkoumat...

Z odborných časopisů

str. 113 | redakce
Zlatou medailidostal Claude Cohen-Tannoudji, prof. atomové a molekulové fyziky na College de France, za využití laserů k „zmrazení“ pohybu atomů. Tento výzkum může mj. ještě dále zvýšit přesnost atomových hodin. Tuto nejprestižnější francouzskou cenu za vědu uděluje CNRS. ...

Zinek a pocit chuti

str. 115 | Vratislav Schreiber
Pocit chuti (chutnání pokrmů) se utlumuje ve stáří, při některých nemocech a po mnohých lécích. Dysgeuzie (z ř. dys- porucha, geusis chuť) je porucha chuti. Když ji jeden australský lékař na svém těle (nebo duši?) pocítil po léčbě těžké infekce antibiotiky, napsal o tom pro The Lancet...

Úsměv a škleb

str. 115 | Pavla Loucká
V komunikaci mají význam i jiné než řečové prostředky: výměna pohledů, úsměvů, mimických výrazů. Když Karel IV. přijímal státní návštěvy, zabýval se prý dřevořezbou, aby mu nebylo vidět do tváře. Ne nadarmo se říká vmést někomu něco (slovně) do tváře, tvářil se kysele,...

Aries 1 – první komerční satelit

str. 115 | Václav Cílek
Australský satelit Aries-1 má vzlétnout v roce 2000, ale již dnes obesílá australská důlní a prospekční společnost CSIRO dotazníky s nabídkovým listem služeb, který obsahuje zatím nejúplnější a nejkomplexnější systém dálkového průzkumu Země. Systém pracující na komerční bázi má...

Trojrozměrné zobrazení atomů rentgenovou holografií

str. 115 | Jan Valenta
Známý fyzik maďarského původu Denis Gábor, který r. 1948 vynalezl holografii (Nobelova cena za fyziku 1971), věřil, že díky jeho vynálezu bude možné získat i trojrozměrné obrazy atomární struktury látek. Uskutečnění této myšlenky se však nedočkal. První hologramy atomárních struktur byly...

Výsledky do koše

str. 116 | Dana Vašková
Na severoamerickém kontinentě se našel vynikající studijní objekt – mužská kostra stará asi 9 300 let. Vědci zajásali a pustili se do práce. Po dlouhých dnech se konečně podařilo izolovat z kostí prstních článků dostatek DNA. Analýzy začaly pomalu naznačovat, jakého původu asi...

Opalování u kladivounů

str. 116 | Stanislav Mihulka
Vysoká intenzita UV-záření je pro organizmy nepochybně většinou zhoubná. Proti této zhoubě mohou poskytnout ochranu třeba pokožkové pigmenty, jako je melanin. Manželé Loweovi z Havajské univerzity prostřednictvím série důvtipných experimentů zjistili, že obsah melaninu v pokožce mladých...

Syndrom „golfské války“ konečně objasněn?

str. 116 | Břetislav Fuchs
Zdá se, že tento syndrom, kterým trpí údajně asi 300 tisíc golfských veteránů, byl vyvolán mezihrou tří chemikálií. Neurobiologové kolem Mohameda Abou-Donia z Univerzity v Durhamu v Severní Karolině totiž mohli zjišťovat podobné příznaky u slepic, které mají tu přednost, že reagují na...

Nejstarší textil na světě

str. 116 | Jiří A. Svoboda
K řadě prvenství, kterými se ve světě proslavila moravská paleolitická naleziště Dolní Věstonice a Pavlov (25 000 – 27 000 let před současností, viz Vesmír 73, 137, 1994/3), loni přibylo další: první doklady textilu. Došlo k tomu při analýze známých plastik a hrudek z vypalované...

Sto let měření krevního tlaku

str. 116 | Vratislav Schreiber
Před sto lety Scipione Riva Rocci, lékař Ústavu patologické medicíny v Turíně, objevil možnost měření krevního tlaku bez otevření cév, tedy sfygmomanometrii (z ř. sfygmos pulz, manos řídký, metron měřítko, odtud ostatně to, co známe jako metr). Protože se to všech čtenářů závažně...

Kolik dní má den?

str. 117 | Pavla Loucká
V autorských rukopisech mě zaujala glosa „Život na Zemi mladší o 350 milionů let“. Málokdy se publikují takové „jobovky“, natož aby se to dávalo do titulku. Spíš se dočteme, že například naši jeskynní prapředkové nebyli jenom chlupatí a špinaví, ale i umělecky...

Desáté Fermatovo číslo rozloženo na prvočinitele!

str. 117 | Michal Křížek
Slavný francouzský matematik P. Fermat se domníval, že všechna čísla tvaru 2n + 1, kde n = 2m, m = 0,1,2,..., jsou prvočísla. Prvních pět členů této posloupnosti, tj. F0 = 3, F1 = 5, F2 = 17, F3 = 257, F4 = 65 537, prvočísla skutečně jsou. V 18. století ale L. Euler ukázal, že...

Akustická geometrie

str. 118 | Jiří Fiala
Nedávno na jedné konferenci vypověděly službu fixy, kterými přednášející kreslil nějaké schéma ve velkém bloku na stojanu. I když nebylo vidět skoro nic, přesto bylo možno obrázek zhruba rekonstruovat na základě gest přednášejícího a zvuků, jimiž nepíšící fix ozvučil...

O čem psal Vesmír před lety

str. 118
Ničení bejlí elektřinou. Na mnohých tratích v severní Americe bují veliké množství rostlin, jež rychlosti vlaku překážejí a společnostem železničním zbytečné výlohy způsobují. Kola lokomotivy rozmačkávají rostliny, čímž stávají se koleje hladké a kluzké. Nutno potom sypati písek,...