Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 8 / 1998

Vyšlo 05. 08. 1998

Modré, těžké a kulaté věci

str. 423 | Ivan M. Havel
Vše, co je kulaté a modré, je těžké, a vše, co je modré a těžké, je kulaté. Nedivte se tomu a raději si představte, že žijete v pohádkovém světě, v němž to platí. Přesněji: v němž je to empirické, mnohým pozorováním ověřené tvrzení o vztazích tří empirických, dobře...

Proč chceme chránit rozmanitost

str. 424 | David Storch, Petr Šimon
(...) Musím se přiznat, že si nejsem zrovna dvakrát jistý zmiňovaným pocitem lidí, že bez rozmanitosti života bychom se neobešli. Z čeho ten pocit vyvěrá? (...) Říkáte, že skrze rozmanitost se reflexí začleňujete do světa a že to je hlavní důvod, proč si rozmanitosti ceníme. Snad máte...

Proč má člověk poměrně velký mozek?

str. 425 | Vratislav Schreiber
Na dubnové výroční schůzi americké asociace fyzikálních antropologů (Science 280, 1345, 1998) se mimo jiné diskutovalo o tom, proč má člověk relativně velký mozek, mnohem větší než všichni ostatní primáti. Je to tím, že lidský mozek je žravý. Mozek novorozence spotřebovává 60 % energie,...

Miroslav Holub /*13. 9, 1923 –

str. 425 | redakce
Nečekaně zemřel člen redakční rady Vesmíru, imunolog a spisovatel MUDr. Miroslav Holub. S Vesmírem byl spjat po mnoho let. Začal jej redigoval již za svých studentských let. Od č. 6/1950, kdy od profesora Matouška Vesmír převzala redakční rada řízená prof. Radimem Kettnerem, působil v redakční...

Ledvinové kameny a bakterie

str. 425 | Ivan Boháček
V časopisu Science jsme se mohli dočíst o podezření, že možným viníkem ledvinových kamenů a abnormálních vápníkových depozit v jiných buňkách je jedna z nejmenších bakterií, která je sotva větší než některé viry. Lékař Olavi Kajander z Finské Univerzity v Kuopio na tyto bakterie narazil...

Rostliny ohroženější než zvířata

str. 426 | Ivo Budil, Jiří Sádlo
Začátkem dubna byl zveřejněn aktualizovaný a dosud nejúplnější seznam rostlin ohrožených vyhynutím (Red list of Threatened Plants). Podle něj je desetina všech druhů na světě v nebezpečí. Seznam zahrnuje 33 798 druhů, z nichž už 380 v přírodě vůbec neroste a 371 jich je odsouzeno k...

To nejlepší z Einsteina

str. 426 | Boris Merhaut
Vydavatelce šlo nepochybně o to, aby se výbor stal bestsellerem, a proto jej okořenila pikantnostmi hodnými bulvárního tisku. Uvádí se, že Einstein se nejen nevhodně oblékal, ale dokonce neustále chodil naboso, ponožky si nevzal ani k prezidentu Rooseveltovi do Bílého domu. Jeho druhá žena Elsa...

Lze ovládat technologická rizika?

str. 427 | Jean Jacques Solomon
V knize Technologický úděl (Filosofia, Praha 1997) jsem nastolil otázku, za jakých podmínek je možné omezit, či dokonce vyloučit škody vyplývající z některých aplikací vědeckého a technického vývoje. Posláním vědy je vždy pokračovat v rozvíjení znalostí a vývoj technologií rozšiřuje...

Spasí lidstvo technika?

str. 430 | Ivan Boháček
Stále vyšší účinnost využití zdrojů naznačuje, že technika by mohla obnovit životní prostředí, přestože roste populace. Tuto tezi obhajuje profesor Jesse H. Ausubel z Rockefellerovy univerzity. Sleduje dlouhodobé vývojové trendy techniky z hlediska takových výrobních faktorů, jakými jsou...

Ekoefektivní výroba elektrické energie – součást udržitelného rozvoje

str. 431 | František Dobeš
Za posledních sto let se svět stal neodvolatelně závislým na elektrické energii, bez ní by nemohl dosáhnout pokroku. Celosvětová poptávka po elektřině roste v průměru o tři procenta ročně a předpokládá se, že v roce 2020 spotřeba dosáhne dvojnásobku dnešní úrovně (viz graf). Stejně...

Antioxidanty v ľudskej výžive

str. 434 | Emil Ginter
Posledné desaťročia priniesli nový pohľad na vznik mnohých ochorení. Ukázalo sa, že niektoré zdanlivo úplne rozdielne nemoci (infarkt srdcového svalu, mozgová porážka, rakovina pľúc, očný zákal, cukrovka a mnohé ďalšie) majú podobnú príčinu: pri ich vzniku hrajú rozhodujúcu úlohu voľné...

Proč netopýři tvoří druhově bohatou skupinu savců?

str. 438 | David Storch
Slyšel jsem, že netopýři tvoří přibližně pětinu všech druhů savců. Jak je možné, že je tato skupina tak druhově bohatá? V.S. Otázky podobného typu lze často smést ze stolu poukazem na to, že různé skupiny organizmů jsou zkrátka různě bohaté a nemá cenu se ptát, proč právě tato...

Není podobnost jako podobnost aneb Veverky – opičky našich lesů

str. 443 | David Storch
O konvergenci hovoříme v biologii tehdy, když narazíme na nějakou podobnost mezi různými jevy, kterou nelze jen tak vysvětlit společným původem těchto jevů. Klasickým příkladem je podobnost tvaru těla ryb a kytovců, která je opravdu nápadná, a přitom nevysvětlitelná společným původem –...

Molekuly na povel IV.

str. 444 | Zuzana Storchová
V našem rychlokurzu metod molekulární biologie již pozorný čtenář pokročil tak daleko, že by se bez větších problémů mohl uplatnit v leckteré moderní laboratoři – přinejmenším jako teoretik a univerzální poradce. Dovede připravit elektroforézu a analyzovat na ní vzorky nukleových...

Biočipová revoluce v DNA laboratořích?

str. 447 | Radim Brdička
Po několika letech přibývajících záchvěvů se zdá jasné, že k erupci nových technik v molekulární genetice dojde ještě do konce tisíciletí. Nepůjde zřejmě o metody založené na nově objevených principech, ale o miniaturizaci dnes běžně používaných procesů, která umožní provádět...

Erik Jarvik (1907–1998)

str. 452 | Hans C. Bjerring
O Jarvikovi kdysi jeden z jeho kolegů řekl, že je to osobnost, která umí mlčet v sedmi jazycích. Tato charakteristika však rozhodně neplatila pro jeho chování v laboratoři nebo působení v terénu, zejména na nalezištích ve východním Grónsku, kde s přestávkami pracoval od třicátých let až do...

Omlouvám se netopýrům

str. 454 | Václav Matoušek
V letech 1989–1991 proběhl v šesti jeskyních Českého krasu mikroklimatický výzkum, na nějž navázala (1994–95) série experimentálních pobytů v lokalitách. Cílem bylo shromáždit data i praktické zkušenosti k úvahám o využívání jeskyní od neolitu do středověku. Pravidelná...

Interleukin 18

str. 455 | Georgi Jordanov
Imunitní systém představuje bezpečnostní systém organizmu. Jeho úkolem je rozpoznávání a efektivní odstraňování cizorodých látek, mikroorganizmů a abnormálních buněk. Tvoří jej buňky, které můžeme rozdělit na několik základních typů: lymfocyty (B, T a NK-buňky); myeloidní buňky...

Přeměna fotonů na částice s nenulovou klidovou hmotností pozorována již dávno

str. 456 | Vladimír Wagner
Článek Zhmotněné světlo (J. Valenta, Vesmír 77, 128, 1998/3) se dotýká základů našeho chápání fyzikální reality, a proto by měl velice opatrně zacházet s pojmy, jako jsou hmota, hmotnost a energie. Ať už se díváme na hmotu jako na to, co má hmotnost (což byl Newtonův pohled), či jako na...

Zhmotněné světlo

str. 456 | Jan Valenta
Je samozřejmě pravda, že popisovaný experiment není prvním experimentálním potvrzením přeměny fotonů na částice s nenulovou klidovou hmotností. Chtěl jsem jen ukázat, že jde o první takový experiment, do kterého vstupují fotony z viditelné oblasti spektra (proto jsem volil název Zhmotněné...

Epidemie, o které se moc nemluví

str. 457 | Fatima Cvrčková, Miloš Tichý
[...] Vir v počítači je politováníhodná krádež informatiků. Již před časem se dopustili podobné na termodynamicích s termínem entropie, ale ani biologové nemají čisté svědomí s vektorem ukradeným z fyziky. Proč krádež? Nové uplatnění termínu odstává od původního tak, že spolu...

Veřejnost a cementárna

str. 457 | Hana Švejdarová
(K článkům „Krajina se oceňuje hůř než cement“, Vesmír 77, 327, 1998/6 a „Veřejnost a cementárna“ Vesmír 77, 413, 1998/7) Při sestavování dotazníku jsem se snažila popsat následky obou možných řešení sporu co nejobjektivněji. Na námitky Ing. Stodoly odpovídám...

JAN ŽĎÁREK: Proč vosy, včely, čmeláci, mravenci a termiti...? aneb Hmyzí státy

str. 458 | Jiří Vávra
Jan Žďárek si vybral nesnadný úkol přiblížit obrovskou bohatost a různost sociálního chování hmyzu (a částečně i sociálně se chovajících členovců, pavouků), a to vyváženým způsobem, který zaujme čtenáře-nebiologa, ale nezkreslí hodnotu vědecké informace v pozadí popisovaných...

Stav korálových útesů

str. 459 | Svatopluk Civiš
Korálové útesy jsou domovem asi 25 % všeho mořského života a jsou nejohroženějšími ekosystémy naší planety. Pro miliony lidí mají značný význam, slouží jim jako hlavní zdroj obživy. Útesy ohraničující laguny zároveň chrání pobřežní porosty před vlnobitím. Diskutuje se také o vlivu...

Paradoxy fotosyntézy a paleobarometr

str. 463 | Anton Markoš
Na celosvětové fotosyntéze (redukci oxidu uhličitého na organické látky) se organizmy oceánů podílejí 40 procenty. Organický uhlík vznikající při fotosyntetické asimilaci v oceánech není recyklován na CO2 přímo na místě syntézy, ale klesá s mrtvými těly do velkých hloubek a...

Occamova břitva

str. 464 | Jiří Fiala
V poslední době se někteří lidé ohánějí Occamovou břitvou tak, že to začíná být životu (vědy) nebezpečné. Occamova břitva, připomínám, je (nominalistický) požadavek, abychom ve vědeckých teoriích nepřipouštěli existenci jiných jsoucen než těch, která jsou pro potřeby teorie...

Co nám radí Daidalos

str. 466 | Jan Valenta
Pod pseudonymem Daidalos (Daedalus) uveřejňuje David Jones (fyzikální chemik na Univerzitě v Newcastlu ve Velké Británii) každý týden sloupek „satirických spekulací“ v časopise Nature. Obsahem těchto příspěvků jsou velmi originální, ale ne zcela nesmyslné návrhy nových směrů...

Neveselé kapitoly o vědě a moci IV.

str. 467 | Otakar Poupa
Přičinlivost servilních hlasatelů sovětské osvěty nestačila přimět českou lékařskou vědu, aby se dosti rychle otočila na podpatku čelem k Moskvě, jak by si to byli přáli. Z hlediska profesionálních odborníků na znásilňování a útlak se sídlem v centrální pevnosti komunistické strany byli...

Hlavou dolů

str. 468 | Stanislav Komárek
Představa netopýra visícího vzhůru nohama je všeobecně tak zakořeněná, že si málokdo uvědomuje, že tento modus chování vykazuje v Evropě jen jedna jejich čeleď (Rhinolophidae, vrápenci), v Čechách zastoupená jen jedním druhem. Prakticky nikdo z běžné populace tohoto tvora od stropu jeskyně...

Červen ve vědě

str. 470 | Ivo Budil
Galaxie jsou mnohem starší, než se soudiloNa červnové schůzce Americké astronomické společnosti v San Diegu to alespoň tvrdila Judith Cohenová s kolegy z Kalifornské techniky. Galaxie se měly formovat velice dávno. Tato domněnka vznikla zásluhou Keckova dalekohledu na Havajských ostrovech, když...

SOHO

str. 473 | Ivan Boháček
Mezinárodní program pro studium Slunce a jeho interakcí se Zemí utrpěl citelnou ztrátu: 24. června ztratila pozemní kontrola spojení s družicí SOHO. Tato laboratoř startovala 2. prosince 1995 a své původní poslání – dvouleté sledování Slunce a heliosféry – splnila. ESA i NASA, které...

Odkdy se používá oheň?

str. 473 | Ivan Boháček
Kdy naši předchůdci přestali před ohněm utíkat a naopak jej začali uchovávat jako užitečný prostředek k přežití? Posledních 50 let poskytují snad všechny učebnice jednoznačnou odpověď: před 500 000 lety v Čou-kchou-tchienu v Číně si Homo erectus opékal jeleny. Tuto historku...

Přitažlivé bublinky?

str. 473 | Ivan Boháček
Vlastnosti zálivky salátu, šlehané smetany a majonézy závisejí na chování mikroskopických částic oleje nebo tuku ve vodě. Australští fyzici tvrdí, že nalezli vysvětlení, proč se tyto mikroskopické částice nespojí a zůstávají rozptýleny v roztoku. Akceptovaný názor na koloidy tvrdí, že...

Přibývá naše Země na váze?

str. 473 | Ivan Boháček
V současné době dopadne na naši planetu ročně asi 3×107 gramů meziplanetárních prachových částic ze zodiakálního prachového oblaku. To je nejméně 100násobek toho, co na Zemi dopadne jako meteority o váze 100 až 1 000 000 gramů. Numerické modelování vývoje tohoto oblaku odhalilo, že za...

Ve zkratce

str. 474 | Ivan Boháček
Současná potvrzení domněnky, že alespoň některé záblesky záření gama pocházejí z velmi vzdáleného vesmíru, naznačují, že by záblesky mohly sloužit také jako test kvantových teorií gravitace. Některé totiž předpovídají disperzi energie záření v záblesku. (Nature 393, 763,...

Život na bodu mrazu

str. 474 | Ivan Boháček
McMurdo Dry Valleys v Antarktidě je jednou z nejsušších a nejchladnějších pouští na Zemi. Jezera v této oblasti jsou stále zamrzlá, tloušťka ledu se pohybuje od 3 do 6 m. Pod povrchem ledu se nachází vrstva písku a organické hmoty – její poloha je výsledkem klesání sedimentu, ubývání...

C36 – nejmenší bratranec buckminsterfullerenu C60

str. 474 | Ivan Boháček
Vědci zabývající se novými materiály dostali novou hračku C36 (na obrázku je uprostřed fulleren C60 obklopen fullereny C36). C36 je patrně nejmenší fulleren, který bude možné připravovat v rozumně velkém množství. Na rozdíl od svého většího bratrance je reaktivnější. Nature 393, 730,...

Centra pro mluvení a psaní,

str. 474 | Ivan Boháček
o nichž se neurovědci dlouho domnívali, že sídlí ve stejné mozkové hemisféře, mohou – podle Kathleen Baynesové a jejích spolupracovníků – sídlit každá v jiné. K tomuto závěru dospěli na základě rekonvalescence pacientky V. J., která trpěla epileptickými záchvaty, a které byl...

Každá reforma má své odpůrce

str. 475 | Pavla Loucká
Platí to nejen o nových Pravidlech u nás, ale i o „Rechtschreibreform“ jazyka německého, uváděné v život už dlouho (začalo se r. 1991, kodifikováno to je od prosince 1995 a do škol to dorazí v září 1998). Snad je to tím, že na závěrečném zasedání ve Vídni se k tomu vyjadřovali...

Zemřela PhDr. Věra Capponi

str. 475 | Tomáš Novák
Ve věku nedožitých 52 let podlehla zhoubné chorobě zakládající osobnost manželského a rodinného poradenství v Československu dr. Věra Capponi. Veřejnosti je známa z řady knižních publikací, například Asertivně do života, Sám sobě psychologem, Co by i moje dcera měla vědět o manželství....

Je v těhotenské moči lék na aids?

str. 475 | Vratislav Schreiber
Robert Gallo, americký badatel v oblasti aidsu, před časem se svými spolupracovníky zjistil jisté léčebné účinky lidského těhotenského hormonu (choriongonadotropinu, hCG) na Kaposiho sarkom, častou komplikaci aidsu. Hormon je zajímavý proto, že zřejmě nějak uskutečňuje imunitní toleranci plodu...

Ústřičníkovo mnohoženství

str. 475 | Pavla Koucká
Ústřičník velký (Haematopus ostralegus) je zvíře sexuálně i sociálně monogamní. Za určitých okolností se ale k existujícímu páru přidruží další samice. Jaké to má výhody? Příbuzenský výběr nepadá v úvahu, protože (jak vyplývá z analýzy sekvence nukleotidů mikrosatelitní DNA)...

Madagaskarští dinosauři vypovídají o postavení kontinentů

str. 476 | Pavel Hošek
Současný model rozpadu Gondwany na dnes známé kontinenty je založen hlavně na geofyzikálních nálezech. Většinou se udává (např. P. Rabinowitz, 1983, M. Coffin, 1986, 1987, 1988 nebo B. Storey, 1995), že k oddělení Antarktidy od indomadagaskarské pevniny došlo před 125 miliony let, k separaci...

Snový princ z království RNA

str. 476 | Stanislav Mihulka
Jak vlastně vypadal život, když byl mladý? Tato otázka stále vzrušuje mnoho evolučních a molekulárních biologů. Další a další sekvencované genomy chrlí množství nových a často překvapivých informací, které neustále mění náš pohled na tyto záležitosti. Mezi novější a radikálnější...

Jak se netopýr a motýl dotřepetali k svým jménům

str. 476 | Pavla Loucká
Netopýr – nezbytná přísada čarodějných lektvarů, oblíbená esence noční romantické lyriky, především však jméno maličkého savce, bezbranného chundelatého uzlíčku, který příroda ve svém rozmaru obdařila lysými křídly. Netopýřích druhů je mnoho. Jsou netopýři velcí i malí,...

Viagra láme rekordy

str. 477 | Vratislav Schreiber
Lék na mužskou impotenci viagra od firmy Pfizer (též zvaný „Pfizer Riser“) v prodeji v USA předstihl i lék na depresi prozac a lék proti lysosti minoxidil. Pfizer udává, že na světě je 140 milionů mužů s poruchami erekce. Navíc viagru berou i ti, co sice impotentní nejsou, ale chtějí si...

Zatím nejbližší planeta

str. 477 | Antonín Vítek
Tým astronomů ze Sanfranciské univerzity objevil Keckovým dalekohledem na Havajských ostrovech další extrasolární planetu. Těleso přibližně dvojnásobné velikosti oproti našemu Jupiteru obíhá kolem hvězdy Gliese 876, nacházející se ve vzdálenosti pouhých 15 světelných let od sluneční...

Degradovatelné plasty

str. 477 | Jaroslav Drobník
Když po válce do našeho života vstoupily syntetické polymery, sklízely obdiv pro svou trvanlivost. Nehnily, nekorodovaly, nezpuchřely. Dnes nám jejich vzdornost biologickému rozkladu dělá spíše vrásky. Na skládkách, v mořských zátokách i na polích jsou „věčné“. Recyklování je...

Vesmír - o čem psal před lety

str. 477
Nového fossilního netopýra z miocenu objevil Claude Gaillard a popis jeho předložil francouzské akademii věd. Našel zbytky zvířete, prozkoumávaje třetihorní jíly u Grieve-Saint-Albana (na Vezeře). Je to celé hoření rámě, jakož i několik kousků této kosti nějakého bejložravého netopýra, z...

Fenomenologie přírody

str. 478 | Jiří Fiala
Zdálo by se, že není nic přirozenějšího než příroda. Bylo by tomu tak, kdybychom si nebyli vytvořili síť představ a předsudků o tom, co to příroda je (ba dokonce co být má). Už sám tak často používaný obrat „náš vztah k přírodě“ je nepřirozený a mírně schizofrenní....