Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 6 / 1998

Vyšlo 05. 05. 1998

Fytofluory

str. 302 | Zdeněk Šesták
Objev zeleně fluoreskujícího proteinu (GFP) umožnil nové výzkumy v rostlinné i živočišné říši. Nevýhodou používání GFP je nutnost excitovat fluorescenci krátkovlnným zářením z poměrně drahých zdrojů; toto záření také podporuje v buňkách autofluorescenci, která může pozorování...

Logicky je možné leccos...

str. 303 | Ivan M. Havel
...včetně slavné hypotézy stvoření. Přesně to jsem si právě před rokem zde dovolil poznamenat 1) čistě proto, abych zkratkou zdůraznil bohatost možností – řeč byla o evolučních principech –, pokud nejsou jiná omezení než logická (jde o požadavek logické bezespornosti). Z...

O egoizmu všeho živého

str. 304 | Helena Patrná
Život, když už jednou vznikl, má tendenci za každou cenu se udržet. V jazyce biologickém mluvíme o pudu sebezáchovy a záchovy rodu. Pojem egoizmu není pojmem jazyka věd přírodních, ale pojmem převzatým z věd společenských, filozofie, etiky a věrouk náboženských. V biologii není opravdu třeba...

Vaše zásilka

str. 304 | Jan Čáka
Sděluji, že mi Vaše zásilka s posledními čísly Vesmíru v pořádku došla. Konstatuji, že časopis si stále drží vynikající...

Populační cykly drobných hlodavců

str. 304 | Jaroslav Gutvirth
Matematické modelování velikostí populací, vycházející z představy, že velikost následující populace je funkcí populace nynější, lze vyjádřit vztahem x1 = rx(1–x). Při malém r (faktor růstové potence populace) daná populace vymizí, při středních hodnotách bude dosaženo setrvalého...

Příroda proti kultuře

str. 304 | Karel Samšiňák
Chtěl bych upozornit na to, že původcem požerků vyobrazených v článku jsou vosy, které si proužky papíru odnášejí ke stavbě svých hnízd (viz též Vesmír z let 1943–1944, s....

Klimatický stres

str. 304 | Miroslav Žáček
[...] Dobyvatel říše Inků se nepíše Pizzaro, ale Pizarro, a nejmenuje se Fernando. Pizarrů bylo celkem pět bratrů – Juan, Martin, Gonzalo, Hernando a Francisko – žádný však nemá jméno Fernando. Oficiálně uznávaným dobyvatelem je poslední z nich, tj. Francisco Pizarro. Panu Ing....

Slovo mají Pavel Blažka, Zdeněk Brandl a Jan Zrzavý

str. 305 | Pavel Blažka, Zdeněk Brandl, Jan Zrzavý
Vesmír: Před šesti lety vznikla Biologická fakulta Jihočeské univerzity. Přestože je mladá, je vyhledávaná. Jak se zakládá úspěšná fakulta? Pavel Blažka: Biologická fakulta JU je zplozencem státního převratu – zaprvé proto, že první nápad pochází z generální stávky 27. listopadu...

Italský pokus o likvidaci "baronů" ve vědě

str. 305 | Ivan Boháček
Vloni zrušila italská vláda 14 oborových komisí přímo volených vědeckou komunitou, které zodpovídaly za přidělování univerzitních grantů. Nahradila je radou pěti jednotlivců vybraných ministrem Luigi Berlinguerem. Dva z nich odpovídají za veškeré přírodní vědy od zemědělství po fyziku...

Planetka 1998 HZ7 na neobvyklé dráze

str. 306 | Jana Tichá
Jihočeská Observatoř Kleť, pobočka českobudějovické hvězdárny, se dlouhodobě věnuje výzkumnému programu zaměřenému na vyhledávání dosud neznámých planetek a určování jejich drah. 345 potvrzených objevů planetek z Kleti představuje šesté místo v celosvětových statistikách. Stovky...

Schizofrenie – daň lidstva za řeč?

str. 307 | Oldřich Vinař
Začalo to asi před týdnem. Možná však už v létě, o dovolené ve Španělsku. Ponenáhlu a nenápadně. Pak jsem si však náhle uvědomila, co se děje, až dodatečně. Přitom nedovedu říci, co se vlastně děje. Tak třeba to pozdní odpoledne po velmi horkém bezvětrném dni. Stíny se na pláži tak...

Zvrácené subvence

str. 310 | Jaromír Plešek
V Nature vyšel koncem března úvodník prof. N. Myerse, zaměřený na palčivý celosvětový problém ekonomických subvencí, který zatím zajímal málokoho, ačkoliv zatěžuje každého. N. Myers doporučuje, aby se otázka zvrácených (zvrhlých, amorálních) subvencí projednala již na květnovém...

Čerstvý vítr ve francouzské vědě

str. 311 | Jan Valenta
Vědecký výzkum a vysoké školství ve Francii se v posledních letech potýkají s narůstajícími problémy, které jsou zralé (či přezrálé) k řešení. O tom je přesvědčena většina zainteresovaných. Parlamentní volby přivály do čela vědy nové lidi a s nimi i očekávané změny. Z našeho...

Molekuly na povel II.

str. 312 | Zuzana Storchová
Jan Amos Komenský a možná ještě i Johann Wolfgang Goethe měli to obrovské štěstí, že žili v době, kdy mohli porozumět fungování většiny strojů a přístrojů, jakož i principu používaných pracovních postupů. My naopak žijeme obklopeni spoustou převážně černých a šedivých beden, v...

Vztah k životu a ke smrti

str. 314 | Václav Břicháček
JAROSLAV KREJČÍ: Lidský úděl a jeho proměnlivá tvář Duchovní základy civilizační plurality Praha, Karolinum 1996, 221 stran, cena 125 Kč; náklad neuveden Profesor Krejčí po řadu let přednášel na Lancasterské univerzitě a zabýval se obecnými otázkami společenských věd se zaměřením...

Uhlovodíky ze dna moře

str. 315 | Petr Jakeš
Záznam historie Země lze najít i v usazeninách mořského dna, kde však je skryt lidskému zraku. Proto už více než dvacet let probíhá ve Spojených státech průzkum oceánského dna. Výsledky tohoto tuze nákladného podnikání, viděno očima laické veřejnosti, nejsou právě oslnivé. Ani Blakeův...

Snahy o sjednocení jazyka v Číně

str. 316 | Ľubica Obuchová
Obrovská masa lidí, kterou označujeme jediným slovem „Číňané“, tvoří asi 22 % všech obyvatel světa. Je to pestrá směsice národů a národností, obývající neuvěřitelně rozlehlé území, jež prochází třemi podnebními pásmy. Naprostou většinu v mnohonárodní ČLR mají Chanové...

Madagaskar

str. 322 | Pavel Hošek
Ostrov Madagaskar je čtvrtým největším ostrovem na Zemi. Vznikal postupně při rozpadu obřího kontinentu Gondwana. Asi před 165 miliony lety se oddělil od dnešní Afriky a zhruba o 80 milionů let pozděli „opustil“ i břehy Indie. Od té doby je více nebo méně izolován (v závislosti na...

Arzen v životním prostředí

str. 323 | Zdeněk Pertold
Nebýt „černé vdovy“ Judy Buenanové, popravené na Floridě 30. 3. 98, byli bychom přesvědčeni, že použití arzenu v travičství je věcí dávné minulosti. Zato jej všichni znají jako prostředek k hubení myší a hmyzu, ochraně rostlin proti škůdcům, dřeva proti hnilobě apod., a již...

Ničí těžba zlata přírodní rezervace?

str. 325 | Milan Holub
K článku V. Koteckého Čtyři mýty o zlatě (Vesmír 77, 28, 1998/1) Omlouvám se V. Koteckému za to, že trpím nešťastnou kombinací znalostí, jak ji zmiňuje v úvodu svého článku [pozn. red.: kombinací rozsáhlých vědomostí o geologickém průzkumu či těžbě obecně a omezenou znalostí...

Odpověď autora článku Čtyři mýty o zlatě

str. 326 | Vojtěch Kotecký
Ad první výhrada. Ano. Nikde jsem ovšem netvrdil, že ekonomická analýza případné těžby v Mokrsku vychází pouze ze závěrečné zprávy Geoindustrie z roku 1990. Pravděpodobnou výnosností projektu se ostatně netají ani investor, Rio Tinto/Mindev. Diskuse o prozkoumanosti, jejíž součástí zmínka...

Krajina se oceňuje hůř než cement

str. 327 | Hana Švejdarová
Český ekologický ústav provedl v roce 1995 poměrně rozsáhlý průzkum postojů občanů k těžbě a k ochraně krajiny, který úzce souvisel s projektem výstavby nové cementárny v Tmani na Berounsku. Původně se nová cementárna měla stavět v Králově Dvoře. Po protestech různých ekologických...

Zastavené starnutie zdravých ľudských buniek

str. 332 | Štefan Vilček
Zdravé ľudské bunky sa po istom počte delení deliť prestanú, začnú starnúť a nakoniec hynú. Dlho sa nevedelo, ako predĺžiť život buniek, ako ich prinútiť k vačšiemu počtu delení bez toho, aby sa premenili na bunky nádorové. Výsledky základného výskumu už skôr naznačovali, že jedným z...

Kvantové hlavolamy IV.

str. 333 | Pavel Cejnar, Miloslav Dušek
Zákony kvantové mechaniky mají pravděpodobnostní charakter. Neurčují konkrétní výsledky měření, ale pouze možné alternativy a jejich pravděpodobnosti. Je to však opravdu všechno, co můžeme znát? Neexistují „za tím“ nějaké hlubší zákonitosti? Nešlo by přece jen vymyslet teorii,...

Varovné stopy larev dravého hmyzu

str. 337 | Zdeněk Růžička
Rozptylový feromon, který odrazuje samice hmyzích predátorů od kladení vajíček do míst, kde se již vyskytují jejich larvy, byl zjištěn celkem náhodně ve stopách larev zlatooček (viz Vesmír 73, 677, 1994/12). Látku s varovným účinkem vylučují mšicožravé larvy zlatooček na konci zadečku,...

Ad „Egoizmus všeho živého“

str. 343 | Tomáš Grim, Václav Hořejší, Petr Jirounek, Jiří Michálek, Jan Zrzavý
GenofobieRichard Dawkins si za to může sám. Jak byl naivní, když se domníval, že někteří čtenáři jeho knihy Sobecký gen se budou obtěžovat číst ji dál než na konec druhé kapitoly! Co se stalo osudem prastarých replikátorů za čtyři miliardy let? ... Nyní se hemží ve velkých koloniích,...

Neveselé kapitoly o vědě a moci II.

str. 347 | Otakar Poupa
Návrat z lesa Bylo to 12. května 1945. Dlažba se třpytila v prudkém odpoledním slunci tisíci drobných střípků. Šel jsem zas po dlouhých měsících ulicemi hlavního města, které teď páchlo naftou, spálenou v motorech. Na obrubnících chodníků mělo čerstvé šrámy po tankových pásech,...

Duben ve vědě

str. 350 | Ivo Budil
Jak se přišlo na to, že náš hvězdný domov je menší Naše Galaxie je o 15 % menší, než se dosud soudilo. Vyšlo to Michaelu Merrifieldovi a Robertu Ollingovi ze Southamptonské univerzity. Aby vysvětlili pozorované pohyby hvězd v naší Mléčné dráze, museli posunout adresu Slunce. Dosud se...

Biologická olympiáda

str. 351 | David Storch, Zuzana Storchová
Ve dnech od 4. do 9. května proběhlo celostátní kolo 32. ročníku biologické olympiády. Biologická olympiáda, jíž se účastní studenti středních škol, je každý rok věnována jednomu tématu. Letos byla ústředním tématem ekologie, a hlavně proto se celostátní kolo konalo v Litvínově na...

Nejlepší umělé vakuum

str. 353 | Ivan Boháček
Britský časopis New Sci. 25. dubna uvedl, že nejvyšší vakuum, které kdy bylo získáno uměle, se vyskytuje za družicí WSF vypuštěnou z raketoplánu Space Shuttle. Při letu ve výšce 4metrový disk WSF „rozhrne“ řídkou atmosféru tak, že v malé oblasti za ním je průměrná vzdálenost...

Rychlejší internet

str. 353 | Ivan Boháček
Nestátní konsorcium Qwest Communications z Denveru vybuduje páteřní síť Abilene pro Internet2. Větší část této sítě je umístěna pod železničními kolejemi. Zde je totiž optické vlákno v relativním bezpečí před náhodným přerušením. Již koncem tohoto roku bude přenášet data rychlostí...

Podivné chování tenkých vrstev

str. 353 | Ivan Boháček
Napařováním ve vakuu na polovodivý substrát dovedou fyzikové vytvořit kovové vrstvy o tloušťce pouhých několika atomů. Již víme, že elektrony „uvězněné“ v tak úzkém prostoru vykazují neočekávané vlastnosti. Teoretici předpověděli, že film bizmutu na galiumarzenidové podložce...

Materiál pro lithiovou katodu: návrh z prvních principů!

str. 353 | Ivan Boháček
Lithiové baterie mají největší hustotu energie ze všech baterií umožňujících opakované nabíjení. Použití v přenosných počítačích, telefonech ap. neustále přibývá, a tak se stává velkou nevýhodou vysoká cena současného materiálu – LiCoO2 – pro katodu těchto baterií. Nové...

Roztékají se skla starých katedrál?

str. 353 | Ivan Boháček
Zachovaná původní skla katedrál z 12. století jsou údajně u spodního okraje silnější než u horního. O skle víme, že z hlediska své struktury je kapalinou. Můžeme tedy vysvětlit širší spodní okraj roztékáním skla? Fyzik Edgar Zanotto ze Státní univerzity v Sao Carlos v Brazílii tvrdí, že...

Ve zkratce

str. 354 | Ivan Boháček
Z pravidla, podle něhož u velkých planet jsou jim nejblíže prstence se zárodky měsíčků, pak měsíce na téměř kruhových drahách, a nakonec malé „nepravidelné“ oběžnice na eliptických drahách, se vymykala planeta Uran. Jeho 15 známých měsíců leželo na téměř kruhových drahách...

Kvantové počítače

str. 354 | Ivan Boháček
by měly být mnohem výkonnější než počítače klasické. Problémem a velikou výzvou pro fyziky a techniky je jejich praktická realizace. Sloučením technik odvozených z jaderné magnetické rezonance (NMR) a fyziky polovodičů poskytlo vizi, jak realizovat užitečný kvantový počítač. Realizace...

Ekosystémy a vyšší koncentrace CO2

str. 354 | Ivan Boháček
Že rostliny většinou reagují na vyšší koncentraci CO2 vyšší produkcí biomasy, je víceméně známo. Co se však děje v půdě? Zdá se, že mikrobiální život v půdě zůstává beze změn, avšak mykorhizální houby a některé další organizmy ovlivněny jsou. Zvyšuje se rychlost rozkladu...

Tvář na Marsu není

str. 354 | Antonín Vítek
Na jednom snímku oblasti Cydonia na severní polokouli Marsu, který roku 1976 pořídila americká sonda Viking, byl nalezen útvar vzdáleně připomínající lidskou tvář (viz obr. obrázek). I když většina vědců již tehdy prohlašovala, že jde o pouhou hru světel a stínů na nerovném terénu,...

Čo chráni fajčiarov?

str. 355 | Gabriel Hocman
Výskumníci už objavili veža látok znižujúcich výskyt nádorových chorôb u žudí, ktorí ich pravidelne prijímajú. Takýmito látkami sú napríklad karotény či antioxidanty ako vitamíny A a E. Štúdie zaoberajúce sa týmto problémom však boli robené na nefajčiaroch. Chránia spomínané látky...

Jak rychle roste kukuřice

str. 355 | Zdeněk Šesták
Poměrně levnou bezdotykovou metodu pro kvantitativní hodnocení růstu klíčních rostlin vyvinuli kanadští vědci J. Barron a A. Liptay. Rostlinka je v dřevěné růstové komoře rozměrů 75×75×75 cm, vyložené černou látkou, do níž se optickými vlákny rovnoměrně přivádí záření ze žárovek....

Vzácný exemplář v kuchyni

str. 355 | Pavel Hošek
Do dnešních dnů bylo na světě chyceno necelých 200 exemplářů jediné žijící lalokoploutvé ryby Latimeria chalumnae. Přesné číslo pro léta 1938–1990 udává 172 vylovených jedinců. Vzhledem k svému postavení „živoucí fosilie“ je o každou ulovenou rybu velký zájem mezi...

Světélkující myši

str. 355 | Vratislav Schreiber
Gen pro enzym luciferázu, způsobující světélkování například u svatojánských mušek, lze přenést do bakterií salmonel a ty pak v těle jimi nakažených myší světélkují – dá se tak poznat, kde jsou a kolik jich je. Ale co více: gen pro luciferázu lze přenést do myší samotných: takové...

Jak bez geografické izolace vznikají nové druhy

str. 356 | Stanislav Mihulka
V poslední době se v souvislosti s procesem vzniku nových druhů (speciací) množí hypotézy, uskutečněné experimenty i nové nezodpovězené otázky. Mezi žhavá témata rozhodně náleží problematika speciací v tropickém prostředí i otázka existence a fungování reinforcementu (tedy procesu, při...

Přírodní léky nejen léčí, ale také poskytují informace

str. 356 | Milan Hrouda
Člověk získává z rostlin přibližně 120 aktivních sloučenin – léků. Nalezneme mezi nimi steroidy, kardiotonické glykosidy, anticholinergní látky, analgetika, léky proti kašli a proti nízkému tlaku, anestetika, relaxanty a také protinádorové látky. Příkladem protinádorových klinicky...

Cement a vápno

str. 356 | Pavla Loucká
Přirovnání buchta jako cement svědčí spíš o kvalitě cementu než o kvalitě buchty, zároveň však ukazuje, že když dva dělají totéž, není to totéž. Účelem cementu zkrátka bývá, aby byl co nejpevnější. Jméno práškového pojiva, používaného spolu s vodou a dalšími přísadami do malt,...

Když je jeden za osmnáct...

str. 357 | Pavla Loucká
Za kolik je v takovém případě druhý? Přece bez dvou za dvacet! A kolik to vlastně je? Pro ty, kteří toto rčení znají, je to pochopitelně opět osmnáct. Pro ty ostatní, kteří rozumějí česky, ale neznají metafory o shodě lidských vlastností nebo činů (viz jsou ze stejného těsta, mohou si...

Bakterie vysílají zvukové signály regulující jejich růst

str. 357 | Milan Gryndler
Článek referuje o fyzikálně zprostředkovaných signálech mezi bakteriálními buňkami a jejich prostředím a mezi koloniemi bakterií různých druhů, což je téma, které mne zaujalo. Po dohledání původních, již vyšlých sdělení na toto téma jsem došel k závěru, že v nich obsažené výsledky...

Vesmír

str. 357
Vápenné tufy. U paty vápencových skal v siluru našem i jinde vyvěrá dosti bystrých praménků, u nichž nezřídka zastaví se pozorovatel, aby podivil se úkazu zvláštnímu. Tu, kde nad průzračným potůčkem kloní se stinné habří, jež na jeho dno nastlalo hojně svého listí, spatřil, že listí...

Těl(es)a a jejich duše

str. 359 | Jiří Fiala
Když jsem začínal připravovat tento sloupek, byl jsem obklopen samým Aristotelem. Ani ne tak kvůli němu samému, jako kvůli Descartovi, kterým se stále ještě zabývám. Sáhl jsem po jednom svazku – bylo to Aristotelovo pojednání O duši, a můj zrak padl na pasáž, která mi najednou souzněla s...