Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 5 / 1998

Vyšlo 05. 05. 1998

Věda a kýč

str. 243 | Ivan M. Havel
Každý, kdo se jen trochu zajímá o výtvarné umění, má nějakou svou představu o tom, co je to kýč. Přinejmenším občas to slovo užije, například nad olejomalbou roztomilé kočičky s červenou mašlí. Obecně je však kýč pojmem povýtce vágním, subjektivním a obtížně definovatelným. Přes...

Přírodovědecký charakter Vesmíru

str. 244 | Jiří Heřt
Vážená redakční rado, dovoluji si Vám zaslat kritickou analýzu některých, podle mého názoru závažných nedostatků ve Vesmíru, kterou jsem vypracoval na popud pana redaktora Mgr. I. Boháčka z června minulého roku. Odebírám Vesmír déle než padesát let a s lítostí sděluji, že Vesmír...

Dokázat, že prase nemůže létat, není totéž jako navrhnout stroj, který to umí.

str. 244 | Ivan Boháček
V rubrice „Z dopisů redakci“ zveřejňujeme pouze dopis MUDr. J. Heřta a dopis RNDr. J. Zrzavého. Bylo by strašně snadné zamořit stránky Vesmíru texty s povětšinou absurdními argumenty. Nicméně, poučit se lze i z absurdní diskuse. Abychom o to nepřišli, zveřejníme na internetu nejen 22...

Říše světla a říše temnot

str. 244 | Jan Zrzavý
Redakční rada Vesmíru obdržela podrobný dvaadvacetistránkový rozbor publikovaných článků (1990–1997), především z oboru biologie, zvláště evoluční, který pod názvem Současný, poněkud zdeformovaný Vesmír vypracoval pan profesor MUDr. Jiří Heřt, DrSc., předseda Českého klubu...

Slovo má Martin Kratochvíl

str. 245 | Martin Kratochvíl
Vesmír: Vzdělávání se v České republice peněz nedostává a cesty se hledají obtížně. Většina lidí naříká, méně jich něco dělá. Bonton se rozhodl podporovat hudební vzdělání – jak k tomu dospěl? M. Kratochvíl: Hned zpočátku dostal Bonton nálepku úspěšnosti. Netrvalo dlouho a...

Spojené síly knihovnické proti monopolu vydavatelů

str. 246 | Jan Valenta
Kdo nepublikuje, ten nepřežije! Počet publikovaných článků je (bohužel) při hodnocení vědecké práce stále důležitým kritériem; často nejdůležitějším, protože se pohodlně kvantifikuje. To logicky vede k stálému nárůstu množství vědeckých publikací, a tedy i odborných časopisů,...

Chceš žít déle? Buď sociální!

str. 246 | Stanislav Mihulka
Biologický proces stárnutí nás čeká všechny. O původu stárnutí se vyslovují i některé „evolučně“ laděné hypotézy. Jedna z nich uvažuje proces stárnutí jako platbu za investice do reprodukčního úspěchu v raném věku, jiná považuje procesy stárnutí za důsledek slabé selekce...

Epidemie, o které se moc nemluví

str. 247 | Fatima Cvrčková
Soužití s počítačem se nám, lidem konce dvacátého století, stalo samozřejmostí. Musíme ale počítat i s tím, že občas narazíme na nějaké podezřelé individuum, které si udělalo koníčka z toho, že nám, víceméně slušným a poctivým uživatelům PC či macintoshů, otravuje život výrobou...

Radomír Čihák sedmdesátníkem /* 30. 5. 1928/

str. 249 | Vladimír Komárek, Oldřich Štěrba
Narodil se v Soběslavi, v rodině středoškolského profesora. Jako student střední školy na sebe upozornil přírodovědeckými pracemi, které byly r. 1947 oceněny diplomem „Vesmíru“. V Anatomickém ústavu Lékařské fakulty UK začal pracovat již v prvním semestru svých medicínských...

RADOMÍR ČIHÁK: Anatomie člověka, 3. díl

str. 249 | Eliana Trávníčková
„Dobrá věc se podařila,“ zpívá sbor v Prodané nevěstě. Totéž by měl zapět obrovský chór studentů medicíny, lékařů, ale i přírodovědců, pedagogů a dalších zájemců. Dokonce by bylo možné pokračovat v originálním textu operního sboru „věrná láska zvítězila“,...

Zákeřná planetka středem pozornosti

str. 250 | Antonín Vítek
Letos ve čtvrtek 12. března přinesly všechny světové agentury šokující zprávu: Předběžné výpočty ukazují, že asteroid označený 1997 XF11 mine Zemi ve vzdálenosti 26 000 mil (46 000 km) od jejího středu ve čtvrtek 16. října 2028 kolem 17:30 GMT. Odborníci varují před možností...

Co vím, když vím jak dál?

str. 252 | Jaroslav Peregrin
Lidské nitro patřilo odedávna k nejvděčnějším předmětům přemýšlení a zkoumání – a to nejen pro teology či existencialistické filozofy, ale i pro ty, kteří si lámali hlavu problémy přízemnějšími, třeba tím, jak to lidská mysl dělá, když řeší nějaký problém. V našem...

BOŘIVOJ ZÁRUBA: Otisky času

str. 254 | Vladimír Prokop
Autor citlivě zvážil míru faktografičnosti a snahy nahradit střídmost podání poutavým textem, který svou přístupností oslovuje širší okruh čtenářů. Spoléhá na dosud nepřekonanou suverenitu Zdeňka Buriana, jehož představuje v nejširším možném spektru jeho rekonstrukční tvorby. Není...

Co lze vyčíst ze stop

str. 255 | Jiří Straus
Asi před dvaceti byli v osamělém domku na kraji vesnice zavražděni dva lidé. Vrah stavení zapálil a utekl přes čerstvě zorané pole, kde zůstaly zřetelné stopy běhu a chůze. Přímo na místě činu se žádné vyhodnotitelné stopy nenašly, ale v okolí zůstala zachována „pěšinka“...

Molekuly na povel I.

str. 257 | Zuzana Storchová
V novinách i nejrůznějších časopisech se často dočítáme o úžasných úspěších molekulární biologie, genetiky, biotechnologií a dalších podobných věd. S překvapením zjišťujeme, že byly objeveny geny paměti, alkoholizmu, schizofrenie, schopnosti učení, a je nám jasné, že za chvíli bude...

Koroptev polní ptákem roku 1998

str. 259 | Miroslav Šálek
Koroptev polní (Perdix perdix) patřila vždy mezi oblíbené ptačí druhy zejména venkovského obyvatelstva. Jde o druh vázaný převážně na otevřenou krajinu podmíněnou člověkem, tzv. kulturní step. Šíření tohoto kura lze historicky spojovat s nástupem velkoplošného zemědělství, především s...

O papuánských jazycích a aritmetickém průměru

str. 263 | Vojtěch Novotný
Článek se zabývá dvěma navzájem si vzdálenými tématy. Jazykovědci se tak mohou poučit o statistice a statistici o jazykovědě. Kdo však není ani jazykovědec, ani statistik, může se poučit o dvou věcech zároveň, což je téměř dvakrát více poučení než z (aritmeticky) průměrného...
Diskuse: 2

DEMETZ PETER: Prague in Gold and Black. Scenes from the Life of the European City

str. 266 | Josef Babor
Starý pán se po letech vrací do Prahy. Je dojatý, ale ne sentimentální. Přemýšlí nad svým životem, bilancuje a píše o historii a literatuře Prahy. Začíná Starými pověstmi českými a odrazy přemyslovské legendy v dílech německých romantiků i českého národního obrození. V osmi kapitolách...

Proč babylonská věž nesahá na nebesa?

str. 267 | Petr Zima
Tahle myšlenka jednoho ze zakladatelů pražské lingvistické školy, jež má obecnou platnost pro jakoukoli popularizaci vědy, platí i při pohledu na přehlednou mapu jazyků světa (viz Data a souvislosti 77, 270, 1998/5). Platí ostatně i o všech pokusech zpřehlednit jazykovou a nářeční různost...

HELMUT SCHMIDT: Na společné cestě

str. 269 | Jan Svoboda
Nemůžeme si naříkat, že není dostatek zajímavé četby. Přesto některé tituly mohou snadno uniknout pozornosti. Přitahují mne dobré autobiografie, jež mohou osvětlit souvislosti mezi událostmi, které mi unikaly. V Schmidtových vzpomínkách na základě konkrétních událostí i citovaných...

Kvantové hlavolamy III.

str. 272 | Pavel Cejnar, Miloslav Dušek
V důsledku principu superpozice se kvantové částice mohou nacházet ve stavech, které nemají ve světě klasické fyziky analogii. Proč ale takové stavy běžně nepozorujeme i u makroskopických objektů, které se přece z kvantových částic skládají? Na tuto otázku fyzika zatím nemá jednoznačnou...

Zákon mimo zákon

str. 277 | John Archibald Wheeler
Jsou fyzikální zákony věčné a neměnné, nebo jsou – podobně jako biologické druhy – nestálé, jakési halabala povahy? Hierarchické rozrůznění rostlin a živočichů, jak dnes víme, povstává ze slepých náhod genetických mutací a přirozeného výběru. Podobně zákony plynů, vztah...

Pískovcový fenomén

str. 278 | Radek Mikuláš
Slovem fenomén (neobyčejný zjev, z ř. fainomenon – zjevující se) přírodovědci začali označovat podivuhodné krajinné oblasti, které se od ostatní krajiny liší celkovým vzhledem, charakterem půdy, vegetací či živočišstvem a hustým výskytem pozoruhodných stanovišť vymykajících se...

Pragmatický a dogmatický duch ve fyzice

str. 284 | Johannes Stark
Diskuse o „filozofickém“ pozadí přírodních věd nekončí. Fakt jisté izolovanosti české vědecké elity téměř od r. 1938 nepochybně přispěl k tomu, že někteří vědci jsou filozoficky již ve století 21., zatímco jiní v bezpečném století 19. Abychom připomenuli kontinuitu, rozhodli...

Neveselé kapitoly o vědě a moci

str. 286 | Otakar Poupa
KrajinaMám číslo šestnáct – deset – sedmnáct – devět – čtyři – pět – sedm. Mám je vytištěno na malé celuloidové destičce s fotografií, po které se ovšem nikdo moc neptá. Užívám ji pouze jako identifikační dokument, když jakkoliv manipuluju s penězi. Na to...

Poznámka k lidové definici statistiky

str. 289 | Zdeněk Fabián
Statistika je přesný součet nepřesných čísel. Lidová definice statistiky je vtipná a výstižná, až na jednu zásadní maličkost. Statistik se nezajímá o součet, a vlastně příliš ani o průměr, který v definici má správně být místo součtu. Statistik se zajímá o rozdělení. Co se tím...

Březen ve vědě

str. 290 | Ivo Budil
Voda ve vesmíru nad zlatoNeutronový spektrometr na umělé družici Měsíce Lunar Prospector, jehož jedním z úkolů bylo pátrat po vodě, skutečně patrně zaznamenal v kráterech kolem jižního a severního pólu statisticky významnou absorpci neutronů, kterou lze přičíst přítomnosti vodíku. Mohlo by...

Nezodpovězené otázky a lékařská etika

str. 293 | Ivan Boháček
Britští vědci se obávají, že předčasné ukončení amerického pokusu s tamoxifenem ohrožuje paralelní britský pokus. V americkém pokusu se měl šest let podávat tamoxifen a placebo skupině 13 000 žen. Když se po průběžném vyhodnocení stavu žen zjistilo, že ve skupině, která dostávala...

Středověký dřevěný most

str. 293 | Ivan Boháček
Většinou se má za to, že po zániku Římské říše z velké části římské dovednosti zanikly v chaosu evropského středověku. Nález zbytků 160 m dlouhého dřevěného mostu přes řeku Shannon poblíž městečka Clonmacnoise na západě Irska to zpochybňuje. Zbytky objevili Donal Boland a Mattie...

RNA by to nevydržela

str. 293 | Ivan Boháček
Mnoho biochemiků má za to, že na nejranějších formách života se podílela molekula RNA. Ta je však za vyšších teplot velice „křehká“. Matthey Levy z Kalifornské univerzity v San Diegu, postgraduální student známého specialisty na původ života Stanleye Millera, ukázal, že nukleotidy,...

Srdeční rytmus a vázané oscilátory

str. 294 | Ivan Boháček
Synchronizace je univerzální jev, který se může objevit tam, kde mezi sebou interagují periodické děje (přesněji kde existuje vazba mezi nelineárními oscilátory). Je synchronizován rytmus dýchání a rytmus srdeční? Analýza tohoto jevu není triviální, neboť na první pohled jde o velmi...

Totální syntéza brevetoxinu

str. 294 | Ivan Boháček
Brevetoxin A je jedním z nejmocnějších neurotoxinů. Produkuje jej mořská řasa Gymnodinium breve Davis. Toxin se váže na sodíkový kanál. Je tak potentní, že zabíjí ryby už v koncentracích několika nanogramů na mililitr. Není dosud známo, jak příroda brevetoxin vyrábí, ale úsilí o jeho...

Přežije radioastronomie mobilní telefony?

str. 294 | Ivan Boháček
Po 5letém vyjednávání se satelitní komunikační sítí Iridium získali radioastronomové příslib, že v době od 22:00 do 6:00 východního času (tj. místního času teleskopu Arecibo) nebude systém Iridium používat pásmo, které interferuje s klíčovou frekvencí teleskopu Arecibo 1612 MHz. Síť...

Podvody, či harašení?

str. 294 | Ivan Boháček
Na Cornellově univerzitě ve Spojených státech se projednává případ, kdy doktorandka Antonia Demas tvrdí, že profesor David Levitsky jí nepřiznal výsledky výzkumu (týkající se výživy dětí). David Levitsky popírá, že by její výzkum použil. Na Michiganské univerzitě se projednával jiný...

Ve zkratce

str. 294 | Ivan Boháček
Volné oscilace Země byly považovány za přechodný jev objevující se po velkých zemětřeseních. Analýza dat gravimetrické sítě ukazuje, že Země osciluje na pozorovatelné úrovni i v obdobích seizmicky neaktivních. Numerické oscilace nasvědčují, že tyto oscilace nemohou být vysvětleny jako...

Jména typu Praha na Pyrenejském poloostrově

str. 295 | Pavla Loucká
Ve Španělsku a okolních zemích se často objevuje místní či pomístní jméno Fraga. Z výkladového slovníku Španělky Marie Molinerové lze vyčíst leccos o původu substantiva fraga (od frangere – lámat). Ve španělštině to znamená hornaté, strmé, kamenité místo pokryté houštím....

Staré dobré trávě se blýská na lepší časy

str. 295 | Stanislav Mihulka
V neslýchaném pohnutí a veliké vřavě voliči států Kalifornie a Arizona schválili předloni v lednu zákony umožňující lékařské využití marihuany, v Arizoně dokonce i dalších proskribovaných látek, jako jsou LSD nebo heroin. Klinický výzkum použitelnosti drog v souvislosti s bolestmi,...

Jak by probíhalo odumírání češtiny?

str. 295 | Pavla Loucká
Představu o tom můžeme získat z nápisů na náhrobních kamenech v texaské vystěhovalecké obci Praze, kam první Čech přišel r. 1854. Už deset let nato zde žilo pětadvacet českých rodin. V 70. letech minulého století měla Praha dokonce tři obchody, později i hospodu, poštu a továrničku. Teprve...

Diamanty z (uhlíkové) cibule

str. 295 | Jan Valenta
Vzájemné proměny různých forem uhlíku – tuhy (grafitu), diamantu a fullerenů (C60, C70, ... uhlíkové nanotrubičky) – stále více přitahují pozornost aplikovaného výzkumu. Zájem je například o diamantové vrstvy, které mohou po nanesení na různé součástky a nástroje mnohonásobně...

Speciace v širém oceánu

str. 296 | Stanislav Mihulka
Druhy mořských organizmů osídlující širý oceán mají spíše veliké geografické areály. Vzhledem k jejich schopnosti zvolna se šířit dalekonosnými mořskými proudy to není nic divného. Když se ale použije nelítostná molekulární metodika, ukáže se, že nic není takové, jak se na počátku...

Základní výzkum do gymnázií

str. 296 | Ivan M. Havel
Nedávno dvanáct studentů pražského Gymnázia ve Zborovské ulici předneslo své fyzikální vědecké práce na půldenní, již třetí konferenci, konané ve spolupráci s Fyzikálním ústavem AV ČR. Studenti měli k dispozici přesně 10 minut a mohli používat zpětný projektor. Každý. Většinou...

O ptačím rodu a třech prstech

str. 296 | Stanislav Mihulka
Kdo jsou vlastně ptáci? Tato zdánlivě banální otázka stojí již mnoho let v pozadí poměrně ostrých třenic mezi lidmi zabývajícími se paleontologií obratlovců. Jde o to, jestli dinosauři opravdu vymřeli okolo konce křídy nebo nikoliv. Už 150 let, od doby vykopání prvního archaeopteryxe, se...

Jak vznikl lidský jazyk?

str. 296 | Pavla Loucká
Proč se člověk odlišil od ostatních živočichů tím, že začal mluvit? Nejspíš se to nikdy nedovíme. Člověk existuje minimálně tři a půl milionu let, kdežto nejstarší písemné památky jsou nanejvýš 5 000 let staré, a proto lze počátky řeči těžko zkoumat. Podle některých názorů...

Ekologická konference Globe

str. 297 | Jana Popovičová, Dana Votápková
Výsledky národního kola studentské soutěže Globe Games určily reprezentanty ČR na 1. celosvětové konferenci Globe, která proběhne letos 30. 6. až 4. 7. v Helsinkách. Mezinárodní program Globe sleduje stav životního prostředí na Zemi. Studenti se snaží zjistit, jaký vliv na chování Země...

Proč by farmáři měli mít rádi tmu?

str. 297 | Spytihněv Heřt
Farmáři by zredukovali množství plevele a ušetřili mnoho herbicidů, kdyby orali v noci. Alespoň to tvrdí tým německých vědců na základě zjištění, že většina semen obilí může klíčit v naprosté tmě, zatímco většina semen plevele potřebuje být vystavena světlu, aby klíčení mohlo...

Vesmír

str. 297
Statistika jazyků. Člověčenstvo hovoří teď 335 řečí ovšem kromě dialektů. – Papuanci mají 2 řeči, Hottentoti 4, Kafři 25 jazyků, Černoši 58, australské plémě 19, malajské a polynejské 36, Mongoli 59, obyv. obou točen 8, praobyv. sev. a již. Afriky 10, indianské národy 10, Arijci...

Vidění vidění

str. 298 | Jiří Fiala
To, co nám je nejbližší, bývá zároveň nejvzdálenější. O vidění toho víme méně než o životě na Marsu. Vlastně nevíme nic. Jistě, o fyziologii oka toho známe velice mnoho, právě tak o světle. Víme, jak světelné paprsky vytvářejí obraz na sítnici, ale nevíme, kdo se na něj dívá. A...