Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 2 / 1999

Vyšlo 05. 02. 1999

Texty, kontexty a hypertexty

str. 63 | Ivan M. Havel
V naučných textech, vědeckých pracích a filozofických studiích čtenář nachází poznatky a názory, které mu jsou (nebo nejsou) nové či s kterými může (nebo nemusí) souhlasit. A jak se tak postupně prodírá textem ve snaze porozumět, setkává se se slovy, která nezná, nebo která zná, ale...

Červenec ve vědě

str. 64 | Petr Ráb
Ke konci zprávy Pro přírodu ještě není pozdě se píše, že se ...vrátila řada druhů ryb, např. jeseter, jezerní americký pstruh nebo jezerní sleď. Poslední dvě česká pojmenování vznikla doslovným překladem z angličtiny – lake trout a lake herring – a neodpovídají v češtině...

Gamesení ve stylu pařanů

str. 64 | Jiří Kvita
Vzpomněl jsem si na článek ve Vesmíru věnovaný zvláštnímu slangu hráčů počítačových her, který mne ne(Ve)smírně zaujal zvláště poté, co jsem jej pocítil v praxi u svého mladšího bratra: „Copak to hraješ?“ „Ale... cívku.“ „Cože?!“ „Civilizaci...

Nejen nekrolog Alana Hodgkina

str. 65 | Petr Jirounek
Je dobrým zvykem tohoto časopisu, že každoročně po udělení Nobelových cen seznamuje čtenáře jak s laureáty, tak s jejich vědeckou činností. Je proto jeho smutnou povinností vzpomenout velikány moderní vědy také ve chvíli, kdy z tohoto světa odcházejí. Alan L. Hodgkin, který zemřel 20....

Slovo má prof. Vratislav Schreiber, DrSc.

str. 65 | Vratislav Schreiber
Loni 17. 12. bylo v Hrzánském paláci slavnostní shromáždění, na němž byly – jako každoročně – předány ceny ministra zdravotnictví ČR. Ministr Ivan David ve svém úvodním projevu klidně, věcně a vůči lékařské vědě přátelsky shrnul současný rozpočtový stav a z toho...

Teorie nekonečna

str. 67 | Tomáš Jech, David Storch
Nekonečno je tajemné. Pojem nekonečna patří na jedné straně k základní výbavě našeho myšlení, na druhé straně pokusy skutečně myslet nekonečno vedou často přinejmenším k znepokojení, u některých lidí dokonce vzbuzují hrůzu. Na první pohled se možná zdá, že nekonečno jaksi nepatří...

Vzduch jako jeden z živlů

str. 70 | Ivan Boháček
Ve snaze poskytnout co nejširší pohled na základní témata životního prostředí sdružili V. Bratrych a M. Lupáč na 40 odborníků k projektu, jehož ambiciózním cílem je výchova k šetrnému vztahu k přírodě a životnímu prostředí. Čtenáři nabízejí vskutku široký pohled na vzduch,...

Příčina chudoby a hladomorů

str. 71 | Daniel Münich
Indický ekonom Amartya Sen se zabývá především ekonomií blahobytu. To je věda o souvislostech mezi vznikem blahobytu ve společnosti a jeho růstem. Ačkoliv český výraz blahobyt je v běžném životě chápán spíše jako synonymum pro vysokou životní úroveň a dobré bydlo, ekonomie blahobytu...

K čemu potřebujeme myoglobin?

str. 72 | Jiří Kunert
Myoglobin je svalová bílkovina, méně známá než jí blízce příbuzná bílkovina červených krvinek – hemoglobin. Obě látky patří k složeným bílkovinám a kromě proteinové složky obsahují organickou dusíkatou sloučeninu hem, v níž je vázán atom dvojmocného železa. Na tento atom se...

Chemické reakce na počítači

str. 73 | Stanislav Záliš
Nobelovu cenu za chemii získali v roce 1998 američtí vědci Walter Kohn a John Pople za příspěvek k rozvoji teoretických studií vlastností molekul a chemických procesů, jichž se molekuly zúčastňují. Walter Kohn získal Nobelovu cenu za formulaci a rozvoj teorie funkcionálu hustoty a John Pople...

Oxid dusnatý jako signální molekula

str. 75 | Jindřich Sedláček
Loni 12. října se uzavřela 91. kapitola oceňování výzkumné práce a zásadních objevů v medicíně a fyziologii Nobelovou cenou. Na stupních slávy se vystřídalo již 167 badatelů. Za rok 1998 tuto cenu obdrželi tři američtí farmakologové: Robert F. Furgott, Louis J. Ignarro a Ferid Murad. Byla...

Deblbon

str. 76 | Gabriel Hocman
Svetovým kapacitám sústredeným v našom Výskumnom ústave civilizácie sa podarilo vyriešiť ďalší z palčivých problémov ľudstva. Vynašli liek, ktorý lieči najzhubnejšiu a nastaršiu chorobu – hlúposť. Zistili totiž, že tento neduh vyvoláva doposiaľ nepoznaný vírus a že sa nákaza...

Kvantové Hallovy jevy

str. 77 | Pavel Středa
Elektron je elementární částice, a tak formulace Švédské královské akademie věd, že Nobelova cena za fyziku, udělená za objev nové formy kvantové kapaliny s excitacemi o zlomkovém náboji, mohla překvapit dokonce i některé fyziky. Cenu dostali experimentátoři Horst L. Störmer a Daniel C....

V zemi baobabů

str. 83 | Pavel Hošek
Nejstarší zmínka o baobabech se týká druhu Adansonia digitata a pochází ze 14. století od arabského cestovatele Ibn Battúty. Ve svém cestopise Rihla (Cesta) popisuje obrovité a zavalité stromy, které mají zvláštní schopnost hromadit objemné zásoby vody. 1) V následujícím století se pak...

Kosmonautika 1998

str. 87 | Antonín Vítek
Minulý rok pokračoval v trendu nastoupeném v roce 1997 (Vesmír 77, 148, 1998/3). I tentokráte byl ve znamení tří hlavních směrů vývoje: středem pozornosti byla výstavba telekomunikačních družicových systémů na nízkých oběžných drahách, výzkum těles sluneční soustavy – především...

Kosmonautika na internetu

str. 89 | Pavel Hošek
Astronautika a kosmonautika je pro Středoevropany vlastně velmi exotický obor. Přesto, nebo možná právě proto, najdete nejlepší www stránky o astronautice na českých servrech. NASA, ESA a další kosmické agentury o prezentaci na internetu velmi pečují. Pokud však sháníte podrobné informace o...

Technologicky náročné tkáňové náhrady

str. 92 | Jiřina Bartůňková, Barbora Dvořánková, Jaromír Lukáš, Karel Smetana ml., Jiří Vacík
Poškozené tkáně se sice obnovují, ale rozsáhlá regenerace tkání a orgánů je u člověka vyloučena. Proto lékaři hledají, jak poškozené tkáně nahradit. Z funkčního hlediska je nejvhodnější náhradou transplantát. Z chirurgického hlediska byly transplantace zvládnuty, přesto však jsou...

Latiméria v Ázii

str. 95 | Juraj Holčík
Starobylá latiméria – jediný žijúci predstaviteľ triedy násadcoplutvových rýb (Sarcopterygii) – pripravila ichtyológom nové prekvapenie. V septembri 1997 boli na svadobnej ceste v Indonézii americký zoológ Mark Erdmann z Kalifornskej univerzity v Berkeley a jeho manželka Arnaz Mehta....

ERIC HOBSBAWM: Věk extrémů. Krátké 20. století 1914–1991.

str. 96 | Václav Cílek
Pokud si člověk někdy troufne ne snad recenzovat, ale upozornit na knihu, která nespadá do jeho oboru, tak dobře ví, že nepozná všechny autorovy hříchy. Také ovšem ví, že nenabízí červivé jablko, protože kniha mu pomohla něco pochopit a v něčem se orientovat. E. Hobsbawm (*1917) patří mezi...

DOMINIK TALLA: Od Mexika po Aljašku

str. 96 | Oldřich Lapčík
Tallovi jsou horolezci a turisté zaměření na extrémní podmínky. V roce 1991 odcestovali do Kanady, kde otec rodiny čtyři roky pracoval jako zástupce brněnského Zetoru. Na závěr kanadského pobytu si všichni Tallovi včetně třináctiletého Dominika (jablko nepadlo daleko od stromu) dopřáli...

IVO KRAUS: Wilhelm Conrad Röntgen – dědic šťastné náhody

str. 97 | Jaroslav Fiala
Monografie vychází sto a jeden rok po objevu záření, nazvaného na počest objevitele záření rentgenové. Roku 1901 byla W. C. Röntgenovi udělena vůbec první Nobelova cena ve fyzice. I. Kraus líčí historii Röntgenova objevu, první ohlasy na něj, vynálezcovy životní osudy, jeho cestu do Stockholmu...

BEDŘICH MOLDAN: Příroda a civilizace – Životní prostředí a rozvoj lidské civilizace

str. 97 | Boris Merhaut
Jak měnit destruktivní postoj k přírodě a složkám životního prostředí ve společnosti orientované převážně na spotřebu? UNESCO soudí, že ekologickou gramotnost je nutno začlenit do školních učebnic všech předmětů. Je ovšem pohodlnější ponechat vše při starém a přidat ekologii jako...

Zlaté zbarvení u hmyzu a některé příbuzné jevy

str. 98 | George O. Krizek
Entomologické názvosloví skýtá značné množství výrazů vycházejících z latinského aurum či řeckého chrysos, značících zlato. I hovorové názvy v různých jazycích včetně češtiny něšetří u hmyzu různými obměnami slova zlato. Máme střevlíka zlatého i zlatolesklého, zlatěnky,...

BENJAMIN KURAS: Češi na vlásku. Příručka národního přežívání.

str. 98 | Ivan Boháček
Výklad legend, mýtů a historických událostí od praotce Čecha až po současnost. Benjamin Kuras o své útlé knížce říká: Ani v nejmenším se tato knížka nesnaží předstírat, že předkládá přesný, a dokonce ani jakž takž přibližný záznam dějinných událostí. [...] Jediným...

FRANTIŠEK KOVAŘÍK: Štíři

str. 103 | Antonín Kůrka
Nejvíce živých štírů pohromadě jsem viděl 6. května roku 1971. Nebylo to ani v poušti, ani v tropickém lese, ale v samém středu Evropy, na kamenité zalesněné stráni nad Slapskou nádrží. Stačilo jen obrátit jakýkoliv větší plochý kámen a zaručeně pod ním seděl nevelký tmavý...

I dnes zapadá slunce nad Atlantidou

str. 103 | Václav Cílek
Jiří SVOBODA: Jak to bylo s Atlantidou Nový pohled na starou záhadu, Nakladatelství NS Svoboda, Praha 1998, 190 stran, 79 obrázků, 16 stran barevných tabulí, náklad a cena neuvedeny Publikace o Atlantidě nečtu s výjimkou knihy geologa Z. Kukala Atlantis ve světle moderní vědy (Academia, Praha 1978)....

Vidět myš a přehlédnout velrybu

str. 106 | Ilja Hurník
Octl jsem se v porotě, která měla ocenit nejlepší články ve Vesmíru za uplynulý rok (pozn. red.: je míněn rok 1997). Byl jsem přizván co laik, jemuž se doufám promine, že tápe v kvantové chemii, ale ostych, který našinec zažívá v společnosti vědců, se nadlehčil, až bylo připomenuto, že...

Proces interpretace

str. 108 | Stanislav Komárek
Archaický člověk se cítí světem kolem sebe přímo osloven a míněn. Jeden každý jev, který vidí, má k němu samému nějaký bezprostřední vztah, či se alespoň může stát klíčem k pochopení, popřípadě k manipulování zbytkem světa či jím samotným. Že z nějaké jednotlivosti lze...

Antropomorfizmus a věda

str. 109 | Jan Zrzavý
Při čtení článku S. Komárka o Portmannovi (Vesmír 76, 676, 1997/12) jsem si uvědomil úkaz, který už delší dobu sleduju, ale zatím spíš podvědomě. Předpokládá-li někdo, že si organizmy něco signalizují, a domnívá-li se nadto, že této signalizaci jakžtakž rozumí, říká tím vlastně,...

Prosinec ve vědě

str. 110 | Ivo Budil
Kam se poděl Marsův oceán? Maria Zuberová z Massachusettské techniky zkoumala údaje umělé družice Mars Global Surveyor, a došla k závěrům, které bourají dosavadní představy o Marsu a jeho minulosti. Ukázalo se, že současná severní polární čepička Marsu je daleko méně masivní, než se...

Z vědeckých časopisů

str. 113 | redakce
Při lovu motýlka uloviti tygraMá neutrino hmotu? Pro puntičkáře upřesněme, že jde o nenulovou klidovou hmotnost. Odpověď na tuto otázku je považována za klíčovou pro teorie velkého sjednocení. Ty totiž vyžadují, aby klidová hmotnost neutrin byla přesně nula. Neutrino je pozoruhodná částice...

Ve zkratce

str. 114 | Ivan Boháček
Znalost elasticity a textury zemského jádra je klíčová pro interpretaci seizmologických dat, tedy také vlastnosti železa za tlaku 220 GPa. Nature 396, 741–743, 1998 Je známo, že ve spodních vodách se vyskytují mobilní koloidní částice a mohou zvýšit transport nerozpustných...

Mluví absolutní sluchaři jinak než my?

str. 115 | Pavla Loucká
Úlohou zvukové stránky jazyka v komunikaci se lingvistika a estetika zabývaly už v první polovině století (viz práce R. Jakobsona, J. Mukařovského ad.). Pozadu nezůstali ani hudebníci. Leoš Janáček se věnoval melodice řeči do té míry, že útržky rozhovorů (nápěvky) zaznamenával v notách....

Dalechampie „proti přírodě“

str. 115 | Stanislav Mihulka
Evolucionistická ortodoxie praví, že ekologická specializace během evoluce nějaké skupiny je spojena se ztrátou schopnosti adaptovat se na změnu prostředí, čímž je nevratná, a v posledku fatální. Tento názor byl v nedávné minulosti vyvrácen několika studiemi. K nim se řadí i fylogenetická...

Tankyráza – nový pomocník pro telomerázu

str. 115 | Radka Storchová
Buňky našeho těla nejsou – až na pár výjimek – nesmrtelné. Délka jejich života je mimo jiné určena délkou telomer (opakujících se sekvencí nukleotidů na konci každého chromozomu, které neobsahují informaci pro žádný protein). Telomery se s každým buněčným dělením zkracují,...

Nemoc z čisté vody

str. 115 | Vratislav Schreiber
Mezi pracovníky „Peace Corps“ v Nigérii se začala ve zvýšené míře vyskytovat struma způsobená poruchou štítné žlázy. Potřebovali se v pouštním prostředí chránit před střevními infekcemi, a proto pili vodu (5–9 litrů denně) čištěnou na patronách s keramickými filtry,...

Unikátne biologické laboratórium aj v Európe

str. 115 | Štefan Vilček
Žiaľ, ešte aj v dnešnej dobe modernej vedy existuje mnoho infekčných chorôb, ktoré vyvolávajú smrtonosné epidémie. Medzi najnebezpečnejšie infekčné zárodky patria vírusy Ebola, Lassa, HIV a iné. Na svete existuje len niekoľko laboratórií, ktoré umožňujú bezpečnú prácu s týmito patogénmi....

Nejstarší fosilie jednoděložných rostlin

str. 116 | Stanislav Mihulka
Dnes jsou jednoděložné rostliny rozsáhlou rozrůzněnou skupinou, která převažuje ve vegetaci téměř všech možných biotopů. Naproti tomu fosilní doklady této skupiny jsou vzácné. Morfologické a molekulární fylogenetické analýzy ukazují, že jednoděložné rostliny tvoří taxon, který se...

Zastavit represe

str. 116 | Pavla Loucká
Jak se přejatá substantiva začleňují do tvarové soustavy češtiny? Většinou si vyberou nějakou předložkovou vazbu. A to je dobře! Podívejme se, jak to dopadne, když si ji nevyberou: Požádali ředitele rozhlasu, aby zastavil represe opozičních médií. Co se z takové věty dozvíme? Snad jen to, že...

Mitochondrie, či hydrogenozomy?

str. 116 | Radka Storchová
Každá buňka potřebuje k svému životu energii. Tu eukaryoti vyrábějí (nebo spíše převádějí z nevyužitelné formy do formy pro buňku využitelné, tedy do ATP, ve zvláštních organelách-mitochondriích). Princip je u všech organizmů stejný. Elektrony uvolněné při oxidaci různých živin...

O stručnosti

str. 116 | Pavla Loucká
Vesmír trpí nedostatkem stručných článků. V redakci se vrší desetistránkové rukopisy, o nichž jejich autoři říkají, že je nelze zkrátit. Témata jsou rozsáhlá a výčty informací kompletní, vynechání jedné z nich by prý mohlo být chápáno jako autorova neznalost. Jsme si jisti, že...

Akta X aneb Věda dostala na frak

str. 117 | Marie Lipoldová
Renomovaný americký časopis Nature Genetics (impakt faktor 35) se občas zabývá obrazem vědy v populární kultuře. Nedávno J. Goldmanová a M. Pillinger shlédli film Akta X a nebyli nadšeni ani dějem, ani znalostmi scenáristů a jejich odborných konzultantů. Poukazují na to, že když byla agentka...

Cena profesora I. Babušky za rok 1998

str. 117 | Karel Segeth
Cenu za nejlepší práci v oboru počítačových věd studentům a mladým vědeckým pracovníkům udělila Česká společnost pro mechaniku s Jednotou českých matematiků a fyziků loni 18. 12. již popáté. Matematik I. Babuška 1) tuto tradici založil r. 1994 (viz Vesmír 74, 115, 1995/2; Vesmír 75,...

O čem psal Vesmír před lety

str. 117
Rostlina motýle požírající, Auragia albens, jest dle časopisu Insektenbörse domovem v jižní Africe, daří se jí však všude, kde jest uchráněna od mrazu. Tak pěstuje se zejména jako ozdobná rostlina na Novém Zélandě, ježto vyhání mnoho příjemně vonících bílých květů a volně po...

Bytí pobytu

str. 118 | Jiří Fiala
V roce 1987 vytvořilo několik výtvarníků střední generace volné seskupení jako „reakci na současné podmínky pro české výtvarné umění, neumožňující v dostatečné míře spontánní spolupráci ani konfrontaci umělců“. Patnáct minut po dvanácté, Pozdě, ale přece – 12/15....