Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 12 / 2001

Vyšlo 05. 12. 2001

Připijme si na zdraví

str. 663 | Ivan M. Havel
Starší lidé rádi mluví o svých neduzích. Rádi o nich mluví, neradi je mají. Téměř jako by se z nich chtěli vymluvit. Zda to pomáhá, to nikdo neví, proslýchá se však, že choroba mnohdy začne ustupovat již v okamžiku, kdy je pojmenována. Hleďme, dvojnásob nevědecké tvrzení: jednou...

Ad Jak ekologicky zlikvidovat vysloužilé solární články?

str. 664 | Jiří Toušek
Pokusím se odpovědět na první dotaz M. Sluky, který se týká technologie slunečních článků, a omezím se na články z krystalického křemíku, jež jsou nejpoužívanější. Sluneční článek je elektronický prvek a jeho výroba se příliš neliší od výroby např. integrovaných obvodů....

Mají chronické „degenerativní“ nemoci infekční původ?

str. 665 | Vratislav Schreiber
Když se na Faerských ostrovech v sedmdesátých letech silně zvýšil výskyt roztroušené sklerózy, jednoho z těžkých neurodegenerativních onemocnění, přišli epidemiologové na to, že výskyt nemoci, která na těchto ostrovech dříve nebyla známa, souvisí s přítomností britských vojenských...

Bakteriální původ cytoskeletárních bílkovin

str. 665 | Ilja Trebichavský
Další paradigma je otřeseno. Donedávna jsme tvrdili, že bakteriím chybí tubulin a aktin, které vytvářejí vnitřní kostru eukaryontních buněk a umožňují jejich pohyb. Nedávno se ale zjistilo, že bakteriální protein FtsZ je homologem tubulinu, to znamená, že je kódován genem, který se vyvinul...

Když pomeranče zlátnou, lékaři blednou

str. 666 | Vratislav Schreiber
Tak zní staré japonské přísloví a prý na něm opravdu něco je. Vitaminu C neboli kyseliny askorbové potřebujeme jen tolik, kolik je v běžné porci brambor, a požívání velkých dávek nemá smysl; jednak je jeho vstřebávání ze zažívacího ústrojí omezené, jednak se nadbytek vylučeje...

Proteinový koncentrát z řepky olejky

str. 666 | Zdeněk Šesták
Kanadská firma Burcon NutraScience vyvinula a patentovala postup, jímž lze ze všech kultivarů řepky olejky i z jiných olejnatých semen vyrábět bílkovinný koncentrát. Technologie šetří životní prostředí, protože kromě rozmělněných semen používá jen kuchyňskou sůl a vodu. Vyrobené...

Stinné stránky WOS

str. 667 | Jaroslav Flegr
Souhlasím s V. Hořejším a P. Hobzou v tom, že Web of Science (WOS) je mocný a užitečný nástroj pro scientometrickou analýzu. Počet publikovaných článků v odborných časopisech ani počet citačních ohlasů na tyto články pochopitelně není ideálním kritériem pro určení vědecké...

Co drží T-lymfocyty na uzdě?

str. 667 | Václav Hořejší
Není tomu tak dávno, co jsem psal o poněkud bizarní historii vzestupu a hanebného pádu výzkumu supresorových T-lymfocytů (Ts) – speciálních bílých krvinek, které měly nějakým způsobem tlumit nežádoucí imunitní reakce (viz Vesmír 78, 565, 1999/10). Shodou okolností se krátce poté...

Devitalizace nádorů

str. 668 | Jan Žaloudík
V liběchovském Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd vznikla zásluhou již zemřelého K. Fortýna a nynějšího vedoucího laboratoře onkologických modelů V. Horáka (viz Vesmír 80, 608, 2001/11) hypotéza, že metastazující zhoubné nádory lze úspěšně léčit devitalizací:...

Habermas o liberální eugenice

str. 672 | Zdeněk Vyšohlíd
Otázku etiky lidského rodu dnes nastolují nejen diskuse o lidských právech, ale také to, co lze nazvat výzkumem spotřebovávajícím lidská embrya a co Jürgen Habermas charakterizuje lapidárně jako instrumentalizaci člověka. Podle toho, jak se zachází s lidským životem předtím, než si člověk...

Zapomenuté infekční choroby

str. 673 | Petr Šíma, Ilja Trebichavský
Pandemie a epidemie infekčních chorob decimovaly lidstvo, co jeho paměť sahá. Nepříjemné věci se ale z našeho vědomí pomalu vytrácejí a zůstávají jen jako nejasné, neurčitelné vzpomínky. V průmyslově vyspělých zemích už lidé dávno zapomněli na mor, choleru nebo tyfus, nedovedou si...

MARTIN MYKISKA: Rok v Antarktidě

str. 675 | Radek Mikuláš
Od května 1991 do května 1992 pobýval Martin Mykiska na české polární základně, ležící na shetlandském ostrově Nelsonu, odkud je Antarktida na dohled. Kniha vznikla z deníkových zápisů, které jsou proloženy obecnými kapitolami např. o podnebí a počasí či o zamrzání a cirkulaci vod...

Naučme se od zvířat něco užitečného

str. 677 | Zdeněk Veselovský
Na svátek sv. Václava 28. 9. 1931 bylo oficiálně otevřeno staveniště první české zoologické zahrady v Praze-Troji. Na rozdíl od minulých kulatých narozenin měly ty letošní absolutní primát v nezájmu českých médií. Zřejmě dosud přetrvává domácí trend, který patrně vznikl...

Sociálne determinanty zdravia

str. 683 | Emil Ginter
V posledných rokoch sa hromadia správy potvrdzujúce rozhodujúcu úlohu sociálnych faktorov z hľadiska zdravia jedincov i celej populácie. Ide o rozsiahle dlhodobé, štatisticky excelentne spracované štúdie. Nekonfliktné rozdelenie Česko-Slovenska, ktoré sa týkalo 15 miliónov ľudí, poskytuje až...

Alzheimerova choroba v síti

str. 686 | Zora Göthová, Marie Voráčková
Při každodenním styku s blízkými, kteří vám mnoho let poskytovali zázemí a jistotu, někdy nemusíte vnímat drobné změny v jejich chování. Důsledky těchto změn vás však začnou pomalu zasahovat. Nějakou dobu je můžete brát jako naschvály či rozmary, ale časem vás jistě napadne, proč...

KVÍZ – Alzheimerova nemoc

str. 686
Roční finanční ztráty za Alzheimerovu nemoc (včetně ceny za péči + ztráty produktivity) se odhadují na: 100 milionů dolarů na celém světě 100 milionů dolarů pouze v USA 100 miliard dolarů na celém světě 100 miliard dolarů pouze v USA Který z následujících výroků je...

Hidžra – třetí pohlaví v Indii

str. 691 | Dagmar Marková
Mluvíme-li o této svérázné indické skupině, narazíme hned zpočátku na první kámen úrazu v gramatice: ten hidžra, nebo ta hidžra? V hindštině je to slovo rodu mužského, ale jak dále uvidíme, hodil by se i rod ženský (viz též rámeček na této straně). V indických slovnících najdeme...

Cesta do hlubin kaktusářovy duše

str. 699 | Vlastimil Lapáček
Kdo je kaktusář? Bez nadsázky by se dal parafrázovat bonmot o taxonomech – kaktusářem je ten, kdo se za kaktusáře považuje. Do této zcela speciální kategorie pěstitelů (a sběratelů) úzce omezené skupiny rostlin patří totiž skutečně jak ti, kdo na okně s láskou opečovávají několik...

Nesmrtelnost a chemie

str. 701 | Vladimír Karpenko
Podle indonéského mýtu bylo nebe na počátku světa tak nízko nad zemí, že Stvořitel spouštěl lidem své dary na provaze. Stalo se, že jednoho dne poslal kámen, ale lidé dar odmítli: „Co bychom s tím kamenem dělali? Dej nám něco jiného!“ Po nějaké době se na provaze snesl k zemi...

Dvě knihy o vzájemném ovlivňovnání organizmů

str. 704 | Jaroslav Flegr
CARL ZIMMER: Parasite rex. Inside the bizarre world of nature’s most dangerous creatures Free Press 2000, ISBN 0684856387, 298 stran; 245 stran vlastního textu, slovníček odborných termínů, poznámky k jednotlivým kapitolám s odkazy na odborné publikace, seznam odborné literatury (21 stran, asi 275...

ROBERT J. STERNBERG: Úspěšná inteligence. Jak rozvíjet praktickou a tvůrčí inteligenci

str. 705 | Václav Břicháček
Autor, narozený 1949, působí na Yaleově univerzitě. Napsal řadu studií a monografií o inteligenci, ale i o emocích a lásce. Kniha původně vyšla r. 1996 s poněkud jiným podtitulem: Jak praktická a tvůrčí inteligence determinuje životní úspěch. Naznačuje se tím zřejmě jistá...

Dobrodružství na zahrádce

str. 707 | Vojtěch Novotný
Naše výprava právě dosáhla vrcholu hory Noup. Všichni odpočíváme po dvoudenním těžkém pochodu tropickou džunglí, následujícím po přistání s šestimístným letadélkem Cessna na travnaté ranveji, vyklučené uprostřed pralesa. Domorodý průvodce Theo se opírá o svůj luk z palmového...

Všední a sváteční

str. 708 | Jan Sokol
Nejlépe vaří, jak známo, hlad. Jen řádně promrzlý ocení teplo a jen uhřátý zase chládek. Kdo neví, co je žízeň, neví ani, co je rozkoš z napití. Jen kdo se unavil, může odpočívat, a jen kdo se vyspal, může pracovat. I vědci nakonec přišli na to, že zdravá strava je především...

Mozaika

str. 709 | Ivo Budil
Hvězdy na okraji vesmíru Ve vzdálenosti 13 miliard světelných let už astronomové spatřili řadu objektů. Předpokládalo se, že v té vzdálenosti můžeme uvidět jen ty nejsvítivější objekty, například obří galaxie, kvazary. Vždyť pozorujeme útvary, které vyslaly světlo, když byl vesmír...

Tuční to dotáhnou nejdál

str. 712 | Jiří Reif
V ptačí migraci lze rozlišovat postupné přelety kratších úseků, kdy si ptáci na tahové zastávce jen něco málo sezobnou a hned zase letí dál, a non-stop překonávání obrovských vzdáleností, po kterém odpočívají delší dobu a řádně se vykrmí. Jako z energetického hlediska...

Největší otravy potravinami

str. 712 | Zdeněk Šesták
Přes poměrně přísné laboratorní kontroly, kterými potraviny v posledních dvaceti letech procházejí, byla na světě zaznamenána řada hromadných otrav. Největšího rozsahu byla otrava zmrzlinou v září 1994 v americké Minnesotě. Původcem byla Salmonella enteritidis. Z 3,4 milionu osob, které ji...

Společně se letí lépe

str. 712 | Jiří Reif
Asi každý, kdo se někdy zamyslel, proč vlastně ptáci létají v hejnech, došel k závěru, že jim toto uspořádání musí přinášet přinejmenším úsporu energie. To se nyní skutečně potvrdilo studiem letových formací pelikánů bílých (Pelecanus onocrotalus). Pomocí podkožních detektorů jim...

Změny v čokoholikově mozku

str. 713 | Vratislav Schreiber
Čokoláda je pochutinou, na kterou vzniká návyk ze všech potravin nejčastěji. Co se při tom děje v mozku, zkoumá tým neurovědců z Chicaga. Pokusným osobám dávají sníst tolik čokolády, kolik chtějí, až do chvíle, kdy už jí jedí takové množství, že ji přestanou chtít. S využitím...

Sněť

str. 713 | Pavla Loucká
V mírových dobách se člověku zaslechnuvšímu slovo sněť vybaví nejdřív snítka, větvička, ratolest: Přivedli oslici i oslátko, položili na ně pláště a on se na ně posadil. A mohutný zástup prostíral na cestu své pláště, jiní odsekávali ratolesti stromů a stlali je na cestu (Mt...

Poselství kamene u cesty

str. 714 | Jiří Fiala
Předválečný Zlín, stejně jako Zlín během války, byl mimořádným fenoménem – průmyslovým, architektonickým, urbanistickým, sociálním, kulturním, uměleckým –, fenoménem, který stále čeká na důkladnou analýzu. Stejně tak i zlínská Škola umění, která v době násilného...

Vesmír - o čem psal před lety

str. 714
Sněť slezinná je nemoc zvířat, člověk se obyčejně nakazí od zvířat nebo jejich zbytků. Zvířata se nakazí potravou a vodou z míst, která jsou zamořena bakteriemi a kde se v půdě vytvořilo hojně jejich výtrusů. Na loňském sjezdu něm. lékařů a přírodozpytců v Mohuči přednášel prof....