Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 10 / 2001

Vyšlo 05. 10. 2001

Zvednuté obočí a zjitřená mysl

str. 543 | Ivan M. Havel
Nedávno jsem četl rozhovor, v němž známý francouzský neurovědec Jean-Pierre Changeaux debatoval s filozofem Paulem Ricoeurem o lidech, mozcích a etikách. Když přišla řeč na jedno z možných užití francouzského slova esprit – ve smyslu duch, inspirace – následoval přibližně tento...

Chyba v popisu fotografie

str. 544 | Adam Petrusek
Na fotografii podmořské scenérie zcela jistě není korál červený (Corallium rubrum), ale rohovitka červená (Paramuricea clavata). Pravý korál červený má větší, čistě bíle zbarvené polypy, zatímco polypi jeho blízké příbuzné rohovitky (zvané také gorgonie) mají stejnou barvy jako rohovitá...

Jak ekologicky zlikvidovat vysloužilé solární články?

str. 544 | Martin Sluka
V celé argumentaci kolem ekologických otázek se neustále objevuje jedno klišé – srovnávají se ekologické parametry na jedné straně výsledného produktu určitého technologického řetězce (např. solární článek) s celým technologickým řetězcem na straně druhé (např. jaderná...

Nábožensky motivované hromadné sebevraždy a vraždy

str. 544 | George O. Krizek
D. Lužný uvádí příklad nábožensky motivované hromadné sebevraždy z března 1997, která se udála v Rancho San Fernando v Kalifornii. Zřejmě se již pozapomíná na nábožensky motivovanou hromadnou vraždu či vynucenou sebevraždu celkem 913 osob, ke které došlo 18. listopadu 1978 v Jonestownu...

Jak sladké je ovoce

str. 545 | Zdeněk Šesták
Zákazníci chtějí nakupovat jen kvalitní, dobře vyzrálé ovoce. Obsah cukrů v něm rychle a bezkontaktně zjistí zařízení, které vyvinuli na Ústřední queenslandské univerzitě v Rockhamptonu. Svazek rovnoběžných paprsků infračerveného záření proniká dření ovoce. Snímač...

Adiponektin – další hormon tukové tkáně

str. 545 | Vratislav Schreiber
Léčení obezity leptinem (viz Vesmír 76, 133, 1997/3) zatím klinicky selhalo, leptin je asi jen signálním znakem pro obsah tuku v těle a u lidí se neví, k čemu je to dobré. Nyní máme novou naději: adiponektin. Jeho deficit snad vede k poklesu účinnosti inzulinu při cukrovce –...

Diskusní příspěvek na konferenci Fórum 2000

str. 546 | Jeffrey D. Sachs
... život a smrt v tropických zemích se liší od života a smrti v mírné zóně, odkud většina z nás pochází. Chudí obyvatelé v tropické zóně se probouzejí ráno nejen do strašných problémů politických, společenských, ale také do strašných problémů nakažlivých chorob, které si...

Kdo živí nervové buňky?

str. 546 | Oldřich Vinař
Mozek není tvořen jen nervovými buňkami, ale hlavně (z 90 %) buňkami gliovými. Ty se většinou pokládaly za „lešení“, o které se neurony opírají, nebo za „skládku odpadků“, tedy zplodin metabolizmu neuronů či přebytečných iontů a neurotransmiterů. Nyní se ukazuje, že...

Srp a kladivo v žitě

str. 546 | Pavla Loucká
Všimli jste si, jak se v pranostikách prolíná smysl pro realitu s pověrčivostí? Tak například Medardova kápě čtyřicet dní kape (od 8. června) vyjadřuje meteorologicky podloženou skutečnost, kdežto Prší-li v pondělí, bude týden blátivý je naprostý nesmysl (deštivý týden může právě...

Bajka o žábě a škorpionovi

str. 546 | Jim Rohn
Na břehu řeky seděla žába a vedle ní škorpion. Ten oslovil žábu: „Vidím, že se chystáš skočit do vody a přeplavat na druhý břeh. Rád bych se tam dostal, ale my škorpioni neumíme plavat. Vezmi mě na záda!“ „Škorpioni jsou žábám nebezpeční, my se jich bojíme,“...

Proč je zakázáno mluvit za jízdy s řidičem

str. 547 | Petr Jirounek
Před pěti či šesti miliony lety se prý někde ve východní Africe začal mozek jednoho druhu šimpanzů náhle a nečekaně rychle transformovat, zdokonalovat a nabývat na objemu. Pro nás, obyvatele Země, znamená tento proces úspěšné vyústění vývoje živé hmoty, který na této planetě trval...

Co je Web of Science

str. 548 | Pavel Hobza, Václav Hořejší
Ačkoli je věda v očích laiků něčím nadčasovým, pro zasvěcené je až příliš lidská. Nerozvíjí se totiž v nějakém abstraktním prostoru, nýbrž je pevně spjata s vědeckou komunitou. Ta se, jako každá jiná komunita, v průběhu času mění, vyvíjí, a mnohdy je dokonce ovládána i tak...

Proč existují právě dvě pohlaví?

str. 550 | Jana Hejdánková, Jaroslav Petr, Radka Storchová
Ve Vesmíru (80, 10, 2001/1) byla zodpovězena otázka, proč existují právě dvě pohlaví. Podle Radky Aixnerové i Tomáše Grima za to můžou mitochondriální geny: „...dvě skupiny nepříbuzných mitochondrií se spolu v jedné buňce nesnesou. Je to podobné jako nechat lovit dva rybáře...

Chutnější jablka

str. 551 | Ivan Hrdý, František Kocourek, Oldřich Pultar
Nepochybujeme o tom, že data o pozitivním vlivu „ekologického hospodaření“ na kvalitu půdy, růst jabloni i na chuť plodů, jak jsou uveřejněna v Nature 410, 926–930, 2001, jsou věrohodná. Zmínky o „ekologickém farmaření“, „bioorganickém zemědělství“...

Lidská řeč

str. 552 | Dana Blažková, Pavel Kalvach
Řeč je jednou z dovedností, které denně využíváme, a přitom nevíme, jak to děláme. Díky řeči získal člověk své výjimečné postavení v přírodě. Řeč je nástrojem komunikace, povyšuje individuální vědomí do verbální formy a je hlavní součástí mechanizmu kolektivního vědomí....

Řeč jako to, co si přinášíme do života

str. 555 | Pavel Barsa
Jste schopni odlišit mluvenou holandštinu od japonštiny? Novorozeně po vyslechnutí několika vět ano. Rychlost, s níž se dítě učí rozpoznat rytmus a melodii mateřského jazyka, se stala východiskem lingvistického nativizmu. Podle tohoto přístupu lidský mozek obsahuje pomyslný funkční modul,...

Delta Dunaje

str. 556 | Petr Pokorný
Dunajská delta, to je pět a půl tisíce čtverečních kilometrů líně tekoucích kanálů, zarostlých jezer, nedohledných rákosin a neprostupných vrbových houštin, složitě protkaných soustavami písčitých hřbetů a dun. Je to místo, kam řeka po své pouti Evropou každoročně ukládá na...

Americký pepřovník na papuánských zahrádkách

str. 564 | Brus Isua, Jan Lepš, Kenneth Molem, Vojtěch Novotný
Je všeobecně známo, že rostliny cizího původu mohou v domácí krajině působit různé problémy, ať už jde o pronikání do přirozených ekosystémů (např. našim ochranářům dělá starosti akát pocházející z Ameriky, protože zarůstá teplomilné stráně, na druhé straně oceánu zas mají...

Chytrý ženský hormon

str. 566 | Oldřich Vinař
Příroda geneticky naprogramovala člověka podobně jako jiné živočichy. Zajistila jeho vývoj tak, že k optimálnímu stavu dospěje organizmus – včetně mozku – po pohlavním dozrání. Pohlavní zralost je předpokladem pro rozmnožování, které znamená replikaci „sobeckého...

Vodík palivem budoucnosti

str. 568 | Miroslav Farský, Miroslav Richter
Očekává se, že těžba fosilních paliv (zejména ropy a zemního plynu) klesne a jejich ceny porostou. Jedním z náhradních paliv by mohl být vodík, jehož zásoby ve vodě jsou téměř nevyčerpatelné. Zatím ale ještě není jasné, která z technologií výroby vodíku je nejvýhodnější, jak lze...

Jak rychle vymírají druhy

str. 573 | David Storch
Úbytek celosvětového druhového bohatství je považován za nejzávažnější příznak globální ekologické krize. Bývá srovnáván s hromadnými vymíráními v geologické minulosti Země, často se o něm hovoří jako o šesté masové extinkci (viz též O vymírání druhů a populací, Vesmír...

Poškození smrkového lesa v Krušných horách

str. 576 | Radovan Krejčí
Ještě v roce 1960 byla polovina smrkových porostů v Krušných horách považována za zdravé. V roce 1990 již tam zdravý smrkový porost nebyl a polovina smrkového lesa byla vykácena. V minulých desetiletích bylo Podkrušnohoří s přilehlými oblastmi bývalé NDR a jihozápadního Polska jedním...

Kterak člověk z kaktusů je živ

str. 583 | Libor Kunte, Jiří Sádlo
Už předminulý díl pojednávající o plodech kaktusů byl zčásti věnován jejich užitku pro člověka. Ovšem nejen plody kaktusů, ale i jiné jejich části mají v daném prostředí pro konkrétní lidi praktický význam. První, co se nám vybaví z perspektivy střední Evropy, je samozřejmě...

Velká matice

str. 584 | Vojtěch Novotný
Sedím a blaženě se kochám právě dokončenou Velkou maticí, defilující přede mnou na obrazovce počítače. Je to obří tabulka s 1583 řádky, které představují stejný počet druhů býložravého hmyzu, a s 62 sloupci, každý pro jeden druh dřeviny z deštného pralesa na severním pobřeží...

DIDEROT, nebo UNIVERSUM?

str. 585 | Dagmar Hartmanová
Všeobecná encyklopedie je potřebou, produktem, vizitkou a prezentací kulturního národa. Český národ kulturní bezesporu je a českou všeobecnou encyklopedii má již od roku 1862. Většina českých občanů doplňuje svou domácí knihovnu a každá další generace vychovává studenty, kteří...

Matematika a Mathematica

str. 587 | Štefan Schwabik
S bouřlivým rozvojem výpočetní techniky se nám na naše pracovní stoly dostávají mocné prostředky, o nichž se nám před dvaceti lety mohlo jen zdát. Jde o systémy pro výpočty, bez nichž se neobejdou aplikace matematiky a nakonec ani matematika samotná. Jedním z velmi frekventovaných...

Hodnoty uměleckého díla ve světle uměleckého falza

str. 588 | Tomáš Kulka
„Těžko lze popsat ten překrásný moment, kdy milovník umění stane před dosud neznámým dílem velkého mistra, před obrazem nedotčeným, na původním plátně, bez jakéhokoli restaurátorského zásahu, jako by právě opustil malířův ateliér. A jaký to obraz! Ani krásná signatura, ani...

Mozaika

str. 593 | Ivo Budil
Jak se dařilo Slunci 8. prosince 1128? Svou kronikou z 12. století potěšil Jan z Worcesteru dnešní astronomy. Jeho zápis z 8. prosince 1128 obsahuje nejstarší známou kresbu skvrn na Slunci. Jsou na něm dvě velké skvrny, zvýrazněné hnědou a červenou kružnicí. Jako první si toho všiml Richard...

Stabilimentá priťahujú predátorov

str. 596 | Pavol Prokop
Prítomnosť dekorácií (stabiliment) na sieťach niektorých druhov pavúkov objasňuje napríklad v súčasnosti aktuálna hypotéza atrahovania koristi (Vesmír 80, 287, 2001/5). Jedným z vysvetlení, prečo je frekvencia výskytu stabiliment na sieťach, ktoré pavúky denne obnovujú, taká...

Užitečné priony

str. 596 | Oldřich Vinař
Priony jsou původci bovinní spongiformní encefalopatie (nemoci šílených krav). Prionů je však mnoho druhů a zdaleka ne všechny jsou choroboplodné. Některé jsou naopak nezbytné pro zdraví. Např. prion PrPc je glykoprotein, který se v značné koncentraci nachází na membránách synapsí. Váže na...

Když se nám po čili-papričkách orosí čelo

str. 596 | Vratislav Schreiber
Je to zdravé? Asi ano, protože národy často požívající ostrou stravu mají výskyt obezity jen u 3 % obyvatel, jako třeba v Koreji, Japonsku a Hongkongu, kdežto ostatní 10 %. Kapsaicin z čili nejen zvyšuje tvorbu, a tedy i výdej tepla, ale také vede k rychlejšímu zasycení, takže se toho sní...

Družicová hlídka Země

str. 596 | Ivo Budil
Nepředstavitelnou sumu 16 000 miliard dolarů platí lidstvo ročně za všechny katastrofy, které je postihují – od zemětřesení po ropu vytékající z havarovaných tankerů. Například při útoku hurikánů nebo přílivových vln cunami bychom už ledacos dokázali udělat, kdybychom se o nich...

Mohla práce v jaderném průmyslu změnit poměr pohlaví?

str. 597 | Vratislav Schreiber
Protože existuje hypotéza, že by práce v jaderném průmyslu mohla měnit poměr pohlaví u dětí narozených zaměstnancům, provedli v „London School of Hygiene“ analýzu potomků pracovníků britského jaderného průmyslu. Žádnou odchylku ve statisticky předpokládaném výskytu dětí...

Od genomu k funkci

str. 597 | Pavel Hulva
Výkladem funkcí kódujících sekvencí se zabývá (mimo jiné) bioinformatika. Potřebuje k tomu velké a integrované databáze, které obsahují informace o proteinových sekvencích a strukturách, jejich funkcích, vzájemných vztazích a interakcích. Prvním krokem při analýze nové proteinové...

Endokrinologie slovanských jazyků

str. 597 | Pavla Loucká
Estrogeny jsou samičí hormony (viz článek O. Vinaře, Vesmír 80, 566, 2001/10) a není těžké zjistit, že se jejich jméno odvíjí z lat. oestrus (ř. oistros), které označuje jak pohlavní pud, tak jeho projev – říji. Otázku, proč se po první světové válce v českých domácnostech kromě...

Stanislav Libenský a jeho škola

str. 598 | Jiří Fiala
Letos 27. března oslavil prof. Stanislav Libenský osmdesátiny. Vysoká škola uměleckoprůmyslová, na níž byl v letech 1963–1987 profesorem sklářského ateliéru, uspořádala v březnu menší, ale reprezentativní výstavu jeho kreseb a současných prací ve skle, které vytváří společně se...

Vesmír - o čem psal před lety

str. 598
Poměry Aetny po posledních erupcích. První, kdo odvážil se zlézti opět krater Aetny po prudké sopečné činnosti let posledních, byl prof. Silvestri, jenž zjistil, že vulkán tento podlehal mnohým proměnám. Z výzkumů tohoto znamenitého přírodozpytce jest zajisté zajímavé faktum, že vrchol...