Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 9
Vesmír č. 9
Toto číslo vychází
1. 9. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Zářijové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 4 / 2017

Vyšlo 06. 04. 2017

Potíže s divočinou

str. 187 | David Storch
O divočině se poslední dobou hodně mluví. Divočiny ubývá, a proto je potřeba ji podporovat a chránit, říkají jedni. Krajina zarůstá a všude možně vzniká nová divočina, říkají druzí (viz článek Radka Mikuláše, Vesmír 96, 208, 2017/4). Divočina je už i politické téma, jak ukazuje...

Od myší k člověku

str. 200 | Eva Bobůrková
Rozluštění lidského genomu v roce 2000 jste označil za zlomovou událost, která svým významem předčí přistání člověka na Měsíci. Co to znamenalo pro vaši práci? — Byla to revoluce, ale ta stále pokračuje. V roce 2000 byla cena přečtení prvního lidského genomu mezi 300 miliony až miliardou...

Umělé pěstování lidského embrya

str. 239 | Ondřej Vrtiška
1967: Pokusy s oplodněním ve zkumavce pokračují. Dr. Edwards z americké Cambridge neustal na pokusech Petrucciho, které selhaly před několika léty: Vajíčko i spermata musí projít určitou fází „uschopnění“, nepostačuje je vyjmout z vaječníku nebo varlat, aby byly schopny kopulace. Dr. Lin ze...

Saturnův slunovrat

str. 232 | Jan Veselý
Pohled na prstence Saturnu v dalekohledu uchvátí snad každého. Při troše trpělivosti můžeme sledovat, jak se prstence mění. Podobně jako naše Země má i Saturn rotační osu skloněnou k rovině, v níž obíhá okolo Slunce, a to o 25 stupňů. Díky tomu se i na této planetě střídají roční doby,...

Prales trestá úspěšnost

str. 204 | Vojtěch Novotný
Eva a Adam byli vykázáni z rajské zahrady, nikoli rajské divočiny. Historii lidstva můžeme nahlížet jako pokus o poznání a ovládnutí divoké přírody, chovající se podle vlastních zákonů bez ohledu na psychologický a materiální komfort lidstva, a její přeměnu na spořádanou, útulnou,...

Za tropickou minulostí Arktidy

str. 220 | Martin Hanáček
Arktida nastoupila cestu ke své nynější podobě před 42–40 miliony let, koncem eocénu, ve starších třetihorách. Právě tehdy vznikly v Arktidě první ledovce. Výsledkem čtyřiceti milionů let vývoje na Svalbardu je drsná polární příroda. Dlouhé, do tmy pohroužené zimy, trvající od září...

Krátce o názvech minerálů

str. 240 | Zuzana Děngeová
Bezdrak jest míchanina z nadzmíněných odrodů jmenovitě prohledenu, upřenu, šipobledu, seširohu, očernu, drahule, dresvy, pazaurku, křesivce. Tímto výčtem popisuje Jan Svatopluk Presl ve svém Nerostopise (Nerostopis čili Mineralogia, vydáno roku 1837) minerál achát jako složený z křišťálu...

Moderna mimo centra

str. 242 | Vendula Hnídková
Francouzská Riviéra nepatří zrovna mezi obzvlášť frekventované destinace turistů, kteří rádi míří za kulturním programem. Přesto se ve zdejších městech, městečkách, vesnicích a na kopcovitých stráních nachází různorodá nabídka galerií a muzeí, které představují špičková díla...

Gekon gekonu vlkem

str. 191 | Ivan H. Tuf
Gekoni, podobně jako řada dalších plazů, ovládají umění kaudální autotomie neboli odvržení ocasu. Gekoni mohou ocas odvrhnout opravdu aktivně, to znamená i v situaci, kdy je za něj nikdo nedrží. Autotomii ovládají nejen někteří plazi a obojživelníci, ale i bezobratlí (řada členovců,...

Myší embrya z kmenových buněk

str. 193 | Ondřej Vrtiška
Biologové z University of Cambridge vypěstovali z kmenových buněk myší embrya (vlevo), která velmi připomínají několikadenní embrya přirozená (vpravo). Klíčem k úspěchu bylo doplnění embryonálních kmenových buněk (červeně) o kmenové buňky z trofoblastu (modře). Komunikace mezi oběma typy...

„Svraštělé váčky“ a raná evoluce

str. 197 | Jan Toman
Mají v dnešní době, kdy dokážeme pomocí molekulárně-biologických technik sekvenovat, analyzovat a do evolučního stromu zařazovat druhy podle pořadí bází v DNA jako na běžícím pásu, ještě nějaký význam klasické fosilie? Nebo máme lepší šanci odhalit evoluční minulosti dnešních skupin...

Když tělo bojuje samo se sebou

str. 198 | Václav Hořejší
To, že imunitní systém rozpoznává antigeny vlastních tkání a reaguje s nimi, není samo o sobě nic mimořádného – poškozené, odumírající, staré či prostě nepotřebné buňky vlastního těla jsou imunitním systémem (hlavně makrofágy) průběžně rozpoznávány a eliminovány. Problém...

Jsou vrozené choroby daní za dobrou imunitu?

str. 190 | Jindřich Sedláček
Do současnosti bylo identifikováno přibližně 11 tisíc genů vyskytujících se v lidském genomu i ve variantách, které mohou způsobit některou z vrozených chorob. Otázkou však zůstává, proč takto rizikové alely, obvykle spojené s rakovinou nebo Alzheimerovou chorobou, přetrvávají v genomu místo...

Slezské písně Petra Bezruče ve stínu cenzurního zásahu

str. 234 | Michal Kosák
Z Bezručovy korespondence vyplývá, že se jeho reakce na cenzurní zásah postupem času proměňovaly a projevovaly zejména různými postupy maskujícími přímou adresnost sdělení. Cenzurní a redakční vlivy se již od časopiseckých otisků vybraných básník Slezských písní vepsaly natolik hluboko...

Odpovědnost vědce

str. 240 | Ivan Boháček
Ettore Majorana se údajně 25. března 1938 vracel nočním poštovním parníkem z Palerma do Neapole. Podle palubního lístku s ním měli sdílet kajutu Vittorio Strazzeri a Angličan Charles Price. Strazzeri na dotaz Ettorova bratra zpochybnil, že cestoval spolu s Ettorem Majoranou, i to, že onen třetí...

Genetická klasika neklasicky

str. 236 | František Houdek
Na papír popsaný Mendelem a jeho významem pro biologii už padly celé lesy a po biografii Vítězslava Orla (Gregor Mendel a počátky genetiky, Academia, Praha 2003) by asi všechno další o něm beztak byly jen odvary. A tak 150. výročí prezentace Mendelových průlomových výsledků1) uctíme jinak:...

Genetika v roce 2030

str. 203 | Tereza Hladíková
Od počátku genetiky, za jejíhož zakladatele je považován G. J. Mendel, uplynulo už mnoho let a od té doby genetika výrazně pokročila. Dnes nám nestačí jen vědět, jak co funguje, snažíme se zasahovat a vytvářet nové. Nicméně genetika je nesmírně zajímavá věda, je to něco jako zkoumat...
Diskuse: 1

Chiméry jako zdroj orgánů pro transplantace

str. 196 | Jaroslav Petr
Medicína se pere s nedostatkem orgánů pro transplantace a řešení tohoto naléhavého problému hledá hned na několika frontách. Velké úsilí věnují vědci z oboru tkáňového a orgánového inženýrství vývoji systémů pro pěstování tkání a orgánů z buněk pacienta v laboratorních...

Stovkám druhov cicavcov hrozí vyhynutie v dôsledku nadmerného lovu

str. 192 | Peter Mikula
Vymieranie druhov je prirodzenou súčasťou kolobehu života na našej planéte. Hlavne v poslednom čase sme však svedkami vymierania, ktoré sa síce rozsahom zatiaľ „nechytá“ na najväčšie masové vymierania v dejinách pozemského života, jeho rýchlosť je však bezprecedentná. Okrem straty...

Nanočástice pro 3D tisk

str. 193 | Ondřej Vrtiška
Novou metodu výroby porézních, složitě strukturovaných materiálů představili fyzikové z Washington State University. Pracuje s aerosolem obsahujícím kapičky s nanočásticemi stříbra, které lze nanášet na přesně určené místo. Když se kapalina odpaří, nanočástice se spojí v pevnou...

12

str. 194 | Ondřej Vrtiška
Rezistence bakterií vůči antibiotikům znepokojuje lékaře stále více. Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila seznam dvanácti bakterií a bakteriálních skupin, proti nimž by byly nové léky zapotřebí nejvíce: http://jdem.cz/c3ehk3. Seznam, který vytvořili vědci z univerzity v německém...

Zákulisí

str. 194 | Ondřej Vrtiška
Prales za humny trpí Tropické pralesy netrpí pouze pod náporem velkých těžařských firem a zemědělských společností rozšiřujících plochu pro plantáže. V důsledku socio-ekonomických změn mnohdy nehospodaří s přírodními zdroji udržitelně ani malá vesnická společenství, v nichž by...

téma — divočina

str. 204
Prales trestá úspěšnost Prales jako systém silných samoregulačních mechanismů (Vesmír 96, 204, 2017/4) Divoká příroda Prahy Spontánní rostliny a bizarní typy vegetace na území Prahy a v jejím nejbližším okolí  (Vesmír 96, 208, 2017/4) O vlkovi, postdivočině a evoluci Důsledky...

Levhart v ohrožení navzdory svým kvalitám

str. 192 | Jan Robovský
Levhart je elegantní zástupce velkých koček, který dokáže žít skrytým způsobem života ve velmi rozmanitých prostředích. Jeho relativní ekologická plasticita z něj činí jednu z nejúspěšnějších kočkovitých šelem vůbec, o čemž svědčí rozsah jeho areálu. Detailní zhodnocení...

Jedy a mýty

str. 189 | Stanislav Rádl, redakce
Jako odborníka v oblasti generických léčiv mne vždy zamrzí (a někdy i naštve), pokud jsou o generikách podávány nesprávné informace, které zhoršují pověst těchto léčiv. Bohužel k tomu nevědomky přispěla i kolegyně Hajšlová svým tvrzením v třetím odstavci. „A my zjistíme, že je tam...

Bakterie se šesti písmeny genetické abecedy

str. 190 | Eduard Kejnovský
Genetická informace všech známých žijících tvorů (kromě některých RNA virů) je zakódována v DNA pomocí čtyř různých písmen – A, T, G, C (adenin, tymin, guanin, cytosin) –, která tvoří dva páry: A–T a G–C. Vědci vedení Floydem Romesbergem ze Scripps Research Institute v La Jolla v...

Projekt na vykopání Herkulana

str. 239 | Ondřej Vrtiška
1927: Prohlášení italského premiéra Mussoliniho o povinném vlasteneckém uctívání a ochraně domácích antických památek nalezlo v celé Italii nadšeného souhlasu. Za přispění odborných kruhů, obecenstva i vlády restaurují se a upravují klasické památky ve všech končinách země. Nyní...

Duben topí Šumavě

str. 216 | Claus Bässler
Poslední zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) jednoznačně dokládají, že klima na Zemi se v posledních desetiletích výrazně mění. Oteplování je nesporné, jak ukazují zvýšené průměrné globální teploty vzduchu a oceánů, rozsáhlé tání sněhu a ledu a zvyšování...

Každé oko jiné

str. 193 | Ondřej Vrtiška
Dva mezopelagické druhy krakatic, Histioteuthis heteropsis a Stigmatoteuthis dofleini, mají jednu společnou zvláštnost, na kterou upozorňuje už druhové jméno první z nich: mají každé oko jinak velké a tvarované. Videozáznamy z jejich přirozeného prostředí spolu se simulacemi odhalily důvod....

Nejstarší šperk

str. 190 | Oldřich Lapčík
Pestře vzorované ulity homolic (Conus sp.), dravých jedovatých mořských plžů, z nichž někteří mohou být nebezpeční i člověku, jsou oblíbenými suvenýry a sběratelskými předměty. Ty větší jsou atraktivní samy o sobě, menší se používají pro výrobu ozdob. Jedna z nich je možná...

Vánoční losování

str. 189 | redakce
Ve vánočním losování zvítězili a následující věcné ceny získali tito předplatitelé Vesmíru: fotoaparát Olympus Stylus TG-4: Jiří Tomčík, Ostrava Výškovice (viz článek, s. 238); fotoaparát Olympus Stylus TG-870: Iveta Janotová, Praha 5 – Stodůlky; dalekohled Olympus 10×21...

Kukačka – nezvaný host

str. 186 | Ondřej Vrtiška
O podivuhodné kukačce už vyšly tisíce článků a čtyři desítky knih. Žádná zatím neukázala její život fotograficky v takovém detailu a technické kvalitě jako The cuckoo – The Uninvited Guest. Odráží se v ní čtyřicet let práce fotografa Oldřicha Mikulici. Více než 200 fotografií spolu s...

2

str. 192 | Ondřej Vrtiška
Slon africký aspiruje na titul suchozemského savce s nejmenší potřebou spánku. V zajetí sice spí čtyři až šest hodin denně, v přirozeném prostředí však zřejmě mnohem méně. Dvě sloní samice v botswanském národním parku Chobe dostaly na chobot snímač aktivity (obdobu dnes tak populárních...

četli jsme —

str. 241 | Eva Bobůrková
Edward Osborne Wilson: Smysl lidské existence Dokořán a Argo, Praha 2016 „Otec sociobiologie“ a autor legendární knihy O lidské přirozenosti přichází s novou knihou, která nese podtitul Evoluce a náš vnitřní konflikt. Wilson se tentokrát zamýšlí nejen nad sociobiologickými zákonitostmi, jež...

Divoká příroda Prahy

str. 208 | Radek Mikuláš
Slovo divočina skrývá protiklad ke kulturní krajině, výraz nová kontrastuje se starou divočinou, což jsou v našich podmínkách většinou klimaxové lesy málo ovlivněné člověkem. Ať už budeme posuzovat neporušenost těchto kousků naší přírody jakkoliv velkoryse (mnozí se domnívají, že...

O vlkovi, postdivočině a evoluci

str. 212 | Pavel Hulva
Šelmy jsou součástí nadřádu placentálních savců označovaného jako Laurasiatheria. V něm se setkáváme se zajímavými makroevolučními trendy. Kromě původní druhohorní strategie malého, částečně podzemního (semifosoriálního) savce (mnozí hmyzožravci) se zde vyskytuje značná schopnost...

I mezi hvězdami jsou bubliny

str. 224 | Soňa Ehlerová, Lenka Zychová
Nové hvězdy se rodí pohromadě (proto někdy takovým místům říkáme hvězdné porodnice), vzniká přitom velmi silné a intenzivní záření, které dokáže zahřát, dokonce až ionizovat okolní plyn. Ten pak sám od sebe vyzařuje a my můžeme místo zrodu hvězd pozorovat „emisní“...

Život s očkovacími látkami

str. 228 | Libor Grubhoffer
Hned na začátku letošního roku nás zasáhla zpráva o úmrtí Dimitrije Slonima (1925–2017), renesančního člověka, ale především legendy československé virologie a nestora vývoje virových vakcín a imunobiologické výroby. Po krátkém onemocnění chřipkou zemřel 3. ledna, v úctyhodném věku 91...

Copak to svítí

str. 238 | Jan Veselý
Odpověď astronoma: Tento jev je nejnápadnější, když má osvětlená část měsíčního disku podobu tenkého srpku. V té době je na většině přivrácené strany Měsíce noc, osvětlena přímým slunečním světlem je jen ta část, která vypadá jako srpek. Kdybychom ale stáli na Měsíci, který...

UV záření v Antarktidě

str. 230 | Ladislav Metelka
Ozon je tříatomová molekula kyslíku. Nejvyšší koncentrace ozonu se v jižních polárních oblastech vyskytují zpravidla ve výškách mezi 15 a 25 km, v ozonosféře. Ozon vzniká působením ultrafialového záření na běžné molekuly kyslíku (dvojatomové), po svém vzniku ale také ultrafialové...

Jména pro hvězdnatky

str. 189 | redakce
Stejnojmenná soutěž Vesmíru a Univerzity Palackého v Olomouci, v níž jsme hledali jména pro tři rostliny objevené v tropických deštných lesích Bornea, zná vítěze. Autoři objevů, botanikové Michal Hroneš, Martin Dančák a Michal Sochor z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci,...