Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 5
Vesmír č. 5
Toto číslo vychází
4. 5. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Květnové číslo Vesmíru

Vesmír 3 / 2017

Vyšlo 09. 03. 2017

Šálení a symbióza smyslů

str. 123 | František Vyskočil
Takovému smyslů šálení propadli mnozí cestovatelé na poušti nebo polárníci, kteří už už viděli zátoku s lodí při návratu do civilizace (ale byla to fata morgána). Šálení smyslů podléhají i opilí na mrazu, kterým se pod vlivem etanolu zdá, že je horko a začnou se svlékat....

Co nás učí děti

str. 138 | Eva Bobůrková
S oblibou zdůrazňujete, že lidé jsou obdařeni přirozenou schopností učit. — Ano, je naší vrozenou součástí. A jednou z výjimečných vlastností, která nás dělá lidmi. Pořád si říkáme, v čem všem se vymykáme zvířecí říši, ale spousta výlučností už padla. Vyrábíme nástroje, ale...

Zítra vstanu a vybuchne supernova

str. 164 | Jan Veselý
Světlo se v gravitačním poli hmotných těles ohýbá. Podle Einsteina kopíruje zakřivení prostoru – to prokázal už britský astronom Arthur Eddington v roce 1919. Během úplného zatmění Slunce zaznamenal posun v poloze některých hvězd oproti jejich obvyklé pozici v době, kdy jejich světlo...

Dotkni se vesmíru

str. 180 | Oldřich Lapčík
Věda přináší od svých počátků, spolu s poznáním, doprovázeným tu a tam možností chopit se kontroly nad jevy dříve neovládanými, také obavy a dilemata. Které aplikace nových poznatků jsou žádoucí, ba dokonce tak správné, že by bylo hříchem se o ně nepokusit? Kde by naopak byla na místě...

Aféra Fortinbras

str. 172 | Eduard Burget
Když na podzim 1928 vyšla Zavřelova románová prvotina Hora Venušina, nikdo patrně netušil, k jak výraznému předělu v autorově tvůrčí dráze dochází. Autor oznamoval, že se rozhodl ukončit kariéru dramatika a nadále se bude věnovat jen prozaické tvorbě. Nepochybně přitom podcenil obtíže,...

Brufenujete?

str. 180 | Magdalena Kroupová
Co mají společného slova brufenovat, googlovat, luxovat, rolbovat a youtubovat? Kromě toho, že jsou všechna slovesy zakončenými příponou -ovat, jde také o slova, která byla odvozena od vlastního jména, přesněji od názvu obchodní značky. Pojmenování produktů nebo činností, ke které jsou...

Chutí k rakovině

str. 148 | Pavel Lízal
Když před 70 lety náhodou vyšlo najevo, že při položení látky fenylthiokarbamid (PTC) na jazyk někteří lidé cítí hořkost a jiní nikoliv, nikdo ještě netušil, že procento lidí, kteří hořkost cítí (začalo se jim říkat chutnači), a těch, kdo pro svou necitlivost k PTC dostali označení...

2,5

str. 131 | Ondřej Vrtiška
Časopis Bulletin of the Atomic Scientists posunul své známé „hodiny posledního soudu“ opět o něco blíže k půlnoci. Apokalypsa se přiblížila o třicet vteřin, dělí nás od ní 2,5 minuty. Blíže (o pouhou půlminutu) jsme k ní měli pouze v padesátých letech po vynálezu vodíkové bomby. Podle...

S nohou na plynu

str. 171 | Marek Janáč
Nejde o propan-butan, známější pod zkratkou LPG, který má i díky husté síti čerpacích stanic místo asi ve 200 tisících vozidlech. Osud LPG je spojen s osudem ropy, neboť z ní se u nás propan-butan rafinuje. Do budoucna lze tedy u tohoto zdroje pohonu očekávat spíše tichý ústup ve prospěch...

Proč nám (ne)šmakuje zelenina?

str. 140 | Lenka Martinec Nováková
„Fuj, zelenina, ošívají se Češi. Patří mezi nejslabší konzumenty.“ „České děti téměř nejedí zeleninu a ovoce. Víme, jak je přinutit.“ Tyto a podobné novinové titulky upozorňují, nejčastěji v souvislosti s obezitou a rakovinou tlustého střeva, na nedostatečnou konzumaci potravin...

Kruhy v poušti: detektivka pokračuje

str. 129 | Ondřej Vrtiška
V poušti Namib na jihozápadě Afriky vzbuzují údiv pravidelně rozmístěné kruhy písčité půdy bez vegetace o průměru 2 až 35 metrů. Ve snaze o vysvětlení jejich vzniku a dlouhodobého udržování mezi sebou soupeří dvě hypotézy. Podle jedné hrají hlavní roli termiti, kteří okusují kořínky...

České nebe v NASA

str. 122 | Eva Bobůrková
Astronomický snímek dne publikuje NASA již 20 let. Do výběru se zatím dostalo pouze 20snímků pořízených českými fotografy. Z nich pět zachycuje nebeský výjev nad českou krajinou. Autorem tří z těchto pěti snímků je fotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek. (Od roku 2014 již NASA...

Jazyk místo očí

str. 152 | Marek Janáč
Na stole ve skrovně zařízeném obývacím pokoji leží papír se vzkazem, zřetelně napsaným dětskou rukou. Ačkoliv jde o jediné slovo, u stolu sedící muž mlčí. Jeho slepé oči kryjí tmavé sluneční brýle a rty nehybně svírají jakýsi elektrický kabel. Vzápětí jeho strnulost zmizí, z úst...

Synestezie u šimpanzů

str. 154 | Pavel Šebesta
Vera Ludwigová se svým německo-japonským týmem provedla srovnávací studii mezi lidmi a šimpanzi, jejímž cílem bylo zjistit, zda se u šimpanzů vyskytuje synestezie, percepční jev, který byl do té doby popsán pouze u lidí. [1] Pojmem synestezie bývají označována „míšení smyslů“, která...

Snahy reformační ve vyučování přírodopisném

str. 179 | Ondřej Vrtiška
1897: Věda není nic ustáleného, nehybného, nýbrž dílo stále se vyvíjející, zdokonalující, na němž tisíce mužů stále buduje a tvoří. Učitel od obecné školy až po universitu jest pomocníkem vědy, a k prvním jeho povinnostem náleží na současném stanovisku jejím se orientovati; vědecky...

téma — chuť

str. 140
Proč nám (ne)šmakuje zelenina? Ovlivňují matky již během těhotenství stravovací návyky svých dětí? (Vesmír 96, 140, 2017/3) Zdravé fujtajblíky Proč děti často odmítají zelenou stravu a jak se to dá (trochu) změnit (Vesmír 96, 144, 2017/3) Chutí k rakovině Vnímavost hořké chuti má...

Hlubokomořští otesánci

str. 129 | Ondřej Vrtiška
Některé druhy dravých ryb z čeledi světlonošovitých (Stomiidae), žijící v hloubkách 200 až 2000 metrů, dovedou rozevřít čelisti až pod úhlem 120°. Je to jedna z adaptací k polykání velké kořisti. Až nyní se podařilo popsat anatomické uspořádání, které to umožňuje. Zatímco ostatní...

Dědictví glaciálu

str. 176 | Vojen Ložek
Představy širší veřejnosti o poměrech v poslední době ledové (viselském glaciálu) byly až do poloviny minulého století značně neurčité. S ledovou dobou byly většinou spojovány přímé projevy zalednění jako morény, bludné balvany nebo karová jezera v našich horách. Jen užší kruh...

Vrkoči – malí, ale výjimeční

str. 174 | Veronika Horsáková, Michal Horsák
Mezi takové trpa slíky patří i plži rodu vrkoč (Vertigo). Ačkoli jejich schránky dosahují velikosti jen kolem 2 mm, jsou tito živočichové v mnoha ohledech pozoruhodní a vymykají se celé řadě ekologických a biogeografických zákonitostí. Vrkoči jsou pravděpodobně rozšířeni pouze na severní...
Diskuse: 1

Příliš vzdálený most

str. 182 | Shota Tsikoliya
Výstava Complex Modelling ve velkorysých prostorech bývalých vojenských doků, v nichž sídlí kodaňská Škola architektury, prezentuje práci institutu CITA, výzkumného architektonického střediska zaměřeného technologicky a digitálně. Součástí výstavy jsou prototypy, modely a videa...

Stojí za menopauzou rodinné konflikty?

str. 136 | Jaroslav Petr
Menopauza se vyvinula jen u tří druhů savců – u člověka a u velryb kosatky dravé a kulohlavce Sieboldova. Jejich samice procházejí v druhé polovině života poměrně dlouhým obdobím, kdy už nemohou mít mláďata. U většiny zvířat plodí samice potomky až do konce života. Je to pro ně...

Muži, ženy a agrese

str. 133 | Ivan H. Tuf
Sklony řešit problémy pomocí fyzického násilí jsou typické spíše pro nositele chromozomu Y, proto je ve vězeních za vraždy a zabití zavřeno mnohem více mužů než žen. Z toho plynou obvyklé obavy lidí, že pokud se ve společnosti zvýší poměr pohlaví ve prospěch mužů, bude to doprovázeno...

Škodlivá obrana před neškodným

str. 134 | Václav Hořejší
Přehnaná aktivace velkého počtu imunitních buněk může vést k těžkým šokovým stavům (septický šok, „otrava krve“), dobře míněná „obrana“ proti relativně či zcela neškodným cizorodým látkám se může projevit jako těžké alergické reakce, imunitní zbraně obrácené nedopatřením...

Proč mají tropičtí ptáci menší snůšky

str. 125 | Tomáš Grim
Jako nešťastná se mi jeví zavádějící věta, vrhající nedobré světlo na práci ornitologa T. E. Martina: „Thomas Martin však poukázal na to, že mláďatá tropického druhu Henicorhina leucophrys [česky střízlík šedoprstý (sic: má být „šedoprsý“)] vykazujú alternatívnu rastovú...

Zákulisí

str. 130 | Ondřej Vrtiška
Střídání v čele WHO Světová zdravotnická organizace (WHO) vybírá nového generálního ředitele či ředitelku. Nahradí Margaret Chanovou z Hongkongu, které 30. června končí její druhé pětileté funkční období. Koncem ledna výkonná rada WHO zúžila výběr na tři kandidáty, o nichž bude v...

Neviditelné brýle

str. 179 | Ondřej Vrtiška
1937: V časopisech jsme občas zahlédli zmínku o skleněných čočkách, které se daly zasunout pod víčka a nahrazovaly brýle – odstraňovaly krátkozrakost či dalekozrakost. Šlo však více méně o kuriosity anebo aspoň o pokusy, ale podle Scient. American byly poslední dvě leta čočky zdokonaleny,...

Šimpanzy a bonobovia si v minulosti vymieňali DNA

str. 127 | Peter Mikula
V poslednom čase zahlcujú stránky odbornej tlače správy o dokladoch minulých krížení medzi naším druhom a niektorými z našich vyhynutých príbuzných. Koniec koncov, medzidruhové kríženie nie je v prírode nijako vzácny jav a v niektorých prípadoch výrazne prispelo k evolúcii určitých druhov....

Bratranci ramenonožců

str. 129 | Ondřej Vrtiška
Hyoliti, mořští živočichové s vápnitou kuželovitou schránkou, se objevili v kambriu před 530 lety a vyhynuli na konci permu. Paleontologům jsou známi už téměř 180 let, jejich fosilie jsou hojné i u nás, ale kolem jejich zařazení do systému stále panuje nejistota. Nejčastěji byli považováni za...

Nejtěsnější molekulární uzel

str. 129 | Ondřej Vrtiška
Molekulární uzly se přirozeně vyskytují v kruhové DNA, v některých proteinech i v dalších polymerních strukturách. Jejich řízená syntéza však představuje pro chemiky výzvu. Dosud nejkomplexnější molekulární uzel se podařilo „uvázat“ týmu Jonathana Danona z Manchesterské univerzity....

I huseníček si hladinu glukózy hlídá

str. 126 | Martin Janda
Je dobře známo, že člověk si přísně hlídá hladinu glukózy v krvi˝, a pokud se mu to nedaří, dochází k závažným onemocněním, jakými jsou hypo- či hyperglykemie. Ukázalo se, že i rostliny (konkrétně modelová rostlina huseníček rolní) si přísně regulují hladinu glukózy v...

Arktida mladá a živá

str. 125 | David Kománek, Jan Veselý
K jinak hezkému a zajímavému článku si dovolím mít tři připomínky související s astronomickými údaji: 1. Hvězdy, které během denního i ročního zdánlivého pohybu po obloze nezapadají (cirkumpolární hvězdy) nejsou od těch ostatních odděleny polárním kruhem. Pozorovatel na...

Multiúrovňová chemická komunikace

str. 128 | Pavel Pecháček
Když studujeme ekologické vztahy mezi různými organismy, obvykle svou pozornost soustředíme jen na dvě roviny: například kořist × predátor, rostlina × opylovač, parazit × přenašeč. Někdy jsou však vztahy mezi organismy mnohem propletenější a tradiční přístupy jsou navýsost nedostatečné....

Oživlé listy z permu

str. 126 | Pavel Pecháček
Hmyz si v průběhu evoluce osvojil různé strategie jak se vyhnout tomu, aby byl sežrán jiným živočichem. Jednou z možností je dát pomocí jasných a nepřehlédnutelných barev najevo, že případný útok by byl z různých příčin (nejedlost, jedovatost atd.) naprosto pošetilý – jde o aposematické...

Transport váčků v plastidech

str. 126 | Jaromír Kutík
Membrány rozdělují eukaryotickou buňku na mnoho různých kompartmentů. Membránové váčky mezi nimi transportují proteiny, lipidy i další látky. Jedním z typů kompartmentů jsou fotosyntetizující chloroplasty a další typy plastidů, organel prokaryotického původu. Jsou obaleny dvěma membránami...

Co prozradilo klíště jantarové

str. 127 | Ivan H. Tuf
Původci infekčních nemocí se v paleontologickém materiálu moc často nevyskytují. Trochu lepší je to s jejich vektory neboli přenašeči. Německo-britsko-americký tým se i proto rozhodl detailně prozkoumat klíště jantarové (Ixodes succineus) uvízlé v baltském jantaru. Zjistili, že je zřejmě 44...

Skořice a lepší paměť

str. 132 | František Vyskočil
Jde o skořici. Pokud ji předem nevmícháte do vody, může vás lžička jemné skořice téměř udusit. Tuto zkušenost si jistě budeme pamatovat, neboť skořice evidentně podporuje zapamatování, a navíc šok z této zkušenosti uloží tuto trapnou vzpomínku do dlouhodobé paměti. Víme, že v dnešní...

Byl na Marsu oceán?

str. 166 | Petr Brož
Již z prvních snímků Marsu bylo patrné, že jeho polokoule mají rozdílný vzhled. Zatímco jižní je poseta obrovským množstvím impaktních kráterů, takže připomíná povrch Měsíce, na severní polokouli se jich nachází mnohem méně. Kdyby povrch polokoulí vznikl ve stejné době, množství...

četli jsme —

str. 181
Michael Dummett: O přistěhovalectví a uprchlících Nakladatelství Filozofického ústavu Filosofia, edice Dnešní svět, Praha 2016 Co vznikne ze spojení filosofie a rasové politiky? Kniha filosofa a člena Kongresu pro rasovou rovnost o současném problému přistěhovalectví a uprchlictví. Vzhledem k...

Příběh vzniku české arktické vědecké stanice

str. 160 | Josef Elster, Oleg Ditrich
Měli jsme představu o lokalitě: měla by nabízet široké spektrum prostředí od ledovců přes odledněné území až po prostředí mělkého mořského šelfu. Bylo jasné i hlavní zaměření dlouhodobého vědeckého výzkumu: studium diverzity a produktivity na úrovni mikrobiální a rostlinné ekologie...

Digitalizace filmů – zmatek nad zmatek

str. 156 | Ladislav Bezděk
O analogové kopie a originální negativy archivovaných filmů pečuje ze zákona Národní filmový archiv (NFA). Asociace českých kameramanů jej za jeho přístup k digitalizaci filmových děl dlouhodobě kritizuje. Koncem října 2016 se připojila s výhradami vůči nekompetentnímu přístupu, jenž...

Zdravé fujtajblíky

str. 144 | Kateřina Englerová
Při prvotním kontaktu s neznámou potravou projevuje řada živočišných druhů, člověka nevyjímaje, zdravou ostražitost a nedůvěru, mnohdy však přecházející až v úzkost. Toto nedůvěřivé chování vůči novému, nazývané taktéž neofobie, je v přírodě poměrně rozšířeným jevem. Za...