Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 3
Vesmír č. 3
Toto číslo vychází
9. 3. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Březnové číslo Vesmíru
• Biologické čtvrtky ve Viničné
program na nejbližší semestr

Vesmír 1 / 2017

Vyšlo 09. 01. 2017

Cykly, koloběhy, …

str. 3 | Ivan Boháček
Podle Slovníku spisovného jazyka českého je cyklus buď tematicky spjatý soubor duševních výtvorů tvořících vyšší celek, nebo pravidelně se opakující řada změn, období, etap. Ponechme stranou duševní výtvory tvořící vyšší celek. Háček spočívá v slově „opakující se“. Většina...

Pakt cenzury a erotiky

str. 50 | Václav Smyčka
„Lechtivé romány“ s erotickým obsahem bývaly tradičně považovány za jedny z úhlavních nepřátel cenzora. Sledujeme-li však fungování erotických látek v literatuře minulých dob pozorněji, zjistíme, že erotika a její zákaz ztělesňující společenskou normu spolu postupovaly mnohem častěji...

Ten, co nosil klobouk

str. 30 | Stanislav Vaněk
Ovambové (též Owambo, Aawambo, Ambo, Ovawambo) dnes žijí na severu Namibie a jihu Angoly. Do těchto končin přišli někdy v 15. století z oblasti dnešní Zambie. Jejich řeč patří k bantuským nigero-konžským jazykům a existuje mnoho dialektů s mnoha názvy. Ovambové jsou usedlí hospodáři a jejich...

Potenciálně inteligentní život klonálních rostlin

str. 38 | Vít Latzel
Není žádnou novinkou, že rostliny dokážőu navzájem komunikovat a sdílet informace. Asi nejznámějším způsobem dorozumívání je vypouštění těkavých látek do vzduchu či půdy. Také houbová vlákna často vypomáhají k čilé komunikaci mezi jedinci stejného či odlišného rostlinného druhu....

Když instagramista šéruje na síti

str. 56 | Barbora Procházková
Sociální sítě dnes představují jeden z hojně využívaných komunikačních nástrojů. Pro uživatele každé z těchto sítí existují v současné češtině speciální pojmenování. Jedná se o slova nová, v jazyce ne zcela pevně zakotvená, a proto se můžeme setkat s jejich různými podobami...

téma — koloběhy

str. 22
Vývoj společnosti a cyklické vnímání času Fenomén cyklicity v nejstarších civilizacích lidstva (Vesmír 96, 22, 2017/1) Ekonomické cykly Vlny úpadku a vzestupu hospodářství (Vesmír 96, 26, 2017/1) „Potížista“ dusík Naše lesy jsou stále vystaveny zvýšené depozici atmosférického...
Diskuse: 2

Vývoj společnosti a cyklické vnímání času

str. 22 | Miroslav Bárta
Vnímání cyklicity, toho, že se určité fenomény jakoby vracejí v čase a svým způsobem opakují, je doložitelné, až kam sahají písemné památky, a tedy paměť nejstarších civilizací lidstva. Počínaje texty z 3. tisíciletí př. Kr. přes Starý zákon a biblického Josefa až po badatele...

Vlny úpadku a vzestupu hospodářství

str. 26 | Jakub Rákosník
Předmoderní ekonomiku, jejíž fundament tvořila technologicky nerozvinutá zemědělská malovýroba, ohrožovaly především klimatické výkyvy. Navzdory mnohdy fatálním důsledkům takových změn pro obyvatelstvo stěží nalezneme v odborné literatuře před pozdním 18. stoletím pokusy o teoretické...

„Potížista“ dusík

str. 28 | Iva Hůnová
Proč je vlastn ě dusík – jako jeden z biogenních prvků – pro les nebezpečný? Dusík (N) je v přírodě velmi hojným prvkem. Většina jeho zásob se vyskytuje v zemské atmosféře – v ní tvoří plných 78 % jejího objemu. Molekula N2 je však vzhledem k pevné trojné kovalentní vazbě mezi oběma...

Rotunda z legend i skutečnosti

str. 32 | Jarmila Čiháková
Přemístění těla i zázraky byly pro svatořečení nezbytnou podmínkou sine qua non. Proto zázraky v různých podobách vystupují v každé legendě. V tomto případě podle svatováclavské hagiografie procházel průvod s tělem knížete Malou Stranou. Náhle se v blízkém žaláři zjevila silná...

Hydrodynamické hladovění

str. 13 | Martin Minařík
V současné záplavě všemožných paleodiet a dalších podivností by v jiném časopise čtenář pod podobným titulkem nejspíše očekával zázračný návod, jak se bez námahy zbavit léta střádaných tukových zásob. Jev popsaný jako hydrodynamické hladovění (hydrodynamic starvation) se nicméně...

Klimatická změna a civilizace

str. 56 | Jiří Janák
Nová publikace Miroslava Bárty se zaměřuje především na popis historického vývoje staroegyptské civilizace v jedné z jejích stěžejních fází, a věnuje se období, pro které se v egyptologii vžilo označení doba stavitelů pyramid. Především se jedná o dobu Staré říše (cca 2592–2118 př....

Co tě nezabije, to tě posílí

str. 14 | Václav Hořejší
Ten, kdo prodělá některá infekční onemocnění, je díky imunitní paměti většinou po zbytek života chráněn proti jejich opakování – je proti nim imunní. Dokonale tak v tomto případě platí ono známé „co tě nezabije, to tě posílí“. Mechanismus tohoto pozoruhodného a životně...

Hotel ParkRoyal v Singapuru

str. 58 | Jiří Tourek
Lidé, kteří sledují architektonický vývoj, registrují dění ve stále širších částech planety. Japonsko se na mapu světa moderní architektury zapsalo dávno před druhou světovou válkou, Indie krátce po ní. Čínu a země Perského zálivu sleduje svět se zatajeným dechem (údivem, nebo možná...

Rozvíjí vědu jeden pohřeb za druhým?

str. 12 | Petr Houdek
Přestože vědci usilují o růst lidského poznání, i ve vědě hrají významnou roli ambice, boje o postavení, budování reputace či nepotismus. Techniky výzkumu či oblasti zkoumání význačných vědců jsou považovány za užitečnější a hodnověrnější než totéž u začínajících...

Zákulisí

str. 10 | Ondřej Vrtiška
Sbohem, Alfa Centauri Mezinárodní astronomická unie (IAU) se rozhodla udělat pořádek v tradičních jménech hvězd a vybrat z nich vždy jen jedno, které bude považováno za oficiální. Ustanovila proto pracovní skupinu (WGSN), která začala připravovat nový katalog. V listopadu do něj zařadila...

DDT ochráncem lodí

str. 55 | Ondřej Vrtiška
1947: Známý americký desinfekční prostředek, který prokázal svého času americké a všem spojeneckým armádám tak neocenitelné služby ochranou před epidemiemi, připojuje k svým už beztak skvělým výsledkům další úspěchy. Pokusy ukazují, že stačí určité množství DDT, přimíšené do...

Je život na Marsu?

str. 55 | Ondřej Vrtiška
1927: Na tuto otázku odpovídají astronomové objektivně, že nevědí. Ale někteří z nich mají soukromé přesvědčení, že je tam pravděpodobně aspoň život takový, jakým je na naší zemi život rostlinný. To je také mínění prof. Russella z university v Princetonu. Máme sta milionů hvězd,...

Auto jako baterka

str. 47 | Marek Janáč
Ačkoliv světové automobilky představují neustále nové modely aut s alternativním pohonem a sázejí na jejich budoucí rostoucí roli v prodejích, zatím to nevypadá na nějakou masovou podporu ani ve vůdčích zemích pokroku. Vždyť Japonci mají ve svém vozovém parku jen 0,59 % takových aut a USA...

Někde mezi rychlou a pomalou vědou

str. 52 | Filip Vostal
Věda je v moderní době neodmyslitelnou součástí společenské dynamiky a také ji spoluutváří celá řada proměnných „ne-vědeckého“ charakteru. Zkoumáme-li vědecký provoz, musíme zohlednit historické kontexty, technologické prostředí i společenské podmínky, za nichž věda vzniká. Na...

Mikrosvět v jednom lanýži

str. 6 | Jakub Horák
Lanýž je skutečná kulinářská pochoutka a není moc jiných pochutin, které by byly natolik spojené s luxusem. Mimo ty ilegální snad kaviár. Existují lidé, kteří jsou za lanýže ochotni zaplatit hodně. Jejich cenu si můžete zjistit i na některých burzách. A nejspíš je to víc peněz, než byste...

Navoněná past

str. 9 | Ondřej Vrtiška
Když mořští ptáci ucítí ve vzduchu dimetylsulfid, vědí, že je pro ně nedaleko připravena hostina. Právě tuto látku totiž uvolňují řasy, když se do nich pustí korýši, jimiž se ptáci živí. Bohužel se však dimetylsulfid uvolňuje i z kousků některých druhů plastu, jsou-li v kontaktu s...

Atlas lidských embryí

str. 9 | Ondřej Vrtiška
S pokroky lékařské etiky je pro vědce a lékaře stále těžší získat k výzkumu lidská embrya a nezávisle na nich ověřovat informace z učebnic, které mnohdy vycházejí z více než sto let starých pozorování. Embryologové proto detailně zdokumentovali téměř 15 000 histologických řezů a...

Pohyblivá laboratoř

str. 9 | Ondřej Vrtiška
Obyčejné stopky patří do muzea, dnešní sportovní hodinky sledují pomocí GPS polohu a z ní vypočítávají tempo běhu, měří tepovou frekvenci a díky pohybovým senzorům sledují frekvenci kroků, dobu kontaktu chodidel se zemí a další parametry. Prototyp ohebného a pružného mikrofluidního...

Müllerovští mimetici z Chile

str. 12 | Pavel Pecháček
Mimeze neboli napodobování živých i neživých objektů živočichy či rostlinami pro nás ani po dvou stech letech, kdy slovo „mimikry“ poprvé použili angličtí přírodozpytci W. Kirby a W. Spence, nepřestává být jedním z nejpozoruhodnějších evolučních fenoménů. Tradičně rozeznáváme...

Jak těžké je vytvořit stonožku?

str. 7 | Ivan H. Tuf
Stonožky lze laicky charakterizovat jako zvířata, která mají hlavu a spoustu stejných článků s jedním párem noh. Počet párů kráčivých noh přitom může nabývat hodnot mezi 15 a 191. Ty nohatější stonožky patří do řádu zemivek, které jsou nejodvozenější. Protáhlý tvar těla a vysoký...

Proti obezitě

str. 5 | Petr Sucharda
Lenka Maletínská uvádí o inhibitoru lipáz orlistatu, že „má významné vedlejší účinky, zejména průjmy, navíc mimo jiné zabraňuje vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích“. Orlistat samozřejmě má nežádoucí účinky, které přímo vyplývají z jeho působení – za normálních...

Led v Utopia Planitia

str. 8 | Jan Veselý
Severní polokoule Marsu byla možná v geologickém dávnověku zalita rozsáhlým oceánem. Tato hypotéza předpokládá, že atmosféra Marsu musela být v minulosti hustší, aby vytvářela dostatečný tlak umožňující existenci vody v kapalném skupenství. Při současném průměrném tlaku okolo 600...

3300

str. 7 | Ondřej Vrtiška
Krab palmový (Birgus latro) uzvedne až 30 kilogramů a bez problému louská kokosové ořechy. Svými klepety dokáže vyvinout pozoruhodnou sílu. Japonští zoologové na Okinawě testovali 29 krabů vážících mezi 33 a 2120 gramy a zjistili, že dovedou stisknout klepeta silou od 29 do 1765 newtonů. A...

Keď medozvestky načúvajú ľuďom

str. 8 | Peter Mikula
Spolupráca medozvestiek (Indicator indicator) a ľudí sa často prezentuje ako učebnicový príklad mutualistického (tj. pre obe strany výhodného) vzťahu medzi dvoma druhmi. Existenciu tejto medzidruhovej kooperácie však donedávna dokumentovali skôr náhodné pozorovania ako dlhodobý výskum či...

Jak napsat šílenou nemoc

str. 5 | Jan Betlach, Martin Balaštík
Desítky roků čtu Vesmír a jsem s jeho neselhávající vysokou úrovní a kvalitou velmi spokojený, zvláště v dnešní době, kdy se to jen hemží vše(a ne)možnými magazíny, které se vydávají za poučné a naučné. Nyní bych rád pochválil „devítku“ s celou řadou výtečných článků. Chci...

Smrt Rasputina

str. 5 | Miroslav Kroupa
Nevím, odkud čerpal náš velký toxikolog Josef Marhould, ale k pokusu o otravu Rasputina nám na přednášce sdělil, že tehdy popíjeli hlavně medovinu a vznikající kyanhydrin má smrtelnou dávku řádově vyšší než kyanid draselný. Jednou jsem „určoval“ zrakem a čichem chemikálie v lahvích...

Chlouba architektů

str. 2 | Eva Bobůrková
Čtyřicet let existence samostatné Fakulty architektury pod střechou pražského ČVUT oslavují architekti jak jinak než prací. Výstava v pražské Galerii Jaroslava Fragnera představuje čtyřicet dnes již ikonických staveb pedagogů a absolventů školy. Národní technickou knihovnu, velvyslanectví...

Jak působí adrenalin na lidské tělo?

str. 16 | František Vyskočil
Informace o světě kolem sebe získáváme prostřednictvím nervového systému a není divu, že nervová soustava úzce spolupracuje se soustavou hormonální. Činnost mnoha žláz je dokonce přímo řízena mozkem. Děje se to tak, že některé shluky mozkových neuronů (jádra) – především v dolní...

Bojovat dovedu

str. 18 | Eva Bobůrková
Považujete se za silnou či statečnou ženu? — Člověk sám sebe dobře neposoudí, to by měli ti druzí, ale dá se říct, že jsem ledacos zažila a přežila, už jen proto, že polovina mé vědecké kariéry se odehrávala za minulého režimu. Jestli ale můžu říct, že něco vydržím, pak v...

Kandidy a spol.

str. 36 | Olga Heidingsfeld
Na Zemi žijí možná stovky tisíc druhů kvasinek, zhruba tisíc je taxonomicky popsaných. Většinou se vyskytují v půdě, na listech rostlin nebo kolonizují hmyz. Jen malý počet kvasinkových druhů dokáže žít při teplotě 37 °C v organismu teplokrevných živočichů. Ty bývají označovány za...

300 let mapy Moravy

str. 40 | Josef Chrást
Pro mapu Moravy vydanou v roce 1716 se vžil přívlastek stavovská, neboť ji hradili z výnosů mýtného moravští šlechtici. V průběhu 18. století se stala důležitým vojenským dokladem válečných konfliktů i žádanou předlohou pro zahraniční nakladatele. V císařských službách na neklidné...

Čtyři lasery proti obloze

str. 48 | Jan Veselý
Po opravě vady optického systému se Hubbleův kosmický teleskop dostal do plné kondice a byl nejvýkonnějším z astronomických dalekohledů. Na zemském povrchu by tehdy před čtvrtstoletím se svým zrcadlem o průměru 2,4 metru patřil mezi outsidery. Ale na oběžné dráze okolo Země, kde stav beztíže...

Arktida mladá a živá

str. 44 | Josef Svoboda
Dříve než se lidé mírného pásma poučili o tom, že Země je kulatá, už věděli, že směrem na sever se podnebí ochlazuje a na jih otepluje. Antičtí mořeplavci nesnadno určovali, jak daleko na západ se od evropského kontinentu dostali. Hvězdné nebe nad hlavou se v noci podél zeměpisné šířky...

Prečo vznikol pancier korytnačiek

str. 6 | Peter Mikula
Možno to na prvý pohľad znie čudne, ale pancier korytnačiek sa nemusel primárne objaviť ako antipredačná ochrana. Nová štúdia publikovaná v časopise Current Biology naznačuje, že pancier mohol vzniknúť ako adaptácia na hrabavý spôsob života predkov korytnačiek. Ochrannou pomôckou sa zrejme stal...

četli jsme —

str. 57 | Eva Bobůrková, Pavel Hošek
Tomáš Sedláček a hosté: 2036: Jak budeme žít za 20 let? 65. pole, Praha 2017 „V každé touze je přítomen element strachu – a zároveň je v každém strachu malý element touhy,“ říká v úvodu knihy Tomáš Sedláček, patron a hlavní autor knihy „předpovědí“ budoucnosti. Máme se...