Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 3 / 2016

Vyšlo 03. 03. 2016

Sexuální revoluce v Americe

str. 127 | Václav Cílek
 Pitirim Sorokin (1889–1968) byl ruský sociolog, který byl během ruské revoluce odsouzen k smrti, ale později osvobozen. Pobýval jeden čas v Praze a zacházel k T. G. Masarykovi, ale pak odjel do USA, kde se zejména proslavil založením katedry sociologie na Harvardově...

Teorie vzdělanosti

str. 174 | Jan Konvalinka
Problém jak zajistit špičkové vzdělání, aniž bychom omezili širokou dostupnost vysokoškolského studia, je vážný. Buřičsky však tvrdím: je dobře, že máme tolik vysokoškoláků. Konrád Liessmann by se mnou jistě nesouhlasil. Knihu Konráda P. Liessmanna „Teorie nevzdělanosti“, v níž tento...
Diskuse: 1

Kde má české školství Achillovu patu

str. 172 | Tomáš Feřtek
Co je příčinou propadu vzdělávacích výsledků českých žáků? Možná fakt, že zatímco školy pořád ještě pracují podle hesla „Zopakuj, co jsem ti včera řekl, a vykonej, co jsem ti přikázal“, zbytek společnosti po absolventech žádá „Najdi si svůj úkol, převezmi za něj zodpovědnost a...

Objevuji dvourozměrný svět

str. 142 | Eva Bobůrková
Svět, v němž žijeme, je trojrozměrný. Ale objev grafenu, nové strukturní formy uhlíku, otevřel vědcům i dvourozměrný svět nových materiálů. Do něj se ponořil i fyzikální chemik Michal Otyepka. Před pěti lety stál při objevu fluorografenu, na další výzkum dostal před nedávnem prestižní...

Hvězdné hodiny Elona Muska

str. 180 | Ivan Boháček
Muskova cesta k úspěchu vypadá jednoduše. Hned po studiu v počátcích internetu založil v roce 1995 firmu s názvem Zip2. Tu o čtyři roky později koupila společnost Compaq a Musk získal něco přes 20 milionů dolarů. Peníze vložil do další firmy X.com (z níž nakonec vznikla společnost PayPal) a...

Cenzurovaný myslitel zastáncem cenzury

str. 176 | Petr Píša
Bernard Bolzano (1781–1848), pražský německy píšící filozof, logik, matematik, náboženský a sociální vědec, byl jedním z nejoriginálnějších myslitelů 19. století. Přesto však zůstalo Bolzanovo dílo po celé 19. století prakticky zapomenuto, zčásti dokonce nevydáno, mimo jiné z...

Let prvních astronautů na Mars?

str. 164 | Jan Jůn
Zdá se, že pionýrský objevitelský duch vyvanul. Schází nejen finance, ale patrně i vůle. Nebo že by nacionální zájmy zamořily i kosmický průzkum? Lidstvo však bude muset o kolonizaci vesmíru vážněji uvažovat a nabádá k tomu i známý britský fyzik Stephen Hawking, který to považuje za...

Cesty do vesmírných dálek se odkládají

str. 160 | Vladimír Wagner
Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let začal zájem o rozvoj vesmírných technologií klesat. Dostáváme se do situace, že jako lidstvo nejsme ochotni najít prostředky potřebné k poznání vzdálenějšího okolí Země. Za jeden z největších vědeckých úspěchů v loňském roce je považován...

Ozvěna velkého třesku

str. 166 | Jan Veselý
Abstraktní umění, nebo věda? Obojí a mnohem více! Obrázek 2 sestavený z dat evropské družice Planck je výřezem z mapy rozložení prachu a magnetického pole v Galaxii. Zachycuje záření pro naše oči neviditelné, barvy, jež propůjčují obrazu největší díl krásy, jsou proto dodány uměle....

Digitalizace

str. 168 | Ladislav Bezděk
Digitalizace starých tisků, fotografií, maleb se odehrává všude kolem nás. Kvůli „neviditelné ruce trhu“ však obnáší mnohá úskalí. Cena rozhodně nemusí být vždy úměrná kvalitě a je třeba podrobně zkoumat, komu či jakému přístroji se svěříme. Na otázku „Co že je...
Diskuse: 1

Rozhovor s čtenářem o tradici

str. 179 | Miroslav Holub, Ondřej Vrtiška
1956: Jistý čtenář — Už zase turbina? Víte, já mám dojem, že takové ty věci jako stroje v dolech a výroba antibiotik a … a generátory a letadla, to že prostě do Vesmíru nepatří. Jistý, poněkud zidealisovaný člen redakční rady (redaktor se jim nemá říkat) — Proč? Jistý čtenář...

I nečekané události mohou nastat

str. 181 | Ivan Boháček
Jedenáctého března 2016 uplyne 5 let od výjimečně silného zemětřesení (páté nejsilnější od roku 1900), jež vyvolalo nečekaně velkou vlnu cunami. Ta zaplavila 591 km2 území, uchvátila téměř 20 000 obětí a napáchala nesmírné materiální škody. Japonsko investovalo nemalé částky do...

Tajemný exekutor neuronů odhalen

str. 139 | František Vyskočil
Představte si, že jste mozková buňka – neuron. Žijete po léta v rušném hlavním městě, v mozku, sídlíte v lukrativní vilové oblasti, např. v čelní mozkové kůře. Máte velký plat, dostáváte hodně kyslíku a glukózy z krve, což vám umožňuje žít náročný a pracovitý život, plný...

Komerční lov velkých šelem

str. 132 | Jan Robovský
Komerční lov ohrožených druhů, ať na soukromých farmách, či přímo v chráněných oblastech, je vnímán jako jeden z pragmatických a poměrně fungujících způsobů ochrany přírody, neboť přináší značné finanční prostředky na provoz chráněných jednotek a na ochranu daných druhů. Pokud...

Neobvykle zamrzlá řeka

str. 126 | Radek Mikuláš
Zamrzání Vltavy 23. ledna dopoledne během mírné zimy 2015–2016 v Praze u Libeňského mostu je samo o sobě velkým překvapením. Ještě vzácnější však je podoba ledu. Základem byly dlouhé provazce hromadící se u překážek (např. u pilířů mostu) nebo se stáčející jako klubka vlny. Provazce...

Smrtihlaví pištění

str. 131 | Oldřich Nedvěd
Lišaj smrtihlav může leckoho strašit už pouhým svým zjevem. Ale pokud se někdo nebojí hned a motýla chytne, vystraší jej lišaj slyšitelným pištěním. Vědělo se již dříve, že to dělá nasáváním vzduchu sosákem, ale nyní si na mechanismus vzniku zvuku vědci pořádně posvítili. I...

Muže z ledovce trápily žaludeční vředy

str. 130 | Pavel Duda
Ötzi, zhruba 5300 let stará mumie nalezená v Tyrolských Alpách, nám od svého objevu před pětadvaceti lety poskytl řadu cenných znalostí o životě Evropanů doby bronzové. Vědecké týmy, které zkoumají Ötziho, nacházejí stále nové způsoby jak odhalit jeho tajemství. Nejnovější studie...

SPOLEČENSKÉ VĚDY • Petr Houdek

str. 136 | Petr Houdek
SOCIOLOGIE Sport, alkohol a znásilnění Významné sportovní události jsou často příležitostí, aby se fanoušci, skalní i občasní, sešli v hospodách, klubech či na domácích večírcích. Fandí, baví se a zapíjejí výhry nebo prohry. Sportovní zápasy tak v určitých dnech vyvolávají...

Pedikúra zachraňuje laboratorní myši

str. 132 | František Vyskočil
Některé kmeny laboratorních myší trpí ulcerózní dermatitidou, bolestivým a svědivým onemocněním kůže na krku, bocích a hlavě. Onemocnění vede u 4–21 % jedinců k předčasné neplánované eutanázii. Příčina tohoto typu kožního zánětu je neznámá a antibiotika i kortikoidy selhávají....

Acytota

str. 137 | Eduard Kejnovský, Edward Trifonov
Jsou viry živé? A co plazmidy, transpozony, viroidy či jiné „kousky“ nukleových kyselin? Jsme vůbec schopni vést hranici mezi živým a neživým? Všechny živé organismy se dnes řadí do šesti říší – Eubacteria, Archaea, Protista, Fungi, Plantae a Animalia – nebo nověji do tří domén –...

Hongkong nad zemí

str. 182 | Jiří Tourek
Walter Benjamin zkoumal ve svém slavném textu Paříž, hlavní město devatenáctého století pasáže tohoto města světel, tedy jakési umělé, kryté ulice, v nichž se nejčastěji nacházely obchody, a popisoval i společenský dopad tohoto nového – vpravdě moderního – městského světa. Výhodou...

V. I. Vernadskij

str. 147 | Ondřej Šráček
Vladimir Ivanovič Vernadskij je jednou z nejznámějších postav ruské vědy. Studoval na univerzitě v St. Petěrburgu, kde ho učili mj. D. I. Mendělejev a M. I. Sečenov. Největší vliv na něho ale měl zakladatel ruské pedologie V. V. Dokučajev. Po svých studiích Vernadskij dostal místo jako kurátor...

Eurasijský „holub stěhovavý“

str. 130 | Jiří Hrubý
Podle prvního evropského červeného seznamu ptáků, který vyšel v létě 2015, je nejohroženějším pěvcem našeho kontinentu strnad obojkový (Emberiza aureola). Celosvětově se jeho populace za poslední tři desetiletí snížila zhruba o 90 % a jeho areál ustupoval východním směrem až o 200 km za...

Elektrody z pylových zrn

str. 133 | Ondřej Vrtiška
Grafit používaný pro výrobu anod v Li-ion bateriích by mohla nahradit pylová zrna. Alespoň podle chemických inženýrů z Purdue University, kteří experimentovali s pylovými zrny orobince a směsí pylu od včel (na obr.). Pyl podrobili pyrolýze v argonové atmosféře. Získali uhlíkové mikročástice...

Proč rozumět genetice

str. 138 | Zuzana Storchová
21. století pomalu vyrůstá z dětských bot, a jakkoliv se nám mohou zdát problémy biologů ve srovnání s ekonomickou a sociální krizí malicherné, bylo by nerozumné je zanedbávat. Od poloviny devadesátých let 20. století nás média v pravidelných intervalech bombardují zprávami o fantastických...

Nech mě na pokoji, říká buňka

str. 140 | Václav Hořejší
Zdravé buňky lidského těla disponují mechanismy, které je chrání před omyly imunitního systému. Mnohé nádorové buňky se toho však naučily zneužívat. Dokážeme jim v tom zabránit? Imunitní systém za normálních okolností rozpoznává struktury, které do organismu nepatří, a pokud je...

téma — antropocén

str. 146 | redakce
Antropocén – velké zrychlení světa V geologické historii Země je existence lidstva pouhým okamžikem. Přesto považujeme naši epochu za tak výjimečnou, že pro ni zavádíme samostatný název. (Vesmír 95, 146, 2016/3) Všechno už tu bylo – jenom trochu menší Objem hmoty přemístěné člověkem...

„Železné“ experimenty

str. 158 | Michal Koblížek
Na počátku 21. století se odehrály experimenty s přihnojování oceánů železem, při nichž byl ovlivněn život na tisícovkách km2. Jejich cílem bylo ověřit možnost snížení oxidu uhličitého v atmosféře. Hovořilo se o geoinženýrství. Jaký měly tyto pokusy dopad? Potvrdily se původní...

Antropocén – velké zrychlení světa

str. 146 | Václav Cílek
Novu epochu se snaží definovat nejen geologové. O počátku však nepanuje shoda. Lidé ovlivňovali nezanedbatelně své prostředí již před 60 000 lety (lov ve velkém měřítku, vypalování vegetace, …). V čem je naše doba bezprecedentní? Antropocén začal zdokonalením parního stroje v roce 1784 a...
Diskuse: 1

Všechno už tu bylo

str. 154 | Radek Mikuláš
Každá etapa života, která nám předcházela, po sobě zanechala nesmazatelný otisk v geologickém záznamu. Podle charakteristických stop pro dané období dokážeme číst v rodokmenu života a srovnávat tyto údaje na různých místech světa. Stovky milionů let do minulosti. Platí-li, že člověk...

Nudíš se? Staň se kačerem!

str. 180 | Renáta Neprašová
Jste A) kačer a rádi s navigací v ruce hledáte skrýše s „pokladem“, nebo B) mudla a hledání keší vám nic neříká? Pokud jste odpověděli B), jste geocachingem zatím nepolíbeni. Provozují ho přitom lidé na celém světě! Jednotlivci nebo skupinky pomocí GPS hledají keše, které se snaží...

Stromuly a imunita rostlin

str. 141 | Jaromír Kutík
Stromuly jsou dlouhé a nápadné trubicovité výběžky plastidů, organel typických pro rostlinné buňky. Jejich objevení vedlo k zásadní změně představy o tvaru plastidů, původně považovaných za hladké, bochníčkovité útvary (viz např. Vesmír 92, 95, 2013/2 a Vesmír 92, 601, 2913/11).1) Podle...

823 000

str. 132 | Ondřej Vrtiška
Podle metaanalýzy, která v časopise Lancet shrnuje zdravotní přínosy kojení, by každoročně nemuselo v nízkoa středněpříjmových zemích zemřít 823 000 dětí, kdyby všechny byly dostatečně kojeny. Kojení mimo jiné chrání před infekcemi, které mají v chudších zemích na mortalitě kojenců...

Babylonská geometrie

str. 133 | Ondřej Vrtiška
Čtyři babylonské tabulky z doby 350 až 50 let před naším letopočtem dokazují, že tehdejší astronomové využívali geometrické metody ke sledování Jupitera na obloze. Jejich výpočty byly založeny na určení plochy lichoběžníku pod grafem funkce zachycující změnu rychlosti pohybu Jupitera v...

Zákulisí

str. 134 | Ondřej Vrtiška
Zelená pro GM lidská embrya Britský Úřad pro oplodnění a embryologii člověka (HFEA), který bdí nad výzkumem lidských pohlavních buněk a embryí, povolil tvorbu geneticky modifikovaných lidských embryí. Povolení získala vývojová bioložka Kathy Niakanová z londýnského Ústavu Francise Cricka,...

četli jsme —

str. 181
Stanislav Komárek: Evropa na rozcestí Academia, Praha 2015 Kniha, která jde proti – slovy recenzenta Tomáše Sedláčka – „expertnímu autismu, či dokonce fachidiotství, kdy dotyčný ví vše o ničem a nic o všem.“ Kniha biologa Komárka, jenž již před mnoha lety přišel na to, že „ze všech...

Organismy

str. 138 | Anton Markoš
Pod kůži zažrané „pravdy“ bezmyšlenkovitě tradované po celá desetiletí nám brání vidět pestrý svět okolo. Uvítám od čtenářů poukazy na další podobné obraty. „Ve středoškolských učebnicích (a možná i jinde),“ píše mi čtenářka M. Barešová, „se stále objevuje tvrzení,...

Elektronický nos ve střevech

str. 133 | Ondřej Vrtiška
Relativní zastoupení různých plynů (metanu, oxidu uhličitého, vodíku, sirovodíku, oxidu dusnatého…) ve střevech může sloužit jako biomarker různých poruch trávicího ústrojí. Ale jak je měřit? V Austrálii testují na prasatech kapsle obsahující příslušné senzory. Součástí projektu je i...

Keď ľudia hľadajú zmysel tam, kde nie je

str. 130 | Peter Mikula
Nebudem asi jediný, čo napríklad na sociálnej sieti narazil na síce pôsobivý, ale úplne nezmyselný citát tešiaci sa až nepatričnej obľube širokého spektra ľudskej populácie. Vzhľadom na enormné rozšírenie podobných „blbostí“ v každodennom živote je až zarážajúce, že sa tento fenomén...

Biologické čtvrtky ve Viničné 7

str. 129
25. února Stanislav Komárek: Vzestupy a pády říší Nejen biologický pohled 3. března Jakub Straka: Kukačky nejsou jen kukačky Včely jako paraziti včel 10. března Jaroslav Petr: Vyhyneme? Endokrinní disruptory ohrožují nás i budoucí pokolení 17. března Filip Španiel: Hledání...