Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 2 / 2016

Vyšlo 04. 02. 2016

Století měst

str. 67 | Ondřej Vrtiška
V roce 1900 žilo ve městech celého světa pouhých 220 milionů lidí. O padesát let později toto číslo vzrostlo na 746 milionů a dnes se pohybuje okolo čtyř miliard. Před sto lety žili ve městech pouze dva lidé z deseti, ale od roku 2010 už města v tomto ohledu porážejí venkov. V roce 2050 v nich...

Teorie polovzdělanosti v době digitální třenice

str. 114 | Andrew Lass
Diskuse o budoucnost i vysokých škol, o akademické svobodě, svobodě slova a hlavně o smyslu a záruce vzdělanosti musí postupovat s ohledem na historický vývoj těchto hodnot a institucí, jež je ztělesňovaly, ale především také musí odpovídat na výzvu, kterou nám všem klade dnešní doba...

Slavní pacienti

str. 108 | Petr Zouhar
Dennodenně se stovky anonymních dobrovolníků po celém světě účastní farmaceutického a lékařského výzkumu. Většina z nich skončí přinejlepším jako pár řádků tabulky v elektronické příloze vědecké publikace. Několik málo se jich ale nachomýtne i ke skutečně přelomovým okamžikům a...

Běžec s jazykem na vestě

str. 120 | Lucie Machálková
Podle kalendáře je ještě zima, běžci už však vyhlíží novou běžeckou sezonu: Dal jsem si krásný fartlek v lese. – Koupil jsem si boty na trail. – Chtěla bych začít běhat intervaly, abych se zlepšila na desítce. – Maraton poběžím na osobáček! – Hlavně nepřepálit začátek! – Letos...

Pomocnice ku porodu, báby pupkořezné

str. 116 | Milena Lenderová
Ženy v Evropě, na rozdíl od některých mimoevropských civilizací, nikdy nerodily o samotě, ale spoléhaly na pomoc jiné ženy. Porodní bába je produktem ženské solidarity – mezi sousedkami, matkami, tetami, švagrovými pomáhajícími při porodu od antického starověku vynikla postupně ta...

Banánovník z východoafrické vysočiny

str. 102 | Moses Nyine, Jaroslav Doležel
Není pochyb o tom, že nejefektivnější obranou proti chorobám a škůdcům, která nemá negativní vliv na prostředí, je pěstování rezistentních odrůd. Kromě choroby Banana Xanthomonas Wilt (Vesmír 95, 36, 2016/1) lze mezi planými druhy banánovníků nalézt zdroje rezistence a je velký zájem...

Mozek pod akustickou palbou

str. 78 | František Vyskočil
Zvuk může nejen rozdrnčet náš sluchový aparát a příslušné mozkové oblasti ve spánkovém laloku, ale ve formě nízkofrekvenčního infrazvuku je schopen bořit stěny a paralyzovat osoby na desetimetrové vzdálenosti. V ohromném rozsahu pozorujeme podobný účinek v plynném obalu Slunce, v sluneční...

Paměti měšťana

str. 120 | Zdeněk Vašků
Pro území České republiky existuje několik desítek velmi cenných deníkových ego-dokumentů, které přenášejí vnímavého čtenáře přes hranice času až do stov˝ky let vzdálených dřívějších prostředí. K faktografickým pracím tohoto typu bezesporu náleží i Paměti krupského měšťana...

Tloustnutí odpovídá vyššímu příjmu energie téměř ve všech zemích světa

str. 70 | Petr Sucharda
I když se právem mluví o úbytku fyzické námahy jako převažující příčině obezity, studie WHO (Bull World Health Organ 93, 446–456, 2015) upozorňuje, že v 56 z 69 sledovaných zemí všech ekonomických příjmových kategorií stoupla jak tělesná hmotnost obyvatel, tak i jejich energetický příjem...

Jsou experimenty v ekonomii k ničemu?

str. 71 | Petr Houdek
Ekonomické experimenty hrají obvykle studenti, když v počítačových laboratořích řeší standardizované úlohy, v kterých je velmi hrubě simulována reálná situace. Odměnou jsou jim obvykle desítky korun či několik stokorun a experiment trvá do hodiny. Jak patrno, od reálných vztahů a transakcí...

téma — chytrá města

str. 86 | redakce
Města coby chytré organismy Není to jen básnické přirovnání, analogii mezi městem a organismem lze vyjádřit i matematicky. (Vesmír 95, 86, 2016/2) Město skryté v mobilu Obyvatelé měst o sobě mimoděk prozrazují informace využitelné pro městské plánování. (Vesmír 95, 89, 2016/2) Chytrá...

Příliv a odliv vody na Marsu

str. 98 | Jan Veselý
Voda tekoucí po Marsu poprvé vzrušila vědeckou veřejnost již v 19. století, kdy Giovanni Schiaparelli zaznamenal na Marsu „canali“. Americký astronom Percival Lowell prohlásil přímé tmavé linie za zavlažovací kanály, jimiž Marťané přivádějí vodu z vlhkých polárních oblastí do...

Chytře do budoucnosti

str. 96 | Marek Janáč
V roce 2030 máme být všichni součástí chytré sítě, jejímž prostřednictvím k nám doputuje elektrická energie. V každém bytě chytrý elektroměr, schopný nejen měřit spotřebovanou energii, ale i tu, již případně vyrobíme a jejíž přebytek do systému prodáme. Současně nám chytrá síť...

Kudlanka s 3D brýlemi

str. 73 | Ondřej Vrtiška
Originální způsob, jak studovat prostorové vidění kudlanky, demonstrovali vědci z Newcastle University. Kudlanku vybavili 3D brýlemi. Ale protože hmyz špatně rozeznává červené tóny, zvolili kombinaci modrého a zeleného sklíčka. Zatímco na dvourozměrnou simulaci kořisti kudlanka nereagovala, na...

Zvláštní přesmyk chobotnatců z rostlin C4 na C3 rostliny

str. 71 | Jan Robovský
Pomocí izotopové analýzy zubů je možné odhadnout potravu daného zvířete, například striktní býložravost, všežravost nebo masožravost, u býložravců pak povahu okusovače (převaha tzv. C3 rostlin) nebo spásače (dominance C4 rostlin – hlavně trávy, viz obr. vlevo), popř. biotopové preference...

Vosím jedem proti rakovině

str. 72 | Daniel Benda
Jedové žlázy žahadlových blanokřídlých obsahují mnoho biologicky aktivních látek. Složení je velmi různorodé: od větších enzymů přes feromony sloužící ke komunikaci v rámci sociálních společenství až po krátké peptidy, které se využívají také k paralyzaci kořisti. Tyto drobné...

Podivné, ale fascinující druhy Nového Zélandu

str. 70 | Tereza Holicová
Řada ostrovních druhů má neobyčejnou životní historii, která se vyvíjela během milionů let izolace; zářným příkladem jsou druhy Nového Zélandu. Bohužel tak jako mnoho dalších patří zejména tyto organismy mezi vážně ohrožené druhy. Přestože je stále co objevovat kolem jejich neobvyklých...

Lék od mořského hada a další překvapení

str. 80 | Václav Hořejší
Antimikrobiální peptidy (dlouhé zhruba 10–50 aminokyselin) jsou zajímavou a hlavním proudem imunologie trochu přehlíženou skupinou molekul, podílející se na obraně proti patogenním mikroorganismům. Tyto molekuly jsou díky specifickému uspořádání hydrofobních a pozitivně, resp. negativně...

Život je jakási chemická reakce

str. 79 | Anton Markoš
Takto to několik měsíců viselo na dveřích jedné z našich kateder, jen anglicky: „Life is a chemical reaction.“ Podobná je i definice, kterou snad vyrobil někdy před 40 lety Carl Sagan pro NASA, takže je hojně citovaná: „Život je samopodpůrný chemický systém schopný darwinovské evoluce“...
Diskuse: 1

„Jak se dnes daří tvému proteomu?“

str. 72 | František Vyskočil
Stárnutí obvykle považujeme za jakési všeobecné chátrání a zhoršování funkce orgánů a buněk. Je ale jasné, že každý orgán stárne jinak rychle a u každého z nás v jiném pořadí. Dosud byla znalost úrovně stárnutí zdravých tkání omezena na změny několika „vzorových“ proteinů,...

Akutní myeloidní leukemie

str. 76 | Polina Zjablovskaja, Meritxell Alberich-Jorda
Akutní myeloidní leukemie (AML) je jedním z řady typů nádorových onemocnění postihujících krvetvorbu. Začíná v kostní dřeni, ve které se tvoří nové červené i bílé krvinky, a rychle se šíří do krve a tělních tkání. Název této choroby je odvozen od toho, že postižené buňky patří...

Můry versus netopýři

str. 77 | Martin Minařík
Vzájemný vztah mezi netopýry a můrami není právě idylický. Ačkoliv hmyz opanoval vzdušný prostor včetně toho nočního o poznání dříve, netopýři mají momentálně jednoznačně navrch a hmyzí hemžení pro ně představuje prostřený stůl. Během milionů let evoluce vyvinuli celou škálu...

Paraziti z římských toalet

str. 73 | Ondřej Vrtiška
Římané přinesli na obsazená území vyšší hygienické standardy v podobě veřejných latrín, lázní, vodovodů a kanalizace. Přesto se zdá, že množství parazitů se pod jejich vládou nesnížilo. Podle archeologů z Cambridge University byli v římské době běžní tenkohlavec (Trichuris...

4

str. 72
Sedmá řada periodické tabulky prvků je kompletní, Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (IUPAC) oficiálně potvrdila její rozšíření o čtyři umělé prvky s protonovými čísly 113, 115, 117 a 118. V přírodě se nevyskytují, v uplynulých letech byly vytvořeny v ruských, amerických a...

Perie tučniakov ako inšpirácia pre letecký priemysel

str. 77 | Peter Mikula
Tučniaky sú , čo sa druhovej a rodovej diverzity týka, malou, ale o to ekologicky zaujímavejšou skupinou vtákov. Evolučná línia tučniakov predstavuje výbežok amniotných stavovcov do jedného z najextrémnejších terestrických prostredí našej planéty. Väčšina recentných druhov tučniakov hniezdi...

Vodík z nanoreaktorů

str. 73 | Ondřej Vrtiška
Vodík pro palivové články by mohly vyrábět nanoreaktory vznikající samouspořádáním při pokojové teplotě. Obal nanoreaktoru tvoří kapsida bakteriofágu P22, v níž je uvězněn enzym NiFe hydrogenáza, vypůjčený od bakterie Escherichia coli. Proces navržený odborníky z Indiana University se...

Vesmír a nepřírodní témata

str. 69 | Ladislav Nevrkla
Reaguji na úvodník v aktuálním čísle 2016/01, a to konkrétně na zmínku o tom, nakolik se má Vesmír věnovat nepřírodovědným tématům a oborům. Časopis Vesmír pravidelně čtu od roku 2012 a odebírám od roku 2013. Kvůli nedostatku času jsem hledal časopis, který vychází měsíčně (abych ho...

Drsná směna

str. 69 | Marek Janáč
Dotaz čtenářky Věry Raschikové z Horní Branné: „Co si asi myslí Helena Illnerová o pracovní době dělníků ve vrchlabské Škodovce – po 2 dny 12hodinová denní směna, pak hned po 2 dny 12hodinová noční směna, pak 4 dny volna?“ Odpověď fyzioložky a biochemičky prof. RNDr. Heleny...

Věda je krásná 2015

str. 66
Ukázka prací oceněných v 7. ročníku soutěže Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Vlevo vítěz kategorie Objevitelská, vpravo absolutní vítěz. Více snímků v galerii na vesmir.cz   ...

Zákulisí

str. 74 | Ondřej Vrtiška, Ivan Boháček
CERN: střídání stráží Generální ředitelkou CERN je od 1. ledna 2016 Fabiola Gianetti. Tato třiapadesátiletá fyzička přebrala žezlo od Rolfa-Dietera Heuera (Vesmír 93, 690, 2014/12), jehož pětileté období skončilo 31. 12. 2015. Gianetti získala doktorát na Milánské univerzitě v roce 1989 a...

776

str. 74 | Ondřej Vrtiška
Vědecký novinář Ivan Oransky zveřejnil na svém blogu retractionwatch.com seznam deseti nejcitovanějších retrahovaných článků. První místo patří studii japonských autorů (Fukuhara a kol., Science 2005), referující o objevu proteinu visfatinu, tvořeného tukovými buňkami, který u myší podobně...

Města coby chytré organismy

str. 86 | Cyril Říha
Chytrostí přitom myslíme jednak schopnost optimalizovat, tedy získávat „za málo peněz hodně muziky“, jednak schopnost spontánně generovat nová řešení, tedy vynalézavost či kreativitu. V jaké míře lze takovou chytrost přisuzovat městům, tedy sídelním jednotkám koncentrujícím v sobě lidi,...

Město skryté v mobilu

str. 89 | Ondřej Vrtiška
V době levných bezdrátových technologií, cloudových datových úložišť a výkonných počítačů se otevírá možnost sběru a zpracování dříve nepředstavitelného množství dat o chování města a jeho obyvatel. Jednou z cest je pokrýt město sítí senzorů měřících vše od koncentrace...

Chytrá správa chytrých měst

str. 90 | Lucie Stejskalová
Sociolog a matematik Ivan Tosics hovoří ve zprávě Evropské komise Cities of Tommorow o tom, že historicky je základní vlastností evropského města schopnost veřejného sektoru ovlivnit jeho rozvoj. Uvádí, že v současnosti se tato schopnost dramaticky snižuje. Ve zprávě hovoří o snižující se...

Člověk a město v simulačních modelech

str. 92 | Jakub Vorel
Přicházející éra velkých dat naznačuje velký potenciál pro empirický výzkum měst a městských regionů a pro jejich plánování a řízení založené na datech. Mikrosimulační modely se mohou stát jedním z nástrojů, které umožní z obrovského množství dat získávat smysluplné informace a...

O cenzuře na konci nylonového věku

str. 100 | Petr Šámal
Na sklonku roku 1958 obdržela pracovnice cenzurního úřadu Jarmila Waageová uznání za vykonanou práci, zástupce náčelníka Hlavní správy tiskového dohledu (tak se cenzurní úřad po většinu doby své existence nazýval) jí tehdy poslal oficiální dopis, v němž ocenil její vysoké odborné...

Devonský korálový útes na Hané

str. 104 | Vladimíra Jašková, Tomáš Lehotský
Lomy Růžičkův i Státní patří k nejvýznamnějším geologickým a paleontologickým nalezištím České republiky. Vzhledem k poloze mezi Olomoucí a Prostějovem jsou vítaným turistickým cílem, který nabízí mnoho přírodovědných zajímavostí. Státní lom je největší ze soustavy lomů...

Islám v proudu času

str. 110 | Luboš Kropáček
Po konci studené války bylo třeba najít a definovat nový obraz světa. Na přelomu tisíciletí proto vypracovali britští odborníci, kteří studovali vhodné strategie pro dobré vztahy v multikulturním prostředí Británie a Evropy, zevrubnou zprávu o rozevírajícím se vějíři pohledů na...

Konflikt funkcionalismu a socialistického realismu

str. 122 | Vendula Hnídková
Rok 1948 se v Československu stal přelomovým bodem. V důsledku komunistického puče se proměnila celá společnost, politická reprezentace, instituce, vzorce chování a postupně i vizuální kódy. Výjimku v tomto komplexním a autoritativním procesu samozřejmě nemohla tvořit ani architektonická...

Nové světlo

str. 119 | Ondřej Vrtiška
1896: V posledních dnech velkou sensaci ve světě učeném i neučeném způsobil objev prof. Roentgena ve Würzburku, jenž o něm také před císařským dvorem berlínským povolán byl přednášeti. Roentgenův objev spočívá v tom, že seznána způsobilost jistých, dosud neznámých paprsků katodových...

Konec snu o meziplanetárních letech?

str. 119 | Ondřej Vrtiška
1936: H. T. Stetson zjistil slapové zjevy v ionosféře, způsobené Měsícem. Profesor Appleton z londýnské university, který zkoumal vlastnosti svrchních poloh ionosféry, přišel k názoru, že mají ve výši asi 250 km teplotu značně nad 1000 °C. Jinými slovy: ukazuje se, že Země je obklopena...

četli jsme —

str. 121
Siddhartha Mukherjee: Vládkyně všech nemocí. Příběh rakoviny Masarykova univerzita, 2015, Překlad Jan Šmarda „Připomíná detektivku, zatím s nejistým koncem,“ píše o knize amerického buněčného biologa a lékaře náš přední onkolog Jiří Vorlíček. „Kronika nemoci“, jež je nazývána...

I do mouchy se lze zamilovat

str. 82 | Eva Bobůrková
Proč vlastně? — To je tedy otázka! Asi že je dotěrný. Kouše, bodá, saje nám krev. Někdy žije v prostředí, které nám není zrovna příjemné, hmyz si libuje i v trusu, lejnech, zahnívajících mršinách. To, co je pro něj rajskou vůní, nám zapáchá. Hodně hmyzích druhů také škodí,...