Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 7 / 2015

Vyšlo 09. 07. 2015

Jedenácté přikázání

str. 375 | Václav Cílek
V tomto roce se sice Vojen Ložek dožívá devadesáti let, ale myslím, že všechnu munici chvály jsme již vyplýtvali při jeho oslavách během minulých 40 let. Nevím, co bych nového po těch všech letech dodal k jeho zásluhám – to by bylo jako nosit plzáky španělské (Arion lusitanicus) na českou...

Podhoubí pro excelenci

str. 390 | Ivan Boháček, Ondřej Vrtiška
K úvahám o vzniku ministerstva pro vědu, popřípadě pro vědu a vysoké školy, se stavíte dosti rezervovaně. Z čeho máte obavy? Například v Německu sice ministerstvo pro vzdělávání a vědu mají, ale systém fungující v jedné zemi nelze automaticky přenést do jiné. Permanentní výměny...
Diskuse: 1

Mamární screening: Odzvoněno?

str. 408 | Ladislav Pecen
Mamární screening ano, či ne? Odpověď na otázku závisí na možnostech a úspěšnosti péče o pacienty s rakovinou prsu. Rozhodně nechci říci, že by předchozí názory o prospěšnosti pravidelného vyšetření na mamografu byly špatné. Hlavní vliv na změnu pohledu má neustále se zlepšující...

Göbekli Tepe

str. 396 | Jaroslav Řídký
Tureckou lokalitu Göbekli Tepe, uvedenou na seznamu světového dědictví UNESCO, lze bez nadsázky přiřadit k největším archeologickým objevům minulého století. Jde o kamenné struktury uspořádané do kruhového, oválného a později spíše obdélného půdorysu. V současnosti představují společně...

Cholesterol zdaleka není omyl

str. 448 | Richard Češka
Článek Emila Gintera Cholesterol, veľký omyl amerických odborníkov na výživu těží z vlny mediálně atraktivních článků na téma „Nebojte se cholesterolu“. Ty byly vyvolány před řadou let doporučením v USA nepříliš respektované skupiny dietologů, kteří svými závěry poněkud...

Mýlím se, tedy jsem

str. 450 | Ondřej Vrtiška
Je celkem jedno, kolika daty vyvracejícími ten který mýtus jeho zastánce zasypete. Kdyby to bylo tak jednoduché a o životaschopnosti nejrůznějších domněnek a představ by rozhodovala pouze jejich shoda s dostupnými fakty, všechno bychom si dávno vyříkali. Ve všech opravdu vlivných institucích, v...

Jak zkoumat (nejen) ptáky

str. 460 | Ondřej Sedláček
Nebývá zvykem hodnotit knihu od středu ke krajům. Chci ovšem začít tím nejpovedenějším. A tím je bezesporu kapitola z pera obou editorů Základy vědeckého výzkumu v ornitologii. Kdybych měl možnost si podobný text přečíst před nějakými patnácti dvaceti lety, ušetřil bych si mnoho času a...

Medicína neví, kde má hranice

str. 452 | Radkin Honzák
Podle mých zkušeností s marnou osvětou je zbytečné plakat nad mlékem, které platonsky rozlil Descartes, když moderní medicíně položil dualistický základ a člověka jí předal rozpolceného na tělo, jemuž je vhodné věnovat se jako porouchanému stroji, a duši, kterou je lepší přenechat církvi...
Diskuse: 1

Průvodce po už zaniklém světě?

str. 461 | Stanislav Komárek
Spojení povolání nakladatele s autorstvím historických studií a faktografických publikací věru není obvyklé a Jiří Padevět, ředitel nakladatelství Academia, je v tomto směru v našich luzích a hájích chvalnou výjimkou. Po mohutném svazku Průvodce protektorátní Prahou, vyznamenaném cenou...

Návrat hromového ještěra

str. 386 | Pavel Duda
Brontosaurus excelsus, „hromový ještěr“, je bezesporu jedním z nejslavnějších dinosaurů všech dob. Brontosaura popsal americký paleontolog Othniel Charles Marsh roku 1879 na základě nálezu kostry z proslavené lokality Como Bluff ve Wyomingu. Brontosaurus představoval další položku v jeho...

Výhody snížené plodnosti

str. 383 | Jaroslav Petr
Zhruba třetina počatých lidských embryí nedokončí vývoj. Mutace, která k tomu významně přispívá, se v populaci vyskytuje překvapivě často. Ledacos naznačuje, že byla pro naše předky výhodná. „Nespravedlivě“ rozdělená dědičná informace Lidská embrya jsou mimořádně nešikovná...
Diskuse: 2

Poslední indiánská válka

str. 440 | Václav Cílek
Jáchymov a Telluride Severní Amerika je díky nedávné kolonizaci, která na obrovské ploše země proběhla až po roce 1850 a někde ještě později, dobrým ukazatelem krajinných změn, jaké se u nás odehrávaly mezi středověkem a raným novověkem. Teprve po návštěvě hornického města Leadville ve...
Diskuse: 3

O náladě na bodu mrazu a mizení peněz v černé díře

str. 455 | Zdeňka Opavská
V předpovědích počasí slýcháme, že denní teploty poklesnou k bodu mrazu, budou se pohybovat kolem bodu mrazu apod. Na bodu mrazu se však nemusí ocitnout pouze teplota. V publicistických textech se dočítáme, že na bod mrazu klesly vztahy mezi státy, pod bod mrazu klesla důvěra v parlament a že na...

Biodiverzita střední Evropy a kvartérní paleozoologie

str. 434 | Ivan Horáček
Povaha a zdroje biodiverzity, přirozené rozmanitosti přírody, se v posledních desetiletích oprávněně staly centrálním tématem organismální biologie. V dnešním výzkumu této problematiky se bohatě uplatňují především nejaktuálnější metodické možnosti současné vědy – molekulární...

Původ měkkýší fauny střední Evropy

str. 432 | Lucie Juřičková
Vesmír věnovaný narozeninám Vojena Ložka prostě nemůže neobsahovat článek o kvartérních šnecích. Zlí jazykové tvrdí, že v Ložkově areálu stejně každý malakozoolog u kvartérních šneků skončí, a asi je na tom něco pravdy. O holocénu, období po poslední době ledové, toho víme...

Ještě jednou ptáci a slepice

str. 413 | Anton Markoš
Tentokrát půjde o výraz „Proteiny a enzymy“. Anebo se vám líbí víc „Bílkoviny a enzymy“? Měli bychom asi už slovo „bílkovina“ poslat do zasloužilého důchodu anebo ho ponechat jen pro účely nutriční (v supermarketu „procento bílkovin“ ve špekáčku, je-li jaké). Opět na nás z...

Jsme připravení na „krisprovou“ revoluci?

str. 394 | Jaroslav Petr
CRISPR-Cas dovoluje přesně cílené zásahy do dědičné informace nejrůznějších organismů – od bakterie přes rostliny až po člověka.1) V DNA vyhledá přesně zvolenou kombinaci písmen genetického kódu a tam dvojitou šroubovici přeruší. Lze tak vyřadit z činnosti vybraný gen. Do „díry“...

V nouzi poznáš přítele, ale když nouze skončí, je všechno jinak

str. 385 | Miroslav Zeidler
Pomoc v nouzi není vlastní jen člověku, ale i řadě ostatních organismů, včetně rostlin. Pro ně mohou být zmíněnou nouzí nepříznivé podmínky prostředí. Pro příklady nemusíme chodit daleko, spíše vysoko. Hlavně v nejvyšších horských polohách jsou rostliny často vystaveny stresujícím...

Ekologická past na slunéčka

str. 380 | Oldřich Nedvěd
Některé druhy slunéček, jakož i jiných skupin hmyzu se každoročně slétávají na hromadná zimoviště. Je-li takovým místem vrchol kopce viditelný ze širokého okolí, kde se hmyz přes léto množí, sejdou se ho tam opravdu velké zástupy. U nás jsou takovými místy třeba sopečné kopce Českého...

Nebezpečné ultrajemné částice

str. 445 | Miroslav Dostál, Anna Pastorková, Jiří Novák
Většina studií negativního vlivu znečištěného ovzduší na lidské zdraví používá jako ukazatel expozice koncentraci hmotnosti prachových částic, protože je dostupný a dobře měřitelný. Nicméně je dost obecný. Tyto částice vznikají z mnoha různých zdrojů a mají odlišné morfologické,...

Plazmatický cholesterol a cholesterol ve výživě

str. 449 | Pavel Kraml, Michal Anděl
Pochybovat o tom, že zvýšená hladina plazmatického cholesterolu představuje významné riziko aterosklerózy a jejích nejvážnějších důsledků, infarktu myokardu, ischemických cévních mozkových příhod či ischemické choroby dolních končetin, je v současné době plavbou proti silnému proudu...

Život jako film, experiment jako momentka

str. 454 | Vojtěch Hudzieczek, Eduard Kejnovský
Živá buňka je složitou informační a strukturní sítí, tvořenou množstvím nejrůznějších molekul, jejichž souhrou se formuje určitý viditelný (měřitelný) fenotypový znak – tělní struktura, metabolický proces či určité chování. Jako je tělo jedince fyzicky vnitřně provázáno a jeho...

Architektura konverzí prostor k pokračování: La Fabrika

str. 462 | Benjamin Fragner
Máloco tak přitáhlo v posledních letech pozornost a zájem o průmyslové dědictví jako projekty konverzí opuštěných skladů, textilek, továrních hal, pivovarů, hutí či elektráren. Upozorňují na možnosti, představují aktuální téma architektury a urbanismu, rezonují se současnými tendencemi v...

Květnatec Archerův – exotická houba naší přírody

str. 379 | Jiří Patočka, Václav Burle
Květnatec Archerův (Clathrus archeri) je stopkovýtrusná houba z čeledi hadovkovité (Clathraceae), jež je doma v Austrálii, Tasmánii a na Novém Zélandu. Do Evropy byly zavlečeny výtrusy této houby společně s ovčí vlnou a bavlnou během první světové války. Roku 1914 byl její první nález...

Když o důležitých nákupech rozhoduje počasí

str. 380 | Petr Houdek
Jaký výrobek vložíme do nákupního košíku, ovlivňuje nespočet faktorů, aniž jsme si řady z nich vědomi. Koupi nanuku mohl vyvolat film, který spotřebitel nedávno viděl a v němž si jej dopřávala oblíbená herečka. Mohl ji ovlivnit i působivý růžovo-žlutý obal, pětiminutové nečinné...

Smrtelné politické krytí firem

str. 378 | Petr Houdek
Napojení podnikatelů na politiku je všudypřítomné, a rozdělují-li dnes státy zhruba polovinu všeho, co ekonomika vytvoří, i nevyhnutelné. Některé firmy však dokážou získat z politických konexí více než jiné. Důsledky podobného „politického krytí“ jsou sice předmětem denního...

SPOLEČENSKÉ VĚDY • Petr Houdek

str. 382 | Petr Houdek
PEDAGOGIKA Školy, zakažte mobily Každý kantor potvrdí, že nejobtížnějším úkolem při výuce je zaujmout studentovu pozornost. Pakliže je studentova mysl zaměřena na vnadnou spolužačku, očekávání spojená s víkendovou party či na poslední virální video na facebooku, pak se cokoliv, co...

BIOLOGIE • Stanislav Mihulka

str. 381 | Stanislav Mihulka
ETNOZOOLOGIE Senegalští šimpanzi si dělají oštěpy a loví s nimi komby Po sedm let je při tom pozoroval tým Jill Pruetzové z Iowské státní univerzity. Savanoví šimpanzi ze senegalského Fongoli jsou vedle lidí jedinými živočichy, kteří loví velkou kořist pomocí nástrojů. Vyrábějí si...

Několik zpráv od imunologů

str. 388 | Václav Hořejší
Nejprve pár zpráv dobrých: Potenciálně nadějná metoda léčby rakoviny slinivky? Rakovina slinivky břišní (adenokarcinom pankreatu) patří mezi nejzhoubnější nádorová onemocnění – velká většina pacientů nepřežije od zjištění diagnózy více než rok. Na rozdíl od některých jiných...

Diagnóza stiskem ruky

str. 377 | Marek Wolf
Se zájmem jsem si přečetl příspěvek Vyšetření stiskem ruky. Rád bych v této souvislosti předal jednu osobní vzpomínku. Tvrzení „pevný stisk – pevné zdraví“, které se u nás léta traduje, pochází od doc. MUDr. Václava Dejmala, CSc., (*1919), lékaře, bývalého vedoucího Ústavu...

Jak vznikla Ďáblova hora?

str. 400 | Prokop Závada
K řadě výrazných skalních útvarů se pojí vyprávění o čertech a ďábelské moci. Bývají to viklany, osamocené skály nebo balvany na louce, které čerta buď připomínají svým vzhledem, nebo je tam čert měl se zlým úmyslem zanést. Například Čertova zeď u České Lípy měla být dílem...

Velká zemětřesení v Nepálu – (ne)jistá budoucnost

str. 410 | Aleš Špičák
Nepálské zemětřesení z 25. dubna 2015, jehož velikost (magnitudo, M) dosáhla hodnoty 7,8, bylo nejsilnějším zemětřesením za uplynulý rok (naposledy M 7,9 u Aleutských ostrovů u Aljašky 23. června 2014, předtím 24. května 2013 hluboké zemětřesení M 8,3 pod Ochotským mořem západně od...

Cesta do města

str. 414 | Tomáš Grim
Hlavní záškodník v přírodě je člověk. To se ví. Za humny v důsledku zvyšování kulturnosti již navýsost kulturní krajiny dramaticky klesají populace skřivanů polních a dalších opeřenců. A není kulturnější krajiny než té, které říkáme město. Proč se tedy ptáci a další...

Fenomén Ložek

str. 423 | Petr Pokorný
Už jen matně si vzpomínám na okamžik na prahu osmdesátých let, kdy můj biologicky vzdělaný dědeček s téměř posvátnou úctou poprvé vyslovil jméno Vojena Ložka a ze své zoologické knihovny vylovil jakousi knihu v nevábně hnědém přebalu. Snad nejzáhadnější knihu, kterou jsem do té doby...

Ctnostná jest, že ji nikdo nechtěl

str. 424 | Jiří Sádlo, Petr Meduna, Vojtěch Abraham, Petr Petřík, Jan Novák, Petr Pokorný, Helena Svitavská Svobodová
Od České Lípy po Hamr na Jezeře a Bakov nad Jizerou můžete jít, aniž z borového lesa vystrčíte nos. Proč nebyla tato oblast nikdy zemědělsky kolonizována, má dost jednoduché vysvětlení v neúrodnosti místních půd. Místy jsou navíc skály a svahy a jinde zase suché bezvodé rokle a rašelinné...

Kde je „počátek“ želivské vody?

str. 384 | Zdeněk Vašků
Od té doby, co řeka Želivka zásobuje pitnou vodou nejenom Prahu, ale např. i obyvatele Pelhřimova, Humpolce, Pacova, Ledče nad Sázavou, Havlíčkova Brodu a Benešova, stala se jednou z našich vůbec nejznámějších řek. Touto její dispozicí je možno si vysvětlit i neobvykle vysoký turistický zájem...

Nezpomaluje stáří, ale velikost

str. 380 | Pavel Hošek
Velikost a tvar želvího krunýře mají vliv na rychlost, s níž se želva dokáže postavit na nohy poté, co se z nějakých důvodů octne na zádech. Želva zelenavá (Testudo hermanni) žije v kopcovité, někdy i skalnaté balkánské krajině. Členitý terén způsobí, že se pomalí tvorové s krunýřem...

Morfologická výbava plejtváků na filtraci

str. 378 | Jan Robovský
Velryby mají výrazně prohnutou hlavu s dlouhými kosticemi, což jim při pomalém proplouvání umožňuje velmi efektivní filtraci drobné kořisti. Plejtváci mají prohnutí menší, jsou rychlými plavci a jejich tlama se v dolní polovině dokáže při nabírání nashromážděné potravy neuvěřitelně...

Historie vzájemných styků

str. 380 | Pavel Hošek
Propojení Severní a Jižní Ameriky Panamskou šíjí umožnilo suchozemským organismům migrovat mezi kontinenty a naopak zabránilo šíření mořských živočichů z Karibského moře do Tichého oceánu a zpět. Dosud se předpokládalo, že pevninský most mezi oběma kontinenty vznikl před 3,5 milionu let....

Ochránci klimatu a elektřina výhradně z jaderných zdrojů

str. 378 | Vladimír Labuda
Max Energy, středně velký dodavatel elektřiny z bavorského Augsburgu, nabízí svým zákazníkům zcela nový produkt – elektřinu výhradně z jaderných zdrojů. Podle mluvčího Jana Pfluga je nový tarif určen „pokrokově smýšlejícím ochráncům klimatu“. Cena tarifu za „atomovou“ elektřinu,...

Mravenci kopou podle typu hlíny

str. 378 | Pavel Hošek
Mravenci druhu Solenopsis invicta vnímají vlhkost a velikost částic půdy. Podle těchto vlastností pak řídí své tunelářské práce při stavbě mraveniště. V jílovité půdě s jemnými zrny kopou hlouběji. Také vyšší vlhkost je přiměje k práci ve větších hloubkách. Velké částečky půdy...

Zakrslost afrických antilopek vznikla dvakrát

str. 379 | Jan Robovský
Antilopka trpasličí (Neotragus pygmaeus), antilopka pižmová (N. moschatus) a antilopka zakrslá (N. batesi) jsou opravdu trpasličí formy v rámci tzv. pravých antilop (Antilopinae nebo Antilopini), které se vyskytují v tropických pralesech od západní Afriky po Afriku východní. Jeden čas se řadily k...

Pomáhá drogově závislým docházení na setkání Anonymních alkoholiků?

str. 378 | Karel Nešpor
Jedná se o praktickou významnou otázku, protože počet skupin Anonymních alkoholiků je ve Spojených státech i u nás podstatně vyšší než počet skupin Anonymních narkomanů. Podle webových stránek příslušných organizací fungují v Česku skupiny Anonymních alkoholiků ve 45 městech, kdežto...

Tara Oceans

str. 374 | Eva Bobůrková
Snímky planktonu dokumentují výsledky jednoho z největších a nejambicióznějších vědeckých projektů naší doby – Tara Oceans, jež si vytyčil za cíl zmapovat dosud málo známý mořský mikrosvět planety. V letech 2009–2013 se vědci nejrůznějších oborů plavili na plachetnici Tara po...