Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 3 / 2015

Vyšlo 02. 03. 2015

Věda a užitek

str. 127 | Ivan Boháček
Článek Karla Ježka a Eduarda Kelemena na s. 176 popisuje objev pozičních a mřížkových neuronů, za nějž byla loňského roku udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu. Neurovědci si již dlouho uvědomují, že o mozku mají velmi podrobné znalosti na úrovni jednotlivých neuronů a jejich spojů,...

Taxi pro klíšťata

str. 132 | Oldřich Nedvěd
Jak se takové pomalu lezoucí klíště může rozšířit na nové území? Přeci ho tam odnese obratlovčí hostitel. Větší savci, a zvláště ptáci, dokážou překonat velké vzdálenosti za krátký čas a s nimi i nejrůznější jejich paraziti. Nově se však ukázalo, že klíšťata používají také...

Historie zbožnosti

str. 139 | Jan Sokol
O „historii zbožnosti“ jsem napsal knížku Člověk a náboženství (Portál 2004) a zde mohu jen připomenout pár důležitých bodů. Nejstarší známkou vztahu k něčemu, co lidský život přesahuje, jsou zřejmě pohřby: zemřelým se dávaly do hrobu květiny a dary, jako kdyby nějak žil dál....
Diskuse: 2

Liší se mužské a ženské srdce?

str. 158 | Bohuslav Ošťádal
Motto: Muž a žena jsou dokonalé lidské bytosti, které se však v mnoha ohledech významně liší. A proč právě srdce by mělo být stejné…? (obr. 1) Počet klinických i experimentálních prací, které se zabývají pohlavními rozdíly kardiovaskulárního systému, v posledních letech významně...

Vyšetření stiskem ruky

str. 134 | František Vyskočil
Pro málo pohyblivé osoby roste riziko vzniku krevních sraženin, trombů, a to především v žilním oběhu v nohách, kde krev často proudí pomalu. Vmetek – trombus – se snadněji tvoří v místech, kde se krev v klidu městná. Jiné takové místo je „ouško“ levé srdeční síně. V této nevelké...

Svět měst

str. 181 | Jiří Tourek
Víc než kdy jindy platí, že město je vše, co máme. Tak zní slavný bonmot (z textu Co se stalo urbanismu) ještě slavnějšího architekta jménem Rem Koolhaas. Reaguje tak na urbanizaci, která probíhá urputně ve větší části světa a na s ní spojený úpadek venkova, jeho vylidňování a ztrátu...

Člověk nemůže být zahořklý

str. 141 | Eva Bobůrková
Před patnácti lety jste objevil prameny Amazonky, definitivně jste „opravil“ 300 let platné mapy českého jezuity Samuela Fritze.1) Co ještě mohou geografové po světě hledat? Geografové se o práci bát nemusí. Klimatolog profesor Prošek nedávno založil antarktickou stanici a navázal na staré...

Jsou STAP-buňky opravdu „mrtvé“?

str. 148 | Jaroslav Petr
Japonci definitivně zlomili hůl nad STAP-buňkami,1) které byly počátkem r. 2014 vítány jako průlom v buněčné biologii. Americko-čínský tým ale popsal jev, který se vzniku dnes tak zatracovaných buněk nápadně podobá. Vzestup a pád STAP-buněk Objev, který se zdál na počátku roku 2014...

Nejpodivuhodnější oko

str. 130 | Marek Janáč
V hlubinách oceánů, kde je světlo tak slabé, že my lidé vnímáme jen tmu, je výhodné mít velké oči, neboť jejich majitel lépe vidí. Na druhou stranu jej takový obří zrakový orgán činí nápadnějším pro predátory. V tomto prostředí si drobný průhledný korýš Paraphronima gracilis vyvinul...

Jak se žije ve městě stejnonožcům

str. 130 | Ivan H. Tuf
Suchozemští stejnonožci mají jeden tzv. hotspot v západním Středozemí, to znamená, že tam žije opravdu hodně druhů a směrem od tohoto místa jejich diverzita klesá. U nás už jich je relativně málo, a co je nápadné, hodně druhů naší fauny má tzv. synantropní1) charakter života. V běžné...

Každý prodžekt má svou kost

str. 172 | Pavel Janoušek
Jsou témata, která se předem jeví jako naprosto ztracená, neboť ten, kdo se jimi začne obírat, se už předem dostává do pozice bytosti ujeté a naprosto zpátečnické, která nechápe, kam svět směřuje a čeho si doba žádá. Jedním z takových témat nepochybně je i problematika užívání jazyka...
Diskuse: 1

Přepisování evoluční historie lidského rodu

str. 164 | Pavel Duda, Jan Zrzavý
Populační genetika a molekulární fylogenetika sehrály, spolu s historickou lingvistikou a archeologií, klíčovou roli při pochopení mnoha aspektů dávné i nedávné populační historie našeho druhu. Všechny tyto obory prošly v uplynulých desetiletích a především v posledních letech řadou...

Jak zachránit nemocné srdce a cévy

str. 162 | Michaela Pekarová
Do problematiky nemocného srdce a cév se dá zcela určitě začlenit řada témat, jež mnohdy pro běžného člověka představují jen jakýsi abstraktní pojem „kardiovaskulární onemocnění“. Tato problematika se skutečně jeví jako příliš rozsáhlá a zůstává tvrdým oříškem také pro...

Rytiny zvířat jako reflexe pravěkého života

str. 156 | Zdeňka Sůvová
Valcamonica, severoitalské údolí pojmenované podle starověkého kmene Kamunů, obsahuje jednu z největších sbírek pravěkého skalního umění. Pro rytiny postav lidí, zvířat, domů, zbraní, map či geometrických obrazců zde posloužily většinou horizontální skály ohlazené údolním ledovcem. S...

Alpská obrazárna Valcamonica

str. 152 | Václav Cílek
Petroglyfy jsou poměrně malé – většinou mezi 20–40 cm, někdy se překrývají a v přímém slunci téměř nejsou vidět. Vkročíme-li do paleolitické jeskyně, je to jako být v Sixtinské kapli. Prostě jsme ohromeni. U alpského skalního umění je situace odlišná. Trpělivě vyhledáváme kresby,...

Imunoterapeutický Fénix povstává z popela

str. 138 | Václav Hořejší
Příběh monoklonální protilátky CD28, pocházející z laboratoře Thomase Hüniga z Würzburgu, je plný zvratů. Mohla by zachraňovat životy, ale při jejím testování dobrovolníci o život málem přišli. Katastrofální průběh klinické zkoušky odhalil dosud netušené vlastnosti lidského...

Hypotéza černé královny aneb Evoluce funkční závislosti

str. 135 | Martin Rulík
Známé přísloví říká, že když se dva perou, třetí se směje… Vzpomněl jsem si na toto přísloví ve chvíli, kdy jsem si tiskl článek kolektivu autorů v čele s J. J. Morrisem o nové hypotéze, která se snaží vysvětlit kooperaci mezi mikroorganismy. Ve Vesmíru totiž v letech 2002, 2003 a...

Průsvitná světluška

str. 130 | Oldřich Nedvěd
Zatímco u nás v Čechách svatojánští broučci svítí pěkně plynule, nepřerušovaně, v Severní Americe převládají druhy světlušek, které blikají. Výjimku mezi nimi tvoří druh Phausis reticulata, zvaný modrý duch (blue ghost, fantasma azul). Tato světluška, příbuzná naší svítilce...

Cesta k postneodarwinismu

str. 136 | Eduard Kejnovský
Genetika se mění. Pokusme se zamyslet nad tím, jak se měnilo nahlížení na DNA, geny a genomy v posledních desetiletích.1) Níže popsané poznatky spoluutvářejí nový obraz evolučního myšlení formující se v průběhu druhé poloviny 20. století, označovaný někdy jako postneodarwinismus. Prošli...
Diskuse: 1

Evoluce jako starobinec

str. 149 | Jan Toman
Lidský jedinec, stejně jako jedinci všech vyšších organismů na planetě Zemi, se po početí vyvíjí, rodí, proměňuje a neodvratně spěje ke smrti. Můžeme vést polemiku, nakolik jsou například klonální jedinci nepohlavně se množících organismů individui nebo nakolik jsou samostatnými jedinci...

Muzeum ve vile Stanislava Suchardy

str. 182 | Vendula Hnídková
Běžní návštěvníci architektonických památek zpravidla míří na prohlídky státních i soukromých hradů a zámků. Feudálním sídlům, která už jsou širokou veřejností tradičně přijímána jako objekty hodné návštěvy, však především v posledních letech vyrostla konkurence. Novou sféru...

„Cizáci propouštějí naše lidi“ čili o objektivnosti médií

str. 163 | Petr Houdek
Kriticky uvažující člověk by nikdy neměl brát zprávy doslova, objektivnost zpravodajství neexistuje. Čtete nyní tento text a neexistuje přitom žádný „objektivní“ důvod, zda se zrovna problém objektivnosti médií stal důležitějším, ohrožujícím či zajímavějším. Určování agendy,...

Pikoherbivoři, průhledné krávy oceánů

str. 145 | Jana Pilátová
Je stále ještě možné objevit v ekologii novou Ameriku? Japonským vědcům se to poměrně nedávno podařilo na poli světových vodních ekosystémů. Díky moderním metodám molekulární biologie1) se ukázalo, že celou polovinu primární produkce oceánů tvoří pikoplanktonní sinice a řasy (Vesmír...

SPOLEČENSKÉ VĚDY • Petr Houdek

str. 133 | Petr Houdek
PSYCHOLOGIE Za kolik zraňovat druhé? Nebudu čtenáře frustrovat příběhy každodenního sobectví a bezcitnosti, každý si asi snadno vybaví nějaké příklady. Přesto jsme zároveň živočišným druhem, jehož členové se dokáží do druhých extrémně vcítit a být jim nápomocni. Slavný popis...

Alan Turing v nanosvětě

str. 131 | Ondřej Vrtiška
Britský matematik Alan Turing (1912–1954) se proslavil lvím podílem na dešifrování německých zpráv za druhé světové války a teoretickými pracemi, jimiž položil základy moderní informatiky. A také pohnutým osudem homosexuála pronásledovaného společností, ale to je jiný příběh. Poněkud...

Cesta kukuřice z Mexika na sever

str. 132 | Pavel Hošek
Dnešní kulturní plodina zvaná kukuřice byla domestikována z divoce rostoucí traviny jménem teosinte. Stalo se tak na jihu území dnešního Mexika, odkud se kukuřice postupně rozšířila po Severní i Jižní Americe. DNA z 32 nově prozkoumaných vzorků z několika archeologických nalezišť v Mexiku a...

Japonci zbudují superobservatoř

str. 132 | Marek Janáč
Každým centimetrem krychlovým prostoru kolem nás i v nás proletí sekundu co sekundu 300 neutrin, která v sobě nesou informaci o tom, jak vypadal vesmír pouhou jednu sekundu po velkém třesku. Spolu s nimi jsou v tomtéž objemu miliardy neutrin pocházejících z nitra Slunce, naší planety, výbuchů...

Odkiaľ sa berú gigantické piesočné duny na Saturnovom mesiaci Titan?

str. 161 | Peter Mikula
Titan, najväčší z mesiacov obiehajúcich planétu Saturn, je zvláštne miesto. V prvom rade sa vyznačuje nízkou gravitáciou a nezvyčajne hustou atmosférou. Okrem toho sa na jeho povrchu nachádzajú rieky a jazerá vytvorené plynmi etán a metán. Nemenej fascinujúca je prítomnosť obrovských...

Cesta optické mikroskopie k superrozlišení

str. 168 | Zdeněk Rous
První mikroskopy se začaly objevovat již v 17. století a koncem 19. století se prodávaly špičkové mikroskopy s dokonale korigovanou barevnou vadou (Vesmír 83, 146, 2004/3). Kompletní teorie zobrazení, kterou vypracoval Ernst Abbe (1840–1905, Vesmír 91, 531, 2012/9), obsahovala i zásadní rovnici...

Navigační systém mozku

str. 176 | Karel Ježek, Eduard Kelemen
Čerstvými laureáty Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu jsou John O’Keefe z britské University College v Londýně a manželé Edvard a May-Brit Moserovi z Norské technické a přírodovědecké univerzity v Trondheimu. Cenu dostali za objevy v oblasti výzkumu mozkového systému pro prostorovou navigaci....

Kropidlákem proti aflatoxinu

str. 131 | Oldřich Nedvěd
Kropidlák Aspergillus flavus je vřeckovýtrusná houba z čeledi plísňovkovité (pro většinu lidí prostě žlutozelená plíseň) známá působením škod na skladovaných potravinách a na zdraví lidí. Kropidlák se vyskytuje zejména na uskladněném obilí, na arašídech a na kukuřici. Na té ho najdeme...

Věda nepadá daleko od stromu

str. 129
Těžko najít v České republice někoho, kdo by neznal slavného vědce a vynálezce Ottu Wichterleho. Všichni samozřejmě znají i jediného českého vědce, vyznamenaného nejvyšším oceněním, Nobelovou cenou, Jaroslava Heyrovského, fyzikálního chemika, zakladatele a objevitele polarografie. Do trojice...

Ochranařina na nových médiích

str. 129 | Simona Poláková
Dnešní doba poskytuje mnoho nových kanálů, jak se dostat rychle, kdykoliv a kdekoliv k vzdělávacím materiálům. V oblasti ochrany přírody je takovým zdrojem i YouTube, kanál Fóra ochrany přírody (www.youtube.com/user/forumochranyprirody), kde je možno sledovat rozhovory s předními českými...