Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 9
Vesmír č. 9
Toto číslo vychází
1. 9. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Zářijové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 2 / 2015

Vyšlo 02. 02. 2015

Epigeneze: řád z řádu Epigenetika: věda o epigenezi

str. 67 | Anton Markoš
První, co jsem musel rozhodnout coby hostující redaktor únorového tištěného i webového čísla Vesmíru na téma Epigenetika (příspěvky: Vesmír 94, 105, 2015/2, Vesmír 94, 110, 2015/2 a Vesmír 94, 114, 2015/2), byla definice pojmu samotného. Byl vytvořen ve čtyřicátých letech 20. století jako...

Epigenetická dědičnost v ekologii a evoluci rostlin

str. 105 | Vít Latzel
Rád bych proto čtenáře provedl některými klíčovými studiemi posledních let, a stručně tak demonstroval naše současné znalosti o ekologickém a evolučním potenciálu epigenetické dědičnosti v rostlinné říši. Pro mnohé může být překvapivá informace, že epigenetika coby vědní obor není...

Determinace, nebo regulace aneb Jak vytvořit tělo

str. 110 | Vladimír Krylov
Pojďme nyní poodhalit alespoň základní aspekty tohoto procesu. Nebojte se, nepůjde o náročnou přednášku vyžadující hluboké znalosti vývojové biologie. Spíše bych se rád zaměřil na základní mechanismy odpovědné za specializaci (diferenciaci) buněk důležitých pro různé úkoly v rámci...

Metylace cytosinu jako přidaná hodnota DNA

str. 114 | Aleš Kovařík
Podle Lamarcka se jedinci během svého života adaptují na vnější podmínky a takto získané zkušenosti se přenášejí na potomstvo. Podle Darwina existuje v populaci variabilita – jedinci se mezi sebou liší mírou přizpůsobení danému prostředí. Ti lépe přizpůsobení mají více potomků, a...

Chutňoučké solifugy

str. 78 | Ivan H. Tuf
Solifugy, anglicky nazývané také velbloudí pavouci, sluneční pavouci a větrní pavouci či štíři, jsou pavoukovci, kteří obývají (polo)pouštní biotopy tropických a subtropických oblastí Afriky, Ameriky a Asie. Solifugy mají rychlý metabolismus, a zřejmě i proto jsou velmi dravé, často...

Střet zájmů v Arktidě

str. 118 | Jitka Klimešová
Možná je to tím, že v Arktidě mají k sobě poledníky opravdu blízko, že je zde málo prostoru pro různé zájmy: poskytnete tuto polštářovitou silenku bezlodyžnou vědcům k pozorování, nebo na ní bude stát noha vrtné plošiny? Nebo ve jménu ochrany přírody zabráníte jakémukoliv přístupu k...

Úspěch založený na chucpe

str. 79 | Ondřej Vrtiška
Do dalších pěti let jste TA ČR popřála úspěch založený na chucpe. Totéž přání jste zopakovala Akademii věd na jejím sněmu. Jak jste to myslela? Toto slovo je u nás používáno spíše v negativním významu. V anglosaském světě se používá i ve smyslu kladném. Já se odkazuji na knihu Dana...

Mlha na Stolové hoře jako zdroj vody

str. 76 | Ondřej Šráček
Stolová hora je dominantou Kapského Města na jihu Jihoafrické republiky (obr. 2). Tato impozantní geologická struktura dosahující výšky 1086 m je v horní části vybudována z ordovických křemitých pískovců a pod ní je vrstva slídnatých břidlic. Pod těmito sedimentárními vrstvami je pak kapský...

Jak syntetizovat umělé DNA, navíc s modifikovanými bázemi

str. 90 | Petra Ménová, Jitka Daďová, Michal Hocek
Deoxyribonukleová kyselina (DNA – z anglického deoxyribonucleic acid) je nositelkou genetické informace všech buněčných organismů. V buňkách se DNA vyskytuje v podobě dvoušroubovice, jejíž strukturu objasnili v roce 1953 vědci J. Watson a F. Crick (Nobelova cena v roce 1962). DNA v sobě kóduje...

Polyfosfáty regulují srážlivost krve

str. 93 | Václav Hořejší
Není příliš známé, že ve všech buňkách všech organismů, od bakterií až po savce, se nachází trochu neobvyklá anorganická sloučenina zvaná polyfosfát. Polyfosfáty jsou lineární polymery desítek, stovek, ba až tisíců zbytků kyseliny fosforečné spojených stejnou „vysokoenergetickou“...

Lesk a bída rybníků

str. 100 | Jaroslav Cepák
V rámci kampaně Pták roku každoročně vybírá Česká společnost ornitologická ptačí druh, který mimo jiné přitáhne pozornost odborné i laické veřejnosti k některému z významných ochranářských problémů. Letos padla volba trochu netypicky na potápku černokrkou (Podiceps...

Pravěká DNA ožívá v bakteriích

str. 99 | Jaroslav Petr
Všechny formy pozemského života obsahují dědičnou informaci v DNA. A protože se každým okamžikem bezpočet organismů nejen rodí, ale také zaniká, dostávají se molekuly DNA do životního prostředí, kde se postupně rozkládají. Za příznivých podmínek, jež nenahrávají rozpadu DNA, mohou...

Důležitost schopného ředitele

str. 117 | Petr Houdek
Některé školy opouštějí sebevědomí, kriticky uvažující a sečtělí žáci, zatímco jinde produkují znalostmi opovrhující individua, která nejsou schopna stvořit rozvitou větu. Co vlastně ovlivňuje kvalitu vzdělávání na školách? Nicholas Bloom, Renata Lemosová, Raffaella Sadunová a John Van...

Bodyguardi malých dudků

str. 72 | Ondřej Vrtiška
Samička dudka chocholatého (Upupa epops) potírá po celou dobu hnízdění vajíčka nahnědlou, nevábně páchnoucí tekutinou. Jde o produkt uropygiální žlázy, která za jiných okolností ptákům slouží coby zdroj „kosmetického přípravku“ pro péči o peří. U dudků sekret během hnízdění...

K čemu je dobré mapovat vlastnosti organismů

str. 77 | Irena Šímová
V současnosti umíme popsat poměrně detailně, jak se mění počet druhů na gradientu od rovníku k pólům. S vysvětlením možných příčin, popřípadě předpovědí do blízké budoucnosti už to ovšem tak jednoduché není. Možná právě proto se poslední dobou pozornost upírá spíše než na...

Předkové

str. 121 | Jana Vacíková
Před pěti lety jsem psala pro Vesmír recenzi na výborný Příběh rodu Homo od Robina Dunbara, který vydala Academia. To, že tu vyšla také kniha Jiřího Svobody Předkové s podtitulem Evoluce člověka, mi udělalo velkou radost. Jeho předchozí titul Počátky umění se četl velmi dobře a výborně...

Mikrosatelitní DNA

str. 75 | Eduard Kejnovský
V genomech nejrůznějších organismů byly objeveny jakési genetické pouště. Ne ve smyslu suchých oblastí. Jednotvárné genomové pustiny tvoří mikrosatelity (Vesmír 78, 328, 1999/6), monotónní úseky DNA, v nichž se mnohonásobně opakují základní jednotky – jednoduchá slova o délce 1–6...

Zmijovec titánský

str. 66 | Jiří Patočka, Zdeňka Navrátilová
Botanici a milovníci přírody si ve středu 26. června 2014 mohli vychutnat ojedinělou událost. V liberecké botanické zahradě vykvetla rostlina s největším nerozvětveným květenstvím na světě – zmijovec titánský (Amorphophallus titanum). Rostlina byla objevena r. 1878 v deštném lese indonéského...

Rodičům svou imunitu nevyčítejme

str. 72 | Eva Bobůrková
Kdo myslí, že má špatnou imunitu, nemůže příliš vinit své rodiče. Nový výzkum ukázal, že prostředí ovlivňuje náš imunitní systém víc než naše geny. Autoři studie ze Stanfordovy univerzity v Palo Alto v Kalifornii se zajímali, zda rozdíly v imunitním systému jsou spíš získané, nebo...

Budeme hasit, co jsme vykáceli?

str. 72 | Jiří Lehejček
Kanadsko-estonský tým lesníků se rozhodl vytvořit časoprostorové porovnání uhlíkových zásob mezi holosečně vytěženými porosty a těmi, které zaznamenaly intenzivní lesní požár. Studie, jejímž prvním autorem je postdoc z FLD ČZU, probíhala v boreálních lesích kanadského Ontaria a...

Jak staré je barevné vidění

str. 71 | Jiří Patočka
Zrak je nejdůležitějším smyslem člověka, i řady dalších živočichů. Umožňuje vnímat světlo, tvary i barvy a slouží k orientaci v prostoru. Člověk přijímá zrakem až 80 % informací z vnějšího prostředí. Orgánem zraku je oko. Nejstarší doklady o zraku vůbec byly získány studiem...

První dítě matky s transplantovanou dělohou

str. 70 | Eva Bobůrková
Transplantaci dělohy dosud podstoupilo na světě jedenáct žen, ale až donedávna se žádné z nich po tomto zákroku nenarodilo dítě. Až nyní, jak hlásí vědci ze Sahlgrenské univerzitní nemocnice ve švédském Göteborgu. V roce 2013 zde podstoupila transplantaci pětatřicetiletá žena, která se...

Kolaps státu se dotkl i medvědů

str. 71 | Marek Janáč
Politické nepokoje mohou zapříčinit nejen pád vlády a zhroucení celého režimu, ale pravděpodobně negativně ovlivňují i volně žijící živočichy. Tvrdí to autoři lednové studie v časopisu Conservation Biology, kteří zjistili, že po rozpadu Sovětského svazu se dramaticky snížila početnost...

Miny a matematika

str. 72 | Ivan Boháček
Podle odhadů Spojených národů je v 68 zemích uloženo v zemi více než 110 milionů min. Přibližně stejné množství je ve skladech připraveno k zaminování území ohrožených konflikty. Zhruba 25 000 lidí je každý rok výbuchy ukrytých min buď zabito, nebo zmrzačeno. Odminování je pracné a...

Vnitřní život afrických masek a figurín

str. 70 | Václav Cílek
Ukazuje se, že vnitřnímu životu některých předmětů, zejména masek a různých kultovních předmětů, lépe porozumíme pod rentgenem. Ten odhaluje vložené předměty, kapsule s nějakými „ostatky“, ale i hřebíky probité do středu hlavy, sešívající ústa masky či vražené snad v aktu...

Když fouká, slunéčka drží dietu (nedobrovolně)

str. 70 | Michal Knapp
Málokterý biolog při zkoumání dopadů globální změny klimatu zaměří svou pozornost na vítr. Přitom trend v poklesu průměrné rychlosti větru je výrazně strmější než u často propíraného růstu teploty. Příčinou slábnoucích větrů může být zmenšující se teplotní rozdíl mezi póly a...

Přímo před našima očima

str. 71 | Jan Kollár
Rychlost evoluční změny je mimo jiné závislá na intenzitě selekčního tlaku. Je-li dostatečně silný, může k změně dojít relativně rychle. Na poměry geologického času během mrknutí oka. To ukazuje nová studie amerických evolučních biologů, kteří studovali dva druhy ještěrů rodu Anolis z...

Permafrostu příbývá díky rostlinám

str. 72 | Pavel Hošek
Přestože průměrná teplota v Arktidě roste, kolem některých jezer přibývá permafrostu (věčně zmrzlé půdy). Pravděpodobně je za to odpovědná vegetace, které je v teplejším klimatu také stále více. Modelovým příkladem může být jezero Twelvemile na Aljašce, které pomalu vysychá....

BIOLOGIE • Stanislav Mihulka

str. 73 | Stanislav Mihulka
IMUNOLOGIE Evoluce transferinu – zbraň proti pirátům železa Tělo se proti patogenům mimo jiné brání i nutriční imunitou. Střeží si klíčové živiny a ztrpčují tím útočníkům život. Platí to i o železe, které se stalo lákavým cílem pirátských nájezdů bakterií. Matthew Barber a...

SPOLEČENSKÉ VĚDY • Petr Houdek

str. 74 | Petr Houdek
SOCIOLOGIE Jak na násilnou kriminalitu? Letními brigádami Všechny vlády světa se snaží omezit násilnou kriminalitu preventivními i represivními opatřeními, málokdy však zdárně. Třeba ve Spojených státech je každý den napadeno a zraněno na šest tisíc obyvatel, pachateli jsou v drtivé...

Pozdně moderní kamenná šperkovnice: Whitney museum

str. 122 | Jiří Tourek
Náhodný chodec, který by zbloudil po Madison Avenue v New Yorku, by ve čtvrti plné charakteristických manhattanských činžovních a jiných obytných domů – tak typických pro toto město – mohl znenadání narazit na zvláštní kamennou budovu téměř bez oken. Jde o sídlo slavné muzejní a...

Mrazivá zima 1928/1929

str. 96 | Zdeněk Vašků
Dne 11. února 1929 došlo v naprosté většině našich stanic k naměření vůbec nejnižší teploty vzduchu v historii pozorování. Zima 1928/29 zaskočila svým extrémním průběhem, hluboce vybočujícím z trendu více než tří předchozích desetiletí. Arktické „deus ex machina“ Poslední...

Modrý problém

str. 82 | Jan Valenta, Ivan Pelant
Dne 7. října 2014 Švédská královská akademie oznámila, že Nobelovu cenu za fyziku za rok 2014 získávají rovným dílem tři japonští vědci: Isamu Akasaki, Hiroši Amano a Šúdži Nakamura. Cena byla udělena „za vynalezení diody emitující účinné modré světlo, která umožnila zavedení...

Tak zvané nic

str. 87 | Petr Slavíček
Dvacátého května roku 1631 dobyla císařská vojska vedená hrabětem Tillym polabské město Magdeburg. Nastalo mohutné rabování, a když už nebylo co ukrást, tak se začalo vraždit. Masakr v Magdeburgu ohromil celou Evropu. Z 25 000 obyvatel Magdeburgu přežilo pouze 5000. Přežil i Otto von Guericke,...

Jak ubývají v Evropě ptáci

str. 94 | Jiří Reif
V nedávném článku publikovaném v časopise Ecology Letters se vůbec poprvé detailně popisuje dlouhodobý vývoj početnosti evropských ptáků (viz rámeček). Celkově jej charakterizuje výrazný pokles populace běžných druhů. Na druhou stranu je tento pokles omezen hlavně na osmdesátá léta, poté...

Od marnosti k oslavě smyslu života

str. 69 | Radek Mikuláš
Esej Františka Houdka Od marnosti k oslavě smyslu života jsem asi zcela „nepobral“. Nevím vždy přesně, co z uvedeného jsou autorovy vlastní úvahy a co spíše citace běžného chápání věcí kolem nás. Téměř s jistotou však rozpoznávám jako autorův náhled, že „člověk disponuje…...