Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 3 / 2014

Vyšlo 13. 03. 2014

Věda sdílená

str. 127 | Ivan Boháček
Při četbě příspěvků z kolokvia Arthura M. Sacklera1) „The Science of Science Communication“2) jsem nakonec zavrhl všechny košatější pokusy o překlad sousloví science communication a omezil se na jednoduché sdílená věda. Domnívám se, že to vhodně vystihuje mnohé aspekty vztahu vědce a...

Epigenetické procesy u eukaryotních buněk

str. 172 | Jana Švorcová
Již od druhé poloviny 20. století se ukazuje, že vývoj organismu nespoléhá pouze na primární úroveň genetické informace uložené v DNA molekule, ale že v eukaryotních buňkách1) existuje významné množství paralelního zpracovávání informace v podobě DNA metylace, histonových modifikací či...

O (krůtách,) myších a lidech

str. 170 | Jan Toman
Mezi čtenáři Vesmíru by se asi nenašel jediný, který by stále věřil, že děti nosí čáp. Naše přirozená zkušenost nám říká, že jak my sami, tak drtivá většina druhů, které jsou pro nás nějak zajímavé, se rozmnožuje pohlavní cestou. Odborně řečeno, pomocí redukčního dělení...

O tajemstvích, na která je nutno přicházet postupně

str. 168 | Josef Lhotský
Člověk by býval řekl, že povaha světa je zařízena pěkně po descartovsku: jasně a zřetelně. Jinými slovy, že pravda je neskrytá, nýbrž zjevná, a je-li přeci jen občas mrška jaksi schovaná, jako třeba v podobě DNA obalené tělesným nosičem, vehikulem, je jen otázkou trochy baconovské...

Evoluce ve zkumavce

str. 144 | Eduard Kejnovský
Může člověk napodobit evoluci? Můžeme ji urychlit nebo určovat její směr? Experimenty s evolucí ve zkumavce ukazují, že je to možné. Evoluce in vitro může být užitečným nástrojem studia evolučních mechanismů, které nemůžeme sledovat přímo, a retrospektivní pohled je často...

Jak inertní jsou inertní plyny?

str. 148 | Jana Roithová
Helium, neon, argon, krypton, xenon a radioaktivní radon jsou označovány jako vzácné nebo inertní plyny. Přívlastek inertní by měl vyjadřovat jejich velmi nízkou reaktivitu nebo přímo chemickou inertnost. Prvním objeveným vzácným plynem byl argon. Argon tvoří asi 1 % vzduchu v nižších vrstvách...

Sladká evoluce

str. 137 | Josef Lhotský
Vůbec prvním proteinem, u nějž byla určena jeho primární sekvence, tj. pořadí jednotlivých aminokyselin, se stal r. 1955 díky práci Fredericka Sangera (viz Vesmír 93, 116, 2014/2) a jeho spolupracovníků inzulin. O tři roky později se spoluobjevitel struktury DNA Francis Crick nadšeně rozvykládal o...

Válku s nádorem mohou rozhodnout kolaboranti

str. 166 | Martina Raudenská
Každým rokem je v České republice diagnostikováno přibližně 70 000 nových onkologických pacientů. Náhled na vznik, vývoj a léčbu nádorů se v průběhu času postupně mění vlivem intenzivního výzkumu a odhalování nových molekulárně-biologických mechanismů podílejících se na vzniku a...

K čemu slouží vrstva hlenu na sliznicích?

str. 164 | Václav Hořejší
Imunitní systém nás především chrání před útoky patogenních mikroorganismů a před jejich škodlivými (toxickými) produkty. Činí tak pomocí celé řady účinných „zbraní“, jako jsou fagocytující buňky, protilátky, několik druhů bílých krvinek schopných zabíjet infikované buňky...

Vodní klastry a nejrychlejší rychlovarná konvice na světě

str. 150 | Michal Fárník
Nedávno zveřejnil časopis Angewandte Chemie – International Edition (2013) článek s názvem Ultrafast Energy Transfer to Liquid Water by Sub-Picosecond High-Intensity Terahertz Pulses: An Ab Initio Molecular Dynamics Study, který nás zaujal, protože je relevantní pro náš vlastní výzkum. Autoři P. Kr....

Osmoreceptory, mozek a pocit žízně

str. 135 | František Vyskočil
Žízeň vzniká během dvou situací. O extracelulární žízni mluvíme, když je málo vody v krevní plazmě a mezi buňkami nebo když tělo ztrácí krev. Buněčná žízeň nastává, pokud je málo vody v buňkách. Buněčná žízeň je často spojena s vysokou hladinou angiotensinu II. Tento hormon se...

Křehké vztahy atomů helia

str. 145 | Břetislav Friedrich
Elektroneutrální atomy či molekuly mohou vstoupit do tří druhů svazků, lišících se silou vazby, která je spojuje (mírou síly vazby je vazebná energie, tj. energie, kterou by bylo třeba vynaložit na roztržení vazby). Zatímco vazebná energie chemicky spojených atomů odpovídá řádově stovce...

Dědičný strach

str. 140 | Jaroslav Petr
Redakční poznámka: O práci K. Resslera a B. Diase vyšla krátká noticka Jana Kollára v únorovém čísle (Vesmír 93, 115, 2014/2). V tomto čísle se experimentem podrobně zabývá prof. Jaroslav Petr a částečně také článek RNDr. Jany Švorcové (Vesmír 93, 172, 2014/3). V Pavlovových...
Diskuse: 1

Nové orgány z „umělých“ kmenových buněk

str. 139 | Jan Trnka
Kmenové buňky jsou známy především kvůli kontroverzi, kterou vyvolávají, a díky reálnému či představovanému potenciálu pro léčbu mnoha lidských onemocnění. Kontroverzní jsou především tzv. embryonální kmenové buňky vzhledem ke svému původu v lidských embryích a etickým dilematům,...

Madrid zkušenost jatek, pivovaru a elektrárny

str. 186 | Benjamin Fragner
Madridská zkušenost ilustruje, jak lze místa úpadku, provázená předsudky a negativními pocity proměnit v novodobé kulturní symboly. Nejnovějším, nebo lépe řečeno stále neuzavřeným příběhem je Matadero ve čtvrti Arganzuela. Městská jatka tam začali budovat roku 1911. Cílem bylo...

Vůně svinky

str. 183 | Ivan H. Tuf
Pokud nejsou samičky neustále sexuálně přístupné, je pro samce vhodné nejen umět partnerku najít, ale také rozpoznat, zda přichází se svou nabídkou kvalitního sexu vhod. Pokud samice dokážou signalizovat své naladění pro sexuální hrátky, samci nemusejí plýtvat časem a energií jinde....

Život si najde cestu všude

str. 130 | Eva Bobůrková
Jak se dostane český parazitolog na tak významnou expedici? Naše laboratoř v Parazitologickém ústavu AV ČR se dlouhodobě zabývá studiem trypanozom a příbuzných bičíkovců. O projektu Tara Oceans jsem věděl od začátku. Měl jsem zájem podílet se na analýze sbíraných prvoků a organizátoři s...

Amborella poodhalila vznik krytosemenných rostlin

str. 136 | Jindřich Sedláček
Nenápadný novokaledonský keř Amborella trichopoda je jediným přeživším druhem čeledi Amborellaceae i samostatného řádu Amborellales, který stojí na samé bázi fylogenetického stromu krytosemenných rostlin. Aby výzkumníci zjistili evoluční vztahy amborelly s krytosemennými rostlinami, založili...

Mikroorganismy a možnosti jejich separace, detekce a identifikace

str. 138 | Marie Horká, Jiří Šalplachta, Michael Roth
Mikroorganismy se nacházejí všude kolem nás. S nepříliš velkou nadsázkou lze říci, že jsme nedílnou součástí jejich života. Řadí se mezi ně bakterie, kvasinky, plísně, viry, některé řasy a prvoci. Dýcháme je, dotýkáme se jich, společně se s námi stravují, a to ve významu pozitivním i...

Kreacionismus ve Vesmíru

str. 129 | Václav Hořejší
S velkým údivem jsem si přečetl pochvalnou recenzi F. Vyskočila na kreacionistickou knížku J. A. Mejsnara „Mýtus evoluce“. Vesmír obvykle (resp. vždy) publikuje recenze od skutečných odborníků; v tomto případě by to samozřejmě měl být nějaký respektovaný evoluční biolog. Fyziolog F....

Osídlení Madagaskaru

str. 129 | Lubor Mojdl
Článek Pavla Dudy je zajímavý, ale do nekonečné diskuse o osídlení Madagaskaru nepřináší bohužel příliš nového. Téměř vše napsal již P. Hošek (Vesmír 87, 380, 2008/6) a doplnil autor tohoto příspěvku (Vesmír 87, 425, 2008/7). Otázka „kolik bylo migrací“ a odkud vycházely (pokud jich...

SPOLEČENSKÉ VĚDY • Petr Houdek

str. 142 | Petr Houdek
PSYCHOLOGIE Je-li přítomno zlaté tele, lidé nepomáhají Peníze umožňují každému splnění tužeb, ať již jsou jakékoliv. Člověk se nepotřebuje spoléhat na ochotu druhých, může-li jim zaplatit. Maje tuto moc, peníze s každým svým vydáním lidem vnukají tendenci k sebestřednosti. Bylo...

BIOLOGIE • Stanislav Mihulka

str. 143 | Stanislav Mihulka
MOLEKULÁRNÍ GENETIKA Regulační kód vnořený do genetického kódu Kdyby se fanoušci konspiračních teorií zajímali o DNA, tak tohle by je určitě potěšilo. Genetický kód, tak jak ho obvykle známe, je vcelku prostinký. Tři písmena se přeloží jako aminokyselina anebo zákaz vjezdu. Jenže to...

Jak housenky lezou huseníčku na nervy

str. 152 | Petr Zouhar
Rostliny jsou na pohled poměrně nudná stvoření, postrádající veškerou živočišnou dynamiku. Zrychlené otvírání a zavírání květů nebo kroucení fazolu kolem tyčky sice může vypadat efektně v dokumentárních snímcích, v reálném světě je však k uzoufání pomalé. Dokonce i masožravé...

Proč žáby skáčou

str. 156 | Zbyněk Roček
Děti mají někdy záludné otázky. Proč je obloha modrá? Jak najde včela cestu do úlu? A tati, proč žáby skáčou? Většina z nás ví, jak je někdy obtížné odpovědět ihned a správně. Pro odpověď na poslední z těchto otázek se musíme vrátit do doby před více než čtvrt miliardou let, na...

Poliovirus stále řádí

str. 154 | Vladimír Vondrejs
Abych začal s něčím pozitivním. Již před zahájením boje za odstranění hrozby poliomyelitidy na naší planetě se očekávalo, že největším oříškem pro zajištění plošného očkování bude patrně přelidněná Indie. Je nesmírně příjemným zjištěním, že se tyto obavy nenaplnily. Po celé...

12. březen, sv. Řehoř

str. 165 | František Pojer
V roce 2014 probíhá opět sčítání čápů, které má zjistit současný stav a určit trend vývoje jejich početnosti. Jde o 7. celoevropské sčítání čápů bílých (první bylo v roce 1934) a 3. celostátní sčítání čápů černých. Od 12. března 2014 můžete svá pozorování zadávat na webu...

Fluor v podzemní vodě na riftu v Etiopii

str. 162 | Ondřej Šráček
V posledních letech stoupá zájem o kontaminanty, které se dostávají do podzemní vody bez vlivu lidské činnosti, tedy jako důsledek geologických procesů (geogenní kontaminanty). Typickým příkladem je arzen, který se např. v Bangladéši a Západním Bengálsku v Indii dostává do podzemní vody při...

Bixa orellana, americký šafrán nové doby

str. 160 | Jan Tauchen, Ludvík Bortl, Lukáš Huml
Jedním ze známějších druhů amazonských dřevin je Bixa orellana1) (oreláník barvířský, achiote, annatto) patřící do čeledi Bixaceae (oreláníkovité). Je to keř či malý strom, který dorůstá maximálně do výšky 10 m. V době tvorby plodů je oreláník doslova obsypán červenými (až...

Podceňujeme vliv kontextu?

str. 176 | Petr Houdek
Tvor společenský od Elliota Aronsona je bezpochyby dílo o výzkumech, které by měl znát každý, a to bez přídomku, ať již psycholog, etolog či geolog, nebo fyzik, prostě každý. Je totiž doslova o každém z nás a důvodech, proč s druhými vycházíme či nevycházíme, jak a proč jsme jimi...

Nad Novým zákonem

str. 177 | Jiří Lukeš
Jednou z nejpozoruhodnějších a nejvýznamnějších publikací loňského roku z oblasti teologie je dílo dvojice světově uznávaných vědců-biblistů z Prahy a Tübingenu – Petra Pokorného a Ulricha Heckela – Úvod do Nového zákona. Přehled literatury a teologie. Předseda Učené společnosti České...

Nový druh tapíra z Amazonie

str. 184 | Kateřina Rýpalová
Tapírovití jsou čeledí lichokopytníků, která dnes zahrnuje jediný žijící rod Tapirus, ačkoliv kdysi byli tapíři rozšířenou skupinou a obývali nejen Ameriku a Asii, ale i Evropu. Jsou to velice plachá býložravá, samotářská zvířata, jejichž horní pysk je protažený v krátký pohyblivý...

Analýza krve a moči odhalí výši vašeho platu

str. 183 | Jiří Patočka
Z údajů získaných v rámci programu US National Health and Nutrition Examination Survey vyplývá, že bohatší lidé mají v těle jiné spektrum škodlivin než lidé chudší. Tato organizace testuje každoročně 5000 lidí na přítomnost 200 chemikálií v jejich tělech. Analýza krve a moči poukázala na...

Protinádorový lék z ropušího jedu (Huachansu)

str. 185 | Jiří Patočka
O tom, že ropuší jedy a potažmo i ropuchy mohou být užitečné, svědčí prastarý lék tradiční čínské medicíny, zvaný Huachansu. Připravuje se z kůže asijské ropuchy Bufo gargarizans a v Číně se používá v klinické léčbě rakoviny. Protože evropská medicína je při posuzování...

Najstarší nález „veľkej mačky“

str. 185 | Peter Mikula
Zástupcov čeľade Pantherinae (levy, tigre, jaguáre, rôzne rody a druhy leopardov) často nazývame veľké mačky. Patria medzi vrcholové predátory na všetkých kontinentoch, ktoré obývajú. Aj napriek tomu, že sú dôležitou súčasťou potravného reťazca, vieme o ich evolúcii žalostne málo....

Biologická, nebo chemická diverzita?

str. 184 | Miroslav Zeidler
Dekompozice je stěžejním procesem, který rozhodujícím způsobem celosvětově ovlivňuje cykly prvků, především uhlíku a dusíku. Tím získává významnou úlohu při zásobení primárních producentů, tedy rostlin, potřebnými živinami. Jen vlivem dekompozice rostlinného nadzemního či podzemního...

Proces domestikácie psov v Európe mohol začať pred viac ako 19 000 rokmi

str. 183 | Peter Mikula
Psom, najlepším priateľom človeka, venujú pozornosť nielen milovníci najrôznejších psích plemien, ale aj vedecké kruhy. K najzaujímavejším otázkam z pohľadu biológa je určiť, kedy a kde začali naši predkovia s ich domestikáciou. Aj keď sa názory na to značne líšia, odborné kruhy sa...