Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 12 / 2013

Vyšlo 05. 12. 2013

Neuron 2013 ceny za životní dílo a granty

str. 655 | Ivan Boháček
Nadační fond Karla Janečka se letos přejmenoval na Nadační fond Neuron. K zakladateli a mecenáši původního fondu na podporu vědy a výzkumu Mgr. Karlu Janečkovi se totiž připojili dva další mecenáši: Ing. Libor Winkler (RSJ) a Ing. Dalibor Dědek (Jablotron). Letos opět uděloval ceny za životní...

Ztracen v obchodním domě se vzpomínkami

str. 703 | Radkin Honzák
Lidská paměť je nespolehlivá. Ne, nebudu psát o volebních slibech ani o přísahách věčné lásky, na něž politici i milenci tak snadno a hbitě zapomínají. Politika je nudné divadlo, v němž se programově lže, hodnotu přísahy při luně, jejíž tvář je proměnlivá, odhalila již Julie...

Klasický, nebo kvantový atom?

str. 706 | Michal Kolář, Zdeněk Herman
Položit správně otázku patří k základním dovednostem vědců. Ti úspěšní umějí obvykle na otázky zároveň i odpovědět. Co vlastně Švédská akademie věd letos v oblasti chemie ocenila? Nejuznávanější vědeckou cenu udělila trojici vědců, kteří především v sedmdesátých a osmdesátých...

„Blbá nálada“ v Čechách očami zdravotníka

str. 670 | Emil Ginter
Asi pred dvadsiatimi rokmi náš citlivý dramatik slovným spojením „blbá nálada“ v Čechách označil sklamanie z prehnaných porevolučných očakávaní. Použijem údaje Svetovej zdravotníckej organizácie (WHO), aby som mu oneskorene oponoval. Dôležitý ukazovateľ zdravia spoločnosti, stredná...

O nepoctivosti, malé i velké

str. 665 | Petr Houdek
Drobné, každodenní podvádění je všudypřítomné. Odhaduje se, že asi polovinu ukradených věcí z prodejen mají na svědomí zaměstnanci, dlouhodobě si po jednom odnášející levnější i dražší zboží. Pojištěnci pravidelně nadsazují hodnoty zničeného zboží a někdy si škodu zcela...

Bertholletia excelsa, tvrdý „oříšek“ Amazonie

str. 684 | Hana Vebrová, Ludvík Bortl, Lukáš Huml
Bertholletia excelsa náleží do čeledi hrnečníkovité (Lecythidaceae), která je třetí nejrozšířenější čeledí Amazonie. Tento kolosální strom (juvie ztepilá, castaña, castanha, brazil nut) může dosáhnout stáří až 1000 let při průměru kmene 2–3 m a výšce až 60 m. Přirozeně se...

Alphonse Toussenel, antisemitismus a „vášnivá zoologie“

str. 708 | Ivo T. Budil
Italský spisovatel Umberto Eco vylíčil ve svém románu Pražský hřbitov fiktivní rozhovor mezi Alphonsem Toussenelem a ústřední postavou knihy, padělatelem Simonem Simoninim. Toussenelův trochu zmatený monolog Eco sestavil z některých tezí Charlese Fouriera a vlastních výpisků z Toussenelova...

Multiverzum a superkopernikánská revoluce

str. 711 | Petr Brodský
Od dob, kdy Albert Einstein postavil svou obecnou teorií relativity kosmologii na exaktní fyzikální základ, zkonstruovali fyzikové řadu modelů vesmírů, vesměs neodporujících známým fyzikálním zákonům. Nicméně až do osmdesátých let 20. století převládal názor, že skutečný vesmír je pouze...

Kambrická explózia podľa Darwina

str. 669 | Peter Mikula
Záhada kambrickej explózie, t. j. pomerne náhleho objavenia sa hlavných skupín metazoí, patrí popri otázke vzniku života na našej planéte k tým najdôležitejším evolučným kvestiám a výzvam súčasnej evolučnej biológie. S touto hádankou si nevedel rady ani sám Darwin. Predpokladal však, že aj...

Zalévání odpadní vodou – opravdu ekologický přístup?

str. 667 | Ivan H. Tuf
Nedostatek vody sužuje velkou část obyvatel Země. V určitých oblastech je obecně vody málo, jak pro zemědělství, tak i vody pitné. Ekologickým řešením je využívání odpadních vod tam, kde to je možné. Například na zavlažování polí. Odpadní vody z Paříže jsou využívány k...

Není vrba jako vrba

str. 661 | Jiří Lehejček
K některým druhům tohoto bohatého rodu se lidé v našich končinách chodí vypovídat, za jinými jezdí odborníci až na daleký sever, aby se naopak vyzpovídaly ony jim. V nehostinných podmínkách na pobřeží severovýchodního Grónska (a zdaleka nejen tam) patří vrby polární mezi klíčové archivy...

Biologie ve výběru Stanislava Mihulky

str. 663 | Stanislav Mihulka
TOXIKOLOGIE Prozrazené tajemství zákeřného jedu koutníků Pavouci koutníci rodu Loxosceles dovedou velice ošklivě kousnout. V teplých oblastech světa jde o tisíce a tisíce případů ročně. Některým lidem způsobí nekrotizující rány a vzácně i systémové selhávání vnitřních orgánů,...

Jak lovil vakovlk?

str. 659 | Jan Robovský
Při vhodném mezidruhovém srovnání způsobu života a morfologie daných druhů lze s pomocí určitých morfologických znaků odhadnout fungování vyhynulých či vyhubených zástupců, pokud jsme o nich nestačili shromáždit dostatek informací. U australského vakovlka se diskutuje, zda...

Cenné pařezy? Pro koho ale?

str. 659 | Ivan H. Tuf
Evropská unie chce bojovat proti skleníkovému efektu snižováním emisí CO2 mj. využíváním obnovitelných zdrojů energie. Skandinávské země (hlavně Švédsko) proto aktuálně zvažují ekonomické a ekologické důsledky případné těžby pařezů na mýtinách. Donedávna se totiž nízké pařezy...

Betonová estetika

str. 714 | Vendula Hnídková
Dne 24. března 1944 proběhl v Římě útok italských partyzánů na SS kolonu, při níž padlo 33 Němců. Jako odvetnou akci nařídil Hitler osobně, že za každého mrtvého Němce musí zemřít deset Italů, a to během šibeničně krátkého časového limitu 24 hodin. Oběti této vendety byly vybrány z...

Kačenka česká

str. 692 | Jiří Patočka, Václav Burle
Kačenka česká (Verpa bohemica, syn. Ptychoverpa bohemica) je vřeckovýtrusá houba z čeledi smržovitých (Morchellaceae), která roste od března do května v celém mírném pásu, zejména na zásaditých půdách. Dává přednost prosvětleným listnatým a smíšeným lesům s výskytem jasanů, jeřábů,...

Jak přišel na svět mimivirus aneb Na velikosti (ne)záleží

str. 664 | Josef Lhotský
V říjnovém čísle Vesmíru (92, 539, 2013/10) se Štefan Vilček ve svém článku o obřích virech dotkl tématu, které je velmi zajímavé nejen z hlediska samotné virologie, neboť s viry, jež se drze vzpouzí našim století hýčkaným představám o – promiňte mi tu účelovou parafrázi –...

Jak delfíni ke svým zubům přišli

str. 662 | František Špoutil
Každý, kdo si kdy čistil zuby, si musel všimnout, kolik různých tvarů máme: řezáky, špičáky, třenové zuby a stoličky. Taková heterodontní dentice stojí za úspěchem nás savců a také si ji všichni hýčkáme. Tu sice nějaký druh některou skupinu zubů vypustí, někdo zruší tvorbu zubů...

Biokompozity se hlásí o slovo

str. 661 | Jiří Patočka
Kompozitní materiál, zkráceně kompozit, je materiál tvořený dvěma nebo více substancemi s rozdílnými vlastnostmi, které dohromady dávají výslednému výrobku nové vlastnosti, které nemá sama o sobě žádná z jeho součástí. Pokud je některá ze substancí tvořená materiálem biologického...

Určují osobnost více geny, nebo prostředí?

str. 660 | Jindřich Sedláček
Vnější faktory mohou hrát v rozvoji osobnosti větší roli, než jsme si mysleli, a to dokonce významnější než dědičné predispozice, jak naznačuje nedávno zveřejněná studie. Výzkumníci z univerzit v Hamburku a anglickém Exeteru zjišťovali, jestli se osobnostní charakteristiky (personalita) u...

Aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek

str. 696 | Zdeněk Vašků
Bonitace půdy (z lat. bonitas – dobrota, šlechetnost, úrodnost) je hodnocení půdy podle její historicky nejdůležitější vlastnosti, kterou je produkční schopnost. Při detailnějších moderních způsobech interpretace tohoto pojmu jsou využívány komplexnější způsoby hodnocení půd,...

Nestabilita klimatu

str. 659 | Irena Šímová
Být pomalý a žít v rovině není výhodné, zvlášť když se mění klima. Alespoň podle studie Brodyho Sandela a jeho kolegů z dánského Aarhusu. Ti zkoumali, jaký vliv má na současné rozšíření druhů míra nestability klimatických podmínek, konkrétně teploty. Nestabilitu klimatu si můžeme...

O 15 dôvodov viac na cestu do Amazónie

str. 659 | Peter Mikula
Vtáky sú v súčasnosti bezpochyby najlepšie preskúmanou skupinou ver tebrát. O to prekvapujúcejší je nález 15 nových, doteraz pre vedu neznámych druhov vtákov z oblasti Amazónie. Ide o najvyšší počet novoobjavených druhov vtákov z tejto oblasti za taký krátky čas...

Budeme jednou získávat uran z mořské vody?

str. 660 | Jiří Patočka
I když koncentrace uranu v mořské vodě je nepatrná, pouhé 3,3 mikrogramy v litru, jeho celkové množství ve světových oceánech je odhadováno na 4,5 miliardy tun. To je množství, které tisíckrát převyšuje množství uranu ve všech známých suchozemských nalezištích. Hledají se proto technické...

Dánsko míří mezi uranové velmoci

str. 660 | Vladimír Labuda
Dánsko, provozující nejekologičtější energetiku na světě, se může díky ložisku Kvanfjeld v Grónsku vbrzku stát jedním z největších světových exportérů uranu. Uran je tam vedlejším produktem při těžbě dalších drahých a vzácných kovů a také vzácných zemních prvků (lanthanoidů),...

Je evolúcia skutočne nepredikovateľná?

str. 661 | Peter Mikula
Ak by sme pretočili pásku s názvom „evolúcia“ na začiatok a pustili ju odznova, objavili by sa postupom času druhy podobné dnešným? O predikovateľnosti evolúcie sa medzi vedeckou komunitou vedú dlhodobé a rozsiahle spory. Kritici predikovateľnosti evolúcie (napríklad aj známy paleontológ a jeden...

Kdy začal pračlověk používat koření?

str. 661 | Jiří Patočka
Používání koření při kuchyňské úpravě jídel je určitě věc velmi stará, ale kdy přesně lidé začali jídlo kořenit, je záhadou. Odborník na tuto problematiku, Oliver Craig z univerzity v Yorku ve Velké Británii říká: „Koření roste ve volné přírodě jako součást flóry. Pokud jsou...

„Bullet time“ v podaní najmenších

str. 662 | Peter Mikula
Agent Jones vypálil niekoľko rán. Neo, hlavný hrdina akčného trháku Matrix, sa týmto strelám efektným manévrom vyhýba, avšak po „škrtnutí“ dvoma z nich stráca rovnováhu a padá na zem. Zdá sa, že osud ľudstva je spečatený, našťastie nablízku sa nachádza odvážna Trinity, ktorá pošle...

Katastrofální výsledek klinického testu objasněn

str. 668 | Václav Hořejší
Před devíti lety jsem zde psal o velikém „průšvihu“ při testování potenciálně nadějné monoklonální protilátky TGN1412, namířené proti pomocnému receptoru T-lymfocytů CD28 (Vesmír 85, 583, 2006/10; viz též Vesmír 84, 645, 2005/11). Ta byla vyvinuta biotechnologickou firmou TeGenero na...

Vietnam z více pohledů

str. 672 | Stanislav Vaněk
Co víme o Vietnamu, jeho historii, lidech, zvycích? Média zpravidla podporují jen xenofobii. Z historie si nejspíš vzpomeneme na americkou válku (1964–1973)… To vám bylo něco, žít v právě osvobozené Hanoji, když člověku bylo svěžích dvacet čtyři dvacet pět let. Devět předchozích let se...

V suterénu Vulkánovy dílny

str. 676 | Jan Vítek
Jeskyně patří k pozoruhodným a nepochybně i poněkud tajemným přírodním výtvorům. Díky krápníkové výzdobě je atraktivní zejména krasové podzemí vápencových oblastí. Mnohem méně známé a způsobem vzniku zcela odlišné jeskyně se nacházejí v prostoru činných nebo relativně mladých...

Pulzující vodní paprsek – technologie budoucnosti?

str. 680 | Josef Foldyna
Účinky vysokorychlostních vodních paprsků při dezintegraci materiálů jsou odborné veřejnosti dobře známy. Čistá voda stlačená běžně užívanými vysokotlakými čerpadly na tlak až 415 MPa má po průchodu velmi malým otvorem (tryskou o průměru desetin až jednotek mm) dostatečnou energii na...

Zemětřesení a zvířata

str. 688 | Václav Cílek
V roce 2004 vydal japonský geofyzik a kulturní antropolog Motoji Ikeya z Ósacké univerzity skoro třísetstránkovou monografii Earthquakes and Animals o chování zvířat a rostlin před zemětřesením. Hlavním motivem jeho psaní je nalézt nějaký systém předběžného varování, protože – jak sám...

Malá skupina indonéských mořeplavců položila základy osídlení Madagaskaru

str. 686 | Pavel Duda
Kolonizace Madagaskaru představuje jednu z nejpozoruhodnějších a zároveň nejméně pochopených událostí lidské prehistorie a původ Malgašů, jeho obyvatel, dodnes není zcela objasněn (viz Vesmír 87, 380, 2008/6). Madagaskar byl jednou z posledních pevninských mas osídlených lidmi a navzdory poloze...

115 let od narození fyzika, polárníka a spisovatele Františka Běhounka

str. 700 | Petr Sládeček
V únoru 1926 přišla na Ministerstvo zahraničních věcí nezvyklá žádost. Asistent Státního radiologického ústavu František Běhounek žádal subvenci 30 000 korun na vědecký projekt Měření atmosférické elektřiny a radioaktivity při Amundsenově výpravě roku 1926. Odpověď byla rychlá a...

Neetická popularizace vědeckých výsledků

str. 658 | Václav Hořejší
Bohužel se až příliš často setkáváme s tím, že někteří vědci a vědkyně lehkomyslně ohlašují v denním tisku své objevy léků proti rakovině, léčebných postupů založených na kmenových buňkách ap., aniž by nejprve účinnost takových léků a terapeutických postupů...

Odhalení busty prof. Otty Wichterleho na VŠCHT Praha

str. 658 | Hana Helísková
Na VŠCHT Praha byla při příležitosti 100. výročí narození prof. Otty Wichterleho odhalena jeho busta. Škola tímto způsobem vzdala poctu jedné z největších osobností české vědy 20. století. Otto Wichterle se celý život věnoval chemii a dlouhá léta na této vysoké škole působil. Za své...

Proč jsou v mezihvězdném prostoru molekuly, které tam nemají co dělat?

str. 657 | Jozef Prousek
Z chemie atmosféry, kterou učím již delší čas, je dobře známo, že metanol je v troposféře degradován reakcí s hydroxylovým radikálem (HO•), který patří k nejreaktivnějším radikálům nejen v atmosféře. Podobným způsobem je v troposféře odbouráván i metan (CH4), kterého je však do...

Potměšilá černá královna

str. 657 | Markéta Macháňová, Stanislav Mihulka
[…] Jen chci opravit autora článku, že nejde o černou, nýbrž červenou královnu (Red Queen). Velmi hezky např. efekt červené královny rozebírá kolektiv autorů Zrzavý, Storch, Mihulka v knize „Jak se dělá evoluce: od sobeckého genu k rozmanitosti života.“ Markéta Macháňová Odpověď...