Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 7 / 2012

Vyšlo 12. 07. 2012

Rozbřesk elektronických megačasopisů

str. 379 | Ivan Boháček
Počet vědeckých časopisů již přesahuje 25 000. V nich se za rok objeví kolem 1,5 milionu článků. Většina z nich je však dostupná jen předplatitelům (včetně čtenářů knihoven, pokud knihovna časopis, kde je článek publikován, předplácí). V posledních letech bývají k dispozici i v...

Cesty do hlubin zamrzlého času

str. 438 | Petr Pokorný
Přírodopis ledovce Když padá sníh na povrch ledovcového tělesa, jeho váha tlačí na starší vrstvy sněhu v podloží. Tím postupně vzniká kompaktní led s lehce bělavým nádechem – bělavým proto, že jsou v něm uzavřeny bublinky vzduchu. V horách se tlustá vrstva ledu neudrží, protože...

Ekonomie manželství:

str. 450 | Petr Houdek
Dnešní světová dominance instituce monogamního manželství je záhadou. V naprosté většině kultur v zaznamenané lidské historii bylo mužům dovoleno získat výlučný přístup k sexu – tj. oženit se – s tolika ženami, na kolik jim jejich bohatství či společenský status stačil. Zejména...

Cholesterol má tvár boha Janusa

str. 408 | Emil Ginter
Rímsky boh Janus má dve tváre – príťažlivú aj hrozivú. Podobné vlastnosti má aj cholesterol – tuková látka, ktorú produkuje hlavne pečeň, ale dostáva sa do organizmu aj výživou. Cholesterol je esenciálna štrukturálna zložka bunkových membrán, v ktorých zabezpečuje správnu permeabilitu a...

Krocan optimista

str. 463 | Petr Vysoký
Kniha Nazima Nicholase Taleba Černá labuť je označována jako bestseller. Je překvapující, že bestsellerem se může stát publikace, která se v podstatě zabývá neurčitostí a v daném případě více méně neurčitostí jen pravděpodobnostního typu. „Černou labutí“ nazývá autor neočekávanou...

Junk science v soudní síni

str. 393 | Daniel Vaněk
V polovině května strávil v České republice několik dní Mark Godsey, profesor Právnické fakulty na Ohijské státní univerzitě a ředitel ohijského Projektu nevina. Cílem návštěvy byla série přednášek o případech nespravedlivě odsouzených v USA pro studenty brněnské a pražské Právnické...

Syntetická biologie

str. 390 | Jaroslav Petr
Termín „syntetická biologie“ zní našim uším podobně jako slovní spojení „zborcené harfy tón“ z Máchova Máje. V případě „syntetické biologie“ však nejde o protimluv čili oxymóron, ale o pojmenování nového vědního oboru. Pro ten se užívají i jiná označení, např. biologické...

Nejstarší fosilní DNA sinic. Okno do evoluce bakterií?

str. 384 | Petr Dvořák
Starobylá DNA (angl. ancient DNA = aDNA) je dnes již běžným nástrojem výzkumu evoluce ve všech skupinách živých organismů, zejména však u rostlin a zvířat. Jde o DNA izolovanou z fosilních zbytků rostlinných pletiv a tkání živočichů, z níž se vybrané geny amplifikují pomocí PCR...

Humanities

str. 453 | Stanislav Vaněk
Robert Tamchyna: Jak tomu bylo v historii? Patřily vždycky humanitní vědy do věd obecně, nebo humanities bylo spíš na straně umění, zatímco science byly především vědy přírodní a technické? Miroslav Petříček: Asi záleží na „vyznání“ toho, kdo právě odpovídá. Pokud to bude exaktní...

Kdo byl Anton Alois Palliardi1

str. 448 | Stanislav Komárek
Vědecky prováděná ornitologie v Čechách vlastně začíná až rokem 1852 (viz rámeček), kdy litoměřický knihtiskař Carl Wilhelm Medau vydal systematický přehled ptáků Čech.2) Jeho autorem byl Anton Alois Palliardi (1799–1873), lázeňský lékař ve Františkových Lázních, vynikající...

Stáří vrstev

str. 447 | Petr Pokorný
Není určitě žádným tajemstvím, že povrchy ledovcových těles nejsou tvořeny ledem, ale čerstvým sněhem. (Tedy v případě, že ledovce v daném místě zrovna neodtávají – o tajících ledovcích tady z pochopitelných důvodů mluvit nebudeme.) Pod čerstvým sněhem leží firn, což je v podstatě...

Včely na transantarktické cestě

str. 383 | Jana Smrčková
Včely jsou blanokřídlou skupinou, která vznikala v návaznosti na diverzifikaci kvetoucích rostlin ve svrchní křídě nedlouho předtím, než se začala lámat Gondwana do velkých pevninských mas. Jedna z nejstarších skupin včel, která si tuto dávnou událost pamatuje, jsou hedvábnicovití...

Irisin – poslíček mezi pracujícím svalem a hnědnoucím tukem

str. 383 | Petr Zouhar
Co do rychlosti nemůže Vesmír novinám a internetovým plátkům konkurovat, na jeho stránkách se ale této problematice můžeme věnovat důkladněji a v méně bombastickém duchu. Tedy popořádku: Jak víme, sedavý životní styl vyvolává v naší společnosti stále častější výskyt obezity a...

Báječný život S. J. Goulda

str. 461 | Jan Toman
Na jaře jsme si připomněli deset let od úmrtí paleontologa Stephena Jay Goulda, jedné z ikon vědy – a zejména popularizace vědy – 20. století. O velikánech často získáme nejlepší představu skrze jejich konkrétní počiny. Proto bych rád připomenul jedno z nejvýznamnějších popularizačních...

Ztmavnou van Goghovy Slunečnice?

str. 410 | Alexandr Abušinov
O vysvětlení se pokusil tým vědců z Belgie, Francie, Itálie a Nizozemska v Evropském centru synchrotronového záření (European Synchrotron Radiation Facility, ESFR) v Grenoblu. Zde se v magnetickém poli obrovského synchrotronu generují „mikroskopicky“ úzké svazky koherentního rentgenového...

Kudy vede cesta do evropského výzkumného prostoru?

str. 415
Tyto a mnoho dalších otázek si kladou – možná v poněkud sofistikovanější podobě – i výzkumní pracovníci na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, která patří mezi špičkové výzkumné univerzity ve svém oboru na evropském kontinentě. V současné době jsou vědecké týmy VŠCHT...

Čekají je zlatá léta?

str. 416 | Jitka Klimešová, Alexandra Bernardová, Karel Prach, Petra Šťastná, Jiří Doležal, Miroslav Dvorský, Zuzana Chlumská, Josef Elster, Jana Kvíderová, Tomáš Hájek
V posledních dvou dekádách vědce zajímá, jak probíhající klimatické změny ovlivňují rozšíření organismů, zda se budou šířit z míst, která se pro ně stanou nevhodná, do prostředí s příhodnými podmínkami, zda všechny druhy naleznou odpovídající nová stanoviště a co se stane s druhy,...

Jiné užití skotského (průmyslového) dědictví

str. 466 | Benjamin Fragner
Stanley Mills nedaleko skotského Perthu patří k neintaktněji dochovaným prvním továrnám na zpracování bavlny ve Spojeném království. Je ale i citovaným úspěšným příkladem na ne vždy bezproblémové cestě k záchraně průmyslového dědictví – provázené obdivem k technickým a vědeckým...

Geologické výzkumy České geologické služby v Antarktidě

str. 426 | Vojtěch Janoušek, Daniel Nývlt, Bedřich Mlčoch, Radek Vodrážka
Česká polární stanice J. G. Mendela leží na ostrově Jamese Rosse při severovýchodním výběžku Antarktického poloostrova (obr. 2, rámeček). V jejím okolí se nachází jedno z největších odledněných území Antarktidy. Geologická stavba ostrova je naprosto unikátní. Byla sice předmětem řady...

Jezera ostrova Jamese Rosse

str. 432 | Linda Nedbalová, Daniel Nývlt, Josef Elster
Česká vědecká základna Johana Gregora Mendela (spravovaná Masarykovou univerzitou v Brně, viz rámeček 2 u článku Vesmír 91, 426, 2012/7) se nachází na ostrově Jamese Rosse. Leží na místě pro biology a ekology mimořádně zajímavém – na hranici mezi dvěma hlavními biogeografickými oblastmi...

Vostok

str. 443 | Jan Toman
V druhém únorovém týdnu roku 2012 byla Česká republika sevřena v mrazivém objetí zimní studené vlny, nejtužší za poslední desetiletí. Příroda jako by úmyslně vytvořila tu správnou kulisu pro jedno ze žhavých vědeckých oznámení letošního roku. Ve středu 8. února potvrdil Petrohradský...

Krajně neúplný slovník divných věcí a podezřelých procesů 6

str. 382 | Václav Cílek
Kolektivní narcisismus: je ztotožnění se skupinou, kterou její členové považují za mimořádně schopnou či dokonce nadřazenou ostatním skupinám. Termín používá psycholog Eric Fromm v knize „Anatomie lidské destruktivity“ (The Anatomy of Human Destructivness, 1973). V českém prostředí se...

Archeologická rekultivace po těžbě hnědého uhlí

str. 378 | Václav Cílek
Archeologická rekultivace je protimluv, protože nelze nazpátek do země nastrkat všechny ty střepy, kosti a pylová zrna odstraněná při skrývání zeminy nad uhelnou slojí. Přesto se v Německu v Dolní Lužici nedaleko od Chotěbuzi (Cottbus) o podobný projekt archeologové pokusili. V Dolní Lužici...

Zpátky do budoucnosti1

str. 459 | Jitka Klimešová
Zatímco v předchozích příspěvcích o novinkách z polárníkovy knihovničky jsem upozorňovala spíše na literaturu proti trudnomyslnosti, tentokrát představím sborník vědeckých příspěvků na téma „co víme o reakci přírody na oteplování v Arktidě“. Jde o výsledek projektu, který byl...

Holocén

str. 397 | Vojen Ložek
Recenze (Vesmír 91, 305, 2012/5) autorovi Neklidných časů vytýká, že na s. 114–115 píše, že „se naše území ukazuje jako značně klimaticky nestabilní a tím, že i poměrně malé změny mohly mít dalekosáhlé důsledky“, zatímco se na s. 240 dočteme, že „v Čechách mají přírodní...

Bezpečnost osobní dopravy

str. 398 | Petr Vysoký
Budeme-li zjišťovat, co je nejrozšířenější lidskou činností po základních činnostech, jako jsou jídlo, chůze, spánek ap., s překvapením zjistíme, že je to řízení motorových vozidel. Na ně se ve světě ročně spotřebuje pracovní doba řádově 109 „člověkoroků“. A v souvislosti s...

Obličejové výrazy emocí nejsou etnicky univerzální

str. 401 | Pavel Duda
Ve své knize Výraz emocí u člověka a u zvířat, vydané roku 1872, vyjádřil Charles Darwin jako první myšlenku univerzality obličejových výrazů. Darwin byl přesvědčen, že obličejové výrazy jsou oknem do duše lidí všech ras a kultur a také že původ některých z těchto výrazů i emocí,...

Ako sa evolúcia zahrávala (aj) s našimi tvárami

str. 402 | Peter Mikula
V nedávnom vydaní Proceedings of the Royal Society B sa podarilo skupinke vedcov z Kalifornskej univerzity v Los Angeles poukázať na vzťah medzi sociálnym usporiadaním a črtami tváre u primátov. Vedci študovali tváre 129 dospelých samcov stredo- aj juhoamerických primátov a ich vývoj za posledných 24...

Demokracie nemusí znamenat více svobody

str. 465 | Václav Cílek
Americký politolog F. Zakaria je důležitý člověk a jeho kniha o budoucnosti svobody, původně vydaná v roce 2003, se mezitím stala klasickým titulem. Myslím, že za to může hlavně základní teze knihy, že více demokracie nemusí nutně znamenat více svobody. Aniž bych na tomto místě sledoval...
Diskuse: 1

Kolotoč pro studené molekuly

str. 404 | Břetislav Friedrich
V díle Johna Fenna, známého zejména jako autora revoluční metody vpravování bio- a jiných makromolekul do plynné fáze (electrospray), nalezneme následující charakteristiku molekulových paprsků: „Zrozeny z prasklin, prvotního hříchu vakuové technologie, molekulové paprsky jsou kolimované...

Kam směřuje vývoj populace?

str. 395 | Martin Kašík
O jakémkoli problému, se kterým se naše civilizace potýká, lze s vysokou jistotou říci, že už to tu bylo. Nemoci a devastující epidemie, chudoba a hladomory, politické třenice a války, voda, potraviny, energetické zdroje a znečištěné prostředí, náboženství a vzdělání, technologie a...

Dočkáme se zkumavkových nosorožců ze vzorků kůže?

str. 384 | Jan Robovský
Když se před dvěma lety v rámci zoufalé snahy zachránit nosorožce Cottonova (Ceratotherium cottoni) zmiňovala teoretická možnost získávat nosorožčí kmenové buňky z kožních buněk, řada lidí si v lepším případě myslela, že se bavíme o vzdálené budoucnosti, pokud si rovnou neťukala na...

Eugenika zatracovaná a stále znovu objevovaná

str. 454 | Radim Brdička
Eugenika jako směr v nauce o dědičnosti je odvozována již od bádání Francise Galtona, původce specifického pohledu na živé tvory, především na člověka, a to z hlediska podobností za sebou následujících generací. V roce 1869 vydal Hereditary Genius: An inquiry into its laws and consequences....

Fotosystém dva – enzym, který změnil svět

str. 389 | Jaromír Kutík
První letošní číslo mezinárodního časopisu Biochimica et Biophysica Acta (BBA) je věnováno fotosystému dva (PS 2), součásti fotosyntetického aparátu všech oxygenních fotosyntetických organismů na Zemi. Je to mohutný a velmi složitý enzymatický komplex, který se spolu s několika dalšími...

Může sociologie mluvit o umění?

str. 394 | Miroslav Paulíček
Historik umění Ernst Hans Gombrich zahajuje svou dosti obecně známou knihu Příběh umění těmito větami: „Umění ve skutečnosti neexistuje. Existují pouze umělci.“ Má tím na mysli – kromě důrazu na kreativní výkon tvůrce – zejména skutečnost, že v různých dobách a na různých...

Grafen na cestě z laboratoře do praxe

str. 414 | Václav Štengl, Tomáš Matys Grygar, Jana Bludská
„Grafen je rychle stoupající hvězda na obzoru materiálových věd a fyziky pevných látek“. Jen během posledních dvaceti let bylo takových hvězd povícero, jmenovat můžeme například vysokoteplotní supravodiče (YBCO) nebo nanočástice jako součást nanotechnologií. Každá taková nová hvězda...

Chlast – ta největší slast (i pro mouchy)

str. 388 | Petr Zouhar
Dopřejeme-li si nějaké to potěšení, je život hned snesitelnější – to může jistě každý potvrdit z vlastní zkušenosti. Jako přechodná pomůcka k překonání partnerské krize se používá třeba vyjídání ledničky, cigareta pomůže zapomenout na nepříjemný rozhovor se šéfem…...

Medicína jako tanec mezi kapkami deště

str. 458 | Radkin Honzák
Jen málo lidí je schopno kriticky nahlédnout na své počínání. Dá-li to velkou práci jednotlivci, jde to ještě hůře ve společenství. Ještě těžší je to v případě zaběhaného systému. Každý je přesvědčen, že dělá to nejlepší, což má pro sebe i navenek požehnáno tím, že „tak je...

Mikrobiom

str. 386 | Oldřich Lapčík
Látky z ženšenu, o nichž se zmiňuje článek J. Lhotského Mikrobiom, jsou ginsenosidy (nikoli ginsedosidy) a jsou to glykosidy triterpenové, nikoli steroidní. Steroidy je možné považovat za podmnožinu triterpenů, ale ne naopak. Biosyntéza steroidů vychází ze skvalenu, což je jednoduchý lineární...

Vliv organických látek produkovaných sinicemi na úpravu vody

str. 425 | Martin Pivokonský
Významnou součástí většiny povrchových přírodních vod (řeky, jezera, přehradní nádrže atd.) jsou přírodní organické látky (NOM - Natural Organic Matter). V případě využití povrchových zdrojů vody pro pitné účely se tyto látky projevují řadou negativních vlastností. Jsou zdrojem...

Pole sněhová, pole válečná

str. 386 | Miroslav Zeidler
Typické horské sněhové pole (též sněhové výležisko) je místem, kde zůstává sníh mnohem delší dobu než v jeho okolí. Ve vyšších polohách dochází k ukládání sněhu opakovaně a pravidelně na určitých konkávních místech v závětří převládajících větrů. Časoprostorové...

Jak žili pravakokrti?

str. 383 | Jan Robovský
Vakokrt (rod Notoryctes s dvěma recentními druhy N. typhlops a N. caurinus, česky v. písečný a západní) je jeden z nejspecializovanějších vačnatců. Při hledání potravy, složené převážně z bezobratlých živočichů, prohrabává australské pouště nebo jiné podobně propustné zeminy. K tomuto...

Otcovské mitochondrie likviduje autofagie

str. 384 | Petr Heneberg
Mezi dnes obecně uznávaná dogmata patří degradace otcovských mitochondrií v oplozeném vajíčku. Přestože tato skutečnost je přijímána jako obecně platný fakt, překvapivě malé jsou znalosti o mechanismech, které tento proces doprovázejí. Na sklonku roku 2011 zveřejnily dvě na sobě nezávislé...

Amfikuemin, látka která dělá z mořských sasanek a ryb přátele na celý život

str. 387 | Jiří Patočka
Symbióza neboli soužití je takový vztah mezi organismy, kdy si organismy vzájemně pomáhají a mají z toho oba užitek. Symbióza je v biologii velmi častá, ale mnohdy probíhá skrytě, ve většině případů o ní vůbec nevíme. Naopak příklad symbiózy, který zná skoro každý, je soužití...

Sobí vidění světa

str. 385 | Jan Robovský
Lidské barevné vidění je jen jedním z mnoha způsobů vnímání světa zrakem v rámci živočichů, přičemž různá prostředí kladou na své obyvatele specifické nároky. Zvířata Arktidy a Antarktidy se například musejí vyrovnávat s půlrokem nedostatku světla a následně naopak dlouhým dnem. Ten...

Klima v holocénu proti skleníkové hypotéze…

str. 381 | Jiří Svoboda, Miroslav Kutílek
V úvodní části svého článku autor shrnuje nezpochybnitelná fakta: za posledních 150 let stoupl kvůli spalování fosilních paliv obsah CO2 v atmosféře z 280 ppm na 390 ppm a za posledních 100 let se zvýšila průměrná teplota Země o 0,74 °C. Za nezpochybnitelný považuje autor také skleníkový...