Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 6 / 2012

Vyšlo 07. 06. 2012

Svět báječných nových retardérů

str. 315 | František Houdek
Nedávno média hřmotně oslavila (jinak se to bohužel říct nedá) sto let, kdy se k úžasu celého světa potopila nejmodernější a nejbezpečnější loď světa. Titanic. Hnán ctižádostí, ziskuchtivostí i pýchou hned při své první zámořské plavbě z Evropy do Ameriky narazil na ledovec. Věcně...
Diskuse: 1

Genetici za volantem

str. 329 | Daniel Vaněk
Proces identifikační analýzy biologických stop je poměrně složitý. Vše začíná zajištěním vzorků a stop na místě činu, popřípadě srovnávacích vzorků od podezřelých, obviněných či domácích osob a poškozených. Pokud se vzorky neztratí při transportu nebo nedojde k jejich zničení...

Jak podvádějí vědci

str. 325 | Petr Houdek
Ve většině společenských nauk je pro akademika standardem zveřejnit svoji studii coby „working paper“, jakousi semifinální verzi díla, s níž je již autor spokojen, přesto vědom si komplexnosti zpracovávané problematiky (co se lidské společnosti týče, „vše souvisí se vším“) dává svoji...

Husté vlasy, dlouhé řasy, příznak zdraví, nejen krásy

str. 324 | František Vyskočil
V r. 1958 se student (F. V.) v Pelhřimově na nádraží ptal vlasatých i holohlavých mužů, jestli mohou volně hýbat kůží na hlavě prostřednictvím podkožních svalů. Testoval svou hypotézu, že lepší prokrvení zabraňuje trvalému vypadání vlasů, a výsledky jednoznačně tuto tezi potvrdily....

Jak najít nejstaršího hominida?

str. 369 | Linda Hroníková
Za posledních dvacet let získala věda více než dvacetinásobný počet fosílií hominidů starších čtyř milionů let, než se jí podařilo nashromáždit během všech předchozích desetiletí dohromady. A přesně před deseti lety, roku 2002, byla odkryta zatím nejstarší známá zkamenělina hominida....

Pozor, Flegr!

str. 370 | Vojtěch Novotný
Grémium vážených vědců doporučilo zaměřit pozornost na výzkum parazitické toxoplazmy a ejhle: po mnoha letech usilovné práce se ukázalo, jak nečekaně škodlivým tento parazit je a jak moudré to tedy bylo rozhodnutí. Jaroslav Flegr ve své nové knize Pozor, Toxo! názorně ukazuje, že tímto...

Hledání nových antimalarik

str. 342 | Dana Hocková
Plasmodium je nejnebezpečnějším parazitem na naší planetě. Z celkem asi 150 druhů plasmodií mohou čtyři typy tohoto nenápadného zákeřného organismu napadat člověka a způsobovat u něj závažné onemocnění – malárii. Nejrozšířenější a také nejnebezpečnější je Plasmodium falciparum,...

Mikrobiom: spojení tradiční a moderní medicíny i nový horizont poznání

str. 326 | Josef Lhotský
Kontrast mezi takzvanou západní a východní kulturou je jev dobře známý a jeho názorným příkladem může být třeba právě oblast lékařství, přesněji srovnání tzv. západní, „moderní“, a východní, „tradiční“, medicíny. Oba systémy mohou posloužit jako modelový přístup k světu: v...

Nová Indie

str. 361 | Stanislav Vaněk
Marek Kuchařík: Indie zaujímá pouhá 2 % zemské plochy, ale žije zde 16 % světové populace, kolem roku 2030 se Indie stane nejlidnatější zemí světa. Je zemí s jednou z nejmladších populací na světě, více než polovinu jejích obyvatel tvoří lidé mladší 25 let, plnou třetinu děti pod 15 let....

Povzdech jedné čárky

str. 360 | Jan Hladký
Nedávno jsem byl zaskočen dotazem jednoho rodinného příslušníka. Končí magisterské studium a přemýšlí co dál. Bohužel ho napadlo, jako řadu jiných, že když neví kam po promoci, tak zkusí doktorské studium. A protože já doktorát právě dodělávám, začal vyzvídat. Jeho první otázka byla...

Co je to gen?

str. 359 | Vladimír Vondrejs
Šokující výsledky analýzy transkripce lidského genomu Zatímco DNA virů a prokaryot je vyplněna geny proteinů (včetně jejich regulačních sekvencí) velmi hustě a genové úseky se často dokonce překrývají, u eukaryotických organismů je hustota genů většinou nižší. Zhruba lze říci, že...

Stroček trubkovitý

str. 349 | Jiří Patočka, Václav Burle
Jsou houby, na nichž s potěšením spočine váš zrak. Houby, které naplní vaši představu něčeho krásného a dokonalého. Stroček trubkovitý (Craterellus cornucopioides) mezi ně však nepatří. Je to určitě jedna z „nejšerednějších hub“. Její šedočerná až černá barva odrazovala a stále...

Nuda jako sociální fenomén

str. 330 | Miloslav Petrusek
Poprvé jsem se setkal s problémem nudy jako vážným problémem moderní civilizace v Kacířských esejích Jana Patočky z roku 1972. Patočka nejprve konstatuje, že „moderní sociologie vyrostla převážně reflexí na nebezpečí, ba na pociťovaný patologický ráz dosavadního vývoje průmyslové...

Kde se na Marsu berou „bílí hadi“?

str. 321 | Jiří Patočka
Starší generace znají Bílého hada ze stejnojmenné pohádky bratří Grimmů, ti mladší pak jako anglickou hard rockovou kapelu (Whitesnake), založenou v roce 1977 Davidem Coverdalem. Kde se však berou bílí hadi na Marsu? Poprvé je objevily citlivé kamery vozítka Pathfinder v roce 1997 jako bílé...

Chovají se bohatí lidé méně eticky?

str. 319 | Štěpán Bahník
Kdo vám spíše zastaví na přechodu – řidič luxusního automobilu, nebo řidič levného vozu? Nový výzkum ukazuje, že spíše ten druhý. V sérii sedmi studií se autoři výzkumu zaměřili na vztah společenského postavení a etického chování. V prvních dvou studiích výzkumníci zjišťovali, zda...

Preteky o rýchle sekvenovanie DNA naberajú obrátky

str. 328 | Štefan Vilček
Rýchle a lacné sekvenovanie molekúl DNA, t. j. čítanie poradia báz (A, T, G, C) v DNA, je aktuálnou výzvou na rozvoj genomiky, biomedicínskych vedných oblastí a na využitie v medicínskej praxi. Vyvíjajú sa nové metódy sekvenovania, ktoré majú nahradiť staršie s cieľom efektívne získať čo...

Vize budoucnosti – Utopie @ distopie

str. 362 | Stanislav Vaněk
V roce „mayského konce světa“ se vize budoucnosti stala hlavním tématem také olomouckého filmového festivalu (AFO). Poslední dobou se stále více pozornosti upíná na nejasnou budoucnost současné pozemské civilizace.1) Není to nic až tak nového, takové otázky vrtaly lidem hlavou odjakživa: Na...

Chmurná budoucnost nebo nový řád?

str. 371 | Ladislav Miko
Proces globalizace je faktem, realitou, kterou nikdo nezpochybňuje. Každý o ní slyšel, každý ji vnímá, a přesto je tady mnoho otázek, na které není jasná odpověď. Ba dokonce se zdá, že otázek bez jasné odpovědi stále přibývá a že odhadnout, co se bude dít dál, je stále těžší. Knížka...

Umělecká anatomie a tělesný patos

str. 374 | Lada Hubatová Vacková
V roce 1993 uspořádal historik umění Jean Clair v pařížském Grand Palais monumentální výstavní projekt, jehož tematický záběr se soustředil na vztah umění a vědy od konce 18. století do současnosti. Výstava „Duše v těle: umění a vědy v letech 1793–1993“, na které se podílel...

Gravitace versus magnetismus

str. 332 | Ondřej Kopáček, Vladimír Karas
Značná část hmoty ve vesmíru se nachází v podobě plazmatu, tedy ve skupenství podobném plynu, avšak s vysokým stupněm ionizace. Plazma obsahuje mnoho volně pohyblivých elektricky nabitých částic – elektronů obdařených záporným nábojem a iontů s opačným kladným nábojem. Tvoří hvězdy a...

Mlha jako zdroj podzemní vody na ostrově Madeira

str. 340 | Ondřej Šráček
V některých oblastech světa je podzemní voda hlavním nebo i jediným zdrojem vody pro lidi i ekosystémy. Příkladem jsou poušť Atacama na severu Chile a poušť Namib na pobřeží Namibie. Jsou zde jen minimální srážky, a tak důležitou složku ve vodní bilanci hraje kondenzace vody z mlhy na povrchu...

Objevy z vesmírného gama teleskopu Fermi

str. 336 | Martina Boháčová
Mise Fermi se začala připravovat v devadesátých letech minulého století, tehdy ještě pod názvem GLAST (Gamma-ray Large Area Space Telescope). Cílem bylo navázat na výsledky detektoru EGRET na palubě družice Compton (Compton Gamma Ray Observatory – CGRO), který v té době zmapoval nebe v oblasti gama...

Želví osudy

str. 352 | Miroslav Šebela
Zdánlivě snadná otázka, ale odpověď se hledá obtížně, i když nahlédneme do odborné literatury. V přehledu chráněných a ohrožených druhů plazů ČR, uvedených ve vyhlášce č. 395/1992, je želva bahenní (Emys orbicularis) zařazena do kategorie „kriticky ohrožených druhů“. To by tedy...

Význam aurorakináz u rostlin

str. 327 | Eva Tomaštíková
Aurorakinázy jsou proteiny významné pro regulaci buněčného dělení, jejichž funkce byla popsána zejména u živočichů. Svůj název získaly podle lokalizace v průběhu dělení buňky – vyskytují se na pólech mitotického vřeténka – podobně jako polární záře – aurora borealis – na...

Krajně neúplný slovník divných věcí a podezřelých procesů 5

str. 323 | Václav Cílek
Husitství: poslední fáze velké transformace pozdně středověké společnosti v Čechách. Jejími milníky jsou tato data: 1315–1317: velký hlad, který oslabil populaci. 1347–1351: černá smrt, morová rána, která zlikvidovala 10–30 % populace. 1378: papežské schizma, tedy existence více...

Amazonská houba rostoucí na polyurethanu

str. 317 | Pavel Novák
[…] proč píše polyuretan místo polyurethan a diizokyanát místo diisokyanát. […] Autor se domnívá, že polyurethany (PUR) nelze biologicky ani jinak odbourat, opak je však pravdou. Na rozdíl od jiných syntetických polymerů, jsou polyurethany odbouratelné přirozenou chemickou reakcí, a to...

Léčivý jed slunéček

str. 320 | Oldřich Nedvěd
Snad všechna slunéčka si syntetizují nějakou svou obrannou chemickou sloučeninu, obvykle alkaloid, který v kapce hemolymfy vypouštějí z kloubů na nohou. Obranným alkaloidem invazního slunéčka východního (Harmonia axyridis) je harmonin – (17R,9Z)-1,17-diaminooktadec-9-en. Úspěch slunéčka...

Malí a velcí koně

str. 321 | Pavel Hošek
U většiny savců platí, že se velikost těla zmenšuje v teplejších oblastech a zvětšuje v chladnějších. Zajímavé potvrzení této skutečnosti přinesl výzkum fosílií předků dnešních koní, kteří žili na přelomu paleocénu a eocénu. Během této asi 175 000 dlouhé periody se postupně...

Kolik nohou má stonožka?

str. 350 | Ivan H. Tuf
Žádná stonožka nemá 100 nohou neboli 50 párů kráčivých končetin. Důvod je prostý, stonožky (třída Chilopoda) mají vždy lichý počet párů končetin,1) proto se můžeme setkat přinejlepším se stonožkou, která má 98 nebo 102 nohou. Vysvětlení je relativně jednoduché: původních osm...

„Pila“ pilounů

str. 322 | Pavel Hošek
Mnoho druhů ryb a paryb má dopředu protaženou hlavu a vzniklý rypec (rostrum) používají buď k hledání kořisti nebo k lovu, nikdy však k obojímu. Pilounům rodu Pristis však slouží hned k oběma účelům. V rypci mají síť elektrických senzorů, které detegují slabé elektrické pole vytvářené...

V Africe je vody dost

str. 320 | Michal Šorf
Africký kontinent je notoricky známý nedostatkem vodních zdrojů. Kvůli dalšímu populačnímu růstu a nutnosti zavlažování zemědělských plodin se v příštích desetiletích očekává další nárůst spotřeby vody. V současné době nemá přístup k nezávadné pitné vodě více než 300 milionů...

Santorini se probouzí

str. 320 | Pavel Hošek
Vulkán Théra, který zhruba před třemi a půl tisíci let vytvořil dnešní řecký ostrov Santorini (Vesmír 73, 391, 1994/7), se po šedesátiletém období klidu opět probouzí k životu. Od počátku roku 2011 se hlavní kaldera vulkánu zvedá rychlostí 18 cm za rok – zřejmě v důsledku...

Autisté nedbají na sociální reputaci

str. 317 | Veronika Jelínková, Jiří Kubásek
[…] Především bych chtěla Vaši noticku upřesnit tím, že vysoce funkční autisté NEJSOU jedinci s Aspergerovým syndromem. Jistě víte, že DMSV v tomto ohledu přinášejí značné zjednodušení a diganóza Aspergerova syndromu samostatně alespoň v USA již nebude existovat (bude se užívat...

Dinosauří migrace

str. 322 | Pavel Hošek
Sauropodní dinosauři byli největší obratlovci, kteří kdy chodili po suché zemi. Jako velcí rostlinožravci hráli důležitou úlohu v ekosystému, který obývali. V pozdní juře v Severní Americe obývali nížiny charakteristické klimatem s výraznými obdobími sucha. Obrovití herbivoři byli v...

Bakteriální gen pomáhá broučímu škůdci kávových plantáží

str. 319 | Jiří Patočka
Brouk známý v anglicky mluvících zemích jako coffee berry borer a v Latinské Americe jako broca del café je obávaný škůdce kávovníkových plantáží. Jde o nosatce Hypothenemus hampei, který vyvrtává díry do kávových zrn, a tím je znehodnocuje. Je hlavním zdrojem problémů v mnoha oblastech, kde...

Ako je to so zebrími pruhmi?

str. 319 | Peter Mikula
So zebrami sa stretávame už od detstva, najmä prostredníctvom televízie alebo kníh, v lepšom prípade sme mali česť stretnúť sa so skutočnými zebrami v zoo. Tí hĺbavejší sa už možno vtedy pýtali rodičov: „Prečo je zebra pruhovaná?“ Niektorí odborníci tvrdia, že pruhy opticky zväčšujú...

Ad Kolín je krásný

str. 318 | Jiří Starý
Když jsem v článku Kolín je krásný uviděl fotografii domu, o kterém se vede diskuse, myslel jsem, že jde o omyl ve výběru fotografií, leč mýlil jsem se. Nechci časopis Vesmír užívat pro nadměrnou diskusi o architektuře, proto budu stručný. Zmiňovaný dům v Kolíně byl postaven u radnice s...

Genetický kód z pohledu matematiky

str. 364 | Lucie Kárná, Michal Křížek, Pavel Křížek
 Když byla r. 1953 objevena struktura DNA (viz obr. 1), začaly prvotní pokusy o určení genetického kódu. Slavného fyzika ruského původu George Gamowa uchvátila myšlenka, že k vysvětlení druhové rozmanitosti a fungování genů by mohla být použita kombinatorika a teorie čísel. Jako jeden z...

Ocenění Učenou společností ČR

str. 318 | Jiřina Jelínková
Učená společnost ČR udělila Medaili Učené společnosti České republiky za zásluhy o rozvoj vědy: RNDr. Jiřímu Grygarovi, CSc., za jeho přínos české i mezinárodní astronomii a obecně vědě a jejímu šíření. Prof. PhDr. Martinu Hilskému, CSc., za jeho aktivity vědecké, překladatelské a...

Kontroverzní biopotraviny

str. 355 | Ctibor Perlín, Slavomíra Vavreinová
Biopotraviny jsou stále ještě vděčným a kontroverzním tématem odborných i laických diskusí. Na jedné straně jsou velebeny jako vzor „zdravé“ potraviny a prostředek pro masivní ekologizaci našeho chemikáliemi zneucněného zemědělství a potravinářství, popřípadě je vyzdvihována jejich...

Náhoda přeje připraveným: zkoumáním nádorů k podpoře štíhlé linie

str. 321 | Petr Heneberg
Používat léky potlačující růst cév na podporu štíhlé linie zní jako poněkud nemístný nápad. Ale každá rostoucí a metabolicky aktivní tkáň potřebuje stálý přísun značného množství živin. Typické je to třeba pro nádory – v našem organismu často vznikají mikroskopická nádorová...

Divoké zvíře drážděné okovanou holí

str. 344 | Václav Cílek
Je hodně neznámého mezi Zemí a Sluncem Geochemik Vladimir Vernadskij byl – jako ostatně mnoho geologů a klimatologů staré školy – spíš filozof. Během první světové války, kdy bylo nutné mobilizovat obrovské lidské síly, aby se podílely na těžbě a zpracování surovin na jedné straně a na...