Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 4 / 2012

Vyšlo 05. 04. 2012

Já u pramene žízní hynu

str. 187 | Anton Markoš
Gottfried Schatz a Ladislav Kováč,2) emeritní profesoři z generace otců-zakladatelů molekulární biologie, varují – a na nás je se zamyslet, zda jde o „běžné“ volání starých pánů, kterým se vzdaluje svět, anebo je máme brát vážně. Za sebe říkám: máme. Začnu citátem G. Schatze z...
Diskuse: 1

Co je to gen?

str. 238 | Vladimír Vondrejs
Se vstupem molekulární genetiky na kolbiště vědy bylo objeveno, že genetická informace je uložena v organismech ve formě pořadí nukleotidů v DNA (někdy např. v některých virech v RNA), ale současně došlo k určité redukci obsahu pojmu gen. Mezi geny začaly být řazeny pouze ty genetické...

Chiméry makaků

str. 196 | Jaroslav Petr
Roku, Hex a Chimero jsou sympatičtí opičáci. Na první pohled není na malých makacích nic zvláštního. Hvězdami sdělovacích prostředků se stali pro své „tuctové rodinné poměry“. Roku a Hex mají hned tucet rodičů. Chimero jich má „jenom“ šest. Jeho jméno však prozrazuje, že je spolu s...

Co je to kinetické Monte Carlo

str. 195 | Jiří Kolafa
Bereme jako samozřejmost, že jakoukoliv barvu, kterou člověk vnímá, lze složit ze tří základních barev (červená, zelená, modrá – stačí se podívat lupou na obrazovku počítače nebo televize). Přitom naši vzdálení příbuzní, plazi a ptáci, vidí (zpravidla) barvy čtyři, většina savců...

Evropu obchází strašidlo – strašidlo KONTAMINACE

str. 198 | Daniel Vaněk
Když došlo v polovině osmdesátých let minulého století ke zrození forenzní genetiky, nikdo netušil, že věrohodnost výstupů této nové a fascinující vědecké disciplíny bude ohrožovat skrytý nepřítel jménem kontaminace (za kontaminaci označujeme nechtěný přenos biologického materiálu...

Zelené řasy zapomenuté a znovu nalezené

str. 220 | Kateřina Bišová
Jak zelené řasy rostou a jak se dělí, zajímalo třeboňské pracoviště Mikrobiologického ústavu po dlouhá léta možná jako jedinou laboratoř na světě. Dnes na tomto poli již zdaleka nejsme sami. Jak to ale všechno před padesáti lety začalo? Prvními modelovými organismy byly chlorokokální řasy...

Dřevokazné houby pomáhají regenerovat životní prostředí

str. 222 | Čeněk Novotný, Jiří Gabriel
Znečistění životního prostředí představuje velký ekologický problém. Jeho zdrojem jsou průmyslové a zemědělské aktivity, vzniklé odpady a následné využívání vyrobených produktů. Výsledkem je kontaminace vody, půdy a vzduchu obtížně rozložitelnými látkami, které se kvůli pomalému...

Směrování cytostatik

str. 224 | Blanka Říhová
Léčba vážně nemocných pacientů představuje pro lékaře vždycky odpovědný a nesnadný úkol. Jak intenzivně léčit, a přitom život pacienta neohrozit? Tuto otázku si občas kladou i současní onkologové, odpovědět se na ni snažil už v roce 1906 nositel Nobelovy ceny Paul Ehrlich. Agresivní...

Kam v Čechách za extrémofilními řasami a sinicemi

str. 229 | Hana Medová
Výzkum extrémofilních organismů je jedním z nejzajímavějších témat současné mikrobiologie. V honbě za novými druhy vědci zkoumají termální vřídla, kyselá rašeliništní jezírka nebo se vydávají na dna moří do hlubokomořských příkopů. Přestože leží Česká republika v mírném...

Rezistence na antibiotika je 30 000 let stará

str. 230 | Jaroslav Spížek
Objev antibiotik před více než 70 lety zahájil období objevů a hledání nových antimikrobiálních látek a jejich využití v humánní a veterinární medicíně. Účinnost těchto sloučenin se však ve většině případů rychle snižovala, protože začaly vznikat rezistentní mikroorganismy. [1] Tato...

Nové objevy ze světa houbových symbiontů podkorního hmyzu

str. 226 | Miroslav Kolařík
Za co mohou symbiotické houby hmyzu Hmyz – až na výjimky, jako například termiti nebo rybenky – není schopen trávit hlavní složku buněčných stěn rostlin, celulózu a lignin. Houby naopak tyto látky přímo rozkládají či mohou hmyzu poskytnut své mimobuněčné enzymy, které zůstávají dlouho...

Život bez mikrobů

str. 218 | Hana Kozáková, Helena Tlaskalová-Hogenová, Renata Štěpánková
Množství mikrobů, které žijí na našich sliznicích a kůži, desetkrát převyšuje počet buněk lidského těla a jejich všechny funkce nejsou zdaleka známé. Obecně víme, že máme v těle i v okolním prostředí bakterie neškodné, prospěšné, ale celá řada jich je patogenních. Aby nám to...

Houby v zimním lese

str. 216 | Petr Baldrian
Při vstupu do lesa často zvedáme zrak ke korunám stromů. Ale nejen tam. Zástupy houbařů obracejí oči spíše k zemi, a když mají štěstí, vytahují po chvíli z půdy první úlovky. Málokoho při tom napadne, jak neuvěřitelně pestrý a rozmanitý svět se v půdě ukrývá – je to svět bakterií...

Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.

str. 215 | Martin Bilej
Historie Mikrobiologického ústavu AV ČR začíná rokem 1948, kdy profesor Ivan Málek odešel z Prahy na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Tam vytvořil pracovní skupinu, která se stala základem Mikrobiologického oddělení Ústředního ústavu biologického. Po založení...

50 let Mikrobiologického ústavu

str. 214
Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.,  Vesmír 91, 215, 2012/4 Houby v zimním lese, Vesmír 91, 216, 2012/4 Život bez mikrobů, Vesmír 91, 218, 2012/4 Zelené řasy zapomenuté a znovu nalezené, Vesmír 91, 220, 2012/4 Dřevokazné houby pomáhají regenerovat životní...

Kvazikrystaly

str. 206 | Lukáš Palatinus
Co je to krystal Pro většinu z nás je typickým znakem krystalu jeho tvar. Krystaly jsou omezené krystalovými plochami. Různé látky krystalizují v různých, ale pro jednotlivé látky typických tvarech. Například sůl krystalizuje téměř vždy v krychlích, ledové krystaly známe zase v podobě...

Úsměv, prosím!

str. 231 | Lydie Kubicová, Jaroslava Varella Valentova
Úsměv, nebo cenění zubů? Úsměv a smích jsou u člověka většinou vnímány jako prosociální projevy související s pozitivním naladěním jedince. Tyto projevy však nejsou tak jednoznačné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za jednoduchý uzavřený úsměv vděčíme svalu smíchovému (m....

Mokřady kontra vetlendy

str. 233 | Zdeněk Vašků
Byl jsem kdysi přítomen vzrušenému jednání odborníků, kteří rozhodovali, jaký je nejvhodnější český ekvivalent k anglickému odbornému termínu wetlands. Předsevzatý úkol nebyl ovšem vůbec jednoduchý. Čeština, slovy Pavla Eisnera chrám i tvrz, se nám cele otevřela se svým nadobyčejným...

Dvě mouchy jednou ranou

str. 242 | František Houdek
Na pravidelné schůzi Německé fyzikální společnosti v Berlíně se 14. června 1912 sešel slušný počet členů. Přednášet měl totiž Max Laue, teoretik s vynikajícím renomé, známý zejména pracemi v oboru fyzikální optiky a speciální relativity – a možná taky zafungovaly fyzikální...

Jak zavřít kanálky bolesti v místě podráždění?

str. 241 | František Vyskočil
Bolestivé vjemy nás sice chrání před poškozením, ale prudká akutní nebo dlouhodobá chronická bolest život velmi znepříjemňuje. Výzkumný tým Dr. Viktorie Vlachové z Fyziologického ústavu AV ČR v Praze zjistil, které části molekul buněčných čidel bolesti (nociceptorů) se na bolesti...

Případ pěnitec

str. 235 | Vojen Ložek
Historie odhalení podstaty a významu pěnitce názorně ilustruje, jakými zákruty a stíny se ubírá vědecké poznání, a protože se odehrávalo z velké části na našem území, věnujeme mu tuto stať o jevech a produktech kvartérní epochy. Jak se zrodil termín pěnitec Průkopníci naší...

Snaha sociologie býti exaktní vědou aneb Marná lásky snaha

str. 204 | Miloslav Petrusek
Sociologie jako jedna ze sociálních či humanitních věd se čas od času stává obětním beránkem nevědomosti osob úředních či jinak pomazaných, ale žel i někdy skutečných odborníků, leč v jiných vědních oblastech. Samo rozlišení humanitních a sociálních věd je poněkud umělé, má...

Kam míří Brazílie

str. 200 | Stanislav Vaněk
Měnícímu se světu se již věnovala diskuse v lednu 2011. Tehdy se zaměřila na kolapsy společností (Vesmír 90, 154, 2011/3). Zákonitě musely přijít na řadu rozvíjející se země. První byla Čína (Vesmír 91, 83, 2012/2), připravujeme Indii a zde přinášíme neautorizované útržky z...

Amazonská houba rostoucí na polyuretanu

str. 198 | Jiří Patočka
Polyuretan, objevený v roce 1940, je polymer, který se vyrábí slučováním diizokyanátů s vícesytnými alkoholy. Podle druhu použitých surovin lze vyrábět polyuretan s mnoha užitnými vlastnostmi, takže tento syntetický materiál má mnohostranné použití a celosvětově se vyrábí ve velkém...

Od mikrobiologie k imunologii

str. 244 | Petr Šíma
Publikace Ekologie mikroorganismů s podnázvem Ilustrovaný lexikon biologie, ekologie a patogenity mikroorganismů od V. Klabana, a druhé, přepracované a doplněné vydání Ilustrovaného slovníku imunologie a alergologie autorů M. Ferenčíka, J. Rovenského, V. Maťhy a J. Utěšeného jsou encyklopedická...

Potenciál uměleckých výstav

str. 246 | Vendula Hnídková
 Italské Benátky bezpochyby představují jeden ze symbolů masového turistického ruchu. Ale pro uměnímilovnou komunitu nabízejí mnohem více než jen romantická zákoutí nad spletí kanálů. Prostřednictvím pořádání pravidelných kulturních podniků dokáží Benátky úspěšně zasahovat do...

Krajně neúplný slovník divných věcí a podezřelých procesů 3

str. 190 | Václav Cílek
Značkový bůh: komerčně úspěšnější značka boha. Elektronická diktatura: způsob kontroly a likvidace nepohodlných lidí přes elektronická média. Dřív se říkalo „Velký bratr“ (George Orwell). Pokud existují politické cykly, pak komplikovaná, funkčnost ztrácející demokracie bude...

K čemu je dobré stabilimentum v pavoučí síti

str. 191 | Jiří Patočka
Pavoučí sítě jsou obdivuhodnými architektonickými díly a rafinovanými nástroji na lapání létavého hmyzu – hlavní potravy většiny pavouků. Sítě jsou tvořeny mnoha elementy, například nosnými a stabilizačními vlákny, výplety apod. Často jsou také pro různé části sítě používány...

Jak mnohonožky poznají hranice svého areálu?

str. 192 | Ivan H. Tuf
Areály výskytu dvou druhů mohou být alopatrické (tj. nedotýkají se; druhy se nepotkávají), parapatrické (dotýkají se; druhy se potkávají na hranici obou areálů) či sympatrické (překrývají se; druhy obývají určité území společně). Obecně se předpokládá, že pro vznik nových druhů je...

Obří sítě madagaskarských pavouků

str. 193 | Josef Lhotský
Rod Caerostris z čeledi křižákovitých zahrnuje v současnosti 11 druhů pavouků žijících v tropech Starého světa (snímek jednoho z nich viz Vesmír 78, 200, 1999/4). Většina staví velké sítě, které upevňuje na stromech zpravidla na okraji lesních mýtin či pasek. Před dvěma lety byl však na...

Výstražné blikání

str. 194 | Oldřich Nedvěd
Světlušky používají své studené světlo (bioluminiscenci) především k nalezení partnera. Některé druhy svítí nepřerušovaně, jiné blikají. Zároveň je známo, že jejich světlo některé predátory láká, zatímco jiné plaší. Jestli je blikání světlušek za dne výstražné a účinné,...

Nejmenší chameleoni

str. 194 | Jiří Patočka
Za nejmenšími chameleony světa musíte na severní Madagaskar (viz rovněž Vesmír 74, 556, 1995/10). Zde v opadaném listí deštného pralesa byla nedávno objevena čtveřice nových druhů: Brookesia micra, Brookesia tristis, Brookesia desperata a Brookesia confidens. Mají mnoho shodného s velkými...

Autisté nedbají na sociální reputaci

str. 191 | Jiří Kubásek
To tvrdí Keise Izuma se spolupracovníky v nedávném čísle prestižního časopisu PNAS. Když byli zdraví jedinci požádáni, aby přispěli na charitu, přispívali ochotněji a dávali vyšší částky, pokud je při tom někdo další pozoroval. Naopak vysoce funkční autisté (nositelé Aspergerova...

Je autismus v genech?

str. 192 | Jiří Kubásek
Dnes už téměř nikdo nepopírá obrovský vliv prostředí na rozvoj poruch autistického spektra (PAS), a to jak u konkrétního jedince, tak na zvyšující se výskyt PAS v populaci. To je výrazný posun, neboť dříve se poruchy autistického spektra považovaly téměř ze 100 % za „nemoc genů“. Do...

Štírenky jako obyvatelé jeskyní

str. 192 | Jaroslav Kukla
Štírenky (Palpigradi) jsou drobní pavoukovci s délkou těla 1–2,5 mm, kteří obývají jeskyně a dutiny v hlubších vrstvách půdy, zejména však v tropických a subtropických oblastech. Dají se dobře poznat podle dlouhého mnohačlánkového flagella. Malý povrch jejich těla souvisí nejspíše se...

Jak spolehlivé jsou spolehlivé metody?

str. 201 | Michael Volný
V červenci 1989 se Patricia, David a tříměsíční Ryan přestěhovali ze St. Louis kousek na jih do nového domu u jezera Wauwanoka. „Byl to nejšťastnější čas mého života,“ vzpomíná Patricia Stallingsová. „Všechno bylo perfektní. Úplně všechno. Nový dům, krásné a spokojené miminko... co...

Placebo nevyžaduje pozornost

str. 193 | Štěpán Bahník
Placebo efekt značí vliv obdržení látky či podstoupení procedury, který nelze přisoudit vnitřní síle této látky či procedury. Zatímco dříve se vědci zkoumající placebo efekt zajímali především o jeho existenci, v poslední době se začínají zaměřovat na procesy, na kterých spočívá. V...

Grignardovo činidlo – sto let od udělení Nobelovy ceny jeho objeviteli

str. 194 | Jiří Patočka
Každý, kdo se jen trochu seznámil s organickou chemií, slyšel někdy o Grignardovu činidlu. Těm, co již zapomněli, o co jde, malé připomenutí. Objevitelem činidla byl francouzský chemik François Auguste Victor Grignard. Narodil se v Cherbourgu v severní Francii. Nejprve studoval matematiku na...

Projevy mladokvartérní tektoniky v zóně okrajového sudetského zlomu

str. 209 | Petra Štěpančíková
V posledních 30 letech se ve světě rozvíjí geovědní disciplína zvaná paleoseismologie. Tento obor zkoumá projevy velkých prehistorických zemětřesení v geologickém záznamu o momentovém magnitudu Mw = 6 a větším, neboť menší zemětřesení zřídkakdy zanechají po sobě stopy v podobě...