Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 8 / 2000

Vyšlo 05. 08. 2000

Do Evropy, k lidstvu

str. 423 | Ivan M. Havel
Již řadu let, kdykoliv ráno otevřete noviny, skoro jistě v nich vedle zpráv o rozličných katastrofách, loupežích, podvodech a bankrotech naleznete i úvahy o tom, co nás váže či neváže k evropskému bratrstvu a zda s ním máme či nemáme svázat svou budoucnost. Přijede někdo z Bruselu...

Rozvoj školství a knihovny

str. 424 | Blažena Švandová
Chtěla bych se zmínit o rozdílech mezi naším a americkým školstvím, které vyplynuly z rozhovorů s Jacksonem J. Barlowem z Juniata College v Pensylvánii (hovoří o nich též Andrew Lass, Vesmír 78, 665, 1999/12). J. Barlow pobýval od září 1998 do června 1999 v Brně, kde působil na katedře...

Je v přírodě účel?

str. 424 | Gregor Kojdl
Rád bych reagoval, i když opožděně, na kongres o účelnosti v přírodě konaný v březnu 1998 (viz Vesmír 77, 385, 1998/7). Už konání kongresu samo o sobě prozradilo filozofickou naivitu pořadatelů, související s nízkou úrovní filozofického vědomí naší jednostranně materialisticky...

Útěk od praporů

str. 424 | Jan Pacholík
Některé články jsou příliš odborné, například Prodlužování DNA a mikrosatelity (Vesmír 78, 328, 1999/6), jiné zajímavé, např. Jak přesně Aztékové měřili čas? (Vesmír 78, 396, 1999/7). Nelíbí se mi ale antikomunizmus v některých článcích, hlavně v recenzi na knihu Karla Durmana...

Fosilní ptačí hnízdo

str. 425 | Radek Mikuláš, Bořek Zasadil
Stopy hnízdění ptáků ve fosilním záznamu patří k naprostým kuriozitám (zvlášť když mezi ně nezahrnujeme nálezy vajec). Je to pochopitelné, protože možnost, že hnízdo „spletené“ z rostlinného materiálu fosilizuje, je mizivá a zemní hnízda lze zase těžko rozpoznat od nor...

Srovnávací genomika eukaryont

str. 426 | Miloš Ondřej
G. M. Rubin a jeho kolegové porovnávali celé sekvence DNA již sekvencovaných genomů kvasinky, červa Caenorhabditids elegans a drozofily. Snažili se odpovědět na otázky, kolik různých proteinů je v těchto organizmech kódováno a jaká část je jich společná s prokaryontním genomem. Jako...

Při pobytu ve vesmíru řídnou kosti

str. 426 | Vratislav Schreiber
Francouzští osteologové vyšetřili stav kostí u 15 ruských kosmonautů, kteří strávili 16 měsíců na Miru. Podle očekávání zjistili, že zejména po 6měsíčním pobytu výrazně ubylo kostní hmoty. Týkalo se to hlavně korové hmoty kostí, které normálně nesou tíhu (např. kosti holenní), a...

Homo sapiens sapiens: přečteno!

str. 427 | Zuzana Storchová
Všechno to nejspíš začalo v roce 1983, kdy laboratoř v Los Alamos a laboratoř Lawrence Livermoore začaly připravovat neobvyklou genetickou knihovnu. „Knihou“ rozumíme virovou částici, kde je část virové DNA nahrazena nějakým úsekem DNA z jiného zdroje. V tomto případě každá...

Konec genetiky?

str. 430 | Fatima Cvrčková
Od chvíle, kdy bylo v pondělí 26. června t. r. s velikou slávou světové veřejnosti oznámeno sestavení téměř kompletní nukleotidové sekvence lidského genomu, nemůžeme předstírat, že jsme ještě nepostřehli, jak lidstvo oběma nohama překročilo práh postgenomové éry. (Přímo „od...

Slunce a schizofrenie

str. 431 | Oldřich Vinař
Milovníci slunce vědí, že Austrálie je pro ně země zaslíbená. Je to světadíl, kde slunce svítí víc a častěji než kdekoli jinde. Mají tam také velmi přesné meteorologické záznamy. Proto J. McGrath a jeho spolupracovníci z Centra pro výzkum schizofrenie ve Wacolu (v provincii Queensland)...

Proč nemáme jíst třešně ze stromů podél silnic

str. 432 | Jiří Fischer
Na otázku v nadpisu odpoví většina lidí trochu vyčítavě: „Proč se ptá na takovou samozřejmost? Přece jsou plné olova z výfukových plynů projíždějících aut.“ Je to sice správná odpověď, avšak pouze odpověď o bezprostřední příčině. Ne o příčinách skutečných. Musím se...

Brát i dávat

str. 433 | Jindřich Toman
V roce 1938, kdy měla Československá republika slavit dvacet let svého vzniku, stačilo ještě několik institucí vydat k tomuto výročí své jubilejní sborníky. Reprezentativní svazek Ministerstva národní obrany Dvacet let československé armády v československém státě dodnes evokuje střídmou...

Dlouhé stíny péelká

str. 435 | Petr Fidelius
Tomanův článek je ukázkou ze sborníku Co daly naše země Evropě a lidstvu, jehož třetí část s podtitulem obrozený národ na prahu třetího tisíciletí vyjde letos v obnoveném Evropském literárním klubu v Praze. Publikace navazuje po šedesáti letech na první dva díly stejnojmenného...

Cytoskelet - dynamická síť

str. 438 | Eduarda Dráberová
Co způsobuje buněčný a vnitrobuněčný pohyb? Tuto otázku si kladli biologové již začátkem 19. století, ale odpověď tehdy nenašli, protože neměli k dispozici odpovídající mikroskopickou techniku. Pomocí jednoduchého světelného mikrosko pu se brzy zjistilo, že eukaryontní buňky obsahují...

Klonovaní pomocníci

str. 446 | Vladimír Krylov
O protilátkách se mluví jako o účinných „bojovnících“ proti různým bakteriálním či parazitickým nákazám. Tito „bojovníci“ jsou však schopni zasáhnout téměř proti všemu, co do organizmu pronikne zvenčí. Existují protilátky namířené proti bílkovinám, např....

Vliv rostlin na ovzduší

str. 448 | František Plhák
Jednou ze znečisťujících látek, jimž jsou rostliny vystaveny, je oxid dusičitý. Před dvaceti lety se celkový emisní vstup oxidů dusíku (NOx) odhadoval na 150 milionů tun a téměř polovina tohoto množství pocházela z lidské činnosti (viz Vesmír 74, 11, 1995/1). Do atmosféry se oxidy dusíku...

Strategické plánování metodou scénářů

str. 452 | Josef Zbořil
O významu strategického plánování se dnes v teoretické rovině či v úrovni „manažerských dovedností“ nepochybuje. Horší je to s praktickým uplatňováním tohoto životně důležitého prvku řízení. Za dlouhodobé strategické plánování se vydává něco, co má horizont...

Mohutná pískovcová symfonie s málo notami

str. 455 | Jiří Sádlo
V minulém čísle (Vesmír 79, 394, 2000/7) jsme se dověděli, že krajinný fenomén znamená odlišné místo, kde je některá z krajinných složek výrazně posílena. Tou složkou může být i pískovec a vše, co s ním souvisí. Pískovcovým fenoménem se z pohledu geologa zabýval R. Mikuláš...

Lelek kozodoj

str. 463 | Jiří Formánek
Škoda že lelek lesní (Caprimulgus europaeus) ztratil při vymýšlení nového českého názvosloví ptáků svůj původní přídomek kozodoj, doslovný překlad latinského názvu Caprimulgus, který mu dal Karel Linné již r. 1758. Ve většině evropských jazyků zůstal původní název v překladu...

Nespokojenost ženy po sňatku

str. 464 | Eduard Bakalář
Příčin potíží v manželských vztazích je řada. V našich rozvodových statistikách je jich zmiňováno 10, 1) jsou to však příčiny jevové, tedy povrchové. Statistickou příčinou rozvodu je například nevěra jednoho z manželů - jenže nevěrník byl předtím dlouhodobě odmítán, ponižován...

Paradox malého potoka ve velkém údolí

str. 466 | Václav Cílek
Přechod ledové doby do doby meziledové, v níž žijeme, znamená ve střední Evropě zásadní změnu říčních údolí. Řeky ledové doby vytvářely systém paralelních koryt. Měly periodickou aktivitu. Během dlouhého zimního období byly buď zcela zamrzlé, anebo víceméně vyschlé, protože...

Co je psáno...

str. 467 | Vojtěch Novotný
Po důkladných a dlouhých jednáních byla smlouva sepsána a při slavnostním ceremoniálu podepsána. Zahraniční investor si oddychl, neboť teď, když je pronájem pozemků od domorodých vlastníků vyjednán a smluvně zajištěn na padesát let, se konečně může začít s byznysem. Neuplyne ale ani...

O původu ctnosti, je-li jaká

str. 469 | Stanislav Vaněk
Tato kniha, píše přírodovědec Matt Ridley, se na různých místech pokusila rozbít některé mýty o původu našich takzvaně civilizovaných návyků. Chtěl jsem ukázat, že morálka zde byla před církví, obchod před státem, směna před penězi, společenská smlouva před Hobbesem, sociální...

FRANTIŠEK JÁCHIM: Tycho Brahe. Hvězdářova odysea z Dánska do Čech

str. 471 | Jiří Langer
Tematika i vnější úprava knihy vzbudí u potenciálního kupce dojem, že se mu dostává do ruky jakýsi protějšek skvělé publikace Zdeňka Horského Kepler v Praze (Mladá fronta, Praha 1980). Tak tomu vskutku je, ovšem se silným důrazem na slovo „jakýsi“. Horskému se podařilo spojit...

Mozaika

str. 473 | Ivo Budil
Nejvzdálenější objekt ve vesmíru Stal se jím kvazar RD J030117 + 002025, aktivní jádro galaxie, u níž byl naměřen spektrální posuv z = 5,50, což odpovídá 92 % věku celého vesmíru. Snímek byl získán zpracováním záběrů pořízených americkými observatořemi na Mont Palomar a Kitt Peak....

Špačci léčí svá mláďata bylinkami

str. 476 | Tomáš Grim
Zjištění, že většina lidských vynálezů byla už dávno objevena všemožnými subhumánními tvory, patří k notoricky známým klišé přírodopisných televizních dokumentů i populárních knížek o přírodě. U řady ptačích druhů bylo zjištěno, že ektoparaziti (roztoči, všenky, blechy)...

Zombie a mumie

str. 476 | Pavla Loucká
Zdánlivě slova téhož typu, a přece se chovají odlišně. Zombie je mužského rodu, vyslovuje se [zombi] a lze ho tak i psát, kdežto mumie [čti mumie] je prostě ženská. Ve slovnících češtiny zombiho nenajdeme, ale nevadí, známe ho už z článku V. Schreibra (Vesmír 77, 577, 1998/10). Tam jsme...

Čistý národní produkt

str. 476 | Vratislav Schreiber
Indikátorem ekonomického blahobytu je hrubý národní produkt vyjadřovaný v dolarech na jednoho občana. V tomto ohledu si stojíme poměrně dobře, máme hrubý národní produkt jako Portugalsko a zřetelně vyšší než ostatní postkomunistické země kromě Slovinska. Co ale když v USA sice hrubý...

Vesmír je sladký

str. 477 | Antonín Vítek
Američtí vědci J. Hollis, F. J. Lovas a P. R. Jewel pozorovali dvanáctimetrovým radioteleskopem Národní radioastronomické observatoře v arizonském Kitt Peak mezihvězdné mračno Saggitarius B2(N). Mračno se nachází poblíž centra naší Galaxie, tedy ve vzdálenosti asi 26 tisíc světelných let....

Zabíjejí se šelmy navzájem?

str. 477 | David Storch
Šelmy jsou v lidovém povědomí chápány jako krvežíznivá zvířata. Možná to není tak neopodstatněné, velmi často se totiž zabíjejí mezi sebou navzájem. (Na druhou stranu z oné krvežíznivosti nic dalšího neplyne, to je prostě taková jejich přirozenost.) Nejméně 27 druhů šelem pravidelně...

Mít křídla a nemít hnízdo

str. 477 | Pavla Loucká
Hnízdo je především „stavba“, kterou si k ochraně potomstva upravují ptáci, ale běžně se mluví také o hnízdě myším, veverčím, vosím či třeba (ve starší literatuře) mravenčím. Po založení hnízda (domácnosti) touží nejeden člověk, a leckdo je hrdý na to, z jak dobrého...

Správně vzhůru nohama

str. 478 | Jiří Fiala
Tak New York University sídlí na Malém rynku hned vedle Rotta, kde se místo hardware prodává lahůdkový software! Teď je všechno jiný. Jak jiný? ptá se reklama, a odpovídá hezky: třeba jako miňonky. Jinakost ve stejnosti jak jinak by to mohlo být. To, že máme na Malém rynku New York University,...

Vesmír, o čem psal před lety

str. 478
O nepolitičnosti a idealismu. Jestliže si redaktor nové řady Vesmíru postavil do hlavy prvního čísla v lednu 1923 prohlášení, v němž klade Vesmíru za úkol „povznesení nad denní vášně“, „zušlechtění a uklidnění ducha studiem přírody“, tedy odluku od hmotařské...