Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 7 / 2010

Vyšlo 22. 07. 2010

Oslavy malé a menší...

str. 407 | Josef Lhotský
Typickým zaměstnáním typického přírodovědce je hledání nejrůznějších korelací všeho druhu; čím méně zjevných, tím lépe. Když se tak člověk například zamyslí, jaký je vztah mezi Rudolfem Hrušínským, Isaacem Asimovem, Spejblem a Přírodovědeckou fakultou v Praze, z principu je i tady...

Univerzita Karlova v datech

str. 406
1347 privilegiem papeže Klimenta VI. se v Praze zřizuje obecné učení 1348 český a římský král Karel IV. zakládá listinou ze 7. dubna univerzitu se čtyřmi fakultami (svobodných umění, lékařskou, právnickou a teologickou) 1366 Karel IV. zakládá kolej pro dvanáct mistrů (Karlova kolej) 1372...

Gravitace poodhaluje záhady podzemí

str. 420 | Vratislav Blecha
Přesné měření zemské tíže (gravimetrie) je jednou ze základních metod užité geofyziky.1) Nad těžkými horninami (např. bazalt s hustotou 3100 kg.m–3) naměříme vyšší hodnoty tíže než nad horninami lehčími (např. žula s hustotu 2670 kg.m–3). Této skutečnosti využíváme při...

Karlův most:

str. 430 | Richard Přikryl, Aneta Šťastná, Miroslava Novotná, Zuzana Weishauptová
Výplňové zdivo Karlova mostu bylo v pilířích i klenbách budováno technikou litého smíšeného zdiva, které kombinuje různě velké kusy (od velikosti pěsti až do 1 m) neopracovaného přírodního kamene (v případě Karlova mostu svrchnokřídové opuky z nedalekého Petřína) a maltu v poměru...

Dinosauři v Čechách

str. 432 | Martin Mazuch, Martin Košťák
Dinosauři patří k mediálně vděčným skupinám fosilních organismů. V internetovém světě o nich existují stovky a tisíce stránek, fór či blogů, na nichž diskutují odborníci i nadšenci. Sestavují žebříčky podle velikosti druhů či nově objevených taxonů. Existuje dokonce jakési pomyslné...

Svět „mnohobuněčných“ kvasinek

str. 461 | Zdena Palková, Libuše Váchová
Když r. 1997 Shapiro a Dworkin publikovali knihu Bakterie jako mnohobuněčné organismy, byl výzkum mikrobiální mnohobuněčnosti v počátcích a omezoval se na několik málo modelů (např. na plodnice myxobakterií nebo hlenek, viz Vesmír 72, 276, 1993/5). Většina badatelů v té době pohlížela na...

Přestavba buněčného jádra v tyčinkách sítnice:

str. 474 | Pavel Němec
Na úsvitu své evoluce prošli savci dlouhým obdobím noční aktivity. Adaptace na noční život výrazně ovlivnila jejich senzorickou výbavu. Na jedné straně došlo k velké diverzifikaci čichových receptorů a k mnohačetným zdokonalením sluchového aparátu, na straně druhé k výraznému omezení...

Čtvrtá vrstva

str. 478 | Robert Černý
Zárodečné vrstvy – tedy buněčné embryonální vrstvy, ze kterých během individuálního vývoje vznikají tkáně a orgány – jsou hned vedle buněk považovány za základ strukturální organizace embrya každého mnohobuněčného živočicha. První pozorování zárodečných vrstev či listů...

Oscilující elektrolyty

str. 424 | Bohuslav Gaš, Vlastimil Hruška, Martina Reisová
Jak působí průchod elektrického proudu na látky? U kovů se kromě zahřívání žádné další dramatické změny neprojevují. U roztoků elektrolytů dochází k významným chemickým reakcím na rozhraní kovové elektrody a roztoku. Připomeňme, že elektrolyty jsou látky, které se při rozpuštění v...

Růst uhlovodíků v atmosféře Titanu

str. 427 | Jana Roithová
Výzkum vesmíru je poháněn zvědavostí a touhou porozumět principu a procesu jeho vzniku, vytvoření planet a také počátku života. Úspěšným příkladem pátrání za hranicemi naší planety je společná americko-evropská vesmírná mise Cassini-Huygens. Hlavním cílem sondy je planeta Saturn a její...

O slavících a děravých druhových hranicích

str. 425 | Radka Storchová, Jiří Reif
Vznik nových druhů (speciace) je důležitý evoluční proces, jemuž vděčíme za úžasnou biologickou rozmanitost, kterou kolem sebe vidíme. Není se proto co divit, že vysvětlení tohoto procesu biologové věnují tolik pozornosti. Podle tradiční představy ke speciaci obvykle dochází při rozpadu...

Ribozom – továrna na proteiny

str. 444 | Marian Novotný
Jedním ze základních buněčných procesů je translace. Při translaci, jak název napovídá, je informace zapsaná v pořadí nukleotidů mRNA překládána do sekvence aminokyslin proteinů. Hlavní továrnou na výrobu proteinů jsou u prokaryot i eukaryot ribozomy. Proteiny v buňkách obstarávají většinu...

Jak šla kvasinka do světa

str. 460 | Josef Lhotský
O jednobuněčných houbách neboli kvasinkách se všeobecně ví především to, že jsou to nedocenitelní pomocníci všelijakého průmyslu. Na druhou stranu je známo, především něžnější části populace, že kvasinky dokážou působit také pěknou neplechu v podobě nejrůznějších nepříjemných...

Člověk, nejlepší přítel toxoplasmy

str. 459 | Denisa Hladovcová
Parazit Toxoplasma gondii se v naší zemi stává celebritou, jejíž pověst mnohdy předčí skutečnost. Ve Vesmíru byl zmíněn několikrát v souvislosti se změnou chování myších i lidských hostitelů, vyšší pravděpodobností dopravní nehody či narození mužského potomka (Vesmír 78, 667, 1999/12;...

Háďátko Caenorhabditis elegans

str. 487 | Marie Šilhánková, Lenka Libusová
Čím si háďátko1) tuto pozici zasloužilo? Caenorhabditis elegans patří mezi hlístice (Nematoda) a běžně žije v půdě, v kompostu nebo na rozkládajícím se ovoci. Na rozdíl od řady jiných háďátek, například háďátka řepného nebo bramborového, není parazitické, ale živí se bakteriemi či...

Suburbanizace

str. 440 | Luděk Sýkora
Za okraji našich měst se poměrně masivně staví rodinné a v poslední době i bytové domy. Většinu z nich najdeme v nových areálech na okrajích stávajících sídel. Existují i případy, kdy se původní venkovské sídlo v nové zástavbě doslova rozpustí (např. Zdiměřice u Prahy). S výstavbou se...

Karbonské tropické pralesy

str. 436 | Stanislav Opluštil
Díky obrazovým rekonstrukcím Zdeňka Buriana se „karbonský prales“ dostal do podvědomí většiny z nás jako bizarní svět stromovitých plavuní, přesliček a kapradin, jejichž pozůstatkem jsou dnes vrstvy černého uhlí. I když jsou představy zachycené na plátnech i po bezmála 50 letech od svého...

Mikrochimérismus

str. 416 | Jan Černý
Mezi oblíbené náměty autorů sci-fi patří představa, že nejsme tím, čím si myslíme, že ve skutečnosti jsme. Skutečnost si ale s odvážnou fikcí nemusí zadat, a to překvapivě na úrovni buněčného uspořádání našich těl. Nemyslím tím neuvěřitelnou komplexnost, efektivitu a evoluční...

Zemětřesení v Česku

str. 422 | Tomáš Fischer, Jan Zedník
Mapa seismické aktivity českého území na obr. 1 ukazuje, že i české a moravské zlomy o sobě dávají vědět. Historicky zaznamenaná zemětřesení se koncentrují podél hraničních hor1) a ta slabá z poslední doby jsou rozptýlena po celém území.2) Čas od času překvapí zemětřesení obyvatele i...

Noha larvy čolka

str. 419
Noha larvy čolka, snímek © Petr Jan Juračka....

Zrození a dospívání forenzní genetiky

str. 415 | Daniel Vaněk
Forenzní genetika se narodila v pondělí 10. září 1984 v DNA laboratoři na University of Leicester, kdy se k otcovství veřejně přiznal Dr. Alec Jeffreys. Toto novorozeně s iniciálami F. G. se mělo poměrně slušně k světu. Nejprve pomohlo určit identitu chlapce z Ghany, již v roce 1986 se mu...
Diskuse: 1

Přírodovědecká fakulta

str. 447
Sociální geografie Nerovnosti ve zdraví Jedním z předpokladů odpovědného rozhodování státních i nestátních orgánů na všech úrovních státu je znalost základních charakteristik populačního vývoje včetně jeho predikce. Specifikem geograficko-demografického studia je možnost sledovat...

Řád z Chaosu

str. 464 | Ivan Čepička, Marek Eliáš, Vladimír Hampl
Co jsou protisti Svět jednobuněčných organismů zůstával pro své nepatrné rozměry dlouho skryt. Až Anton van Leeuwenhoek pozoroval v 17. století ve svém mikroskopu různé formy „zvířátek“ („animalcules“). Zakladatel systematické biologie Carl von Linné si s takovými tvory nevěděl rady a...

Modelka Daphnia

str. 470 | Adam Petrusek
Do vybrané společnosti modelových organismů oficiálně uznávaných americkou agenturou financující biomedicínský výzkum National Institutes of Health nedávno přibyl drobný sladkovodní korýš. Po boku octomilky Drosophila melanogaster a háďátka Caenorhabditis elegans stanula jako třetí zástupce...

Půda – živý systém

str. 490 | Jan Frouz
Celosvětově obsahuje půda asi třikrát víc uhlíku, než je obsaženo v atmosféře. Tento uhlík je zejména v půdní organické hmotě, která má různou podobu od rozkládajícího se listu na povrchu půdy až po humusové látky vázané na jílové minerály. Organické látky v půdě se činností...

Globální oteplování se odkládá?

str. 493 | Stanislav Vaněk
Luboš Veverka: Globální oteplování se v posledních letech dostalo do centra zájmu veřejných diskusí. Ty jsou ovšem charakteristické svou zaujatostí a prosazováním osobních pohledů… Jan Pretel: Globální oteplování jako spojení těchto dvou slov se mi hrubě nelíbí, protože působí problém...

Urbanizace chudoby v rozvojových zemích

str. 413 | Jana Kubelková
Podle existujících odhadů bude v současnosti poprvé v historii žít ve městech více lidí než na venkově. Předpokládá se, že do roku 2030 bude ve městech žít na pět miliard obyvatel (přibližně 61 % světové populace), zatímco počet obyvatel venkova se ustálí na třech miliardách. Urbanizace...

Když je neadaptabilita adaptivní

str. 414 | Jan Toman
Darwinův rok máme úspěšně za sebou, můžeme se vrátit na ramena velikánů a pokračovat v odhalování tajů evoluce. Mohlo by se zdát, že většinu otázek zodpověděl již Darwin, spojení s genetikou jeho teorii jen posílilo a vědci druhé poloviny 20. století pouze dopilovali poslední detaily....

Kopřiva: vyrobeno přírodou, patentováno člověkem

str. 412 | Jiří Patočka
Málokterá rostlina je tak známá jako kopřiva či spíše kopřivy, jejichž nejrozšířenějším reprezentantem je kopřiva dvoudomá (Urtica dioica L.). Jejich žahnutí si každý vyzkouší již v dětském věku a pak se jim raději vyhýbá. Kopřiva je dnes rozšířena téměř po celém světě okolo...

Když cytokinový receptor slouží jako chaperon

str. 412 | Petr Heneberg
Většina slušných cytokinových receptorů sedí zanořena v plazmatické membráně, větší či menší část jejich molekuly vyčnívá ven z buňky a čeká na kontakt s příslušným cytokinem. Už několik let je známo, že interleukin IL-15 vyžaduje expresi α-podjednotky svého receptoru (IL‑15Rα)...

Dvě odlišné kosatky v evropských vodách

str. 412 | Jan Robovský
O odlišnostech kosatek, a tedy o existenci několika morfotypů, či snad dokonce odlišných druhů ve světových mořích byla už řeč (viz Vesmír 86, 541, 2007/9). Většinou se v té souvislosti hovořilo o třech zřetelně odlišných typech v antarktických vodách či třech poněkud méně odlišných...

Genetika

str. 494 | Dana Holá
Výuka genetiky na vysokých školách v České republice již delší dobu strádala nedostatkem moderní česky psané učebnice, která by studentům umožnila získat solidní základy tohoto oboru a zároveň alespoň nahlédnout pod hladinu bouřlivě kypícího proudu, kterým se dnes genetika a od ní...

Evoluční psychologie lidské sexuality a partnerství

str. 496 | Daniel Frynta
Chování pozorované u zvířat a lidí vysvětluje sociobiologie především procesem adaptivní evoluce. Strategie chování (resp. rozhodování) mají systematický vliv na biologickou zdatnost jejich nositelů a (pokud se přenášejí z rodičů na děti) nevyhnutelně se šíří jen určité z nich. Při...

Dějiny Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

str. 497 | Jiří Martínek
Staroslavné učení Karlovo, založené císařem a králem Karlem IV. roku 1348, si po více než pět století vystačilo se čtveřicí fakult: teologickou, lékařskou, právnickou a konečně filozofickou, která fakticky zahrnovala všechny ostatní obory. Mohutný rozvoj zejména přírodních věd během 19....

Tykadla endemického bajkalského korýše

str. 500
Tykadla endemického bajkalského korýše Babr baikali (Crustacea, Amhipoda). Snímek © Petr Jan Juračka....

Bloudící mláďata bahňáků

str. 411 | Petr Heneberg
V České republice byl zaznamenán výskyt více než 50 druhů bahňáků, malých až středně velkých ptáků vázaných vesměs na vodu. Z nich u nás však hnízdí jen malé množství, většinu lze zastihnout pouze během jejich jarního a hlavně podzimního tahu. Dosavadní poznatky o průtahu bahňáků...

Každý den s jiným druhem

str. 410 | Jan Robovský
Letošní rok byl OSN vyhlášen jako rok biodiverzity a kromě různých ochranářských kampaní se objevila i mediální iniciativa, která letos každý den představuje nějaký druh – „Species of the day“. Vybraný druh rostliny, lišejníku či zvířete je vždy představen krátkým textem a kvalitní...

Fyzika ptačího hejna

str. 410 | Jiří Reif
Velká ptačí hejna často přitahují lidskou pozornost. Proč se tu najednou srotilo tolik ptáků a co je k sobě vlastně táhne? honí se jejich pozorovateli hlavou... Opravdu strhujícím zážitkem je však sledování manévrů špačků obecných před dosednutím nad nocoviště. Hejna čítající tisíce...

European Union Science Olympiad 2010

str. 410 | Jan Černý
Ve švédském Göteborgu se konal osmý ročník soutěže EUSO, soutěže, jež má upevnit zájem o přírodní vědy. Za každou zemi se mohou zúčastnit nejvýše dva tříčlenné týmy složené z nejvýše sedmnáctiletých studentů. V letošním roce se soutěže zúčastnilo 42 týmů z 21 zemí. Česká...

Geopark

str. 411 | Vojtěch Ettler
Dne 22. června 2010 byla v areálu Botanické zahrady PřF UK, Na Slupi 16, otevřena stálá geologická expozice „Horniny a geologický vývoj Českého masivu“. Expozice na příkladu 54 unikátních horninových vzorků a formou doprovodných posterů představuje geodynamické procesy, které se podílely na...

Kolik najezdí naše řeky?

str. 409 | Martin Braniš
S nesmírným zájmem jsem si přečetl článek Martina Rulíka a Václava Macha o tom, jak mohou být naše malé říčky, kterými je území České republiky hustě protkáno, významným zdrojem skleníkových plynů (oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného). Snad nejvíc mě ale zaujala výzva autorů v...