Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 9
Vesmír č. 9
Toto číslo vychází
1. 9. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Zářijové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 5 / 2010

Vyšlo 06. 05. 2010

Chvála poznání pro poznání

str. 271 | Ivan M. Havel
Když mi ještě jako malému do omrzení opakovali: „Papej ovoce, je zdravé!“, cosi se ve mně bouřilo. Snad jsem už tehdy v té výzvě pocítil jakési přehnané vyznávání účelovosti. Můj dětsky přirozený hedonismus totiž hlásal: „Papám ovoce, protože mi chutná.“ Tenhle rozdíl mi vždy...
Diskuse: 2

Skončil věk „nanotechnologické“ nevinnosti?

str. 286 | Petr Klusoň
Když příroda, proč ne my? William Blake (1757–1827) se ve své lyrické vizi neobracel k nebesům, aby utichl úžasem nad prostorovou i časovou nekonečností, ale právě naopak. Bezděčně s velkým předstihem předznamenal fascinaci konce 20. století novým oborem – nanotechnologií. V básnické...

Mořští koníčci pygmy

str. 270 | Martina Balzarová
V Tichém oceánu nalezneme nepřeberné množství druhů mořských koníčků a mořských jehel, od velkých až po několikamilimetrové. Jedněmi z nejmenších jsou koníčci pygmy. Nejznámější je Hippocampus bargibanti, žijící na korálech rodu Muricella. Ten dokonale  splývá se svým...

Nanočástice rozkládají bojové chemické látky

str. 296 | Václav Štengl, František Opluštil
Ti, kteří chodili do školy před rokem 1989, si jistě pamatují cvičení civilní obrany, při němž si na povel „chemický poplach!“ nasazovali na obličeje masky, na končetiny igelitové pytlíky a takto ochromeni v gumákách škobrtali někde po lese. Možná nás ale dnes nenapadne, že by bojové...

Jiří George Kukla a jeho přínos poznání kvartéru

str. 303 | Václav Cílek
Jiří (později Jiří George) Kukla stojí na počátku systematických výzkumů hned několika oborů. Jde zejména o propojování geologie s archeologií, o využití geologie při studiu klimatických změn minulosti a obecně o výzkum holocénu – poslední meziledové doby, jíž se geologové dříve...
Diskuse: 1

Stopové prvky ve vínech

str. 308 | Martin Mihaljevič, Vojtěch Ettler, Ladislav Strnad, Ondřej Šebek
Když během druhé světové války hledali pracovníci americké zpravodajské služby místo, kde se v Německu vyrábí jaderná zbraň, rozhodli se k tomu využít německá vína. Výzkum – na svou dobu jistě neobvyklý – potvrdil, že „obsah radionuklidů“ ve víně souvisí s horninami, na nichž...

Jsou jazykové znalosti vrozené?

str. 324 | Filip Smolík
V druhé polovině padesátých let přišel Noam Chomsky s myšlenkou, že důležité části znalosti jazyka jsou vrozené. Tato myšlenka do jisté míry iniciovala vznik oboru, který se zabývá studiem dětského jazyka. Zároveň přispěla ke vzniku moderního psychologického uvažování a k rozvoji...

Sirovodík, životně důležitý plyn s krajně špatnou pověstí

str. 329 | Jaroslav Petr
Získat špatnou pověst nedá mnoho práce. Zbavit se jí bývá zapeklitý úkol. Zdaleka to neplatí jen o lidech. Sirovodík čili sulfan proslul především svými toxickými účinky. Objevy dokazující, že tento plyn páchnoucí po zkažených vejcích plní v organismu řadu životně důležitých úloh,...

Tri toxické plyny ochraňujú naše cievy

str. 279 | Emil Ginter
Znie to neuveriteľne, ale je to tak. Tri plyny: oxid dusnatý (NO), oxid uhoľnatý (CO) a sírovodík (H2S) výrazne ovplyvňujú metabolizmus cievnej steny. Pritom je paradoxné, že CO má na svedomí mnoho životov – v dôsledku otravy plynom alebo úniku CO pri nedokonalom spaľovaní. Jednou z príčin,...

Rituál aneb Proč podávat disertační práce?

str. 331 | Anton Markoš
Zažil jsem nedávno něco, co by se dalo nazvat „střetem dvou kultur“. Dostal jsem k oponování doktorskou práci z experimentální biologie vypracovanou v jedné z nejlepších laboratoří Akademie. Obhajoba se konala na Přírodovědecké fakultě UK. Pro ty, kteří to nevědí: Akademie akreditaci k...
Diskuse: 1

Ideál městského bydlení v zeleni

str. 338 | Vendula Hnídková
V současné době se rozhoduje o budoucí podobě jednoho z nejhodnotnějších obytných souborů, které na našem území vznikly v druhé polovině 20. století, brněnského sídliště Lesná. Tamní magistrát vypsal výběrové řízení na urbanistickou studii, která by se měla stát pádnou odpovědí na...

Membránové rafty: historie a současnost

str. 312 | Lukáš Falteisek
Je tomu už dvacet let, co bylo objeveno, že se chřipkový hemaglutinin v průběhu své cesty z ribozomu na plazmatickou membránu stává nerozpustným v roztocích slabých detergentů. Toto pozorování bylo v rozporu s tehdejšími představami o biologických membránách, o nichž se soudilo, že by se...

Za vším hledej RNA

str. 322 | David Staněk
Molekuly RNA zůstávají tak trochu na okraji zájmu. Chybí jim tajemno DNA jakožto nositelky dědičné informace, která může skrývat geny pro dlouhověkost či hru na klavír. A není jim vlastní ani akčnost bílkovin, které například přenášejí signály mezi neurony či katalyzují řadu...

Deprese po infarktu zvyšuje dlouhodobou úmrtnost

str. 279 | Radkin Honzák
Vztah mezi depresivní poruchou a infarktem myokardu se zkoumá již dlouho a dosavadní výsledky potvrzují, že deprese je významným rizikovým faktorem jak pro další koronární příhody, tak pro přežívání nemocných. Nedávno byly publikovány výsledky sedmiletého sledování 369 pacientů...

Růže pro Hobbie-J

str. 281 | Jaroslav Petr
V roce 1958 napsal americký spisovatel Daniel Keyes vědeckofantastickou povídku „Růže pro Algernon“.1) Hlavním hrdinou je mentálně retardovaný Charlie Gordon, který v neurologické laboratoři profesora Nemura soupeří s myškou Algernon v plnění nejrůznějších úloh. Myš obvykle Charlieho...

Komplementární zakladatel

str. 282 | František Houdek
Hlavní zakladatelé mikrobiologie byli dva: Louis Pasteur (1822–1895) a Robert Koch (1843–1910). Jakkoli dnes oslavujeme druhého z nich, oba spolu tvoří logický celek. Spirála hlavních objevů Byl to Pasteur, kdo v roce 1870 na bourcích morušových dokázal, že mikroby mohou vyvolávat nemoci...

Rastrovací tunelová mikroskopie

str. 290 | Pavel Jelínek, Prokop Hapala, Vladimír Cháb
Rozlišovací schopnost lidského oka při pozorování ze vzdálenosti 250 mm je 300 μm. Pro nejkratší vlnové délky viditelného záření (~400 nm) se pak rozlišovací schopnost nejkvalitnějších imerzních objektivů blíží hodnotě 0,17 μm.1) Jitro nanokouzelníků Pokud byste před padesáti lety...

Nové funkční nanostruktury s požadovanými vlastnostmi

str. 295 | Pavla Čapková
Cílené manipulace s materiály na molekulární a atomární úrovni pomáhají vytvářet nové funkční nanostruktury, které mají bohaté praktické využití. Výsledkem těchto manipulací je pak zcela nová, v přírodě se nevyskytující nanostruktura, jejíž molekulární architektura byla vytvořena pro...

Macocha – propast s pohnutou minulostí

str. 300 | Jaroslav Kadlec
Druhohorní dětství Mnohý návštěvník Macochy (obr. 2) si klade otázku, jak tato bezmála 140 m hluboká jizva v zemském povrchu mohla vzniknout a proč vznikla zrovna na tomto místě. Pro odpověď se musíme ponořit do vzdálené minulosti (o trvání jednotlivých geologických období viz blíže...

Překvapivý vznik meteoritického kráteru v Peru

str. 306 | Jiří Borovička
Šest dní po události Nicméně 21. září, šest dní po události, vydal peruánský Geologický, důlní a metalurgický ústav (INGEMMET) oficiální zprávu, ve které existenci meteoritického impaktního kráteru potvrdil. V blízkosti kráteru byly nalezeny malé úlomky meteoritu. Odborníci z Kanady...

Je pití červeného vína zdravé? A proč?

str. 326 | Oldřich Vinař
Milovníky vína potěšil nález, že v červeném víně lze detegovat resveratrol, který prodlužuje život. Jde o difenolový fytoalexin, který chrání některé organismy před stresem. Prodloužení života bylo původně prokázáno u kvasinek, později i u některých obratlovců. I když se často...

Kde to žijeme?

str. 333 | Jiří Fiala
Dávno (1752) je tomu, co si Leonhard Euler všiml jednoduchého a krásného vztahu mezi počtem vrcholů, hran a stěn mnohostěnu. Myslím si, že je tato Eulerova formulka obecně známá, ale pokud tomu tak není, stojí za to zkusit na ni přijít samostatně. Stačí si spočítat vrcholy (V), hrany (E) a...

Data z almar

str. 335 | Hana Librová
Velká část současné sociologické produkce má esejistickou povahu, často je přitom postavena na takzvaném kvalitativním výzkumu. Tento způsob vědy budí podezření u kolegů-přírodovědců a neodpovídá představám veřejnosti o seriózním sociologickém výzkumu. Kvalitativní výzkum má však...

Kuriózní uzdravení

str. 337 | Radkin Honzák
Všichni známe příběhy, které se vymykají ze statistického rámce vědecké medicíny a nad kterými jsme zůstali stát v úžasu. Medicína se však zajímá spíše o to, jak se nemoci mají potírat, než o to, kudy a jak probíhají samoúzdravné pochody. Zatímco psychogenně podmíněná zhoršení...

Laser slaví padesátiny

str. 284 | Ivan Pelant
Lovci iluzorního laseru Pokusíme-li se ponořit poněkud hlouběji do okolností vzniku prvního laseru, pak – jako ostatně téměř u všech velkých objevů – narazíme na spoustu zajímavostí, nečekaných, ba překvapivých faktů. Vydejme se tedy o padesát let zpět poodhrnout poněkud závoj času...

Buněčné dýchání a lidské choroby

str. 273 | John E. Walker
Jana Olivová: Zkoumáte procesy, jakými buňky v živém organismu přeměňují a využívají energii. Jde o procesy velmi složité. Proč jste si zvolil k výzkumu právě toto téma a na jaké konkrétně aspekty se soustřeďujete především? John E. Walker: Vybral jsem si toto téma před téměř 30 lety,...

Homosexualita

str. 278 | Stanislav Vaněk
Luboš Veverka: Antika nespatřovala v homosexuálním chování nic zvláštního, bylo bráno jako fakt. V následujících obdobích bylo však považováno za poruchu, nemoc nebo dokonce za kriminální čin… Petr Weiss: Ze sexuologického hlediska je zajímavé, jak se sexuální orientace vytváří, proč je...

Lidské patogeny ničí starověké jeskynní umění

str. 278 | Jiří Patočka
Jeskynní umění je souhrnné označení pro prehistorické malby, které se zachovaly na stěnách a stropech jeskyní v různých částech světa. Nejstarší z nich pocházejí z pozdního paleolitu a jsou staré 15–30 tisíc let. Malby se často vyskytují ve špatně přístupných jeskyních bez denního...

Jakou cestou má jít ochrana bizona?

str. 275 | Jan Robovský
Bizon je symbolem nejen severoamerické přírody, ale také úspěšné záchrany druhu chovem v lidské péči. Ještě v 17. století obývala americké lesy a prérie početná bizoní stáda, čítající dohromady až 60 milionů kusů. Na přelomu 19. a 20. století však stáda prořídla na pár stovek. Za...

Vůně oceánu

str. 275 | Jiří Patočka
Kdo jednou stanul na břehu moře nebo oceánu, dobře zná jeho charakteristickou vůni, nepodobající se žádné jiné. Tvoří ji desítky a možná stovky těkavých látek (odorantů), na jejichž produkci se podílejí prakticky všechny mořské organismy, ať již živé nebo odumírající. Jejich...

Receptor pro modrou barvu u rostlin spoluřídí biorytmy živočichů

str. 277 | Vratislav Schreiber
I když hlavním regulátorem živočišných biorytmů je mozkový nucleus suprachiasmaticus, reagující na světlo s následnou regulací tvorby apofyzárního hormonu melatoninu, zůstává otázkou, jak jsou regulovány jiné biorytmy, zejména metabolických dějů. Nyní se ukazuje, že významnou roli hraje...

Je bílá srst baribalů výhodou při lovu?

str. 277 | Jan Robovský
Ačkoli severoamerický medvěd baribal bývá většinou tmavě – často černě – zbarvený, známe i baribaly s bílou srstí. Ti se ale vyskytují pouze na několika lesnatých ostrovech u západního pobřeží Kanady, a i zde jejich počet dosahuje „jen“ 10–25 % zdejších baribalů (poddruh Ursus...

Rozhraní mezi normální a nádorovou buňkou

str. 276 | Petr Heneberg
Obecný mechanismus přeměny buněk našeho těla v buňky nádorové je znám již dlouho. Poznají ale okolní buňky, že se s jejich sousedkou stalo něco nenormálního? Že změnila své vlastnosti? A že začala abnormálně růst a rychle se dělit? Znalosti této problematiky zůstávaly překvapivě...

Nejvyšší slovenské geologické vyznamenání pro Českou geologickou společnost

str. 277 | Jiří Jiránek
V rámci společného geologického kongresu České a Slovenské geologické společnosti, který se konal ve dnech 30. září až 4. října 2009 v Bratislavě, obdržela Česká geologická společnost (ČGS) od své partnerské slovenské organizace jedno z nejvyšších slovenských geologických vyznamenání,...

Z akademické obce

str. 276 | redakce
Systém na odhalování plagiátů začala využívat první střední škola Systém na odhalování plagiátů ve školních pracích, který vyvinuli informatici z Masarykovy univerzity, začal sloužit i na středních školách. Jako první jej začalo využívat Gymnázium Brno – Řečkovice. Nově se...