Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 9
Vesmír č. 9
Toto číslo vychází
1. 9. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Zářijové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 6 / 2009

Vyšlo 11. 06. 2009

Věci jednoduché a složené

str. 355 | Ivan M. Havel
Většina věcí, s nimiž zacházíme v běžném životě, nás nenutí, abychom je problematizovali, zkoumali, teoretizovali o nich a pojmově je zdolávali. Prostě s nimi nějak zacházíme a nanejvýš nás zajímá, zda úspěšně, či neúspěšně. Pokud se však přece jen zamyslíme, v duchu poodstoupíme...

Stojí za cukrovkou virové infekce?

str. 366 | Petr Heneberg
Diabetem 1. typu trpí v České republice nejméně 50 000 obyvatel, což je zhruba 7 % všech registrovaných diabetiků. Pro tento typ diabetu je charakteristická ztráta schopnosti syntetizovat inzulin v důsledku zániku β-buněk slinivky břišní. Onemocnění bývá často diagnostikováno již v raném...
Diskuse: 1

Téma UHLÍ

str. 373 | redakce
Václav Cílek: Proč je deštník černý?, Vesmír 88, 374, 2009/6 Petra Matysová: Psaronie, královny permokarbonu, Vesmír 88, 380, 2009/6 Petr Martinec: Landek a geologie hornoslezské pánve, Vesmír 88, 396, 2009/6 Jaroslav Vašek: Řezný nástroj pro rozpojování uhlí a hornin,...

Co je uhlí?

str. 404 | Pavel Straka
Uhlí je složitá směs odlišných látek, která vznikla z různorodé odumřelé biomasy a za různých podmínek. Výchozími látkami byly biopolymery – lignin, polysacharidy, proteiny a lipidy. Působením teploty, tlaku a času biopolymery degradovaly a ze vznikajících jednodušších molekul se...

Landek a geologie hornoslezské pánve

str. 396 | Petr Martinec
Vrch Landek v Ostravě-Petřkovicích poutá pozornost zejména při pohledu od východu. Bylo tomu tak i před 23 000 lety, kdy se na něm utábořili kočovní lovci a patrně některý z nich vyřezal z hematitu Petřkovickou venuši. Dlouhodobé osídlení vrchu dokládají nálezy z neolitu, eneolitu i mladší...

Proč je deštník černý?

str. 374 | Václav Cílek
První uhelný monopol Když Římané obsadili Británii, nalezli černý kámen, který nazvali gagát. Byl měkký, leštitelný a teplý jako jantar. Používali jej k výrobě šperků, které měly jednu zázračnou vlastnost – v ohni shořely. Z podobných důvodů na našem území v okolí dnešního...

Psaronie, královny permokarbonu

str. 380 | Petra Matysová
 Od současnosti zpátky do prvohor Všichni jistě znají „obyčejné“ kapradiny rostoucí v českých lesích, jakými jsou kupříkladu kapraď samec (Dryopteris filix-mas) či papratka samičí (Athyrium filix-femina). Mají sice s prvohorní psaronií trochu společného, ale z evolučního hlediska...

Oblek z „banánů“ utkaný

str. 354 | Romana Rybková
Přírodní vlákno z banánovníku na pět – kdo luští křížovky pravidelně, tak automaticky píše slovíčko abaka z nápovědy. Pro většinu z nás je to však prázdné slovo, málokdo tuší, co si pod ním má představit. Musa textilis, česky banánovník textilní, je jedním z necelé stovky...

Kryptobiotické stavy aneb Vratná zastavení životních dějů

str. 368 | Vladimír Košťál
Klesá-li teplota, zpomaluje se pohyb částic a s ním všechny biofyzikální děje. Snižuje se energie částic a jejich schopnost vstupovat do biochemických reakcí. Je tedy možné, aby se při určité teplotě život zcela zastavil? Jistěže ano. Je však možné, aby po následnémzvýšení teploty život...

Zpráva o stavu země: Odhmyzeno

str. 386 | Lukáš Čížek, Jiří Beneš, Martin Konvička, Zdeněk Fric
Před několika lety u nás vyšla kniha, která může do podobných debat přispět velmi zásadně: Červený seznam bezobratlých ČR, vydaný Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR v roce 2005. Editovali jej J. Farkač, D. Král a M. Škorpík a shrnuje poznatky 133 specialistů o tom, do jaké míry jsou u...
Diskuse: 6

Na cestě od modelu k realitě

str. 392 | Vojen Ložek
V současné době jsme účastníky hlubokých kulturních proměn, na nichž má hlavní podíl obecné využívání internetu a stále dokonalejších počítačů. Prosazují se v celé společnosti a nacházejí svůj odraz i ve vědě, jíž na jedné straně poskytují dříve netušené možnosti, na druhé...

Klíšťata a GIS

str. 409 | Pavel Švec, Václav Hönig, Milan Daniel, Vlasta Danielová, Libor Grubhoffer
Projekt Klíšťata a jimi přenášená infekční onemocnění v podmínkách Jihočeského kraje mapuje výskyt klíšťat a jimi přenášených patogenů na 30 testovacích lokalitách. Umožňuje získat co nejúplnější představu o riziku nákazy a určit faktory, které riziko ovlivňují....

Poznání se nedá prodávat jako kšandy

str. 415 | Václav Břicháček
Patřil do první generace poválečných psychologů, kteří mnohdy za velmi obtížných podmínek klestili pro následníky cestu v často nezmapovaném a také nepříznivém terénu. Pocházel z Jičína a tomuto městu zůstával věren. Jeho otec byl středoškolský učitel a místní kulturní pracovník....

Kdo a jaký byl Jaroslav Madlafousek

str. 416 | Marek Špinka
Jaroslav Madlafousek byl člověk urostlý tělem i duchem, ambiciózní v intelektuálních projektech, náročný na poctivost a vlídný k praktickému lidskému činění. Byl darwinista každým coulem a altruista až do morku kostí. Mnozí ho právem pokládají za jednoho ze zakladatelů české etologie, na...

Samičí zárodečné kmenové buňky

str. 364 | Jaroslav Petr
Půl století opisovali vědci z článku S. Zuckermana 1) jako nezpochybnitelný fakt tvrzení, že se samice savců rodí s konečným počtem vajíček a že jim v dalším životě z této zásoby už jen ubývá. Malá část vajíček v těle samice dozraje a uvolní se z vaječníku. Pokud dojde k oplození,...

Počítačovými hrami k občanské vědě

str. 365 | Petr Slavíček
Internet představuje ohromnou síť počítačů, mezi kterými jsou sdíleny informace. Připojené počítače ale většinu času nedělají skoro nic. To je samozřejmě škoda, a tak se začaly objevovat projekty distribuovaných výpočtů, ve kterých je spojená síla lelkujících počítačů využívána....

A přece se točí...

str. 420 | Václav Cvrček
Ve vědecké diskusi můžeme přijímat různé způsoby argumentace. K nim ovšem rozhodně nepatří princip: většina má pravdu. Tím začal F. Štícha svoji recenzi mé knihy Regulace jazyka a Koncept minimální intervence (NLN 2008). 1) Jedná se o monografii, která popisuje, proč je současná kodifikace...

František Daneš devadesátiletý

str. 367 | František Štícha
František Daneš letos oslavuje devadesátiny. Lingvistům tohoto myslitele a znalce češtiny z nejlepších není nutno představovat, zvláště když na jeho počest byla letos v dubnu uspořádána mezinárodní lingvistická konference. Čtenářům Vesmíru však tento badatel bude znám spíše jen z...

St. Pancras, protnutí časových vrstev

str. 426 | Benjamin Fragner
Těžko nalezneme názornější příklad pro ilustraci proměny symbolů průmyslové doby: Byla to nádraží, která se reprezentativní architekturou a společenským významem připodobňovala novodobým chrámům industrializace, šířené železnicí napříč kontinenty. Je tedy příznačné, že právě s...

Vidět, vědět a bavit

str. 418 | Stanislav Vaněk
Celý mediální svět chce (a zdá se, že i musí) bavit. Dělat něco, natož poznávat, učit se – a bez zábavy? To se už přežilo. Pravda, všeho s mírou, od zpravodajství budeme spíše očekávat seriózní výběr z toku informací než bezuzdné pobavení. Ale proč by poznávání nemohlo být...

Řezný nástroj pro rozpojování uhlí a hornin

str. 398 | Jaroslav Vašek
První řezné nástroje vytvořila příroda a ve tvaru zubů i čelistí pravěkých zvířat je pak rozvinula do dokonalé formy. Proces rozpojování a rozmělňování potravy se stal pro nasycení, a tedy přežití životně důležitým. Bohužel se stal zároveň i nástrojem zabíjení člověka...

Má se Česká republika stát producentem lithia?

str. 400 | Jiří Botula, Radmila Samková
 Nevyskytuje se volně Identifikované světové zásoby lithia v ložiskách nerostných surovin se blíží hodnotě 14 milionů tun. K tomu je nutno připočítat obrovské zásoby tohoto kovu v minerálních vodách, solankách (obsahy až 200 ppm) 1) a světových mořích (0,1–0,2 ppm). Mezi...

Vývojová a srovnávací imunologie v Praze 28. 6. – 4. 7. 2009

str. 394 | Martin Bilej
Většina našich imunologických znalostí se omezuje na obratlovčí experimentální modely. Z celkového počtu dnes žijících živočišných druhů, který již přesáhl dva miliony, je však přibližně 95 % bezobratlých. Jako bezobratlé označujeme organismy od jednobuněčných prvoků po protochordata,...

Nevtíravý půvab můr

str. 422 | Stanislav Komárek
Pokud jsem před časem napsal o prvním dílu této knižní série, že bych byl kdysi jako pubescent nadšený sběrem motýlů pro její získání schopen i zrady, věru raději nedomýšlet, co bych před pětatřiceti lety udělal pro získání dílu druhého. Obsahuje totiž nádherné fotografie imag i...

Od prvoků k plejtvákům, nebo od sinic k sekvojím?

str. 421 | Jitka Klimešová
Rostlinný ekolog, zvláště ten věnující se bylinám, se obvykle cítí stranou hlavních trendů ve vědě. Velké teorie v ekologii jsou totiž inspirovány živočichy a připustí-li již existenci rostlin a chtějí-li je zahrnout do všeobjímající obecnosti, volí příklady mezi stromy. Důvodem je...

Industrializace vzdělávání

str. 423 | Václav Cílek
 Věda jako veřejné používání rozumu Nakladatelství Academia má sympatickou knižnici „21.“, ve které vycházejí kratší, výstižné texty důležitých současníků. Esej rakouského humanisty K. P. Liessmanna (který v roce 2007 získal v Rakousku ocenění vědce roku) o tom, co je současné...

Věda v extrémních podmínkách

str. 363 | Milan Janda, Jaromír Krejčí, Kamil Láska
Robert Tamchyna: Všichni pracujete v „přírodních laboratořích“ daleko od domova. Je váš výzkum splněním vašeho dětského snu, nebo jste se k té práci dostali náhodou? Kamil Láska (Antarktida): Příležitost k výzkumu Antarktidy se mi na skytla, když jsem na brněnské uni verzitě...

Hromadný masakr ptáků na Slovensku

str. 362 | Zdeněk Vermouzek
Ani ne dva týdny poté, co se nedaleko Hurbanovy Vsi našlo 10 mrtvých kání lesních (Buteo buteo), čekal slovenské ochranáře ještě děsivější nález. Nedaleko Jaslovských Bohunic našel Jozef Chavko, předseda Ochrany dravců na Slovensku, mrtvý pár raroha velkého (Falco cherrug), jednoho z...

Problémy pod čepicí Kilimandžára

str. 360 | Jiří Reif
Pohled na bílou ledovcovou čepičku pokrývající vrcholek Kilimandžára osvěžuje turisty trávící dovolenou v suchém vedru východoafrických savan. Nyní se mluví o tom, že následkem globálního oteplení sníh roztaje a vrcholová ozdoba zmizí. Bude to zajisté škoda. Ve skutečnosti jde však jen o...

Množství elektrické energie vyrobené fotovoltaickým panelem

str. 361 | Martin Libra, Vladislav Poulek
Podle předpokladu se nejvíce elektrické energie vyrobilo v červnu, kdy je Slunce nejdéle nad obzorem a vrcholí pod největším úhlem. Navíc v červnu bývají většinou jasné slunečné dny. V červenci bývá deštivo zejména v první polovině měsíce, proto se zpravidla také vyrobí méně elektrické...

Pupeční prach aneb Výzkum za všechny prachy

str. 359 | Jiří Patočka
Neobvyklý výzkum uskutečnil Georg Steinhauser, vědecký pracovník Vídeňské technické univerzity. Čtyři roky pracoval na problému, který sám označil za jednu z velkých záhad lidské biologie: proč se v pupeční jamce (papilla umbilicalis) mužů shromažďují chomáčky prachu, zatímco u žen...

Bez arzenu by možná nevznikl život na Zemi

str. 361 | Jiří Patočka
Všechny sloučeniny arzenu patří mezi smrtelně nebezpečné jedy a oxid arzenitý, známý jako arzenik nebo též otrušík či utrejch, je přímo synonymem prudkého jedu. V průběhu dějin jím byly otráveny tisíce lidí a dodnes vysoké koncentrace arzenu ve vodě z podzemních zdrojů pomalu zabíjejí...

Převrat ve výzkumu migrace ptáků

str. 360 | Petr Heneberg
Dosud bylo téměř nemožné sledovat tahové cesty pěvců na jejich zimoviště. I přes úctyhodné množství okroužkovaných ptáků se trvale nedaří získávat dostatečné množství výsledků z méně rozvinutých zemí, u evropských pěvců pak chybějí zejména údaje z jejich afrických zimovišť....

Kráva a tráva

str. 359 | Oldřich Lapčík
Geneticky modifikované organismy vybavené novými užitnými vlastnostmi se ve světě používají čím dál tím víc. Zároveň ale vyvolávají (zejména mezi Evropany) různě odůvodněné obavy. Od nich není daleko k snahám geneticky modifikované organismy zakazovat nebo alespoň důsledně kontrolovat....

Podrobnosti z rozmnožování prakytovců

str. 359 | Jan Robovský
Ještě před nějakými třiceti lety jsme evoluci kytovců znali jen v hrubých obrysech. Dnes míváme často k dispozici kompletní či téměř kompletní kostry i těch nejstarších kytovců a jejich předků, známe detailně jejich fylogenetické vztahy a evoluci morfologických znaků. O způsobu jejich...

Z akademické obce

str. 360 | redakce
Rektor UK prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc., předal 7. 4. 2009 tři významná ocenění: Cenu za prezentaci, Cenu za originální tvůrčí počin a zlaté pamětní medaile UK. Cenu za prezentaci získali PhDr. Petr Blažek, Ph.D., Patrik Eichler a Mgr. Jakub Jareš, kteří se významným způsobem podíleli na...

Cesta do pekel globálního povědomí (Sebenaplňující proroctví)

str. 357 | Martin Braniš, Petr Pokorný
Na základě přečtení poutavého a úderného článku Petra Pokorného bych doporučil Radě vlády České republiky pro vědu a vývoj, aby přehodnotila bodování publikací uveřejněných v některých časopisech s impakt faktorem (IF). Vycházím z toho, že je-li globální oteplování pouhou...

Placebo a nocebo v denním životě

str. 358 | Jaroslav Drobník
Příspěvek prof. Miloslava Kršiaka „Placebo“ s podtitulkem „Působí, ale jen někdy“ patří k těm světlým lékařským pohledům, které jsem zažil u prof. Z. Šmahela, že totiž „každej jsme ňákej“, jak říkal Jan Werich, a ne homogenní masa. Má ale i širší...

Poliovirus stále odolává aneb Vzpomínka na Thomase Wellera

str. 358 | Zdeněk Špurek, Ivan Boháček
Rád bych upozornil na závažnou nepřesnost. Poliovirus způsobuje poliomyelitidu, jak je v článku uvedeno, ale tato nemoc se v češtině nazývá dětská obrna, nikoli plané neštovice. Jsem naprostý diletant v problematice nakažlivých nemocí, ale právě pro čtenáře jako já jsou podobné chyby v...

Ad Impakt faktor

str. 358 | Vladimír Veverka
Listoval jsem si ve starších ročnících Vesmíru a narazil jsem na loňské číslo 12, zabývající se (na stránkách 749 a 750) způsobem hodnocení vědecké práce, což je již mnohaletý spor vedený na stránkách časopisu. V tomto čísle je veden (pokračován) spor o kritérium IF (impact factor)....

Fyzikální cirkus 2009 – Přistání na Venuši

str. 358 | Tomáš Mozga
[…] velice děkujeme za podporu třetího ročníku soutěže studentských týmů v experimentální fyzice Fyzikální cirkus 2009 – Přistání na Venuši. Vaší podpory si velice vážíme. Brněnská Kraví hora byla v sobotu svědkem hned dvou rekordů v délce letu rakety poháněné jen vodou a...