Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 2 / 2009

Vyšlo 12. 02. 2009

Pozoruhodné podružnosti

str. 71 | Ivan M. Havel
Vždy závidím těm, kdo zá-vidí. To znamená těm, kdo nejen vidí, ale vždy dovedou zahlédnout i to, co já nevidím hned. Nějakou podružnost, která je na obzoru nebo za obzorem mého (našeho) zájmu, hovoru či užitné potřeby. Taková podružnost, jakmile povšimnuta, nás může i překvapit –...

Seskveč, indický yetti, nový konžský lidoop a šelma z Bornea

str. 109 | Jan Robovský, Jan Zrzavý
I dnes jsou objevovány nové druhy savců. Dovídáme se o nich buď z řádných vědeckých popisů, nebo z bombastických novinových titulků. V posledních letech jsme se v novinách dočetli o nálezech různých částí těla sněžných mužů, o novém druhu lidoopa z Konga či o nové bornejské...

Už vám kvete na zahrádce čemeřice?

str. 108 | Jiří Patočka
Rod čemeřice (Helleborus) z čeledi pryskyřníkovitých (Ranunculaceae) zahrnuje asi 45 druhů rozšířených převážně v jižní a jihovýchodní Evropě a ve východní Asii. U nás se vyskytuje jen zplaněle, často se však pěstuje na zahrádkách. Oblíbeným druhem je čemeřice nachová (Helleborus...

Horká místečka

str. 104 | Pavel Hošek
Přibližně 50 % rostlinných a 71–82 % živočišných druhů planety žije a roste na místech, kterým říkáme hotspots, čili horká místa biodiverzity (Vesmír 84, 30, 2005/1; 84, 32, 2005/1; 85, 140, 2006/3). Ta tvoří pouhá 2,3 % povrchu Země. Dnes již velmi dobře víme, kde horká místa...

Chicxulub je asi dvojitý a Popigaj má bratříčky

str. 92 | Jaroslav Klokočník, Jan Kostelecký, Pavel Novák
Kosmická tělesa sluneční soustavy jsou poznamenána dopady dalších těles, která na nich vytvářejí krátery. Ani Země není výjimkou. Proč by také měla být? Zdrojů dopadajících těles bylo, je a bude dost, jak už dnes s jistotou víme od astronomů. Vnitřní i vnější síly na naší planetě...

Impaktová struktura Alamo v USA

str. 96 | Leona Chadimová, Jindřich Hladil, Radek Mikuláš, Roman Skála
Geodeti a astronomové mohou na Zemi vytipovat místa, kam dopadla kosmická tělesa. Další výzkum je v rukou geologů (Vesmír 88, 92, 2009/2). Geologický záznam – zejména v geologicky starém terénu – však bývá nepoměrně složitější než obrázek geografický či obraz gravimetrické...

Jak funguje (a někdy nefunguje) imunitní systém

str. 116 | Václav Hořejší
Neadaptivní (přirozený) imunitní systém Imunitní systém obratlovců má neadaptivní a adaptivní (antigenně specifickou) část. Evolučně starší neadaptivní systém tvoří několik typů fagocytů (buněk pohlcujících mikroorganismy), složitá soustava sérových proteinů souhrnně zvaných...

Tak zase nic…

str. 121 | Jaroslav Petr
Mnozí vědci si každoročně počátkem října dávají pozor, aby měli telefon stále po ruce. Co kdyby jim zavolali! Kdo? No přeci lidé z Nobelova výboru! Toužebně očekávaného hovoru ze Stockholmu se jich dočká jen hrstka. Mnohem početnější skupina čeká marně. Mnozí jsou trpce zklamáni,...

Narušená symetrie v mikrosvětě

str. 124 | Jiří Hořejší
Co znamená symetrie ve fyzice? V běžném životě si pod symetrií nejspíše představíme pravidelnost tvaru nějakého objektu – např. osovou souměrnost válce, středovou souměrnost čtverce nebo kruhu a podobně. Chceme-li vyjádřit tento pojem trochu obecněji, dospějeme k formulaci, že...

Život, lásky a smrt neolitických zemědělců

str. 86 | Marek Zvelebil
Byl to muž se společenským postavením. Zemřel v 53. století před Kristem a bylo mu něco málo přes třicet. 1) Přestože zemřel ve věku pro tehdejší dobu obvyklém, příčinou jeho smrti byl nejspíš pořádný úder do hlavy. Od okamžiku, kdy k tomu došlo, ho patrně trápily bolesti, neboť se mu...

Komu patří život?

str. 83 | Michal Just
Je pravidlem, že o uvedených případech rozhoduje na základě právních úprav příslušná komise daného úřadu případ od případu. V ČR jsou to například Úřad průmyslového vlastnictví, odbor autorského práva Ministerstva kultury a Český patentový úřad. Jelikož však na rozhodnutí...

Jiří Fiala 70

str. 128 | Václav Břicháček
Existují etapy v lidském životě, kdy individuální rozdíly mezi lidmi bývají výraznější než rozdíly v biologickém věku. Bývá to často ve stáří. Společnost šediví a setkáváme se dnes s velmi rozdílnými formami chování i prožívání vyššího věku. Jsou lidé, kteří se považují za...

Jiří Fiala se zasloužil o českou vzdělanost

str. 129 | Petr Vopěnka
Tento vynikající matematik odmítl spatřovat smysl své vědecké práce, či dokonce svého života, v úsilí zajišťovat si příštipkováním na díle vědy co možná nejlepší místo v neustále obměňovaném seznamu dělníků vědy podle jejich pracovní výkonnosti. Díky toliko vysoce smysluplnými...

Zviditelnění významů

str. 130 | Luděk Hřebíček
Všechno ve vědě je podrobováno kritice. Stalo se to i modelu textové struktury, který je založen na Menzerathově-Altmannově (MA) zákonu. Pochybnosti by neměly být ani v populárněvědném článku zamlčeny. Tím spíš, že jde o věci, které po tisíciletí zůstávaly nerozluštěny, ačkoliv je to...
Diskuse: 5

Největší z her, jaká kdy byla sehrána

str. 82 | Petr Houdek
Laici obvykle vidí teorii her coby zaujetí kvaziproblémy, pouhými „hrami“, a snahu o jejich řešení coby planá intelektuální cvičení, něco podobného řešení sudoku. Ne že by se zcela mýlili, ale zvedněme hozenou rukavici a zkusme se zamyslet nad naší budoucností, nad největší hrou o...

Utekla darovaná ryba inbrední depresi?

str. 80 | Petr Heneberg
Mohou se nově zavlečené druhy organismů adaptovat na své nové prostředí i v případě, že počet jedinců zakládajících populaci je malý? Podle teorie budou následující generace trpět genetickou uniformitou. Malý počet zakladatelů nové populace totiž způsobí efekt hrdla láhve (viz Vesmír 73,...

Keltové a cystická fibróza

str. 81 | Milan Macek, jr.
Cystická fibróza je nejčastější z nevyléčitelných dědičných nemocí. Vyskytuje se u Evropanů, popřípadě u Američanů evropského původu. V 70 % případů je způsobena mutací F508del v genu pro cystickou fibrózu (viz Vesmír 75, 365, 1996/7). Choroba se projeví přibližně u jednoho ze čtyř...

Rondel v Bysni?

str. 79 | Jaroslav Řídký
Rondel v Bysni. Soustava zahloubených objektů označovaná v České republice jako mladoneolitický rondel má dvě základní konstrukční části – příkop s typickým hrotitým profilem a palisádové žlábky umístěné uvnitř prostoru vymezeného příkopem. Tyto konstrukční části se objevují v...

Proč si mistr hodinář vybral kukačku?

str. 70 | Pavla Loucká
Jinými slovy proč do svých hodin neposadil do hodin třeba slavíka, který lépe zpívá, nebo ledňáčka, který je barevnější? Jisto je, že kukačka si s časem zahrávala odjakživa, alespoň v představě našich předků, kteří její kuknutí sčítali a z jejich počtu leccos vyvozovali. Tak třeba...

Od monstrózního pomníku k monstrózní katedrále

str. 95 | František Štícha
Četl jsem v jednom magazínu tuto větu: Měla bych se dívat nahoru, na monstrózní katedrálu na Piazza del Duomo, hlavním milánském náměstí. Ve své holubičí šedi a ozářená pozdně podzimním sluncem je nádherná. I zarazil mne ten atribut, s nímž jsem se u chrámu či katedrály dosud nesetkal....

Mechanizace vědecké práce – stesk z počátku 20. století

str. 78 | Václav Cílek
Slavný historik umění Max Dvořák 1) se ve svých vídeňských univerzitních přednáškách v roce 1918 zabýval nejenom italskou renesancí, ale i přístupem k vědecké práci. Člověk čte jeho stesky na „mechanizování“ vědecké práce, přílišnou specializaci či nedostatek obecného...

Hormony štítné žlázy a roztroušená skleróza

str. 119 | František Vyskočil
Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé onemocnění nervové soustavy lišící se u jednotlivců v klinickém průběhu, v nálezech na mozkových řezech získaných magnetickou rezonancí i v reakcích pacientů na léčebné postupy. Jde o autoimunitní zánětlivé onemocnění, při němž ubývá...

Kdo přišel první – membrány, nebo nukleové kyseliny?

str. 77 | Petr Heneberg
Otázka z titulku je stará snad jako molekulární biologie sama. Nedávno se objevila významná studie podporující hypotézu, že vzniku života předcházela existence váčků složených z poměrně jednoduchých mastných kyselin a alkoholů. Již před dvěma lety se podařilo prokázat, že makromolekuly...

Vůně čerstvě obdělané půdy

str. 76 | Jiří Patočka
Každý zná tu zemitou vůni čerstvě obdělaného pole, ale její původ zůstával dosud záhadou. Výzkumný tým Brownovy univerzity vedený Davidem E. Canem zjistil, že za vůni jsou odpovědné látky produkované půdními bakteriemi, a identifikoval geny, které kódují jejich chemickou syntézu. Vůně...

Dejte partnerovi šálek horkého čaje

str. 76 | Vratislav Schreiber
V detektivkách Agathy Christie se často v krizových situacích nabízí šálek nebo konev horkého silného čaje pro posílení. Ostatně Angličané jsou pitím čaje proslulí. Ukazuje se, že to má psychologické kořeny. Doktoři L. E. Williams a J. A. Bargh v článku „Pocit fyzického tepla...

K čemu je klikání u antilop losích?

str. 76 | Jan Robovský
Antilopa losí a její ještě impozantnější příbuzná antilopa Derbyho bývají považovány za největší antilopy světa. Přestože jde o příměr celkem vzato nevhodný, protože antilopy netvoří žádnou přirozenou skupinu, nemění to nic na tom, že jde o zvířata robustně stavěná, a přece...

Potíže s ponožkami

str. 77 | Zdeněk Šesták
Nanočástečky různých prvků a sloučenin se stále častěji používají k vylepšení kvality spotřebního zboží. Dražší druhy ponožek například obsahují nanočástečky stříbra, které má antimikrobiální účinky. Jejich přítomnost lze zviditelnit rastrovací a transmisní elektronovou...

Objev „virofága“

str. 75 | Jiří Patočka
V roce 1915 izoloval mikrobiolog Frederick William Twort (1877–1950) virus, který požíral bakterie. Byl proto nazván bakteriofág. Od té doby bylo nalezeno velké množství takových virů, které jsou schopny rozkládat (lýzovat) napadené bakterie a mohly by sloužit jako účinná antibakteriální...

Graffiti – indikátor zločinnosti?

str. 75 | Vratislav Schreiber
Z vlastní zkušenosti každý ví, že na místa, kde je plno smetí, bez rozpaků další smetí přihodí. Kde už jsou na zdi graffiti, vždycky někdo další přidá. Kees Keizer z Fakulty sociálních věd v nizozemském Groningenu se svými kolegy (Science 322, 1681–1685, 2008) zkoumá slogan „když to...
Diskuse: 3

Hlodavec velikosti menšího osobního auta

str. 75 | Jan Robovský
Třetihorní savčí společenstva v Jižní Americe patřila v důsledku dlouhodobé izolace k těm nejosobitějším své doby, neboť se zde rozrůznilo několik málo izolovaných skupin: vačnatci, ploskonosé opice, chudozubí, prakopytníci, morčatovití hlodavci (tzv. morčatovci). Přestože i dnes najdeme...

Skákající robot

str. 75 | Jiří Patočka
Robotika je intenzivně se rozvíjející obor a výsledné řešení robota může mít často překvapivou podobu. Po robotovi balancujícím na kouli (Vesmír 87, 211, 2008/4) se nyní objevuje „skákající robot“ s fenomenálním výkonem. Dario Floreano a Mirko Kovac z Techniky v Lausanne se...

Z akademické obce

str. 76 | redakce
Univerzita Karlova Zlatou medaili Univerzity Karlovy de doctrinarum ope mutuo ferenda optime merito (za přínos ke sbližování věd) převzal 18. 12. 2008 šéfredaktor Vesmíru doc. Ing. Ivan M. Havel, Ph.D. Zapojení studentů a studentek UJEP do psychologického výzkumu Dovolujeme si vás touto cestou...

Cedry a „cedry“

str. 74 | Zdeněk Blahník
V brakové literatuře přeložené z angličtiny, kterou je náš knižní trh zavalen a přesycen, se to „cedry“ doslova jen hemží. Tu si neohrožený americký hrdina statečně klestí cestu „cedrovým“ pralesem na příkrých svazích pobřeží Tichého oceánu, jinde si japonská...

Ad Překvapení v posteli

str. 73 | Jarmila Pospíšilová-Šteflová
Proč jsou lidé u nás většinou tak zaujatí proti hadům, aniž o nich cokoliv vědí? Jsou země, ve kterých lidé chovají určité druhy hadů záměrně jako domácí užitková zvířata, někdy i jako hlídače. Sama jsem si držela po několik let 1–3 exempláře hroznýše královského (Boa...

Ad Proč brankáři skáčou a ženy mají knoflíky vlevo?

str. 73
To, co nyní řeší slovutní vědci, mi bylo před půl stoletím naprosto jasné: Držím-li dívku jak se sluší a patří po svém pravém boku, pak směr zapínání její blůzičky nabízí cestu pro mou levou ruku. Jak prosté, milý Watsone! Přeju Vám dobrý start do nového roku 2009! RNDr. Lubomír...

100 let po katastrofě na sibiřské Tungusce

str. 131 | Zdeněk Kukal
Právě včas, ve chvíli stoletého výročí tunguské události, vychází v Mladé frontě knížka geologa, diplomata a spisovatele Jiřího Jiránka. Všimněte si, že říkáme „událost“, protože nebylo dosud stoprocentně dokázáno, co způsobilo všechny ty jevy, ke kterým došlo po půlnoci...

Zvířata ve válce, Oddaná, ale nedobrovolná válečná služba

str. 132 | Jan Robovský
Všechny země se ve válce snaží mobilizovat co nejvíce svých zdrojů, ať už materiálních, nebo lidských, a není tedy divu, že se v této nevděčné situaci ocitla také zvířata. Některá z nich nám pomáhala zmírnit válečné strasti, jiná se v našich rukou stala válečnou zbraní. To je...

Organický i technický Corbu

str. 134 | Lada Hubatová Vacková
V semináři věnovaném dějinám designu jsme se tento rok se studenty zaměřili na téma standardizace bydlení, a to od geneze tohoto modernistického zaklínadla na počátku 20. století. Standardní typizovaný byt či domek pro masového občana meziválečné doby byl výsledkem dlouhodobých úvah....