Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 12 / 2008

Vyšlo 04. 12. 2008

PF 2009

str. 818 | redakce

Zjitřená mysl a kouzelný svět

str. 819 | Ivan M. Havel
První kniha o matematice, kterou jsem měl v ruce, se jmenovala „V kouzelné zahradě matematiky“. Louskal jsem ji dychtivě, asi jsem byl ještě hodně malý, protože si dodnes pamatuji, jak jsem byl udiven a nadšen, když jsem se dočetl, že existují nejen obyčejná čísla, ale i čísla...

Ad Čeká nás drastická změna způsobu života?

str. 821 | Pavel Rada
Nynější krize na světových burzách jsou podle mého přesvědčení předzvěstí toho, o čem autor článku Martin Kašík uvažoval spolu s Václavem Cílkem již v knize Nejistý plamen a co je velmi ilustrativně a trefně vyjádřeno v bublinovém grafu Ch. Halla. Finančníci a ekonomové se ale jaksi...

Ad Co jsou vlastně jazykové „chyby“?

str. 821 | Lubor Mojdl
Václav Cvrček má nesporně pravdu v tom, že vývoji jazyka jako živého komunikačního prostředku nelze účinně bránit. Vývoj každého jazyka je poznamenán obdobími, kdy se na povrchu zdánlivě nic neděje, a periodami, kdy se radikálně mění výslovnost i gramatika. Vždyť historická změna g > h...

Ad Co jsou vlastně jazykové „chyby“?

str. 822 | Václav Fejt
[…] Autor ani nenavrhuje, ale prostě konstatuje nevyhnutelnost rezignovat na tvorbu normy v jazyce. Úžasná myšlenka! Jazyk se vyvíjí sám a není třeba jej kodifikovat. Zásahy do něj jsou umělé a proti přírodě. Chvíli přemýšlejme s autorem: jazyk, v tomto případě čeština, je podle...

Ad Co jsou vlastně jazykové „chyby“?

str. 822 | Jarmila Pospíšilová-Šteflová
[…] O češtině bychom se mohli bavit nekonečně, takže raději uzavřu (dříve uzavru, neb po měkké souhlásce by dříve nesměla přijít samohláska tvrdá a naopak) tím, o co bych velice prosila a k čemu vlastně směřuji: mluvme svou mateřštinou takovou, jaká nám v kterémkoli(v) území...

Odhalují „osmičky“ skryté souvislosti české historie?

str. 823 | redakce
Robert Tamchyna: Tato beseda má zároveň představit novou publikaci knižní edice Leonardo, útlou knížku s názvem Naše osmičky. Podléhají osmičkové roky nějaké vnitřní logice? Není to jen novinářský marketingový tah? Michal Stehlík: Je to vděčné téma. Osmičky se táhnou od Přemysla...

Je lenochod opravdu takový spáč?

str. 824 | Jan Robovský
Lenochodi jsou často prezentováni jako nemožně nemotorná, pomalá a v podstatě „líná“ zvířata. Skutečnost je však trochu jiná. Předně víme, že dnešní lenochodi jsou představiteli dvou odlišných a dlouhodobě izolovaných linií, z nichž každá vytvořila nepřeberné množství...

Nový pohled na tvorbu jaderných tělísek

str. 824 | Ivan Raška
Koncem září jsem se vrátil z Cold Spring Harbor, kde se konalo sympozium „Dynamic Organization of Nuclear Function“ – vrcholné setkání vědců zabývajících se buněčným jádrem. Jednu z nejzajímavějších přednášek tam měl Miroslav Dundr z oddělení buněčné biologie na...

Milionoví kondoři

str. 824 | Jiří Reif
Kondor kalifornský je jedním ze symbolů americké ochrany přírody. Po staletí byl loven a huben natolik efektivně, že ho lidé málem vyhladili z povrchu zemského. Díky odchycení posledních několika jedinců a jejich úspěšnému odchovu v zajetí se však druh podařilo v kritickém okamžiku...

Až kukačka zakuká aneb Vánoční ornitologie

str. 825 | Pavla Loucká
Z vánočních koled na nás odevšad kuká kukačka obecná, lidově žežulka, nářečně zezulka. Ve staré češtině to byla žežhule. Kukačka s žežulkou jsou totožné nejen zoologicky, ale i etymologicky. Rozdíl je jen v tom, jak kdy komu hlas tohoto ptáka zněl, našim předkům gegu, dnešním Čechům...

Chování v dětství a zneužívání psychotropních látek v dospělosti

str. 825 | Radkin Honzák
Problematika zneužívání psychotropních látek a pozdější závislosti na nich je komplexní, podílejí se na ní jak biologické, tak psychologické a sociální faktory. Jedna z přijatelných hypotéz mluví o návaznosti a hromadění rizikových faktorů i situací. Vychází z pravděpodobné genetické...

Kdo koho lovil?

str. 825 | Jan Robovský
Objev člověka vysokého asi metr (Homo floresiensis) roku 2004 v svrchnopleistocenních vrstvách ostrova Flores byl velkým překvapením a dodnes zaměstnává řadu paleoantropologů, kteří „hobita“ dále zkoumají ze všech možných hledisek. Nyní snad konečně převládl názor, že šlo o...

Z akademické obce

str. 826 | redakce
Cenu Alfreda Badera uděluje každoročně Česká společnost chemická mladému organickému a bioorganickému chemikovi do 35 let. Její udělení je spojeno s prémií 100 000 Kč, kterou věnuje známý chemik, sběratel vlámských mistrů, filantrop a zakladatel firmy Aldrich dr. Alfred Bader, a s právem i...

Vánoční hvězda

str. 826 | Jiří Patočka
Pryšec nádherný (Euphorbia pulcherrima), lidově nazývaný vánoční hvězda, je rostlina keřovitého až stromovitého vzrůstu, ale její vyšlechtěné odrůdy dosahují výšky jen 20–40 cm. Kolem nenápadného, oboupohlavního vrcholičnatého květenství vyrůstají velké, ozdobné listeny...

Pavoukům škodí jeleni a chutná nektar

str. 826 | Oldřich Nedvěd
Laboratorní biologové obvykle studují jen svých pár oblíbených modelových druhů, naproti tomu ekologové často popisují společenstva s velkým počtem druhů, které musejí znát. I jejich výzkumy jsou však taxonomicky omezené a málokdy narazíme na tým, který by v přírodě studoval zároveň...

Jste obézní? Přestěhujte se!

str. 827 | Jiří Patočka
Ken Smith a jeho kolegové z Univerzity v Salt Lake City sledovali 450 tisíc obyvatel tohoto města i okolí a zjišťovali, jak jsou na tom s obezitou. Pro svou studii vyžili databázi lidí s řidičským oprávněním, zkombinovali ji s demografickými údaji získanými při posledním sčítání obyvatel a z...

Život bez vody

str. 828 | Jiří Kubásek
Víme už, kteří živočichové a rostliny snesou vyschnutí a jaký je původ a význam této ekologické strategie (Vesmír 87, 743, 2008/9). Nyní si všimněme, co se vlastně během vyschnutí a opětného navlhčení v těle rostliny snášející vyschnutí děje. Vyschnutí většinou neznamená úplnou...

Učebnicový omyl o žirafím krku

str. 829 | Jan Robovský
Příroda je natolik rozmanitá, že je často obtížné dopídit se pro řadu různých výjimek nějakého „neprůstřelného“ zobecnění. Po zobecněních je však velká poptávka, zvláště při výuce a v učebnicových textech, v nichž není výčet výjimek až tak důležitý. Pominu problém...

Jepičí život chameleonů

str. 830 | Pavel Hošek
Téměř všichni čtvernozí obratlovci žijí alespoň několik let. Podle nejnovějších zjištění je však na Madagaskaru chameleon, který svým životním cyklem připomíná spíš nějaký hmyz. Většinu času, který je mu vyměřen, stráví ve vajíčku a z krás světa je mu dovoleno se radovat pouze...

Odkdy je naše ruka lidská?

str. 831 | Vladimír Blažek
Fosilní nálezy již poskytují zajímavé podněty pro popis toho, jak na základě postupných dílčích změn vznikala morfologie lidské ruky. Ruka moderního člověka a ruka neandertálce jsou utvářeny podobně a ukazují společně rysy odvozené od předpokládané stavby ruky posledního společného...

Modelování lidského hlasu

str. 833 | Jaromír Horáček, Jan Švec
Lidský hlas je tvořen akustickým signálem vydávaným kmitajícími hlasivkami. Tento signál je při průchodu rezonančními dutinami frekvenčně modifikován (obrázek 2). Na kvalitě tvorby hlasu se tedy podílejí jak hlasivky samotné, tak rezonanční dutiny dýchacích cest (zejména část mezi...

Zpracování světla očima medúzy

str. 836 | Kristýna Marková (Jonášová)
U živočichů žijících v současné době nalézáme desítky různých typů očí. Liší se morfologií i vývojem. Ty nejjednodušší jsou tvořeny pouze fotoreceptorovou buňkou a k ní přilehlou buňkou se stínicím pigmentem. Ty nejsložitější mívají miliony buněk, jsou vybaveny rohovkou, čočkou...

Když ozon škodí

str. 840 | Pavla Waldhauserová
„Odpočiňme si od města, vyjeďme si do hor a nadýchejme se ozonu!“ slýcháme často. Do jaké míry ale taková relaxace prospívá našemu organizmu? Nějaký čas byl „tématem dne“ úbytek ozonové vrstvy, později na něj navázaly otázky vzrůstajících koncentrací skleníkových...

Půlstoletí programovacích jazyků

str. 843 | Jaroslav Král
Využití informačních technologií závisí na softwaru a vývoj softwaru závisí na vhodných nástrojích, jejichž klíčovou částí jsou programovací jazyky. První z nich spadají do let 1953 až 1961, během nichž vznikly základní programovací jazyky a produktivita práce programátorů vzrostla...

Nanotuby

str. 846 | Martin Kalbáč, Ladislav Kavan, Markéta Zukalová
Uhlík a jeho sloučeniny jsou základním stavebním kamenem živé přírody, proto je tento prvek středem zájmu v řadě vědních oborů. Samotný uhlík je také velmi zajímavý. V přírodě se vyskytují tři formy uhlíku: diamant, grafit (tuha) a fulleren (uhlíková molekula ve tvaru kopacího míče)....

Kůže hraje důležitou roli v čití kyslíku

str. 848 | Jan Okrouhlík
Nedávno mezinárodní tým vedený Randallem S. Johnsonem z Kalifornské univerzity zjistil, že kůže savců má důležitou funkci v odpovědi organismu na nedostatek kyslíku (hypoxii) zvýšenou produkcí erytropoetinu, hormonu podporujícího krvetvorbu. Série propracovaných pokusů ukázala, že tvorba...

Sociální mozek

str. 849 | Ondřej Černý
Průměrný čtenář vědeckých příloh celostátních deníků při jejich zběžné četbě nabývá dojmu, že naprostá většina velkých objevů již byla učiněna a na těch zbývajících se intenzivně pracuje. Mýlí se ale a jeho omyl je podobný postoji francouzského patentového úřadu, který...

Nechirurgické náhrady a úpravy srdečních chlopní

str. 850 | Jan Peregrin, Jan Šochman
Zdravé lidské srdce má frekvenci stahů úměrně věku a stupni trénovanosti svého nositele někde mezi 60 a 90 za minutu. Při fyzické zátěži a vlivem různých podnětů ze zevního prostředí se může počet stahů podstatně zvýšit. Sportovci, zejména sprinteři, mohou přesáhnout ve vrcholných...

Hynutí lesů, hrozba eroze a svědectví svahovin

str. 856 | Vojen Ložek
V souvislosti s holinami, jež vznikají v důsledku imisí, se v posledních letech začala věnovat pozornost také intraskeletové erozi. 1) V meziprostorech hrubých sutí ve vyšších polohách je vymývána jemnozem tak dlouho, až nakonec zůstane jen pusté pole holých balvanů. Tento proces patří do...

Proč brankáři skáčou a ženy mají knoflíky vlevo

str. 860 | Petr Houdek
Představte si, že jste brankářem a čelíte penaltě během některého z nejvyšších světových šampionátů v kopané. Asi je zbytečné připomínat, že při průměrném počtu 2,5 gólu na zápas penalty často rozhodují hru a že jste na svém dobrém výkonu i značně finančně zainteresováni....

Teorie her

str. 862 | Milan Mareš
John Nash se narodil v západní Virginii a univerzitní diplom získal na Carnegieho technice v Pittsburgu. Úspěšně složil přijímací zkoušky na doktorandské studium na Harvardu, ale nakonec v roce 1948 raději nastoupil na Princetonskou univerzitu v New Jersey. Tehdy, tři roky po válce, byla jedna z...

Nekřivděme Johnu Nashovi

str. 863 | Milan Mareš
Hlavní sdělení článku P. Houdka o brankářích (Vesmír 87, 860, 2008/12) je přesné a pravdivé – lidé se před rozhodnutím zpravidla chovají trochu jinak, než jim doporučují „tabulkové“ rady vydestilované z nominálních číselných hodnot nějakého ukazatele. V daném případě je řeč o...

Neregulováno! Prales ve fotografii

str. 865 | Stanislav Vaněk
Neobvyklá výstava v Moravské galerii v Brně (viz také inzerci na s. 875) vznikla z podnětu ekologů, zřejmě Bohumíra Prokůpka. 1) Za kurátorem Antonínem Dufkem 2) přišli Dana Zajoncová 3) a Tomáš Vrška 4) s námětem tak zajímavým, že jej začal hned uskutečňovat. Vznikl výstavní soubor,...

Dusík v lesních ekosystémech

str. 866 | Jakub Hruška, Filip Oulehle
Jedním z globálních problémů, se kterým se v posledních desetiletích potýká většina ekosystémů, je nadmíra přijatelného dusíku (viz Vesmír 86, 362, 2007/6). Dusík, donedávna limitní živina pro většinu suchozemských (a spolu s fosforem i vodních) ekosystémů, se s rozvojem průmyslu,...

Bakterie odolávající antibiotikům padají z nebe

str. 870 | Alois Čížek, Monika Dolejská, Ivan Literák
Antibiotika – přirozené látky produkované převážně mikroorganismy a potlačující růst jiných mikroorganismů – člověk bezděčně užíval ještě předtím, než byla objevena západní vědou. Ve starých rukopisech se uvádí, že se na rány z léčebných důvodů přikládaly tkaniny...

Odkud jsme přišli, jací jsme a jací jsme byli

str. 882 | Zdeněk Vašků
Záměrem autorů je, aby se toto encyklopedické dílo stalo souhrnem současných znalostí z etnografie a folkloristiky, tedy obrazem současného stavu národopisného po znání. Tento obor je výsledkem činnosti generací výzkumných pracovníků, ale i dobrovolných sběratelů, kteří objevovali a...
Diskuse: 1

Třikrát Dr. Edvard Beneš

str. 884 | Jan Jůn
V poslední době pohlížela opět po delší době z výloh českých knihkupectví na kolemjdoucí známá tvář prezidenta dr. Edvarda Beneše. Zasloužil se o to dotisk jeho memoárů vydaný nakladatelstvím Academia na jaře 2008. Dotisk svědčí o tom, že vydání bylo rozebráno, a tedy i o tom, že o...

Duchovní svět hledaný v prachu a hlíně

str. 887 | Pavel Titz
Přes nepodložená očekávání, že vědecký způsob uvažování postupně nahradí starší myšlení náboženské, je nemálo událostí naší i světové každodennosti přímo či nepřímo spojeno s náboženstvím či lépe řečeno religiozitou „moderního člověka“. Globálně vzato...

Je evoluce plynulá?

str. 889 | František Štícha
Ve skvěle napsané populárněnaučné knížce o zamrzlé evoluci 1) její autor mnohde ve vtipných glosách účelně žertuje na různá témata a když vykládá teorii přerušovaných rovnováh, píše, že termín punktuacionalistický je pro studenty nezapamatovatelný či alespoň nevyslovitelný. Inu,...

Hotel Metropol

str. 890 | Jana Tichá
Hotel Metropol na Národní třídě naproti obchodnímu domu Máj (dnes Tesco) je jednou z mála nových staveb v centru Prahy, které vzbuzují zaslouženou pozornost architektonické komunity, i když kolemjdoucí laik je možná přehlédne. Čtyřhvězdičkový hotel moderního výrazu zapadá do uliční fronty...