Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 3 / 2000

Vyšlo 05. 03. 2000

Vylévati s vaničkou dítě

str. 123 | Michal Anděl
Když jsme zvažovali, zda zveřejnit diskusi mezi děkanem 1. Lékařské fakulty UK doc. Š. Svačinou a ředitelem Endokrinologického ústavu prof. L. Stárkou - diskusi neobvykle otevřenou a s osobními akcenty - převážil nikoli jistý prvek senzace, ale to, že jsme cítili za sporem cosi hlubšího, co...

Koncentrace CO2 v ovzduší

str. 124 | Miroslav Kutílek
K uveřejněným článkům (Z. Šesták, V. Cílek, A. Markoš) mám tyto doplňující poznámky: Jestliže se bilancuje obsah CO2 v ovzduší, bylo by na místě uvést, že největším producentem je půda. Do ovzduší se o řád více CO2 dostává z půdy než ze spalovaných fosilních paliv. Je...

Lékařská genetika aneb Jak to bylo s Mendelem?

str. 124 | Vladimír Glasnák, Marie Lipoldová
Výborný časopis Vesmír je mým průvodcem na cestě za poznáním již více než 40 let. Rád bych získal názor redakce, popřípadě i čtenářů, na dvě citace ze dvou knih o genetice, jejichž data vydání se liší o 38 let. Obě knihy byly vydány v podstatě stejným nakladatelstvím. Jsou to Karel...

Slovo má Pavel Hobza

str. 125 | Pavel Hobza
Vesmír: Citační indexy a faktory impaktu jsou stále předmětem nekončících diskusí, přestože se téměř všichni víceméně shodují v tom, že to je jen jedno z kritérií hodnocení aktivity badatele, přestože si téměř všichni jsou vědomi některých slabých míst těchto ukazatelů –...
Diskuse: 1

Klonování reprodukční a terapeutické

str. 127 | Josef Fulka, Helena Fulková, Jan Motlík, Eva Syková
Úspěchy v klonování (narození klonované ovce, myši a skotu po přenosu jádra somatické buňky do oocytu, jehož chromozomy byly odstraněny) vzbudily všeobecnou pozornost. Hodnocení tohoto postupu může být různé – vědci v něm vidí možnost zodpovědět základní biologické otázky,...

Bioaktivní sklokeramika nahrazující kost

str. 130 | Zdeněk Strnad, Zdeněk Urban
Nahradit kostní tkáň se lidé pokoušeli již dávno, asi nejstarším dokladem této činnosti je neolitická náhrada čelní kosti zlatou destičkou objevená v Peru. Před více než tisícem let zajímala možnost náhrady kostí například rozvinutou arabskou medicínu, před pěti sty lety se těmito...

Období sucha určená z jezerního dna

str. 133 | Ivo Budil, Zdeněk Vašků
Vládám řady států dělá starosti nástup pouště v Sahelu v uplynulých třech desetiletích. Dirk Verschuren z univerzity v belgickém Gentu se snaží dát šíření pouští do souvislosti s proměnami podnebí za posledních tisíc let. Délku suchých a vlhkých období, která panovala ve...

Cizopasné hrbilky

str. 134 | Josef Chalupský
Hrbilky jsou zvláštní mušky. Většinou tmavé, drobného vzrůstu (kolem několika milimetrů) a s vyklenutým hřbetem připomínajícím trochu hrbeček. Odtud jejich jméno. V larválním stadiu žijí v rozkládajícím se ústrojném materiálu. Do naší blízkosti se dostávají někdy v domech...

Evropou obchází strašidlo rtuti

str. 135 | Michael Heyrovský
V posledních letech se ve sdělovacích prostředcích objevuje neodůvodněný strach z kovové rtuti. Loni se v německém deníku Bild Zeitung, Thüringer Ausgabe z 29. 4. 1999 objevila na titulní stránce zpráva: Rtuť způsobila poplach v Erfurtu. 18 hasičů ve speciálních oblecích obsadilo prostor...

Možnosti transplantace v míše

str. 136 | Richard Rokyta
Před téměř 16 lety jsem ve Vesmíru (63, 36, 1984/2) publikoval článek „Kdy transplantaci mozku?“. Ačkoli transplantace v mozku stále ještě nepatří k rozšířeným neurochirurgickým metodám, mohu dnes konstatovat, že v určitých indikacích a za určitých okolností je možná...

Prostorové zobrazení preparátů

str. 137 | Jaromír Plášek
Mikroskop i dalekohled slouží k pozorování objektů, které se lidskému oku jeví jako příliš malé, buď pro obrovskou vzdálenost od Země, nebo pro nepatrné rozměry. Mikroskop složený z objektivu a okuláru (tzv. kompaundní mikroskop) se zrodil na přelomu 16. a 17. století. Spolehlivě není...

Vidět za roh

str. 139 | Stanislav Vaněk
Studenti Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity v Praze museli před listopadem 1989 absolvovat vojenskou přípravu jako tankisté. Při jedné vyučovací hodině probíral podplukovník T. U. balistickou křivku tankové střely a nějak se zamotal do výkladu, jakže se střílí tam, kam není vidět....

Přežívání populací v ostrůvkovitém prostředí

str. 143 | David Storch
Od té doby, co Thomas Kuhn publikoval svou Strukturu vědeckých revolucí, je módní slovo paradigma, a to nejen mezi filozofy a sociology bádajícími o vědě, ale i mezi vědci samotnými. Snad v žádné vědní disciplíně se však nemluví o změně paradigmatu tak často jako v evoluční biologii a...

Zahrada místo divočiny

str. 146 | Eva Rázgová
Biodiverzita v ochraně životního prostředí má málo společného s biodiverzitou v ekologii (rozmanitostí na všech možných úrovních). Označuje soubor konkrétních biologických jednotek, které se vzájemně liší (geny, druhy, popřípadě společenstva). Hovoří se nejen o ochraně biodiverzity...

Mezinárodní kosmická stanice

str. 148 | Antonín Vítek
Nepočítáme-li vědeckofantastické romány (například Měsíc z cihel, který napsal E. E. Hale r. 1869), jsou nejstarší úvahy o kosmické stanici spojeny s počátkem Národního úřadu pro letectví a kosmický prostor (NASA). V roce 1959 plánovací výbor NASA doporučil, aby byla vytvořena stálá...

První kroky podzemní evoluce pavouků

str. 153 | Vlastimil Růžička
Nejstarší doklady o výskytu bezobratlých živočichů na souši pocházejí z období ordoviku. Tak jako osídlovali bezobratlí všechna stanoviště na zemském povrchu, osídlovali postupně i prostory pod ním. Na pevnině byla v průběhu historie života k dispozici podzemní útočiště v hromadách...

ANNE a BILL MOIR: Why men dont iron. The real science of gender studies

str. 155 | Eduard Bakalář
Kniha dvou britských biologů se v podstatě zabývá hormonálními rozdíly mezi muži a ženami a následnými rozdíly v chování a psychickém prožívání. Autoři shrnují výsledky širokého spektra vědeckých výzkumů v uceleném pohledu na řadu aspektů našeho každodenního života, jako je...

Příběh klíněnky jírovcové pokračuje

str. 156 | Ivan Hrdý, Blanka Kalinová, Aleš Svatoš
Jedním z významných stresových činitelů je poškození asimilačních orgánů kulturních rostlin např. dřevin způsobené hmyzem. V řadě případů vedl kalamitní výskyt škůdců k holožíru a osudnému poškození jednotlivých stromů i celých porostů. Připomeňme kalamitu ve smrkových...

Nejslavnější kytka dolního Posázaví

str. 159 | Jiří Sádlo
Kandík psí zub se jmenuje vědecky Erythronium, z téže příčiny jako červené krvinky jsou erythrocyty, červenka Erithacus a hřib kovář Boletus erythropus, a druhově se kandík jmenuje opravdu dens-canis, zub pejskův tedy, to podle úzkých a špičatých cibulí. U nás je kandík vzácnost, doma...

Černí nocležníci

str. 162 | Jiří Formánek, Jaroslav Škopek
Ptáci, nalézající potravu celý rok, sídlí často ve velkých koloniích – havrani – nebo se na podzim shlukují v hejna, toulají se, ač nejsou ptáky stěhovavými, napsal r. 1941 český ornitolog Josef Jirsík v knize Tajemství ptačího stěhování. O kus dál však již líčí: Tisíce...

JIŘÍ SÁDLO, DAVID STORCH: Biotopy České republiky, biologická olympiáda 1999–2000, 34. ročník, přípravný text pro kategorie A, B

str. 163 | Václav Cílek
V roce 1997 publikovali D. Storch a S. Mihulka tenkou, ale velmi příjemnou knížku Ekologie. Kdo se k ní dostal, ten si pochvaloval její stručnost a výstižnost. Měla ale jeden háček – byla neprodejná, protože byla vydána jako přípravný text pro středoškolskou biologickou olympiádu....

Zkáza Viktoriina jezera?

str. 164 | Jiří Šlégl
Východně od protáhlých a hlubokých středoafrických jezer leží v nadmořské výšce 1134 m největší jezero Afriky – Viktoriino, dnes nazývané Ukerewe. 1) Vzniklo tektonicky, tedy zdvihem okrajů tamní kotliny. Zdvihy povrchových desek spolu se sopečnou činností přesměrovaly během třetihor...

TIJS GOLDSCHMIDT: Darwins Dreampond, Drama in Lake Victoria

str. 165 | Jaroslav Flegr
Autorem knihy je holandský biolog, který mnoho let studoval rybí faunu afrických jezer. Seznamuje čtenáře s dramatickou novodobou historií zániku zajímavé a z hlediska ekologie jezera klíčové skupiny cichlid v jezeře Viktoria (viz též Vesmír 76, 370, 1997/7). Kniha je vybavena velkým počtem...

Císařovy nové šaty

str. 166 | George Klein
Hledání určujících prvků vlastní dědičnosti mívá lidstvo ztíženo tabuizací, někdy i politickými doktrínami. V nedávné minulosti nechyběly hlasy žádající zastavení genetického výzkumu, a to ze strachu před mylným výkladem a před politickým zneužitím. Ze zkušenosti ale víme, že...

Mozaika

str. 170 | Ivo Budil
Život na měsících velkých planet Z vědeckých pracovišť občas na stránky novin pronikne podezření, že by se život mohl vyskytovat i ve vzdálených končinách sluneční soustavy, a to na měsících planet. Nedávno se na Pensylvánské státní univerzitě zrodila práce postgraduálního studenta...

Populační růst: ještě nemáme vyhráno

str. 172 | Eva Rábelová-Jeníková
V odstavci Přelidnění přece jen nehrozí I. Budil na základě analýz OSN vyvrací obavy z přelidnění. Je tento optimizmus na místě? Zdrojem následujících informací jsou rovněž studie OSN, 1) interpretace výsledků však zdaleka není jednoznačná. Dlouhodobé prognózy populačního růstu do...

Věda jako odpověď na základní lidské potřeby

str. 173 | Ivan Boháček
Když r. 1798 Thomas Malthus vyjádřil svoji obavu, že lidstvo je schopné dospět k rovnováze mezi množstvím potravy a velikostí populace, dosahovala celková populace pouhých 940 milionů. Roku 1999 překročila lidská populace 6 miliard, a jestliže bude zachována současná rychlost růstu v rozvojových...

Ptáci a infekce borelií

str. 173 | Ivan Boháček
Lymskou nemoc jsme zvyklí spojovat spíš s klíšťaty než s ptáky. Epidemiologové si však povšimli, že ptáci mají často klíšťata, která jsou nakažena spirochétami Borrelia burgdorferi sensu lato, původcem lymské nemoci. Možnost, že by také ptáci hráli roli hostitelů spirochét a přispívali...

Proč bychom také měli jíst zeleninu

str. 174 | Ivan Boháček
Protože obsahuje nitráty, říká farmakolog Nigel Benjamin z londýnské nemocnice Sv. Bartoloměje. Na výročním zasedání Společnosti pro integrativní a srovnávací biologii v Atlantě (4.–8. ledna 2000) uvedl, že neškodné bakterie sídlící na našem jazyku tvoří z nitrátů nitrity, které v...

Ve zkratce

str. 174 | Ivan Boháček
Co řídí rytmus dýchání? Víme, že neurony v kmeni mozkovém. Překvapivě dlouho nebylo známo, které neurony to konkrétně jsou a jakým mechanizmem rytmus dýchání řídí. Ukazuje se, že se na tom podílejí neurony z malé oblasti nazývané preBötzingerův komplex a receptory neurokinin-1 a...

Kdy umírají Američané

str. 175 | Vratislav Schreiber
Statistika ukázala, že Američané umírají asi o 10 % častěji v prvním týdnu měsíce než v týdnu posledním. Autoři studie to přisuzují skutečnosti, že v prvním týdnu jsou vypláceny sociální dávky („wellfare checks“, už ten název by tedy byl kontradikcí). Zejména v prvém...

Cena profesora I. Babušky za rok 1999

str. 175 | Karel Segeth
Již pošesté udělily 16. 12. 1999 Česká společnost pro mechaniku a Jednota českých matematiků a fyziků Cenu prof. I. Babušky (viz Vesmír 74, 115, 1995/2; Vesmír 75, 115, 1996/2; Vesmír 76, 476, 1997/8; Vesmír 77, 175, 1998/3; Vesmír 78, 117, 1999/2) za nejlepší práci v oboru počítačových věd...

Léčba cukrovky horkými lázněmi?

str. 175 | Vratislav Schreiber
Diabetes mellitus II. typu, obvykle spojený s obezitou a necitlivostí na hormon inzulin, postihuje asi 5 % naší populace a svými komplikacemi (hlavně cévními) je rostoucím problémem. Kromě řady léků, kterých se při tom se střídavým úspěchem používá, se hlavně doporučuje zhubnutí a...

Niva – objekt výzkumu

str. 175 | Radan Květ
Na podzim r. 1999 se konal v brněnském Geotestu, a. s., třetí seminář na téma Niva z multidisciplinárního pohledu. Rovinaté okolí vodních toků lze považovat za nejvýznamnější a nejvíce využívanou část krajiny. Jakožto snadné průchody krajinou byly nivy v dávné minulosti prvně osídleným...

Mohyly a smírčí kříž na Václavském náměstí

str. 175 | Pavla Loucká
Dvě nenápadná mohylovitá vyvýšení a na nich vláčně spočívající bronzový kříž připomínají na chodníku pod Národním muzeem oběť dvou Janů – Palacha a Zajíce. Z tvaru oblých pahorků nelze vyčíst, jestli se právě vynořují ze země, nebo do ní pozvolna zapadají. Místo chodcům...

Strašidlo rtuti

str. 176 | Pavla Loucká
Evropou obchází strašidlo rtuti, jak nás informuje titulek článku M. Heyrovského (Vesmír 79, 135, 2000/3). Představme si, že češtinu známe jen teoreticky, a vezměme sdělení doslova. Specializovalo se strašidlo na rtuť (jako klíněnka na jírovce), nebo si ho rtuť přivlastnila (ochočila)? Uvedu...

Přebývá vám 2800 dolarů? Kupte si nesmrtelnost!

str. 176 | Vratislav Schreiber
Jako nezisková organizace v Německu byl registrován BIOPAT, který za 2800 dolarů jednotlivcům a za větší sumy podnikům dává možnost připojit své nebo něčí jméno k nově objevenému živočišnému druhu. Jelikož každý rok je popsáno 10 000 nových druhů, může to být dobrý byznys. Když je...

Proč se nedaří korálům?

str. 176 | Zdeněk Šesták
Korálové útesy zaujímají na světě plochu asi 2 milionů km2. Vytváří je na 2500 druhů korálů a na jejich územích žije více než 5000 druhů ryb. Ekologové i turisté však už od poloviny 80. let 20. století pozorují blednutí společenstev korálů. V jejich láčkách žijí symbiotické...

Vesmír

str. 177
K dějinám tabáku na Rusi. V roce 1897 (v únoru) bylo tomu právě 200 let, kdy Petr Veliký úkazem svým dovolil svobodný prodej tabáku. Náruživým kuřákům se ulehčilo. Nehrozil jim již ani trest smrti, ani vytrhání nozder, ani hrůzy sibiřského vyhnanství. Petr Veliký pochopil význam této...

Oko nikdy neklame, pravdu ale netvrdí

str. 178 | Jiří Fiala
Může pes vidět vidličku? Že něco může vidět, o tom nepochybujeme. Otázka však zní, zda může vidět vidličku. A o odpovědi také nepochybujeme. Říci protokolární větu „Vidím vidličku“ by ale bylo většinou nesmyslem (ledaže by šlo třeba o malou vidličku a my tím říkali,...

Příloha

Národní politika výzkumu a vývoje České republiky

str. 5 | Zdeněk Kukal
Politika je, jak známo, umění spravovat věci veřejné. Pokud jde o politiku národní, znamená to, že jde o veřejné věci České republiky. Výzkumu a vývoji jsme dříve říkali věda a technika. Všechny tyto pojmy znamenají složitý proces poznávání zákonitostí přírody a společnosti od...