Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 1 / 2008

Vyšlo 17. 01. 2008

I největší sny mají malé začátky

str. 2 | Ivan Boháček
Počet obyvatel se pomalu blíží deseti miliardám. Závislost naší civilizace na fosilních zdrojích energie je osudová (celosvětově se na výrobě elektřiny ze 70 % podílejí fosilní paliva). Může být ještě nalezena cesta slučitelná jak s civilizací, tak s přírodou? Věříme, že...

Prostor, světlo a čas

str. 3 | Ivan M. Havel
Historie fyziky, astronomie a kosmologie je příběhem překračování hranic lidských představ o přirozeném světě. To však neznamená, že nová poznání a nové teorie, třeba i převratné, musí vést k úplnému popření náhledů našich předchůdců či „naivních“ představ našich...

Elektrárna na biomasu

str. 5 | Vladislav Dědič
Článek považuji za velmi výstižný a zdařilý. Pouze se pozastavuji nad údaji v tab. 6, elektrárna na biomasu (s. 658). Zde bohužel čtenář nemá představu, o jaké technologické uspořádání jde, ale spotřeba pouhých 1680 t biomasy na denní výrobu 2400 MWh se mi zdá velmi nízká. Co asi tak...

Ad Otroctví a moderní společnost

str. 5 | Lubor Mojdl
Chtěl bych upozornit na poněkud matoucí popis u fotografie doprovázející článek. Rastafarianizmus je synkretické náboženské hnutí, které uznává především Starý zákon a věří, že novým Mesiášem pro černé obyvatele světa je idealizovaný etiopský císař Haile Sellasie. Rastafariáni...

Ad Věda a díry do světa

str. 5 | Jaroslav Petr, Filip Smolík
V úvodníku uvažuje Jaroslav Petr o problémech s popularizací vědy a veřejnou propagací vědeckých výsledků. Jako příklad pochybné „díry do světa“ je uváděna popularizace studie, která nenalezla vztah mezi inteligenčním kvocientem a bohatstvím. Univerzita (Ohio State) popularizovala...

Oceány plné mikrobů

str. 7 | Jiří Patočka
Výzkumy posledních let ukazují, že oceány jsou pro nás stále jen málo probádanou oblastí a skrývají dosud mnohá tajemství, která čekají na objevení. Výsledkem těchto výzkumů je také zjištění, že mikrobiální život v oceánech je mnohem rozmanitější, než jsme předpokládali. Moderní...

Je cykas hmyzosnubný, nebo větrosnubný?

str. 7 | Oldřich Nedvěd
Jedna ze dvou dodnes žijících čeledí cykasů, Zamiaceae, je známa tím, že je opylována hmyzem. Naproti tomu druhá čeleď, Cycadaceae, je dosud považována za větrosnubnou, i když u několika druhů to již bylo zpochybněno, například u cykasu japonského (Cycas revoluta). Na veliké populaci tohoto...

Z akademické obce

str. 8
Česká společnost pro ekologii Nová společnost chce propagovat ekologii ve smyslu původní definice oboru – studium interakcí mezi živými organizmy, jejich neživým prostředím a mezi sebou navzájem, od úrovně jedince až po ekosystémy. Společnost si klade za cíl: vytvořit fórum pro komunikaci...

Dožívají se muži svého věku díky ženám?

str. 8 | Vladimír Blažek
O významu „tetiček“ pomáhajících s péčí o mláďata u savců (a zvláště u primátů) či o babičkovství a menopauze v evoluci člověka se diskutovalo především v devadesátých letech minulého století (viz Vesmír 78, 225, 1999/4). Přesto se dosud objevují práce, jejichž autoři se...

Dobrá paměť nevylučuje hrozící Alzheimerovu demenci

str. 8 | Radkin Honzák
Všeobecně je rozšířena domněnka, že zhoršování paměti, byť pozvolné, vyústí nakonec do Alzheimerovy demence, zatímco stabilní paměť tento neblahý vývoj vylučuje. Nedávná práce neurologů z Mayo Clinic tento mýtus bohužel nepotvrzuje (Smith G. E., Neurology 69, 133–139, 2007/2). Autoři...

Stromuly, matrixuly, peroxuly

str. 9 | Jaromír Kutík
Badatelé dnes umějí pozorovat buňky „zaživa“. Využívají barevně fluoreskující bílkoviny, které technikami molekulární biologie nasměrují do různých prostorů v buňce. Touto metodou už odhalili nejednu zvláštnost, která je v rozporu s učebnicovými obrázky organel jako oddělených...

Jak přežívají sloni v poušti?

str. 9 | Jan Robovský
Sloni dnes obývají v Africe jak vlhké deštné lesy, tak suché savany, a dokonce i pouště. Zvláště proslavení jsou namibští sloni z pouště Namib v jihozápadní Africe. Pozorování těchto slonů v poslední době přineslo nové zajímavé objevy. Byly například dokumentovány dva způsoby jejich...

Tajemství černého diamantu

str. 10 | Jiří Patočka
Černé diamanty, známé též pod názvem „carbonado“, byly nalezeny jen na několika málo místech na Zemi – v Brazílii a Středoafrické republice. Od ostatních diamantů se liší nejen barvou, ale zejména strukturou. Netvoří jednolitý krystal, nýbrž jsou slepeny z mnoha malých...

Těžký osud goril

str. 10 | Jan Robovský
Přestože lidoopové (orangutan, gorila, šimpanz a bonobo) budí pozornost veřejnosti i ochranářských organizací, nedaří se vždy úspěšně čelit všemu, co jim hrozí – od úbytku přirozeného prostředí po nájezdy pytláků. Osud se obrátil zejména proti gorilám, které v poslední době...

Vymírání fauny v pleistocenní Austrálii

str. 15 | Petr Heneberg
Současná střední Austrálie je pouštní či polopouštní oblastí s extrémními výkyvy teplot. Ještě v nedávné minulosti tomu však bylo jinak. Nová a lehce kontroverzní studie G. H. Millera a jeho kolegů 1) , 2) používá pro zjištění změn v původním vegetačním pokryvu izotopovou analýzu...

Objev prstence temné hmoty v kupě galaxií

str. 16 | Jiří Horák
Myungkook James Jee a jeho kolegové z Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimore ohlásili zajímavý objev: Hubblovým vesmírným teleskopem pozorovali v galaktické kupě Cl 0024+17 prstenec temné hmoty, který vznikl pravděpodobně srážkou Cl 0024+17 s jinou obří galaktickou kupou. O temné hmotě se v...

Druhohorní perloočky

str. 17 | Michal Šorf
Perloočky (Cladocera) jsou malí vodní korýši náležející do třídy lupenonožců (viz Vesmír 80, 629, 2001/11). Ačkoli byla tato skupina v minulosti široce diverzifikovaná, neměli jsme donedávna k dispozici téměř žádný fosilní materiál. Zbytky perlooček, jakými jsou zejména typické...

Co je kdo schopný cítit?

str. 18 | Magdalena Košťáková
I když lidský čich není zdaleka tak výkonný jako čich psovitých šelem nebo hlodavců, lidé jsou přesto schopni rozeznat až 10 000 různých pachů. Individuální čichové schopnosti se ovšem velmi liší. Okolo 2 milionů lidí v USA nemá žádný čich (porucha zvaná obecná anosmie). Mnohem...

Kmenové buňky v roce 2007

str. 19 | Jaroslav Petr
Situaci ve výzkumu kmenových buněk lze ve stručnosti vyjádřit veršem z písně Jaroslava Ježka: „Jednou jsi dole, jednou nahoře.“ Tempo, s jakým k těmto změnám dochází, navozuje intenzivní pocit jízdy na horské dráze. Dospělé kmenové buňky, nebo terapeutické klonování? Princip...

Nervová kmenová buňka – doktor Jekyll, či pan Hyde?

str. 21 | František Šťastný
Sebeobnova dr. Jekylla Normální kmenová buňka je tkáňově specifická a má věkově neomezenou schopnost sebeobnovy. Jedna z dceřiných buněk si tuto schopnost zachovává, druhá (progenitorová) se stává základem pro buňky tvořící danou tkáň. Tímto mechanizmem dospělé kmenové buňky nejen...

Říká se tomu čarověníky

str. 22 | Jiří Sádlo
„Čarodějné“ rostliny: Nedávno jsem zaslechl zprávu o „čarodějných“ formách některých rostlin, zejména konifer, které rostou na větvích normálních stromů a snad se dají pěstovat i samostatně. Mají prý vlastnosti normálních rostlin, ale jsou zakrslé, rostou pomalu a...

Rychlejší vyhrává

str. 23 | Jiří Kubásek
Zelené rostliny nezbytně potřebují světlo a to se k nim dostává různými cestami. Pohyb listů ve větru může rostliny stínit v sekundových intervalech, pohyb oblaků v intervalech minutových či hodinových. Přitom rozdíl mezi intenzitou světla v přímém slunečním světle a v hlubokém stínu v...

Služby globálního domu

str. 26 | Tomáš Hák, Bedřich Moldan, Jan Plesník, David Vačkář
Představy různých lidí o bydlení se mohou lišit, přesto se shodují v tom, že by dům měl mít dobrou střechu, topení, přísun čisté vody a odvod splašků. Dům tedy zajišťuje majiteli služby, jichž si je dobře vědom a je ochoten za ně zaplatit. Ekosystémy také zajišťují řadu služeb, ale...

Krajina jako petosféra

str. 34 | Miloslav Lapka
Co je to petosféra? Nadsázka, nebo realita? Název, který se tváří solidně a odkazuje například k Hadačově technosféře jako souboru toho, co člověk vytvořil, popřípadě ke komplexnější technoantropocenóze jako společenství člověka se vším, co potřebuje k existenci? Nebo je to...

Krystalizace ve výrobě léků

str. 37 | Bohumil Kratochvíl
Ačkoliv byly tyto výroky proneseny v rozmezí čtyřiceti let, jsou dosud platné. Tajuplná krystalizace Krystalizace je jedním z důležitých procesů v přírodě a člověk se s ní poprvé setkal asi při odpařování moří nebo při mrznutí vody. Později ji začali lidé využívat ve výrobě jako...

Rozpínání vesmíru podle soudobých poznatků

str. 40 | Jiří Jersák
Historie představ o rozpínání vesmíru Brzy po objevení obecné teorie relativity v roce 1915 si Albert Einstein uvědomil, že podle této teorie se vesmír musí buď rozpínat, nebo smršťovat, že tedy jeho tehdejší teorie vylučuje statický vesmír. A tehdejší představa byla, že vesmír je...
Diskuse: 2

Maďarská menšina na Slovensku

str. 46 | Anna Uhrová-Mészárosová
Rozpadem historických Uher po první světové válce byl jednotný politicko-ekonomický prostor rozdroben. Nově vzniklé státy zdědily mnohé neduhy monarchie a snad nejvíce se to projevilo na národnostním složení jejich obyvatelstva. Výsledkem procesu, který probíhal ve jménu sebeurčení, bylo, že...

Konec času?

str. 49 | Ivan Boháček
Příroda je zřejmě uspořádána tak, že odhalení zákonitostí, jež v ní platí, je co možná nejnamáhavější. Tento bonmot připisovaný Albertu Einsteinovi sedí také na kosmologii. Moderní kosmologie nám připravila vcelku věrohodný příběh o počátku – velkém třesku – který...

Eseje

str. 50 | Stanislav Komárek
Ptát se esejisty, jakže se eseje píší či psát mají, je trochu podobné jako ptát se angorského králíka, jak se vlastně produkuje vlna: oba tak činí a většinou na dané téma neteoretizují – teorie vlnařství i literatury je vyhrazena jiným, na nichž vlna a mnohdy ani eseje nerostou. Poněkud...

Logik a Alenka

str. 54 | Milan Mareš
V lednu 2008, přesněji čtrnáctého dne onoho měsíce, uplynulo 110 let od úmrtí jednoho matematika a logika. Narodil se také v lednu, o 66 let dřív, takže je ještě o důvod víc trochu se s ním seznámit. Jeho jméno širší veřejnost moc nezná – napsal sice několik odborných knih, vesměs...

Jazyk je oheň

str. 57 | Jan Sokol
Když se malé děti učí mluvit, učí se nejen řeč a jazyk, ale učí se také svůj svět. Teprve s jazykem se totiž člověk učí rozkládat smyslovou zkušenost na jednotlivé „věci“ (auto, medvídek, maminka) a věci na podstaty a jejich vlastnosti. Důkladně prozkoumané a pojmenované...

(Skoro) všechno, co jste chtěli vědět o mořích

str. 58 | Adam Petrusek
„Ďjó, moře! Proč nebydlíme u moře!“ Od doby, kdy tiskem poprvé vyšla průpovídka pana Rybáře alias Hastrmana v Nerudových Povídkách malostranských, se situace v českých zemích nezměnila. Značnou část našeho území sice pokrývají pozůstatky dávných moří, ale za tím...

Nová dobre oprášená stará „Zoologie obratlovců“

str. 60 | Vladimír Kubovčík
Prešlo takmer štvrťstoročie, počas ktorého sme mohli byť svedkami mnohých významných zmien, avšak za toto dlhé obdobie života jednej generácie sa na našom knižnom trhu neobjavilo kompendium zoológie stavovcov. Túto nelichotivú bilanciu zachraňujú autori Jiří Gaisler a Jan Zima, ktorí pripravili...

Perníková chaloupka ve vědecké publikaci

str. 61 | Pavla Loucká
Odcizení textu je loupež jako každá jiná. Původ loupení postihuje pohádka „O perníkové chaloupce“. Mařenka a Jeníček loupali perníček, čímž poškozovali střešní krytinu své spoluobčanky Ježibaby. Jednak potravinu loupali (oddělovali od střechy), jednak ji loupili (odcizovali...

Arcidiecézní muzeum Olomouc

str. 62 | Jana Tichá
V červnu roku 2006 bylo v Olomouci otevřeno Arcidiecézní muzeum, jediné svého druhu v České republice. Vznikla nejen ojedinělá sbírková a výstavní instituce, zaměřená na prezentaci památek křesťanské kultury na Moravě, ale také unikátní architektonické dílo. Pro muzeum, které bylo založeno...