Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 11 / 2006

Vyšlo 09. 11. 2006

Kosmická sonda COBE ...

str. 638 | Ivan Boháček
Kosmická sonda COBE odstartovala 18. listopadu 1989, 30. června 2001 ji následovala sonda WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe), start evropské observatoře Planck je plánován na srpen roku 2007 (spolu s observatoří Herschel). Hlavní cíl observatoře Planck je změřit fluktuace a polarizaci...

Náhražky potravin: problém zdaleka ne nový

str. 639 | Michal Anděl
Vzpomínám si, jak na začátku šedesátých let, v době, kdy ještě nevybledly či nebyly přemalovány všechny staré reklamy na venkovských domech, jsem občas vídával nápis Sana, rodná sestra másla. Sana byl margarín vyráběný, tuším, v Neratovicích a měl máslo nahradit. V článku na jiném...
Diskuse: 1

Rozdíly mezi mužem a ženou 1–3

str. 641 | Eva Hauserová, Karel Janko, Jiří Patočka, Zdeněk Vašků, František Vyskočil
Už první část byla pěkná, ale druhá je přímo vynikající. Vzal jsem si to číslo na dovolenou do Slovenského ráje, po večerech jej přečetli všichni z rodiny a všem se líbil. Článek je napsán vtipně, opírá se o vědecké poznatky a přináší četné příklady ze života. Jiří Patočka Se...

Myslím česky postaru?

str. 642 | Ivan Hrdý, Pavla Loucká
V posledním čísle Vesmíru (85, 468–469, 2006) jsem se zarazil při čtení titulku „Ptačí ekologie“ a vzápětí ve stejném čísle (na s. 443) se píše o ptačích druzích. Je to tak dobře, jsou podobná slovní spojení vlastní nejen českým ornitologům, nebo jsem opravdu staromilec?...

Miniaturní vulkány v Tichém oceánu

str. 643 | Jiří Patočka
Pracovníci Tokijské techniky objevili na dně oceánu v příkopové proláklině blízko Japonska nový typ miniaturních vulkánů, s objemem žhavé lávy od 0,005 do 1 km3. Jde o malé výrony magmatu, které vystupují trhlinami v zemské kůře. Trhliny vznikají při tektonických pohybech zemských ker....

Co asi polidštilo opici?

str. 643 | Vladimír Vondrejs
Co se vlastně stalo na úrovni genomu předtím, než se z lidoopa vyvinul člověk? Francis Crick, nositel Nobelovy ceny za strukturu DNA, rád opakuje v různých variacích závažnou myšlenku: „Úspěch vědce se zakládá na jeho schopnosti položit si otázku, na kterou se v daném okamžiku a v daném...

Jak (a zda vůbec) se chránit před sluncem

str. 643 | Oldřich Vinař
Kerry M. Hanson(ová) se spoluautory z Kalifornské univerzity v Riverside vystavovala lidskou kůži ultrafialovému záření a zkoušela, jak je chráněna opalovacími krémy s ochrannými filtry obsahujícími benzofenon-3, oktocrylen a octylmethoxycinnamát. Zjistila, že už za hodinu pronikl krém z povrchu...

Mravenčí krokoměr

str. 643 | Jiří Patočka
Mravenci používají při orientaci v terénu mnoho rafinovaných metod. Významnou úlohu při nich hraje vizuální orientace a chemická komunikace, zejména používání značkovacích feromonů. To jsou chemické substance produkované exokrinními žlázami, kterými si označují cestu ke zdroji potravy a k...

Pohanka a krevní tlak

str. 644 | Oldřich Lapčík
Pohanka setá (Fagopyrum esculentum) z čeledi rdesnovitých (Polygonaceae) patří mezi tradiční plodiny nejen v Asii, odkud pochází, ale také v řadě evropských zemí. Pověst praví, že k nám se dostala spolu s tatarskými nájezdníky, které nakonec v roce 1241 z Moravy zázrakem vyhnala samotná Panna...

Výzva Evropské komisi: zdraví musí mít přednost

str. 644 | Ladislav Csémy, Karel Nešpor
Eurocare sdružuje 45 dobrovolných nevládních organizací z celé Evropy, jejichž cílem je prevence a mírnění škod působených alkoholem. Tato organizace vyzývá Evropskou komisi, aby přijala preventivní opatření. Svou výzvu odůvodňuje: Evropané pijí více alkoholu než lidé jiných kontinentů,...

Ultrazvukem tam (=do buňky) a zase zpátky

str. 645 | Vladimír Vondrejs
Buněčná membrána selektivně brání volnému vstupu cizích molekul do buňky, některým látkám je dokonce vstup zakázán. Když se genový inženýr například snaží vpravit do buňky DNA, musí prostupnost buněčné membrány zajistit uměle. Slouží k tomu různé chemikálie nebo fyzikální triky. V...

Hovězí krev a svatojánci

str. 646 | Oldřich Nedvěd
Světélkování není privilegiem světlušek – jenom u hmyzu se tento vynález vyskytuje několikrát. Chvostoskok Onychiurus armatus světélkuje celý. Pravý hmyz mívá kompaktní svítivý orgán z tukového tělesa (u brouků jej mají světlušky či kovaříci) nebo z Malpigiho trubic (u...

Databáze vyhubených zvířat

str. 646 | Jan Robovský
Osud zvířat, která vymřela vinou člověka, v nás může vzbuzovat lítost, zlobu, ale naštěstí také třeba odhodlání chránit ty druhy, které takové hrozbě dosud čelí. Řada vyhubených zvířat měla navíc poněkud bizarní vzhled (za všechny lze uvést alespoň blbouna, kachnu růžohlavou,...

Vliv klimatických změn na vodní zdroje v Andách

str. 650 | Ondřej Šráček
V posledních letech se v tisku často diskutuje o klimatických změnách spojených se zvyšováním koncentrace CO2 v ovzduší a o jejich důsledcích pro život na Zemi (viz Vesmír 73, 53, 1994/1, 73, 55, 1994/1, 77, 463, 1998/8, 79, 54, 2000/1 ad.). Existují oblasti, kde by mohl být dopad...

O šimpanzích, lidech a lymfocytech T

str. 651 | Václav Hořejší
Jak je známo (a dokonce na první pohled zřejmé), mezi lidoopy a člověkem jsou jen malé rozdíly, a proto jsou primáti, především šimpanzi, optimálním modelem pro testování účinnosti mnohých léků. Nějaké rozdíly tu přesto jsou. Kromě inteligence (většinou vyšší u lidí) se lidé od...

Priony cestují na retrovirech

str. 652 | Jaroslav Petr
Vznik chorob ze skupiny spongiformních encefalopatií připisuje většina badatelů infekčním bílkovinným částicím čili prionům. Ty vznikají prostorovým přeuspořádáním bílkovinné molekuly neškodného a tělu vlastního prionového proteinu. Prion slouží jako matrice a v buňkách se podle něj...

Od rajské vůně po tchoří puch

str. 653 | Daniel Jun, Kamil Kuča, Jiří Patočka
Pachy a vůně (odoranty) představují významné smyslové (organoleptické) vlastnosti chemické látky, která je vnímána čichovým orgánem po vdechnutí určitého jejího objemu. Čich je vývojově nejstarší smysl, který je v různé formě přítomen u všech živočišných druhů. Zprostředkuje...
Diskuse: 1

O třech chytrých horákyních

str. 655 | Jaroslav Petr
Současný svět si neví s lidskými embryonálními kmenovými buňkami rady. Na jedné straně nemůže ignorovat jejich nesporný potenciál. V dnešním biomedicínském výzkumu zaujímají obdobné postavení, jaké ve středověké alchymii náleželo kameni mudrců. Slibují splnění nejsmělejších tužeb....

Pohled na okraj nedohledna

str. 658 | Jiří Langer
Letošní Nobelova cena byla udělena dvěma americkým fyzikům, Johnu C. Matherovi z Goddardova centra pro kosmické lety NASA a Georgu F. Smootovi z Kalifornské univerzity za prokázání planckovského spektra a anizotropie mikrovlnného kosmického záření. Abychom pochopili význam jejich práce, řekněme si...
Diskuse: 1

Aleutští lovci velryb

str. 662 | Stanislav Chládek
Řetěz Aleutských ostrovů, zahrnující ruské Komandorské ostrovy, se obloukem rozpíná v délce 1450 kilometrů mezi Aljašským poloostrovem a severní částí Kamčatky a tvoří „most“ mezi Severní Amerikou a Asií. Odděluje studené Beringovo moře od teplejšího Tichého oceánu. Z jihu...

Není býlí bez houby

str. 672 | David Novotný
Člověk se setkává s houbami žijícími na rostlinách již odedávna. Houby na rostlinách většinou parazitují nebo rozkládají jejich odumřelá těla. V posledních více než sto letech vstoupily do povědomí také mykorizní houby, které vytvářejí symbiózu s kořeny různých druhů dřevin či...

Nová zubatá velryba

str. 676 | Jan Robovský
Kytovci se na základě řady znaků tradičně dělí na kosticovce (s velrybami, plejtváky apod.) a ozubené (s delfíny, sviňuchami, kosatkou, vorvaněm apod.). Kosticovci nemají v dospělosti zuby, ačkoliv embryonálně se u nich zakládají. Přijímají drobnější potravu, kterou filtrují přes kostice....

Zvuky z hlubin oceánů

str. 678 | Zuzana Sajdlová
Já, vorvaň Vorvani tráví většinu dne potápěním za potravou. Jen málo živočichů se dokáže po nořit do tak velkých hloubek a jen několik savců může v těchto hloubkách pobývat déle než 60 minut. 1) Na rozdíl od lidí, kteří z jednoho nádechu využijí jen 15 % kyslíku, kytovci zužitkují...

První obeplutí Afriky

str. 683 | Břetislav Vachala
Těmito slovy popsal (v českém překladu J. Šonky) Ciceronův pater historiae Hérodotos ve čtvrté knize svých Dějin, občas diskutované, první obeplutí afrického kontinentu (viz obrázek 1). V pasáži je zmíněn iniciátor celé akce „egyptský král Nekós“, tedy Neko (II.) Vehemibre. Vládl...

Margaríny a ateroskleróza

str. 686 | Michal Anděl, Pavel Dlouhý
Margarín jako náhražku drahého a nedostatkového másla objevil francouzský lékárník Hyppolyte Mege-Mouriés v roce 1869. Stalo se tak na popud císaře Napoleona III., který potřeboval pro svou armádu dostatek levného, a přitom chutného tuku vyhovující konzistence. Hlavními surovinami pro přípravu...

Jak moc zkušenostní je novověká přírodověda?

str. 688 | Stanislav Komárek
Pozdní fáze evropského humanizmu i reformace přinesly jeden mimořádně důležitý myšlenkový obrat – defi nitivní skepsi z interpretace Svatých písem, po dlouhá staletí nejdůležitějšího zdroje poznání i toho, co středověký svět vlastně konstituovalo. Návrat k hebrejským a řeckým...

Čintamani a ptáci

str. 689 | Vladimír Cháb
Nevěř tomu, čemu nerozumíš, ale nezavrhuj, cos neprozkoumal (Karel Čapek). Původ a vznik nových věcí záleží mnohdy na náhodných okolnostech, které s vlastním problémem nemají naprosto nic společného (Otto Wichterle). Tyto dva citáty jsou skvělým úvodem k mému článku o firmě snažící se...
Diskuse: 7

Vejdou se počty do počítače?

str. 695 | Jiří Fiala
Kurt Gödel ovlivnil zásadním způsobem tři oblasti: matematickou logiku, kosmologii a filozofii matematiky. První dvě oblasti jsou si natolik vzdálené, že – podle Penrose, který je spojil – existují stále ještě fyzici, pro něž je překvapením, že jejich Gödel je totožný s logikem...

Vývoj Gödelova myšlení

str. 698 | Jaroslav Peregrin
Zatímco před několika desetiletími se o matematicích a některých dalších z těch myslitelů, jejichž výsledky jsou pro neodborníka samy o sobě těžko srozumitelné, psaly pro širší veřejnost buď beletristicky zpracované životopisy, nebo popularizační úvody do díla, v poslední době se tyto...

Kniha o historii vhodná i pro přírodovědce

str. 700 | Radan Květ
Rodák z Litoměřic Ferdinand Seibt (*1927, †2003 v Mnichově) byl emeritním profesorem historie Ruhrské univerzity v Bochumi. Vedle jiných jeho děl přeložených do češtiny zaujala čtenáře práce „Lesk a bída středověku“ (Mladá fronta 1998). Svou závěrečnou publikací se Seibt...

Nechat jazyk kočkám – a cesty vlkům? 9

str. 701 | Václav Jamek
Jak může jazyk „upadat“, a jak to případně souvisí s demokratičností promítající se v osvojování jazyka a v péči o něj? Na závěr diskusního pořadu o jazyce, kterého jsem se před časem zúčastnil v České televizi, přišel divácký ohlas zhruba tohoto obsahu: Hovořit o úpadku...

Kotrčův mlýn, Vysočina

str. 702 | Jana Tichá
Když jsem poprvé uviděla na fotografii Kotrčův mlýn, připadalo mi až zvláštní, jak silně na mne zapůsobil. Po nějakém čase jsem si vzpomněla: Robinson Jeffers! Básník a jeho žulový dům na mysu Big Sur, s širokým oknem směrem k oceánu. Mlýn na Českomoravské vrchovině ovšem hledí...