Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 9
Vesmír č. 9
Toto číslo vychází
1. 9. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Zářijové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 6 / 2006

Vyšlo 15. 06. 2006

Nechat pořádek pořadatelům a chaos chaotům

str. 315 | Ivan M. Havel
Rozproudila se nám ve Vesmíru debata o jazyce 1) a já pojednou pociťuji jakési deja lu (pocit již čteného). Nemám na mysli jenom jazyk, ale debaty jaksi podobné (a stejně nesmlouvavé), ať už jde o kultivaci krajiny, 2) rozvoj měst, ochranu zřícenin, 3) vylepšování člověka, 4) národní...

O pachtýřích pravdy

str. 318 | Eduard Bakalář
Svým článkem jsem chtěl otevřít diskusi k tématu, které považuji jak za tabuizované, tak za důležité a aktuální. Zamýšlel jsem se nad vnitřním hlasem, který nám mnohým (mně určitě) říká: „Ochraňuj ženu, pomoz jí a podporuj ji, ulehči její situaci.“ Tento hlas se podle mého...

Ad Nechat jazyk kočkám – cesty vlkům? 3

str. 318 | František Daneš
Rozumím-li dobře, základní Jamkovou myšlenkou je, že zásada „Nechte jazyk na pokoji!“ („Laissez-faire!“) je nesprávná a že je naopak třeba o jazyk pečovat (Němci mluví o Sprachpflege, Francouzi o aménagement linguistique a v české jazykovědě se vžil termín péče o...
Diskuse: 5

Přírodní parabeny

str. 319 | Oldřich Lapčík
Parabeny jsou estery kyseliny 4-hydroxybenzoové. Brzdí růst mikrobů, a přitom nejsou toxické pro člověka, proto se často používají jako konzervační látky ve farmacii i v kosmetice. V poslední době se zjistilo, že mají slabou, nicméně měřitelnou estrogenní aktivitu, a v souvislosti s tím byla...

Pravidla a rady k vědeckému bádání

str. 319 | Vratislav Schreiber
Tak se jmenovala kniha, na niž jsem si vzpomněl, když vyšel článek „Reactions to the Hwang Scandal“ v časopise Science (311, 606, 2006). Knihu napsal Santiago Ramón y Cajal (1852–1934), španělský neurohistolog a nositel Nobelovy ceny (s C. Golgim r. 1906) za objevy struktury nervového...

Tunelující nanotrubičky – nový způsob komunikace buněk

str. 319 | Jiří Patočka
Vzájemná komunikace buněk je nezbytnou vlastností všech vícebuněčných organizmů. Bez ní by nemohla vzniknout funkční tkáň, orgány by se nemohly vytvořit a nemohly by ani fungovat. Buňky spolu komunikují různými způsoby. Mezi ty nejznámější patří komunikace založená na interakci...

Houby převlečené za vajíčka termitů

str. 319 | Stanislav Mihulka
Mimikry najdeme v přírodě na každém kroku, ale asi nikdy nás nepřestanou udivovat. Vznikly u mnoha rozličných organizmů jako triky pro ochranu před predátory, při shánění potravy, pro nalákání opylovače nebo například pro sociální parazitizmus. Někdy matička příroda „dostane“ i...

Předmět, pro který nemá čeština název

str. 320 | Miroslav Prokopec
V ajnské vesnici Shiraoi na japonském ostrově Hokkaidó jsem byl uveden do přístěnku domu se slaměnou střechou k staršímu muži, zřejmě ve funkci starosty. Vysvětlil jsem mu, že přicházím od profesora Kodamy z Univerzity v Sapporu a mimicky jsem znázornil profesorovu malou postavu a kulaté...

Potkaní priony a nemoc šílených krav

str. 320 | Anna Strunecká
Víme, že původci jak bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) u krav, tak Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci u člověka jsou priony (viz Vesmír 75, 503, 1996/9, 75, 547, 1996/10, 80, 8, 2001/1 ad.). Prion PrPC je běžný protein, který se nachází v mozku zvířat i lidí. Změnou pořadí aminokyselin v...

Variace genetického kódu

str. 320 | Jiří Patočka
Jedním z jednotících rysů života na Zemi je, že téměř všechny buňky používají jednotný genetický kód, v němž je informace, uložená v DNA, překládána do RNA, a pak uskutečňována při syntéze proteinů. Ať už jde o bakterii, mrkev nebo velrybu, stejná tři písmena (triplet) kódují...

Chloroplastová DNA se neztratí

str. 321 | Jaromír Kutík
Před rokem přišla skupina amerických biologů s poněkud šokujícím objevem, že během poměrně časných fází vývoje listů mizí z organel fotosyntézy – chloroplastů – téměř veškerá jejich DNA (viz Vesmír 84, 316–317, 2005). V těchto endosymbioticky vzniklých organelách...

Tiktaalik – ani ploutev, ani noha

str. 322 | Pavla Havelková
Evolučně velice důležitá přeměna lalokoploutvých ryb ve čtvernožce (v té době obojživelníky) pro nás zůstává ještě v některých směrech neznámou. Hlavní příčinou naší neznalosti je nedostatek fosilií, které by nám dokumentovaly podrobnou evoluční posloupnost podstatných...

Ze soukromého života krtonožky

str. 322 | Jiří Patočka
Krtonožka je hmyz z řádu rovnokřídlých (Orthoptera). Její jméno Gryllotalpa (z gryllus – cvrček, talpa – krtek) dává tušit, že jde o podivného tvora. 1) Vypadá jako veliký cvrček, ale krtka poněkud připomíná způsobem života. Občas vídáme neblahé stopy její činnosti, když...

Cestování v čase a náš vesmír

str. 324 | Jim Al Khalili
Jana Olivová: Před 100 lety Albert Einstein zcela změnil naše dřívější pojetí času. Můžete vysvětlit, jaký je postoj k času dnes? Jak definuje čas současná věda? Jim Al-Khalili: Je to velmi zajímavé. Myslím, že ještě dnes se většina lidí dívá na čas pohledem, který pochází z doby...

Hongshanornis

str. 327 | Pavel Říha
V bloku jezerních sedimentů ze severovýchodní Číny byl objeven otisk kostřičky a peří drobného raně křídového ptáka. Nebyl větší než vrabec (lebka měřila přibližně 3 cm), měl poměrně krátké přední končetiny a nápadně dlouhé nohy. Jeho zobák byl bezzubý; v druhohorách to sice...

Divoké sny s vypnutou pojistkou

str. 328 | Radkin Honzák
V roce 1951 pozoroval poprvé Eugene Aserinski (1921–1998) u svého osmiletého syna během spánku trhavé rychlé oční pohyby (Rapid Eye Movements, REM) a po dalších sledováních spolu s Nathanem Kleitmanem tento objev r. 1953 publikoval. V důsledku toho se naplno rozběhl výzkum spánku, který byl...

Němý svědek anabáze československých legionářů?

str. 329 | Karel Sutorý
Na brněnském Ústředním hřbitově, v části, kde byli pochováváni vojáci brněnské posádky (v oddělení 73), roste zplaněle Viola septemloba Le Conte, která je původní v Severní Americe. Na tomto hřbitově jí roste několik desítek, možná stovek exemplářů. Osidluje štěrbiny mezi asfaltovými...

Děravý fosilní záznam

str. 330 | Jan Robovský, Jan Zrzavý
To, že nově objevený savec laoš (Laonastes aenigmamus) – jehož české jméno jsme si dovolili navrhnout coby zkratku pro „laoskou myš“ (laosky „khanyou“) – je podivné zvíře, jsme se snažili dostatečně zdůraznit již v lednovém čísle Vesmíru. Od zveřejnění...

Jak dlouho je kurare jedovaté?

str. 330 | Monika Baďurová, Ladislav Hess, Kateřina Klápšťová, Vladislav Rogozov, Marek Svítek
Kurare je rostlinný šípový jed, používaný indiány v povodí Amazonky a Orinoka. Jestliže se alkaloidy obsažené v jedu dostanou do krve, způsobí ochabnutí příčně pruhovaných svalů. Jak kurare účinkuje? Dočasně potlačí přenos vzruchu na nervosvalové ploténce, podráždění motorických...

Lodivodi

str. 332 | Adam Petrusek
Nejznámějšími mořskými dravci jsou jistě žraloci, při setkání s nimi se respektu ubrání málokdo. Přesto existuje několik ryb, které se jim nejen nevyhýbají, ale dokonce společnost žraloků, popřípadě jiných velkých tvorů aktivně vyhledávají. Setkáme se s nimi jak ve společnosti...

Bílá místa podkrušnohorských map

str. 338 | Stanislav Vaněk
Začalo to léta Páně 1403 Podkrušnohorská pánev vznikla počátkem třetihor. Rostlinná těla se hromadila v teplých močálech a během dalšího geologického vývoje se přeměnila v ložiska hnědého uhlí. Následná tektonika celý kraj zprohýbala a z těchto časů pocházejí sedimenty –...

Neviditelný prach

str. 344 | Soňa Hykyšová
Počátkem roku 2006 mělo počasí na severu republiky inverzní charakter (ve vyšších polohách bylo tepleji). Tím se zhoršily rozptylové podmínky a v ovzduší se začaly hromadit škodliviny. Přestože nešlo o smogovou situaci, v nichž bývaly u nás až do poloviny devadesátých let překračovány...

Tajemný svět špiček

str. 346 | Vladimír Antonín
Když se řekne špička, většině houbařů se vybaví výborná jedlá špička obecná (zvaná též špička travní, Marasmius oreades). Tu můžeme sbírat od jara až do podzimu na travnatých plochách mimo les nebo v prosvětlených travnatých listnatých porostech. Druhů špiček (rody Marasmiellus,...

Enzymy otvírají motolicím dveře…

str. 350 | Martin Kašný
Motolice čeledi Schistosomatidae jsou lékařsky i veterinárně jednou z nejvýznamnějších skupin helmintů („červů“), která na sebe upozorňuje výraznými patogenními účinky. Dospělci z této čeledi parazitují i u člověka a způsobují mu závažné onemocnění – schistosomózu....

Odstartováno: Šlápni na plyn!

str. 352 | Stanislav Vaněk
Proč zemní plyn? Zemní plyn jako motorové palivo nabízí řadu výhod: nízkou cenu, vysoké oktanové číslo, 1) nemá problémy s emisními limity, protože ho z 98 % tvoří metan, který má při hoření ideální poměr vodíku a uhlíku. 2) Ve srovnání s benzinem má zemní plyn potenciál snížit...

Cesta jménem ITER

str. 356 | Jan Mlynář
Od loňského června jsou téměř všichni, kdo pracují na poli termonukleární fúze, o poznání optimističtější – a přibyla jim spousta práce. Po dvouletých tahanicích a značných finančních ústupcích je totiž rozhodnuto o místu stavby obřího fúzního experimentu ITER, na kterém se...

Jak daleko jsme od dob Sigmunda Freuda?

str. 362 | Vladislav Chvála
Cosi mi říká, že doba, ve které se usebíral Sigmund Freud ke svému dílu, je nějak podobná té naší. Rozum se tomu ale vzpírá. Copak lze srovnat atmosféru rakouské metropole na konci 19. století s její hyperkonzervativností, adorováním starců, vypjatým klerikalizmem či zastíráním sexuality,...

Medicína šitá na míru

str. 363 | Michal Pravenec
Nejčastější onemocnění, například kardiovaskulární či nádorová, jsou podmíněna mnoha geny s malým účinkem a řadou dalších faktorů, k nimž patří nevhodná strava, nedostatek pohybu, kouření, stres aj. U chorob podmíněných více faktory ale nemůže existovat jednoznačný vztah mezi...

Počátky živočišné říše

str. 365 | Jan Zrzavý
Živočichové patří spolu s rostlinami, houbami a velkým množstvím různých „řas“ a „prvoků“ do obrovské skupiny organizmů s velkými a složitě strukturovanými buňkami, které říkáme Eukaryota. Vznik eukaryotické buňky je nesporně nejzásadnější evoluční změnou, k...

Proč zase Darwin?

str. 369 | Stanislav Komárek
Není to už překonané? Nevyřešila už to vše teorie inteligentního designu? Tuto otázku, po níž jsem se mírně otřásl, mi položili někteří redaktoři, když zde vyšla Darwinova kniha O pohlavním výběru (Academia, Praha 2005). Při prvním českém vydání Darwinovy knihy O původu člověka v...

Lexicon silvestre

str. 371 | Jindřich Moudrý
Kdo někdy zkusil vyprávět o své práci někomu jinému, ví, že to při „zahloubání“ do nějakého úzce odborného problému není tak jednoduché. I když je posluchačem osoba se stejným profesním zaměřením, mohou vznikat terminologické nepřesnosti. Situace se ještě zhorší, jestliže...

Nechat jazyk kočkám – a cesty vlkům? 5

str. 373 | Václav Jamek
Hlavní nesnáz a omezenost veškerého jazyka spočívá v tom, že v něm musíme věci vyjadřovat popořádku, jednu po druhé, a to ještě v pořádku a skladu zřejmě zcela svébytném, tj. svébytně jazykovém, který není sourodý ani s případným řádem světa, ani s uspořádáním lidského rozumu...
Diskuse: 1

Karel Hubáček a jeho tvorba

str. 374 | Petr Kratochvíl
Je málo architektonických tvůrců a děl, jimž se v době spuštěné železné opony podařilo proniknout do mezinárodního povědomí. Architekt Karel Hubáček a jeho televizní vysílač s hotelem a restaurací na Ještědu k takovým výjimkám po zásluze patří. Cena Augusta Perreta, již mu v roce 1969...