Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 8 / 2005

Vyšlo 14. 08. 2005

Dobrý a špatný ozon

str. 432 | Ivan Boháček
Stratosférický ozon pokládáme za „dobrý“, zatímco troposférický za „špatný“. Důvody spočívají v zásadě ve škodlivých účincích ultrafialového záření a ozonu na živé organizmy. Krátkovlnná složka UV záření škodí jednobuněčným organizmům, rostlinám i...

Do komety

str. 433 | Ivan M. Havel
Před lety, když se začalo létat na Měsíc, mě napadla taková nehorázná myšlenka: jaké by to asi bylo, kdyby místo Armstronga byla na Měsíc poslána vodíková bomba, která by tam ve stanovený okamžik vybuchla a my bychom všichni na správné polokouli a za příznivého počasí ten výbuch uviděli...

Ad Vesmír 84, 245, 2005/5

str. 435 | Jan Bláha
… V závěru svého úvodníku uvádíte příklad s modelovou situací, ve které vystupuje lidský pozorovatel, kočka na stole a jí shozená tužka. Jde o to, zda vjem přítomnosti v časovém smyslu je, či není totožný pro Vás, kočku, a dokonce do své úvahy zařazujete i neživé aktéry tohoto...

Ad Lidská vajíčka z tělních buněk

str. 435 | Jaroslav Petr, Pavel Trávník
Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., ve svém příspěvku „Lidská vajíčka z tělních buněk“ velmi pozitivně komentuje článek A. Bukovského a spol. (2005), který je flagrantní ukázkou toho, jak nelze dělat seriózní vědu. Autoři článku neznají základy oboru, v němž se rozhodli publikovat,...

Gen odpovědný za depresi vzdorující běžné léčbě

str. 437 | Stanislav Mihulka
Stále častěji a stále více se přesvědčujeme o tom, že naše pocity, nálady, lásky, náboženská horlivost i oddanost vlasti nejsou nic jiného než obyčejná chemie. To dokládá i objev genu, jehož mutace v určitých případech způsobuje svým nositelům deprese, které odolávají léčbě...

Chromozomální podivnost ptakopyska

str. 437 | Jan Robovský
Australský ptakopysk (Ornithorhynchus anatinus) je z mnoha hledisek podivuhodný savec, a to i co se týká chromozomů (viz Vesmír 81, 36–41, 2002/1). Pro zopakování připomeňme několik skutečností: samci savců mají chromozom X a chromozom Y, samice mají dva chromozomy X. Tyto chromozomy odpovídají...

Samičky pavúkov dokážu rozoznať vlastných potomkov

str. 437 | Pavol Prokop
Sliediče Paradosa milvina sa pária koncom mája, samičky potom produkujú kokóny, o ktoré sa starajú. Po otvorení kokónu sa mladé pavúčiky asi 5 dní vozia po vrchnej strane samičkinho bruška. Jeden kokón obsahuje 30–40 potomkov. Testovala sa hypotéza príbuzenskej selekcie (kin selection) a...

Čím menší dravec, tím více křiku

str. 438 | Jiří Reif
Bohatost hlasové komunikace ptáků budí náš zájem již odpradávna, většinou však lidé bývají uchváceni pouze ptačím zpěvem a ostatním zvukům tolik pozornosti nevěnují. Nyní američtí ornitologové zjistili, že i výstražné volání jediného druhu, konkrétně severoamerické sýkory...

V Tanzanii byl objeven nový druh mangabeje

str. 438 | Jan Robovský
Nový druh opice byl z afrického kontinentu popsán naposledy před 11 lety z Gabonu. O existenci dalšího neznámého primáta v horských pralesích Tanzanie věděli už dříve domorodci, ale (jak už to bývá) nikoliv zoologové. Šlo o mangabeje a dostal jméno Lophocebus kipunji. Objeven byl nezávisle na...

…Což se dalo čekat

str. 439 | František Vyskočil
V posledních letech byla věrohodně prokázána schopnost některých částí mozku savců a člověka v dospělosti buď regenerovat, nebo naopak rychleji ztrácet nervové buňky. V hipokampu, struktuře úzce spjaté s učením a pamětí, mohou vznikat ze zárodečných (progenitorových) buněk nové...

Rychlé a šetrné stanovení obsahu tuků

str. 439 | Zdeněk Šesták
Klasická standardní metoda AOAC (Association of Official Analytical Chemists) pro stanovení celkového obsahu tuků v snídaňových obilovinách či podobných potravinářských výrobcích trvá nejméně 10 hodin. Navíc se při ní používají organická rozpouštědla a kyseliny, které se posléze musí...

VESMÍR. O čem psal před lety

str. 439
Ozon jest jedem, jenž na živočišné ústrojí co nejprudčeji působí. […] Jest zajisté již na čase upozorniti obecenstvo ano i učence na bludné domněnky, které o účincích ozonu na ústrojí rozšířeny jsou. Ačkoliv obyčejně za lék považován bývá, jest vzdor tomu jedním z nejvíce...

Regenerace v srdci

str. 440 | František Vyskočil
Stále přibývá prací, které popisují zlepšení poinfarktových oblastí myokardu, v nichž se vyřazené části srdeční svaloviny víceméně vracejí do stavu, kdy převádějí impulzy a stahují se. K tomuto cíli jsou zřejmě otevřeny obě cesty popisované v zmíněných článcích. Jak srdeční...

Hať, záhať a zhacené zdraví

str. 440 | Pavla Loucká
Co je hať, to většina lidí tuší, zvláště ti, kteří občas navštěvují rašeliniště, do jejichž nitra lze vstoupit po haťové naučné stezce (chodníčku zpevněném kulatinou). Původně se tak nazývala cesta přes močálovitou, nepevnou půdu, na niž byly příčně nakladeny trámce, silné...

Kolik občané EU utratí za bylinné léky?

str. 441 | Vratislav Schreiber
Užívání bylinných léků je mezi občany EU velice rozšířeno a představuje jeden z největších farmaceutických a polofarmaceutických byznysů. Jednotlivé státy se pokoušejí zavádět regulace, ale vesměs bez valného účinku – lidé bylinkám prostě věří. Ve Spojeném království je...

Octomilka jako model studia tolerance k chemickým látkám

str. 442 | Stanislav Mihulka
Vývoj tolerance k užívané chemické látce představuje jednu z příčin negativních dopadů užívání legálních i ilegálních drog, kdy je uživatel nucen zvyšovat užívané dávky se všemi zdravotními i ekonomickými důsledky. Tento komplexní mechanizmus je poměrně odolný vůči výzkumu, proto...

Koalície v súbojoch austrálskych krabov

str. 442 | Pavol Prokop
Donedávna neexistovali priame dôkazy o vzájomnej pomoci dvoch rôznych vlastníkov teritórií pri boji s votrelcom. Samce austrálskeho kraba Uca mjoebergi majú jedno klepeto nápadne väčšie a využívajú ho na lákanie samíc, ale aj pri súbojoch s inými samcami. Pri samcoch tohto druhu sa pozorovali...

Tajemný cyklus biodiverzity

str. 443 | Stanislav Mihulka, David Storch
Jednou z otázek, které fascinují řadu badatelů, je vývoj biodiverzity v průběhu historie života na naší planetě. Není to snadný výzkum. Historie nám zanechala jen hodně nezřetelné otisky v kamenech a v DNA. Stále lépe a lépe vyzbrojení paleontologové se však stále urputněji prohrabují tím...

Kdy šel moderní člověk přes Mladeč

str. 444 | Jiří A. Svoboda
Zveřejnění dat získaných pomocí radioaktivního uhlíku přímo z kosti anatomicky moderních jedinců obrátilo opět pozornost k pleistocenním nalezištím v Mladečských jeskyních na Moravě. Svým stářím kolem 30 tisíc let nejsou lidské pozůstatky z Mladče nejstarším výskytem anatomicky...

Paraziti „ohnivých mravenců“

str. 445 | Oleg Ditrich
Pod titulkem Noční můra invazních mravenců informoval Stanislav Mihulka o zajímavém kandidátovi pro biologický boj: Thelohania solenopsae. Do tohoto parazita jsou vkládány velké naděje a intenzivně jej zkoumají i týmy, které se donedávna věnovaly oportunním parazitům lidí s oslabenou imunitou...

Kdo byl největší Čech?

str. 446 | Josef Louda
Soutěž o největšího Čecha zná již svého vítěze. Pokusme se smést nános prachu dějin a všedního nezájmu o opravdové hodnoty a s jistou nadsázkou označme největšího Čecha, který skutečně byl přínosem pro český národ (ne-li nejvíce, tak značnou měrou). Narodil se 15. 2. 1831. V den,...

Oblastní plány rozvoje lesů

str. 448 | Štěpán Křístek
Oblastní plány rozvoje lesů (OPRL) jsou nástrojem státní lesnické politiky. Definují rámcové zásady hospodaření v lesích podle přírodních lesních oblastí České republiky (viz obr.) a vytvářejí předpoklady pro minimalizaci střetů mezi zájmy celospolečenskými a zájmy jednotlivých...

Teotihuacán a Mayové

str. 450 | Stanislav Chládek
Na začátku prvního milénia radikálně změnily demografii centrálního mexického údolí mohutné výbuchy sopek Xitle a Popocatépetl. Starší civilizace, které existovaly před začátkem našeho letopočtu, byly rozsáhlým kataklyzmatem z velké části zničeny a obyvatelé, kteří katastrofu přežili,...

Utajené pohledy

str. 462 | Josef Reischig
Většina živých organizmů vykazuje nějakou autofluorescenci. Co to znamená? Jestliže na ně posvítíme budícím, zpravidla ultrafialovým světlem, vyzáří emisní světlo jiné barvy (jeho vlnová délka je vždy delší než vlnová délka budícího světla). Toto světlo však nebylo snadné...

Křídlatka: obtížný plevel, nebo perspektivní surovina?

str. 465 | Jiří Patočka
Křídlatky (Reynoutria) jsou rostliny původem z dalekého východu (Japonska, Tchaj-wanu, Korey, severní Číny). Do Evropy se začaly dovážet v 19. století a byly vysazovány v parcích a zahradách jako okrasné rostliny. Byla to křídlatka japonská (Reynoutria japonica) a křídlatka sachalinská...

Lasturnatky

str. 466 | Radka Symonová
Vypadají jako maličcí mlži. Dvě droboučké lasturky zpevněné svěracími svaly, sotva milimetr nebo dva nadél. Jen z úzké štěrbiny vykukují podivné článkované nožky, které tvorečka usvědčují z příslušnosti k úplně jiné živočišné skupině. Řeč je o lasturnatkách (Ostracoda),...

Ozonová vrstva

str. 471 | Karel Vaníček
Při pohledu na titulek se čtenář asi táže, zda má vůbec smysl vyslovovat tak protichůdné otázky. Pro obě možnosti dalšího vývoje ozonové vrstvy však existují opodstatněné argumenty podpořené výsledky nejnovějších měření. Jak zmíněné odborné dilema lépe pochopit? Poškození ozonové...

Vítejte v antropocénu!

str. 474 | Martin Braniš
Dáváme sbohem neolitu (viz Vesmír 83, 398, 2004/7) a s obavou očekáváme věci příští. Se kterou vývojovou érou se vlastně máme identifikovat? Naši předci a prapředci vždycky někam patřili, ať to byli pravěcí lovci mamutů, antičtí hrdinové či středověcí rytíři. V druhé polovině...

Katetrizační léčba srdečních infarktů

str. 478 | Petr Widimský
Koronární (věnčité) tepny vystupují z aorty a vyživují srdeční sval okysličenou krví. Probíhají po povrchu srdce a do myokardu se zanořují až svými koncovými větvičkami. Klinicky nejdůležitější jsou velké, počáteční úseky těchto tepen, kde hrozí zužování (angina pectoris) či...

Kinázy rodiny polo

str. 482 | Milan Blaha, Jan Motlík, Lucie Němcová
Jakým způsobem je kontrolováno buněčné dělení a děje, které mu předcházejí? Tato otázka trápí biology už dlouho. Kdo dokáže říci, kolik životů by zachránila dokonalejší cytostatika? Jak by se změnily reprodukční biologie, medicína, biotechnologie a další obory, kdybychom dokonale...

Pochybnosti

str. 484 | Stanislav Komárek
Etymologie českého slova „po-chybovat“ je vskutku půvabná – je to činnost, kterou vykonáváme, či bychom alespoň měli vykonávat, po chybě, např. proto, aby se už neopakovala (zde je vhodné, byť trochu jízlivé připomenout, že německé sloveso pro pochybování, zweifeln, je od...

Svět nejnebezpečnějších tvorů planety

str. 485 | Petr Horák
Pohled do světa nejnebezpečnějších tvorů planety – tak zní podtitul českého vydání knihy Parasite Rex, kterou v roce 2000 napsal Carl Zimmer (viz Vesmír 80, 704, 2001/12) a nyní ji Vladimír Hampl a Olga Harantová zdařile přeložili. Řekl bych, že podtitul je výstižný, neboť termín...

Krize v prvotním významu slova

str. 487 | Petr Vopěnka
Knížka Filipa Grygara Kritika založení galileovské vědy v Husserlově „Krizi evropských věd a transcendentální fenomenologii“ je především zdařilým úvodem k první a druhé části zmíněného Husserlova spisu. Není však toliko úvodem vysvětlujícím, natož pak popularizujícím, ale...

Znamení čtyř

str. 490 | Zdeněk Lukeš
Architektonický ateliér Znamení čtyř byl založen poměrně nedávno, ale získal si už renomé. Zakládajícími členy byli tři absolventi pražské techniky – Juraj Matula, Richard Sidej a Martin Tycar – které ovlivnila výrazná osobnost, prof. Miroslav Šik. Ten působí ve Švýcarsku, ale...