Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 3 / 2004

Vyšlo 15. 03. 2004

Obezdíme, nebo nadzdvihneme Benátky?

str. 122 | Pavel Hošek
Slavné Benátky se potápějí. Jednak se propadají, protože lidé odčerpávájí podzemní vodu, jednak stoupá hladina světových moří vinou celoplanetárního oteplování. Celkem hladina moře v Benátkách stoupla za posledních 100 let o 23 cm. Při zachování současného trendu se dá předpokládat,...

Kde hledat ztracený čas

str. 123 | Ivan M. Havel
Jsou otázky, které střízlivý vědec odvrhne jakožto naivní či nesmyslné, které však kolotají v hlavách dětí a lidových filozofů. Co se dělo dřív, než vznikl vesmír? Co se děje v nemyslitelných oblastech za jeho hranicemi? Prázdný čas? Prázdný prostor? Jak si ale představit prázdnotu,...

Vesmír v brněnské knihovně J. Mahena

str. 125 | Mirka Greplová
[…] Dnes jsem poslala roční platbu předplatného, děkuji a už se těším na první číslo. Možná vás potěší, že v brněnské Ústřední knihovně J. Mahena na Kobližné jsou všechna čísla časopisu Vesmír neustále rozpůjčována. Seženete tam tak maximálně čísla dva roky stará....

Očkování proti nikotinu

str. 125 | Igor Tureček
Jsem rád, že ve Vesmíru opět vyšel článek o kouření a jeho léčbě. V roce 1994 jsem do časopisu Československá psychologie odeslal článek „Proč kouříme (O teoriích kouření)“. Redakce na něm provedla mnou neautorizované změny – podtitul změnila na „K psychologii...

Charvátova otázka

str. 125 | Zdeněk Šonka
Článek mne velmi zaujal. Ke všem autorovým zajímavým poznatkům a závěrům bych si však – ač laik (nejsem vědcem ani odborníkem v historii) – dovolil připojit pár poznámek. Mám za to, že v článku chybí ještě jeden příklad, a to osud prof. Milana Haška, který dosáhl v oboru...

Česká stezka

str. 126 | Pavla Loucká, Jan Švadlenka
Reaguji na barevnou dvoustranu „Staré stezky“, na níž je popsána síť středověkých cest. Vím, že jde o drobnost, ale domnívám se (dočetl jsem se to v jiných pramenech), že Česká stezka nevedla přes Pardubice, nýbrž přes Chrudim. To ostatně potvrzuje i jiná mapka na straně 709 a...

Kámen úrazu zvaný transgresiv

str. 126 | Pavla Loucká, Ivan Pešek, Martin Popel
Přiznám se, že nevím, zda je přechodník participiem, či nikoli, a vzbuzen o půlnoci, nedokázal bych na nikoho chrlit: -e, -íc, -íce, -v, -vši, -vše. Přesto (a nebo právě proto) jsem až dosud žil v přesvědčení, že věta „Popíjejíc víno psal knihu,“ je nesmyslem do očí bijícím....

Veľkosť hniezda ovplyvňuje počet vajíčok

str. 127 | Pavol Prokop
Veľkosť hniezda sa považuje za signál rodičovských kvalít. Samičky rozpoznávajú kvalitu samcov na základe ich ochoty a schopnosti investovať do stavby hniezda, čo potom ovplyvňuje ich vlastné investície (počet vajíčok, začiatok inkubácie). Experimentálne zvýšenie a zníženie objemu stračích...

C4 rostliny nemusí mít vždycky věnec

str. 127 | Jiří Kubásek
Mnohý čtenář si jistě ze školy vzpomene, že rostliny s typem metabolizmu C4 jsou v teplých a spíše suchých podmínkách produktivnější – dovedou využít nižší koncentrace CO2 (viz Vesmír 74, 573, 1995/10). Vyvinuly totiž přídatný mechanizmus, který zvyšuje koncentraci CO2 v místě,...

Jsou všechny rostliny C4?

str. 127 | Jiří Kubásek
Velkým objevem „světa C4“ je, že možná žádné rostliny s metabolizmem C3 (k nimž se dosud řadila většina rostlin) neexistují. Zní to skandálně, a proto si to žádá bližší vysvětlení. Britští badatelé J. M. Hibberd (z Cambridžské univerzity) a W. P. Quick (z Univerzity v...

Zavlečená slova

str. 128 | Pavla Loucká
Invaze rostlinné a jazykové mívají shodné rysy, z nichž nejvýraznější je nezřetelná hranice mezi „agresivními přistěhovalci“ a „mírumilovnými kytičkami“ rozhojňujícími diverzitu. Latinská kvítka anděl, kostel, škola či košile zdomácněla už dávno. Košile bližší...

Návykové látky a rodina

str. 128 | Ladislav Csémy, Karel Nešpor
Tým odborníků z Washingtonské univerzity prokázal, že rodiče mohou podstatně ovlivňovat, zda budou jejich děti kouřit nebo zneužívat jiné návykové látky. Jako zvláště důležité se ukázaly následující činitele: Vazba dítěte na rodinu měřitelná časem, který tráví rodiče s...

Něco o zřizování nových obcí

str. 128 | Pavla Loucká
Čekáte-li komentář k aktuálním změnám, pak vás zklamu. Použila jsem totiž titulek článku, který uveřejnil v Národních novinách 12. 8. 1849 Karel Havlíček Borovský. Oč v něm jde? Podle zákona ze 17. 3. 1849 byl po rozpadu patrimoniální správy změněn správní systém v Čechách, celé...

Objevování života v extrémních podmínkách postupuje

str. 129 | Martin Petrásek
Vědci od pradávna hledají nové formy života. Limity, kam až může na Zemi dosáhnout život, se zdály být jasné. Od tučňáků v Antarktidě po pouštní ještěrky na Sahaře, od vysoko létajících orlů po horníky těžící v hlubokých jihoafrických dolech. Za posledních několik desítek let...

Rozmnožování je stále náročnější

str. 130 | Jiří Reif
Čím je zvíře větší, tím méně má mláďat. Je to logické, neboť než velký živočich do svých rozměrů doroste, uplyne dosti dlouhá doba. Pro rodiče je pak výhodnější starat se déle a pečlivěji o jediné mládě než stále rodit velké množství potomků, a pak je nechávat napospas osudu....

Která bílkovina je na Zemi nejhojnější?

str. 130 | Vratislav Schreiber
Kupodivu jsem nikdy neslyšel, že by si tuto otázku někdo položil. A přece už v roce 1979 R. J. Ellis prohlásil, že nejhojnějším přirozeně se vyskytujícím proteinem je RuBisCO, enzym ribolózo-1,3bisfosfonát karboxyláza/ oxygenáza. Hiroku Ashida a jeho spolupracovníci z Nary v Japonsku ukázali, že...

Beránek v rouše vlčím: Ebola proti cystické fibróze

str. 130 | Stanislav Mihulka
Cystická fibróza je velmi rozšířené dědičné a zároveň smrtelné onemocnění (viz Vesmír 75, 365, 1996/7). Proto není překvapující, že je jednou z prvních genetických poruch, se kterou se snažíme vypořádat pomocí genové terapie. Cystická fibróza je vlastně mutace v genu na chromozomu 7...

VESMÍR. O čem psal před lety

str. 131
Mikromillimetr či mikrometr? […] Mikroskopikové zcela chybně užívají slova mikromillimetr. Dle výkladu komitétu britické společnosti pro stanovení a pojmenování dynamických a elektrických jednotek, znamenají předpony „mega“ a „mikro“ miliontý násobek nebo díl. Dle...

Oxid uhličitý z amazonských lesů

str. 131 | Lubomír Nátr
Lesy v tropických oblastech se významně podílejí na utváření klimatu na Zemi. Zvýšení emisí oxidu uhličitého vyvolané odlesňováním těchto ekosystémů by v příštím třicetiletí mohlo zcela kompenzovat pokles emisí předpokládaný Kjótským protokolem. Biomasa v amazonských lesích obsahuje...

Francie se chystá na příští vlnu veder

str. 131 | Vratislav Schreiber
Vedra v srpnu 2003 dosahovala v Paříži přes 35 °C, v noci neklesala teplota pod 20 °C, a co je zvláštní – v bytech byly prý teploty vyšší než venku. Zdravotnické orgány nevykonaly nic pro ochranu starých a nemocných lidí, a tak byly nemocnice a márnice brzy přeplněny, úmrtnost v oblasti...

Konec East side story

str. 132 | Petr Šíma, Ilja Trebichavský
Karl Popper defi noval vědeckou teorii jako takovou, kterou je možné vyvrátit. Proto otázky o existenci Boha nebo původu života nejsou vědecké, ale metafyzické. Donedávna byla kvůli nedostatku nálezů fosilií nevyvratitelná i takzvaná East side story. Tuto hypotézu vytvořil v roce 1981 francouzský...

Kvasinka Saccharomyces cerevisiae: Jak jsem se stala modelkou

str. 133 | Vladimír Vondrejs
Tento příklad ukazuje nad jiné jasně, na jaké obtíže naráží objevování biologických zákonů. Obrovská variabilita živých organizmů badatele nutí, aby zákonitost předvedli nejprve na vybraném modelovém organizmu, který vykazuje analyzovaný jev v čisté a co nejzjevnější podobě. Pak teprve...

Receptory TLR - klíčové molekuly imunitního systému

str. 134 | Václav Hořejší
Chceme-li dobře porozumět funkci nějakého složitého systému, musíme samozřejmě poznat pokud možno detailně všechny jeho součásti a vztahy mezi nimi. Chceme-li opravit porouchané auto či televizi, musíme vědět, která z mnoha součástek mohla poruchu způsobit. Ve složitých biologických...

Potřeba dřeva může vést k zvětšování rozlohy lesů

str. 136 | Stanislav Mihulka
Každé dítě vám poví, že těžba dřeva je špatná, ničí lesy, ničí přírodu, ničí biodiverzitu, způsobuje globální oteplování a ve svém důsledku povede k zániku všeho živého na Zemi. Pokud máte v ruce sekeru, vyhněte se ochránci přírody minimálně stejně rychle jako tolkienovskému...

Nádory tlustého střeva a konečníku

str. 137 | Ilona Kocáková
Zhoubné novotvary představují v posledních desetiletích celosvětově závažný zdravotní a socioekonomický problém. V České republice jsou onkologická onemocnění po nemocech srdce a cév nejčastější příčinou úmrtí – zemře na ně každý třetí člověk. To znamená, že se problematika...

S vlky výt: alternativy boje proti zavlečeným druhům rostlin

str. 140 | Petr Pyšek, Jiří Sádlo
V minulé dvojici článků jsme mluvili o invazních druzích z hlediska většinového názoru, který v nich vidí především nebezpečí, s nímž je nutno se vypořádat. Teď zkusíme úhel pohledu postupně obracet a snad i rozšiřovat. Nejdřív zopakujme, že do téhož pytle nepůvodních druhů...

Proměny světelné mikroskopie ve 20. století

str. 146 | Jaromír Plášek
Rozlišovací schopnost mikroskopů, kontrast a jas Bez ohledu na technologický pokrok, který přineslo uplynulé století, naráží zkoumání mikroskopických objektů metodami světelné mikroskopie na omezení plynoucí z konečné rozlišovací schopnosti mikroskopů. 2) Při použití krátkovlnného...

Každé pivo se drží svých kvasinek

str. 154 | Gabriela Basařová, Jan Novák
České pivovarství spontánně přešlo od r. 1848 na výrobu piva s použitím kvasničných kmenů spodního kvašení Saccharomyces cerevisiae var. uvarum. Kvasinky těchto kmenů jsou hydrofi lní a klesají po prokvašení ke dnu. Liší se tím od kvasinek svrchního kvašení, jež jsou spíše hydrofobní a...

Redakce Vesmíru přeje doc. Jiřímu Fialovi k jeho 65. narozeninám

str. 157 | redakce
Redakce Vesmíru přeje doc. Jiřímu Fialovi k jeho 65. narozeninám mnoho povznášejících zážitků, ať již vědeckých, uměleckých či jakýchkoliv...

Kráska teprve přijde

str. 158 | Miroslav Verner
Nefertiti, „Kráska přišla“, velká královská manželka faraona 18. dynastie Amenhotepa IV. – Achnatona (1340–1324 př. Kr.), přitahuje pozornost snad jako žádná jiná žena starověku od doby, kdy veřejnost poprvé spatřila její bystu v životní velikosti. Objevila ji r. 1912...

Podivné chování bakterií

str. 163 | Jiří Schindler
Plazivý růst proteů byl pozorován a popsán již před lety, v raných dobách bakteriologie. Jejich růst v koncentrických vlnách připomínal německým bakteriologům útočný roj zvaný Schwarmlinie, a tak se i v našich laboratořích neříkalo jinak, než že proteus švermuje. Je to nepěkné, dnes už...

Ze života „červů“

str. 167 | Marta Kostrouchová
Nobelova cena za objevy ve fyziologii a medicíně byla r. 2002 udělena třem vědcům za práce prováděné převážně na malém bezobratlém organizmu, hlístici Caenorhabditis elegans neboli háďátku (viz Vesmír 82, 133, 2003/3). Veřejnost již nepovažuje za nic neobvyklého, že k objevům v...

Signální funkce volných radikálů

str. 170 | Martin Vejražka
O škodlivosti volných radikálů se píše mnoho let, na pojednání o tom, že se podílejí na vzniku různých chorob, už padlo několik lesů. V každé lékárně i drogerii jsou regály plné výrobků potírajících nepříznivý účinek radikálů. Vitaminy A a E i další antioxidanty se přidávají do...

Čtyři dobré rady jak se stát vědcem

str. 172 | Steven Weinberg
Když jsem maturoval – mám pocit, že to bylo už před sto lety – připadalo mi, že fyzikální literatura je nedozírné, neprozkoumané moře, jehož každou část musím zmapovat ještě předtím, než se pustím do vlastního výzkumu. Jak bych mohl něco dělat, kdybych neznal to, co již bylo uděláno?...

Nejistota, evoluce, agenty a počítače

str. 173 | Jozef Kelemen
Pocit nejistoty, který tak často zažíváme, plyne z nedostatku informací. Naopak čím více informací o nějaké situaci máme, čím víc o ní víme, tím menší je náš pocit nejistoty. Proto se snažíme informace získávat, proto jsou cenné. K získání informace, a tudíž k snížení neurčitosti,...

Kódy a šifry

str. 175 | Milan Mareš, Karel Vašíček
Hledání rovnováhy mezi bezpečností a soukromím Na trhu se objevila kniha o šifrování, která je pro našeho čtenáře unikátní, v češtině snad první tak komplexně pojatá. Psát popularizační knihy pro širokou veřejnost je umění, jež zvládá málokdo, a psát o věcech zavánějících...

Zeď a infikovaný organizmus

str. 178 | Cyril Říha
Jak představit tvorbu trojice HŠH architekti? Jejich práce je natolik rozmanitá (jak po výrazové, tak především po obsahové stránce), že se zdá být obtížné najít v ní společnou linku. Naštěstí nám vodítko poskytují sami autoři, když v souvislosti s prezentací svých projektů na výstavě...

Příloha

MIKROSKOPIE DNES

str. 1
Kam směřuje elektronová mikroskopie? Konfokální a dvoufotonová mikroskopie Mikroskop s dvojitým řádkováním Padesát let elektronové mikroskopie v Brně Současná elektronová mikroskopie v...

Mikroskopie dnes

str. 2 | Stanislav Vaněk
Nad mikroskopy se setkávají všechny hlavní přírodovědecké obory: fyzika a matematika (teorie a konstrukce přístrojů), chemie (sklářské technologie, příprava a barvení preparátů) a biologie, která bývá dodavatelkou zkoumaných objektů a dokáže pomáhat i při jejich vizualizaci...

Kam směřuje elektronová mikroskopie?

str. 2 | Luděk Frank
Kromě univerzálních rastrovacích a přímo zobrazujících mikroskopů a jejich hybridních kombinací můžeme mezi přístroje elektronové mikroskopie zařadit i testery integrovaných obvodů, mikrosondy s elektronovým svazkem, popřípadě elektronové litografy, svářečky a mikroobráběcí stroje,...

Konfokální a dvoufotonová mikroskopie

str. 4 | Lucie Kubínová
Když se řekne mikroskop, většině lidí se vybaví mikroskop optický, s nímž se setkali ve škole při pozorování trepky nebo buněk cibulové slupky. První optický mikroskop byl sestrojen v holandských dílnách někdy v letech 1590–1609, v souvislosti s tím bývají uváděna jména Hans Jansen...

Československá mikroskopická společnost

str. 5
Československá mikroskopická společnost je nezisková organizace vědeckých, vědecko-pedagogických, vědecko-technických a odborných pracovníků v oblastech mikroskopie elektronové, světelné a dalších typů. Podílí se na dalším rozvoji a zvyšování úrovně mikroskopických oborů, na koncepční...

Mikroskop s dvojitým řádkováním

str. 6 | Mojmír Petráň
Jak už to bývá, vynález mikroskopu s dvojitým řádkováním 1) byl vlastně dílem náhody, přestože k němu směřoval celý můj odborný vývoj již od mládí. Asi v roce 1962 byl Jan Bureš na velké cestě po obou Amerikách a na Yaleově univerzitě se ho Robert Galambos ptal, zda by nevěděl o...

Padesát let elektronové mikroskopie a elektronového mikroskopu v Brně

str. 7 | Armin Delong
Elektronový mikroskop v několika svých modifikacích je stále přístrojem, který je nenahraditelný pro poznávání struktury až do úrovně atomového rozlišení u živých i neživých přírodnin. Toto tvrzení neplatí zcela obecně, ale počet objektů, jichž se týká, stále roste spolu s...

Současná elektronová mikroskopie v biologii

str. 9 | Pavel Hozák, Jana Nebesářová
Transmisní i skenovací elektronový mikroskop (dále TEM a SEM) byly od svého počátku využívány pro výzkum biologických objektů, přestože biologické vzorky nejsou pro pozorování v elektronových mikroskopech nejvhodnější. Mají vysoký obsah vody, který je neslučitelný s vakuem vnitřních...