Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 2 / 2004

Vyšlo 16. 02. 2004

Železité hvězdové křemeny z podbrdských lokalit

str. 62 | Vlastimil Habermann, Josef Ševčík
V českém ordoviku, např. na úpatí Brd, se v minulých stoletích těžily železné rudy. Často měly vysoký obsah příměsí, někdy byla ruda zcela prokřemenělá nebo s polohami železitého křemene. Tento křemen bývá zbarven oxidy železa do různých odstínů žluté, hnědé a červené barvy....

Fikční a vymyšlené světy

str. 63 | Ivan M. Havel
„Ze soukromého ústavu choromyslných blízko Providence ve státě Rhode Island zmizela zcela nedávno velmi zvláštní osoba…“ – tak začíná jedna z povídek H. P. Lovecrafta. 1) Myslíte, že se to opravdu stalo? Odpověď je prostá: ano! Stalo se to totiž ve fikčním světě,...

Tadeáš Haenke podruhé

str. 65 | Jiří Michálek
Obsáhlá stať V. Rogozova „Thaddeus Haenke“ si zasluhuje nejen pochvalu, ale i doplnění, a to především ve dvou ohledech: V Chřibské, Haenkeho rodišti, funguje „Sdružení Tadeáše Haenkeho“ (STH) a existuje „Muzeum Tadeáše Haenkeho“. Z iniciativy především starosty...

Design Vesmíru

str. 65 | Petr Nohel
Dovoluji si tímto poděkovat za to, že design-layout-vzhled-dojem etc. Vesmíru je nyní ještě atraktivnější, hezčí, veselejší, biofilnější… Sám obsah je ovšem natolik setrvale (super)kvalitní, že věru těžko vysledovati jeho další (evoluční?) vylepšení! Byť, pravda, recentní až...

Partenogeneze a sex

str. 65 | Dalibor Povolný
V popularizačním tisku bývá častá formulace, že partenogeneze je nepohlavní, popř. „asexuální“ rozmnožování. Přitom i Panna Maria, která přivedla na svět Ježíška, je už verbálně definována jako žena, a jako taková je tedy sexuálně samicí. Je totiž nositelkou vajíčka...

K recenzi knihy Rudné a uranové hornictví ČR a také ke knize samotné

str. 66 | Milan Holub
Přiznám se, že jsem si v této rozsáhlé kolektivní publikaci (Anagram, Ostrava 2003) prohlížel s nostalgickými pocity pamětníka hlavně obrázky, spíše než abych hodnotil její obsah. Až recenze Václava Cílka mne přinutila také si něco přečíst, neboť mne vyděsily některé jeho...

VESMÍR. O čem psal před lety

str. 67
Co máme souditi o rozličných zprávách časopisů, týkajících se zhoubně vystupujícího hmyzu? V poslední době jsme měli dosti často příležitost čísti v různých časopisech zprávy o objevení se kůrovce. Tak na příklad kolovala ve všech časopisech zvěst, že kůrovec nalezen byl na Karlově...

Jak zabíjí alkohol

str. 68 | Ladislav Csémy, Luděk Kubička, Karel Nešpor
Podle nedávného výzkumu, zpracovaného týmem J. Rehma, způsobil alkohol v roce 2001 celosvětově 1 804 000 předčasných úmrtí. Struktura těchto úmrtí je následující: 3000 úmrtí novorozenců, 335 000 úmrtí na zhoubné nádory, 111 000 úmrtí z neurologických a psychiatrických příčin, 268...

Různě na webu a na papíře

str. 68 | Zdeněk Šesták
Vědecké články se v dnešní uspěchané době zdají být příliš náročným čtením nejen pro praktiky, ale dokonce i pro vědce. V týdeníku British Medical Journal zjistili, že asi 80 % pravidelných čtenářů si přečte jenom nadpis článku, 50 % přečte i abstrakt a jen 2–5 % čtenářů...

Envisat umí sledovat hladinu řek a jezer

str. 68 | Martin Petrásek
Již téměř desetiletí měříme díky satelitům vysílajícím radarové signály výšku oceánů a zemského povrchu. Jenom na místě řek a jezer se na radarových výškových mapách dosud nacházelo „zde jsou lvi“. Teprve radiolokační výškoměr RA-2 Evropské kosmické agentury, umístěný...

Rakovina

str. 69 | Pavla Loucká
K zvířatům máme pořád ještě (jazykově) blízko. Občas něco vymňoukneme, rozkohoutíme se, zepsujeme kolegu, zkoníme práci, protivně hemzáme, načež se obrníme hroší kůží a všechno vyslepičíme sousedům. Častá bývala představa zvířete hlodajícího uvnitř lidského těla, která sice...

Sex u octomilek

str. 69 | Vratislav Schreiber
Když má samec drozofily potřebu se pářit, postupuje podle stereotypu „dvoření“. K samici se přiblíží zezadu, uchopí ji předníma nohama, líže ji, a pak kopuluje. Průběh dvoření je určující pro úspěšnou kopulaci. V postupu dvoření se uplatňují chemické impulzy. Nyní S. Bray a...

Monarchové létají podle biologických hodin

str. 70 | Stanislav Mihulka
Pozoruhodné masové migrace motýlů monarchů, kteří se každý podzim vypraví z centrální a východní části Severní Ameriky přezimovat na jedno poměrně malé uzemí v Mexiku, udiví snad úplně každého. Každý rok se na cestu vydávají pouze motýli čtvrté, popřípadě páté generace. Podle...

Čím se spouští útočné chování u červenek?

str. 70 | Tomáš Grim
V mnoha etologických publikacích se uvádí jako klasický pokus s atrapami útočení samce červenky obecné na chomáček červené vaty – červená barva jako spouštěcí signál útočného chování. Zdá se, že se toto chování spouští snadno, když samci útočí i na hrubou atrapu. Ve všech...

Vstupenka do „Země věčného mládí“

str. 71 | Vladimír Vondrejs
Tir nan Og neboli „Zemi věčného mládí“ najdeme v keltské mytologii. Nejen Keltové však o této možnosti snili. Elixír života a elixír věčného mládí byly vedle homunkula nebo výroby zlata hlavními přísliby, na kterých založil své živobytí nejeden alchymista. Teprve ve 20. století...

Je život (jen) můj?

str. 74 | Jan Sokol
Když pohádkový lupič vyskočí ze zálohy a křikne „Peníze, nebo život!“, má zřejmě na mysli – vedle mých peněz – ještě také můj, to jest jednotlivý, soukromý a osobní život, o který by mě popřípadě mohl připravit. Se stejnou samozřejmostí mluvím ovšem o svém...

Kdo byl Konrad Lorenz

str. 76 | Zdeněk Veselovský
V recenzi S. Komárka jsem si přečetl další – pokud mi paměť slouží, již sedmou nebo osmou – „zasvěcenou“ kritiku „charizmatického staříka“ Konrada Lorenze, tentokrát z pera amerického historika a lingvisty B. Saxe. Nemám nic proti tématu, ale rád bych se jednou...

Genová léčba zhoubných nádorů

str. 78 | Jan Bubeník
Genová léčba zhoubných nádorů používá přenos genetického materiálu do pacientových buněk a jejím cílem je dodat geny s léčebnými účinky. Vnesené geny buď poskytují buňce novou funkci, která je důležitá v protinádorové obraně jedince, nebo napravují nedostatečnost obranných funkcí...

Zavlečené rostliny – jak je to u nás doma?

str. 80 | Petr Pyšek, Jiří Sádlo
Kdo hraje na domácím hřišti? Zápas se odehrává mezi dvěma skupinami invazních druhů. Na jedné straně člověk (invazní druh převratně ovlivňující prostředí) se svou domestikovanou družinou hospodářských zvířat, kvasinek, ovocných stromů a obilnin, na druhé straně druhy pro člověka...

Příroda v Národním parku Šumava

str. 86 | Tereza Stöckelová
Spor o Národní park Šumava, zejména o zvládání kůrovce na jeho území, se vede už řadu let. 1) Zapojilo se do něj množství aktérů – od Správy národního parku přes Ministerstvo životního prostředí, celostátní média, nejrůznější odborníky až po Hnutí Duha. V jeho průběhu se...

Jeskyně Emine Bojir Chasar Nižnij

str. 96 | Josef Wagner
Není již mnoho míst na naší planetě, kde nestanula lidská noha, přesto však jedna říše přírody zůstává zčásti nepoznána. Je to podzemní svět bílých krápníků, stékajících vodopádů, propastí a bizarních kamenných kulis. Svět jeskyní, jejichž výzkumem se zabývají speleologové. V...

Aragonit v jeskyních

str. 100 | Václav Cílek
Aragonit, kosočtverečná modifikace uhličitanu vápenatého nazvaná podle španělské lokality v oblasti Aragon, je druhým nejrozšířenějším jeskynním minerálem. Od prvních, důkladně popsaných nálezů z padesátých let minulého století zůstával minerálem kontroverzním. Jeho jeskynní původ se...

Barrandienské rudy a železité křemeny

str. 103 | Josef Ševčík
Železné rudy vznikaly v ordovickém moři za přispění suchozemské i podmořské vulkanické činnosti. Moře začalo zaplavovat oblast dnešního barrandienu začátkem ordoviku – v tehdejším členitém terénu se nejdřív tvořily různé laguny a v nich se hromadily splachy z okolní pevniny bohaté...

Včely jako paraziti a hostitelé v geologické minulosti

str. 104 | Jorge F. Genise, Radek Mikuláš
Sledovat vztahy, jako jsou koevoluce, parazitizmus, kleptoparazitizmus či parazitoidní chování, směrem do geologické minulosti je úkol nanejvýš obtížný. V různých učebnicích paleontologie či paleobiologie jsou sice publikovány diagramy znázorňující, ve kterém geologickém období začal hmyz...

Proměna pulce v žábu jako vzpomínka na devon

str. 105 | Zbyněk Roček
Vesmír: Jak jste se vyrovnal se sepisováním encyklopedického díla Historie obratlovců? Je to v dnešní době vůbec uskutečnitelný úkol? ZR: Každý by si měl udržet kritický odstup od vlastní specializace a získat nadhled, který je nutný pro zasazení výsledků vlastní práce do širšího...

Proč paraziti (ne)šetří své hostitele

str. 108 | Václav Hypša
Stanislav Lem ve sbírce esejů Tajemství čínského pokoje srovnává skutečné a počítačové viry (na toto téma viz též Vesmír 77, 247, 1998/5). Pro lepší pochopení jejich vývoje poskytuje poučení: Obecný princip je následující. Vývojově dříve vzniklí cizopasníci jsou velmi toxičtí....

Epigenetický stroj

str. 111 | Fatima Cvrčková, Eduard Gajdoš, László Hajnal, Anton Markoš
Lidé, kteří se profesionálně obírají životem, se dělí zhruba do dvou skupin. V jedné se nachází většina biologů – ti předpokládají, že živé bytosti se skládají z objektivně rozpoznatelných, popsatelných nebo vypočitatelných entit, které se řídí podle neměnných přírodních...

Organické kódy

str. 114 | Marcello Barbieri
V současné biologii pozorujeme zvláštní paradox. Na jedné straně se nové poznatky objevují tak rychle, že nám věda o životě připadá plná překvapení a v neustálém toku proměn. Na straně druhé jsou však všechny nové nálezy bez problému vsazeny do teoretického rámce, který zůstává...

Jak Suchantkemu přistřihli křídla

str. 116 | Dušan Pleštil
V minulém roce se nakladatelství Mladá fronta odhodlalo k zajímavému počinu – v edici Kolumbus vydalo knihu A. Suchantkeho, předního představitele goethovské přírodovědy (goetheanizmu). Mohl to být první krok k poznání svébytného biologického myšlení, navazujícího na přírodovědné...

Priechod pod Prašným mostom

str. 118 | Monika Mitášová
Nielen cesty (ako sme prezentovali v predošlom čísle), aj mosty možno „obývať“, hoci inak než budovy. Mosty kotvia v zemi a zároveň sa klenú voľným priestorom, spínajú blízkosť s diaľkou. A hoci po nich zvyčajne len prechádzame, stojí za to aj chvíľu postáť. Zistíme, že patria k...