Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Vesmír 8 / 1994

Vyšlo 05. 08. 1994

Smrt, vymírání a odumírání

str. 423 | Ivan M. Havel
Řekne se smrt a jímá nás ostych a děs. Děláme vše, abychom se jí vyhnuli nebo ji oddálili, nemuseli o ní mluvit ani na ni myslet. Raději o ní ani nežertujeme a chodíme kolem ní po špičkách, jako by nebyla. Své mrtvé nazýváme zesnulými či odšedšími, litujeme je, uctíváme a příčí...

Lidská krev je dar

str. 424 | Božena Charvátová
Lidská krev není a nemůže být zbožím. Je to dar, který poskytuje dárce buď zcela bezplatně, nebo přijme náhradu za ztrátu času, výdělku, dopravného apod. V období, kdy byla budována Národní transfuzní služba, dostávali dárci krve potravinové lístky navíc. Po jejich zrušení dostávali...

Jak navigovat lokomoční roboty?

str. 424 | Jan Blatný
Koncem loňského roku jsem se zapojil do projektu lokomočního robotu, který by měl umožňovat samostatnou orientaci a bezpečný pobyt v částečně známém nebo v neznámém prostředí. K tomu se využívají mj. i ultrazvukové dálkoměry; s nimi experimentujeme, ale podrobnější vyhodnocování...

Oslava pomíjivosti?

str. 424 | Ilja Hurník
Když přijde nový Vesmír, hledám, co by tu bylo ke čtení o kosmologii, a nenajdu-li, obrátím rovnou na poslední stránku se snímky výtvarných děl. I spatřím špejle nastrkané do trávníku, a je to čistá lyrika, nebo cosi ze sněhu, tarásek z kamení uprostřed louky, normálně by tu neměl co...

Josef Charvát a jeho doba

str. 424 | Alena Čechová
S chutí a s velkým zájmem jsem přečetla výňatky z deníků a pamětí prof. Josefa Charváta. Těším se, až vyjdou paměti celé, jak slibujete. Beztoho je naše biografická a autobiogarfická literatura co do vědy chudá. Pro nás pamětníky mají Charvátovy záznamy význam dokumentu, mladým...

Blížíme se k poznání podstaty biologických hodin?

str. 425 | Helena Illnerová
Všechny živé organizmy, od nejjednodušších po nejsložitější, vykazují denní rytmy. Například u jednobuněčné mořské řasy Gonyaulax polyedra lze vysledovat, mimo jiné, denní rytmus v záření: v určitou noční dobu se oceán u kalifornského pobřeží, kde řasa žije, rozzáří...

Druhý posel a molekulární biologické hodiny

str. 427 | Josef Berger
Jednobuněčné fotoasimilující řasy a sinice mají biorytmy s periodou přibližně 24 hodin (tzv. cirkadiánní rytmy), a to jako pasivní odpovědi na střídání světla a tmy. U těchto organizmů je samozřejmě odstartována fotosyntéza vždy počátkem dne, tj. při osvětlení. Při studiu života...

O mitochondriích, mapách a přitažlivosti kruhu

str. 428 | Fatima Cvrčková
Začalo prý to všechno docela nevinně. Kdysi, když ještě na Zemi nežilo nic než podivné prabakterie a zelenkavé sinice, spolkla jedna prabakterie druhou. Jenže spolknutá prabakterie se nedala jen tak strávit: přežila uvnitř buňky svého zpočátku nedobrovolného hostitele a spokojeně se tam...

Transgenové krůty nebudou kvokat

str. 429 | Petr Molík
Američtí producenti krůtích vajec jsou nespokojeni s tím, že některé krůty se již po kratší době snášení stávají kvočnami, přestávají snášet a chtějí sedět na vejcích. Kvokavé krůty snášejí průměrně o čtvrtinu až třetinu méně vajec ve srovnání s nekvokavými a jejich...

Krevničky napadají člověka i v Čechách

str. 430 | Petr Horák, Libuše Kolářová
Krevničky – schistosomy (rod Schistosoma) – jsou známy jako původci druhého nejvýznamnějšího parazitárního onemocnění na světě. O jejich významu svědčí i statistické údaje – asi 600 milionů osob ohrožených nákazou, 200 – 300 milionů osob nakažených a roční...

„Komárový“ Patrick Manson

str. 431 | Josef Chalupský
Když někdo ke konci minulého století viděl na londýnské ulici, že se k němu blíží Manson, se kterým se znal, rychle mizel. Manson byl totiž znám, slušně řečeno, jako mírně vyšinutý. Prchajícímu hrozilo nebezpečí, že se s ním Manson zastaví a zapřede s ním svůj obvyklý pošetilý...

Sir A. C. Doyle a tropické nemoci

str. 432 | Jiří Lom
Mnozí čtenáři příběhů Sherlocka Holmese patrně vědí, že jejich autor Sir Arthur Conan Doyle (1859 – 1939) začínal svou životní dráhu jako lékař, i to, že v dospělém věku holdoval spiritizmu. Méně se ví o jeho zájmu o tropickou medicínu a parazitologii, jak to zajímavě uvádí...

Etika práce s laboratorními zvířaty

str. 433 | Martin Haluzík
Etika práce s laboratorními zvířaty je téma, které u nás zatím není zdaleka diskutováno tak, jak je tomu v zemích na západ od našich hranic. Důvodů je více, ten hlavní je však zjevný – slova jako spravedlnost, etika a slušnost byla častou součástí rétoriky, nedodržovaly se však ani...

Stanislav Beneš: Obsahy a bilance prvků ve sférách životního prostředí

str. 434 | Václav Cílek
Půda tvoří největší nerostné bohatství našeho státu. Posledních 40 let byla vystavena radikálním změnám, jako je zvýšená eroze, zhutňování, okyselování, kontaminace stopovými prvky, vymývání živin a snižování obsahu organické hmoty. Půda má schopnost tlumit nepříznivé vlivy...

Hromadná vymírání bořící a tvořící

str. 435 | Jan Krhovský
Geologická historie života byla poznamenána řadou krizí. Ty, které vynikají mimořádnou ničivostí a rychlostí, označujeme jako katastrofy. Biologické katastrofy se vyznačují celosvětovým pronikavým snižováním diverzity a vymíráním dosud prosperujících vývojových linií. Ekologický...

Dinosauři a vymírání

str. 443 | Zbyněk Roček
Dinosauři byli velmi zvláštní skupinou plazů, kteří nemají (snad až na jednu výjimku, jak o tom bude dále řeč) v recentní fauně obdobu. V učebnicích se dočteme, že doklady o jejich nejranější existenci pocházejí z konce středního triasu (přibližně před 210 miliony let), poslední se...

Vedecká ilustrácia v paleontológii

str. 444 | Juraj Gullár
Vedecká ilustrácia zohráva v paleontológii dosť významnú rolu. Aj keď sa to zdá nepravdepodobné, často má výtvarný prejav vplyv na vizuálnu predstavivosť vedeckých pracovníkov, ktorí pod vplyvom ilustrácií z rôznych publikácií formujú svoje názory a hypotézy. Tento jav je bežný a elegantne...

Využití „semifosilních“ zdrojů energie – úspěšná strategie při krizích bioty?

str. 447 | Radek Mikuláš
Jednou z klíčových otázek při studiu krizí bioty je i tato: Jaké životní strategie jsou úspěšné v období velkých krizí a v následných obdobích oživení? Je to otázka velmi složitá a shoda nepanuje ani v tom, zda se za současného stavu znalostí máme vůbec snažit ji zodpovědět....

Geometrie, fyzika a Václav Hlavatý

str. 449 | Jan Novotný
V chronologickém přehledu fyzikálních teorií, které si zaslouží označení „skvostné“ (superb), uvádí Roger Penrose na prvním místě eukleidovskou geometrii. Dávné geometry by takové zařazení muselo překvapit. Na rozdíl od fyziky, řekli by, geometrie není empirickou vědou. Každé...

Výživa pro zdravé zuby

str. 452 | Břetislav Fuchs
Je zřejmé, že dnešní člověk se chová z hlediska zdravé výživy rozumněji než kdykoliv předtím, i když se často setkává s doporučeními, která si zřejmě odporují. Je proto otázka, jaký význam má výživa pro zdraví našich zubů, a to především, pokud máme na mysli požívání...

K stému výročí narození prof. Václava Hlavatého, matematika světového jména

str. 453 | František Nožička
27. 1. t. r. uplynulo 100 let od narození význačného českého matematika světového formátu, profesora Václava Hlavatého. Pokusím se přiblížit osobnost tohoto vynikajícího vědce, ušlechtilého člověka, demokrata a humanisty, jemuž byl na podzim 1991 udělen řád 3. stupně T. G. Masaryka...

Je možné pít alkohol a zůstat střízlivý?

str. 455 | Zdenek Zloch
Mnoho výsledků nejnovějšího výzkumu látkové přeměny alkoholu u člověka ukazuje, že ano, předpokladem k tomu jsou příslušné metabolické vlohy a umění užívat alkoholické nápoje přiměřeným způsobem. Shrnující přehled poznatků o tzv. metabolizmu alkoholu prvního kroku, který má...

Čemu vděčíme za to, že jsme tady?

str. 456 | Anton Markoš
Jsme tady proto, že jsme lepší než naši předchůdci, nebo prostě jen proto, že jsme měli víc štěstí než oni? To je hlavní otázka, kterou ve své knize klade známý paleontolog D. M. Raup. Ptá se tak jménem druhu Homo sapiens i jménem všech přibližně padesáti milionů druhů, které...

Svět madagaskarského trnitého buše /I./

str. 457 | Ivo Dobšíček, Libor Kunte
Těchto pár řádků je asi to jediné, co kdy bylo o Hatokaliotsy napsáno. S těmito „informacemi“ jsme také v únoru loňského roku opouštěli Českou republiku a mířili na jihozápad Madagaskaru, do Hatokaliotsy. Několik řádků, které vlastně říkají, že nikdo nic neví, nezná,...

O jazyku a společnosti

str. 464 | George Orwell
G. Orwell (1903-1950) se narodil v Indii, sloužil v policejním sboru v Barmě a dobrovolně strávil většinu svého života mezi dělníky. To, co o nich psal, netěšilo levici ani pravici. Slavné a předvídavé se staly jeho romány „Zvířecí farma“ a “1984", napsané...

Proces ozývání

str. 465 | Stanislav Komárek
Staré úsloví o volání do lesa a ozývání se z něj má ještě jednu hlubší a méně triviální rovinu nežli tu, kterou lze vyjádřit naučením, že co sami nemáme rádi, nemáme činit jiným a že statisticky vzato se dobré většinou odměňuje dobrým a naopak. Postupná ztráta víry...

Josef Charvát a jeho doba

str. 466 | Josef Charvát
Ještě o otci Nevím, jestli se mi podaří přesně vylíčit mého otce. Vysoký, štíhlý, s narezavělou kozí bradkou, svým způsobem hezký. V mládí trpěl anginami a jeden čas byl neurastenický, pak ho to přešlo, a dožil 96 let věku. Zemřel na mé klinice pneumonií, virovou, která...

Červen ve vědě

str. 470 | Ivo Budil
Výpověď glycinu Informace o tom, že Američané našli ve vesmíru molekulu glycinu, jednoho ze základních kamenů života, jednoduché aminokyseliny, obletěla světový tisk, kupodivu i včetně našeho. Glycin, kyselina aminooctová, ukazuje už svým sumárním vzorcem NH2.CH2.COOH, že jde o složitou...

Děravá pravda o perforinu

str. 473 | Ivan Boháček
Svatým grálem imunologie se stal mechanizmus, kterým NK buňky (populace lymfocytů, natural killer, přirození zabíječi) lyticky přímo zabíjejí buňky tělu cizí. David Kägi ze švýcarské univerzity v Zürichu udělal společně se svými kolegy významný krok k rozluštění této hádanky –...

Mubarak City

str. 473 | Ivan Boháček
Po velkých stavbách, jako jsou pyramidy anebo v současné éře Asuánská přehrada, začal Egypt se skromnějším projektem: Mezi Káhirou a Alexandrií vyroste vědecké městečko. I když egyptská vláda značně slevila z původního záměru vybudovat osm výzkumných ústavů – investice stačí...

Ztratí Rusko cennou výzkumnou loď?

str. 473 | Ivan Boháček
Moskevský Oceánologický ústav je v nebezpečí, že přijde o cennou výzkumnou loď „Akademik Ioffe“, která byla postavena r. 1990 pro polární výzkumy. Když 18. dubna t.r. zakotvila na Falklandských ostrovech v přístavu Port Stanley, šest německých rejdařství se snažilo o nucený prodej...

Vývoj amerického zemědělství

str. 473 | Ivan Boháček
Jak orientovat zemědělskou vědu a zemědělce samotné? Úvaha P. Absolona v úvodníku amerického časopisu Science ukazuje americkou vizi. Většinu tohoto století bylo cílem vědců i farmářů zvýšení výnosů. Pouze mírná pozornost byla věnována chemickému složení stravy. V současnosti si...

Peer review a historické publikace

str. 474 | Ivan Boháček
Američtí novináři manželé Jerrold a Leona Schecter publikovali část pamětí (údajně z magnetofonového záznamu) bývalého agenta KGB Pavla Sudoplatova pod názvem „Special Tasks“. Jerrold Schecter byl jedním z lidí, kteří zorganizovali vydání deníku N. Chruščova r. 1970. V pamětech...

Greifswald sídlem chystaného reaktoru ITER?

str. 474 | Ivan Boháček
Společnost Maxe Plancka odsouhlasila založení pobočky Ústavu pro fyziku plazmatu v Greiswaldu. Druhá generace stellátoru Wendelstein 7-X se nebude stavět v mateřském sídle Ústavu v Garchingu u Mnichova, jak se původně plánovalo, ale právě v Greifswaldu. Na Univerzitě v Greifswaldu bude zřízena...

Přednost budou mít levnější projekty?

str. 474 | Ivan Boháček
Žádného badatele nepotěší omezení prostředků na výzkum. Ani tvůrci příštích projektů NASA nebyli potěšeni dopisem, který podepsal administrátor pro vědu Wesley Huntress. Projekt Discovery, o němž se již dva roky uvažuje jako o projektu systematického výzkumu sluneční soustavy, podle...

Nový oxidační katalyzátor a spor mezi firmou Procter a Gamble a holandskou firmou Unilever o prací prostředky

str. 474 | Ivan Boháček
Ronald Hage a jeho spolupracovníci z laboratoří firmy Unilever z Holandska a New Jersey popsali novou třídu oxidačních katalyzátorů používaných jako bělidlo v detergentech aplikovaných při nízkých teplotách. Toto ohlášení koinciduje s uvedením dvou pracích prášků (Persil Power a Omo Power)...

Globální ochlazení

str. 474 | Ivan Boháček
Mladší dryas je epizoda klimatického ochlazení, která nastala po poslední době ledové již po ústupu ledovců. Na severní polokouli je dobře dokumentována. Radiokarbonové datování koncové morény ledovce Franze Josefa na Novém Zélandě naznačuje, že šíření ledovce na Novém Zélandě koinciduje...

Lze zamezit ztrátám ozonu?

str. 474 | Ivan Boháček
Že člověk může škodit v globálním měřítku, se stalo již běžným kánonem – nejen zelených. Může však také v globálním měřítku napravovat? Fyzik Alfréd Wong, který se zabývá plazmatem na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, se domnívá že ano. A Wongovo řešení: Dvacet panelů...

Nový hormon – fosfatonin?

str. 475 | Vratislav Schreiber
Odedávna se ví, že při nádorových onemocněních postihujících kosti se zvyšuje hladina vápníku v krvi. Vápník se při tom uvolňuje z kostí. Zprvu se soudilo, že je to dáno ničením kostí metastázami nádorů, pak se ale ukázalo, že kostní nádory vyrábějí látku podobnou hormonu...

Mezidruhová výměna genetického materiálu

str. 475 | Pavel Hošek
Některé bakterie si vcelku běžně mezi sebou vyměňují různě dlouhé úseky DNA. Již velmi dlouho se ví o konjugaci (spájení) některých druhů, při němž dochází k vzájemné výměně části genomu. Všeobecně je znám i přenos kratších úseků bakteriálního chromozomu pomocí plazmidů...

Rašelina a Gaia

str. 475 | Anton Markoš
Rašeliniště, která se rozprostírají od tundry až po tropy na rozloze asi 5 milionů km2, obsahují 500 – 1 000 gigatun uhlíku – zhruba tolik, kolik je ho v atmosféře. Rašeliník Sphagnum tak dlouho odstraňuje z atmosféry víc uhlíku než jakýkoli jiný organizmus. Pro srovnání,...

ICTP v Terstu má nového ředitele

str. 475 | Ivo Budil
Stal se jím fyzik Praveen Chaudhari, dřívější vedoucí vědeckých programů ve Výzkumném středisku Thomase Watsona firmy...

Taxonomický spor o rajče

str. 475 | Petr Molík
David Spooner z Wisconsinské univerzity v Madisonu, Gregory Anderson z Connecticutské univerzity ve Storrsu a Robert Jansen z Texaské univerzity v Austinu dospěli k závěru, že rajče by mělo náležet do téhož rodu jako brambor, tj. do rodu Solanum. Zatím se rajče řadí do rodu...

MORO, INTERMARSNET, COBRAS/SAMBA, STEP

str. 475 | Luděk Pekárek
jsou jména čtyř finalistů Evropské kosmické agentury na vědeckou misi středního rozsahu, která by měla být odstartována do r. 2003. Každý z těchto projektů dostane 800 000 Ecu na dokončovací studii. Vítězný projekt bude mít k dispozici rozpočet 345 milionů Ecu na celou misi. MORO je lunární...

Ranní ptáče dál doskáče?

str. 476 | Josef Berger
Ráno je v našem organizmu zvýšená agregace krevních destiček a snížená fibrinolytická aktivita krve. V důsledku těchto změn a několika dalších s nimi souvisejících biorytmů se zvyšuje riziko infarktu myokardu a smrti způsobené náhlým selháním srdce právě v ranních hodinách (N....

Televize: stále na ni nadáváme, ale přesto u ní vysedáváme

str. 476 | Břetislav Fuchs
Každému z nás je jasné, že tato problematika se zdaleka tak netýká dospělých jako dětí. Němečtí experti vypočetli, že děti ve věku od 6 do 13 let stráví denně před obrazovkou nejméně dvě hodiny a 140 tisíc německých dětí vysedává před obrazovkou ještě po 23. hodině. Pro děti...

Rekombinantní bakterie vyrábí indigo z glukózy

str. 477 | Petr Molík
Burt D. Ensley se spolupracovníky z firmy Amgen (Thousand Oaks, Kalifornie) získal pomocí techniky rekombinantní DNA bakterii, která může přímo syntetizovat indigo z glukózy. Ačkoliv biochemická dráha pro syntézu tohoto významného textilního barviva byla objevena v bakterii Escherichia coli již...

Duševně nemocní v USA

str. 477 | František Koukolík
Skupina vedená R. C. Kesslerem (Arch. Gen. Psych. 51, 8, 1994) zjišťovala nemocnost duševními chorobami u obyvatel USA ve věku 15 – 54 let, kteří nejsou umístěni ve zdravotnických zařízeních. Vytvořila přehled duševního zdraví veřejnosti ve čtrnácti základních diagnostických...

Vědci v ohrožení

str. 477 | Martin Haluzík
Výzkumné laboratoře provádějící pokusy na zvířatech zvyšují každoročně výdaje na ochranu svých objektů v době celosvětové protestní akce proti používání zvířat při vědeckých pokusech – tzv. „Světového týdne osvobození laboratorních zvířat“. Škody při útocích...

Nepřítomnost, chybění a postrádání

str. 477 | František Daneš
Ve vědě i leckdy jindy často potřebujeme říct, že něco (nebo někdo) není, tj. neexistuje, není přítomno, chybí, schází, nedostává se. Zdálo by se, že na tom není nic zajímavého, ale při bližším ohledání zjistíme, že tu jsou jisté problémy. Slovesa chybět, scházet a nedostávat se...

Rehabilitace rehabilitace

str. 478 | Jiří Fiala
Ty, kteří znají Vladimíra Škodu, českého umělce žijícího v Paříži od r. 1967, a kteří si třeba všimnou toho, že Škoda je prvním „exilovým“ umělcem, kterého ve Vesmíru představujeme, by mohlo napadnout, že teď půjde o rehabilitaci tohoto sochaře a o rehabilitaci...

Ze starých ročníků Vesmíru

str. 478
O pamětihodných vynálezech amerických promluvil u příležitosti stoleté slavnosti zákona patentového (výsadního) Robert S. Taylor, zmíniv se v úvodě, že skutečným a trvalým bohatstvím světa jsou jeho myšlénky. Schází právě jen ještě rok do století, co duchem mladého učitele v Georgii...