Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Zvyšuje pití kávy riziko infarktu?

(Ad Vesmír 77, 557, 1998/10)
Publikováno: Vesmír 77, 674, 1998/12
Obor: Medicína
Rubrika: Diskuse

Rád bych doplnil několik poznatků, které souvislost mezi konzumací kávy a kardiovaskulárními onemocněními komplikují. Kofein má své zastánce (konzumenty, výrobce) i své odpůrce (zásadové lidi, ale i výrobce jiných drog). Podobně jako se v rodném kraji R. Laenneca (objevitele alkoholické cirhózy) setkáte s heslem Kdo pije méně než litr vína denně, nedostane cirhózu, věřím i já, že kdo pije denně méně než šest šálků kávy, není ohrožen kardiovaskulárním onemocněním. Podstatné je, proč a v jakých souvislostech pije.

Kofein mírně povzbuzuje centrální nervový systém. Šálek kávy obsahuje 85–115 mg kofeinu, šálek instantní kávy kolem 60 mg a šálek čaje mezi 30 až 60 mg kofeinu. Mechanizmus působení kofeinu je vyvolán antagonistickým působením na dva typy adenosinových receptorů. Farmakologické účinky spočívají v povzbuzování centrálního nervového systému i srdce a v relaxaci hladkého svalstva (včetně bronchiálního). Zvyšuje se též sekrece žaludeční kyseliny, sekrece katecholaminů a metabolická aktivita. Kromě účinku daného posílením noradrenalinových mechanizmů má kofein vliv na periferní přenos bolesti zprostředkovaný adenosinem. Dlouhodobé užívání kofeinu vede k toleranci a náhlé vysazení (i nízké chronické dávky) může vyvolat únavu, bolesti hlavy a úzkost.

Nedávno otištěná analýza celkem 156 prací (Drugs 49, 37–50, 1995/1) dokládá, že nadměrné pití kávy představuje menší zlo, než se všeobecně předpokládalo. Účinky dlouhodobého požívání kofeinu byly dříve často směšovány s účinky nikotinu či alkoholu a specifické účinky chronického požívání kávy se vyhodnocují teprve v poslední době. Mnoho epidemiologických studií konstatuje, že stav pacientů po infarktu myokardu nijak neovlivní dávka menší než pět šálků kávy denně (při vyšších dávkách jsou výsledky rozporné). U pacientů s vysokým krevním tlakem neměla nepříznivý vliv žádná dávka kofeinu, a ani při požívání kofeinu v těhotenství nebyl prokázán vztah s předčasným porodem, nízkou porodní váhou či vrozenými vývojovými úchylkami plodu. Rovněž nebyla shledána závislost mezi příjmem kofeinu a nádorovým onemocněním – ani u tradovaného karcinomu pankreatu, ani kolorektálního karcinomu (zde má naopak ochrannou funkci). Určité riziko snad kofein představuje pro vznik karcinomu močového měchýře, není však jisté, zda nejde spíš o vlivy kouření.

Vztah mezi pitím kávy a kardiovaskulárními onemocněními sledovala také dlouhodobá studie na Univerzitě Hopkinsových (Ford D. E. et al.: Deprese je rizikovým faktorem pro ischemickou chorobu srdeční u mužů). Do studie byli vzati absolventi univerzity (celkem 1190 mužů), kteří byli přijati na lékařskou fakultu v letech 1949–1964 a byli dlouhodobě sledováni s ohledem na výskyt deprese jako samostatného rizikového faktoru pro pozdější kardiovaskulární onemocnění.

Výsledky studie hovoří jasně: Muži, u nichž se projevila deprese, pili více černé kávy než ti, u nichž se neprojevila. Skupiny se však nelišily ve výchozích hodnotách krevního tlaku, sérového cholesterolu, v kouření tabáku, tělesné aktivitě, obezitě ani v rodinné anamnéze diabetu či ischemické choroby srdeční. Přitom riziko ischemické choroby srdeční je u depresivních jedinců téměř dvojnásobné! Další soudobá přehledná práce (Musselman D. L.: Vztah mezi depresí a kardiovaskulárním onemocněním) přináší důkazy o tom, že deprese působí jako samostatný a nezávislý rizikový faktor pro rozvoj kardiovaskulárního onemocnění.

Nabízí se tedy otázka, zda je to samotné pití kávy, či pití kávy jako (neúspěšná) autoregulační snaha řešit depresi, která se jeví jako rizikový faktor pro kardiovaskulární onemocnění. Jako klinik se přikláním spíše k druhé variantě.

MUDr. Radkin Honzák, CSc.


Domnívám se, že glosu G. Hocmana je třeba doplnit: Již v roce 1987 totiž A. Aro a spol. zjistili, že vařená káva zvyšuje hladinu cholesterolu, zatímco káva filtrovaná tento účinek nemá. Tím lze vysvětlit tvrzení, že pití kávy hladinu cholesterolu nezvyšuje (v USA se pije převážně káva filtrovaná). Vliv filtrace popsal r. 1991 podrobněji nejen A. Ara, ale i holandští pracovníci Zemědělské univerzity ve Wageningen. Obě skupiny zjistily, že hladinu cholesterolu ovlivňují diterpeny cafestol a kahweol (první z nich v rozhodující míře) a že pouhá filtrace přes papír stačí k jejich odstranění. Sledují se metody přípravy s nízkým obsahem diterpenů (filtrovaná káva, rozpustná káva), se středním obsahem (moka připravované ve známém přístroji maďarské provenience; expreso) a s vysokým obsahem (český „hrnek“ navíc s diterpeny sorbovanými na kávové drti; vařená káva). Káva bez kofeinu se chová obdobně jako káva neupravená.

Se zvyšováním koncentrace cholesterolu vzrůstá i koncentrace rizikových LDL lipoproteinů. Problematika vlivu diterpenů není zdaleka tak jednoduchá, jak by se z uvedeného mohlo zdát, např. při jejich dlouhodobém konzumu jejich vliv klesá.

Pacienti se zvýšeným rizikem srdečních chorob, kteří pijí hodně kávy, by však v každém případě měli dávat přednost metodám přípravy s nízkým obsahem diterpenů. (Annu Rev. Nutr. 17, 305, 1997)

Jiří Fischer

Soubory

Článek ve formátu PDF: 1998_V672-676.pdf (313 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky