Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Zprávy vědeckých společností.

Publikováno: Vesmír 1, 41, 1871/5
Rubrika: Aktuality

Uherská společnost pro šíření a pěstování věd přírodních odbývala 13. t m. pravidelnou schůzi, v níž přednášel prof. Koloman Balogh "o půdě a klimatickém vlivu na vývoj člověčenstva," rozebíraje zejmena poměry brasilianské a soustátí severoamerického, kdež sám po delší dobu velmi pilná a rozsáhlá studia konal.

Útvar krajiny a klimatické poměry její působí bez všeho odporu velmi rozhodně na povahu a společenský rozvoj obyvatelstva, neboť jimi v popředí podmíněna jest veledůležitá otázka, jakým spůsobem si lid, či alespoň většina obyvatelstva výživu může zaopatřiti, zdaž je odkázán na výrobu a plodiny domácí, či musí-li útočiště hledati v cizině, když jedná se mu o ukojení nezbytných potřeb k dalšímu trvání. I způsob, jakým výživu lze snadněji neb obtížně ji si vydobýti, je rovněž důležitým, jakož vyživné látky samy, pokud buď v říši rostlinstva, neb tvorstva, neb v obou zároveň s dostatek vyhledati a nahraditi se dají. Geologické složení vrstev zemských, změny povětrní atd. neméně působí na poměry jak jednotlivce tak celého obyvatelstva té které krajiny. - A takto vypočísti dala by se ještě celá řada důležitých činitelů, na nichž závisí blahobyt národů a prostředně tudíž i snaha odvaha, a příchylnost k zdokonalování a dalšímu vzdělání. Národ, který u většině živoří, který zápasí napořád s nedostatkem a bídou sotva vyvine velkých geniů. - A všeliké tyto rozhodující důvody dlužno pilně uvážiti a v následcích i posloupném vlivu jejich na společnost lidskou nepřetržitě stopovati, chceme-li nestranným úsudkem pronésti se o rozvoji přirozeném některého národa. Toto předeslav uvažuje prof. Balogh dále v přednášce své vliv podobných činitelů na národy americké zvláště a soudí pak, že tuzemci spojených obcí následkem nepříznivých fysikálních, klimatických atd. poměrů země byli by sami o sobě neschopni bývali vyššího vzdělání a zdokonalení; zde bylo zapotřebí třetího činitele, pohnutky vnější, páky, kterou by mnohoslibný, avšak ladem ležící material k nečinnosti se vynořil k živějšímu ruchu a svěží práci tělesné i duševní. Vnitrem spojených obcí amerických protéká více ohromných řek, které velmi prospěšně působí na úrodu krajin pobřežních. Avšak rozdělení vodstva tohoto je tak nesrovnalé tak nepoměrné, že v místech jedněch oplývají všemi podmínkami dobré a úrodní půdy, kdežto na místech jiných úplně jich postrádají. Tam tedy je ráj, zde holá, věčná poušť.

Východní krajiny americké jsou mnohem úrodnější než západní. Deště jsou toho předním původem. Avšak právě za touže příčinou je podnebí ve východních krajinách mnohem teplejší než v západních při oceanu atlantickém. Ve Philadelphii na př. dosahuje průměrná teplota roční 8°, kdežto ve Washingtonu v letní době již 20° obnáší. Západní krajiny sice jsou studenější, ale bohatší na deště a změny povětrné, východní kraje naopak ač teplejší, jsou jednotvárné a umořující stejným horkem svým. Jaký vliv rozdíl tento měl na obyvatelstvo vysvítá z přečetných úkazů kulturních. Pohledněme ku př. ku stavitelství. Z dob starých dochovaly se nám zbytky jak na severu tak v jihu americkém a hle jak daleko od sebe se liší. V soustátí svobodných obcí a vůbec v zemích severních podobají se zakrnělá, neumělá, nevkusná obydlí starého obyvatelstva spíše ptačím hnízdům pozemním než příbytkům lidským. Jsou to sluje nebo nahromaděné náspy země, které chránily člověka před deštěm a dravou zvěří. A nyní vize jih. Zde zachovaly se nám stavby monumentální, zde znal ode dávna lid stavěti budovy z cihel, z tesaných kmenů, zde dovedně maloval a ryl člověk, že se tomu po tisíciletích ještě obdivuje. Obyvatelstvo rozeznávalo kovy, mělo skvosty, žilo v nádheře a nadbytku. Co se týče zejmena půdy a klimatických poměrů Brasilie, oplývá zem tato všemi výhodami přirozenými. Nejnižší teplota její klesá jen zřídka na 11°-10°, neboť celá zem položena je v pásmu horkém. Dešťů má rovněž s dostatek, čímž opět skvostná a bohatá květena a ohromná zvířena veškerých podmínek k bujnému žití zde nalezá. Jsouť také říše tyto rozmanité, jak nikde na celém okršku zemském podobných nenalezáme. Nesmírné pralesy živí zvířata, která Evropan jen v nejbujnější obrazotvornosti vykouzliti si dovede co zjevy kýžené. Avšak právě květena a zvířena tato v prvotné bujnosti a divokosti působila tolikéž zhoubně na člověka nutíc ho k ustavičné ostražitosti o vlastní život. A kde se strachem třeba zápasiti tam nerodí se myšlenka volná. Vše je sevřeno! Duch rovněž jako tělo. Ještě jikný nepříhodný vliv na obyvatelstvo Brasilianské mají tak zvané větry pasátní; ačkoliv působí jen prostředně na jeho poměry. Větry pasátní podmiňují úrodnost krajin hlavně pobřežních a dle této, jak jsme již podotkli, řídí u valné míře rozvoj života společenského a působnost jednotlivců i celých vrstev národa. Jen tam, kde poměry vnější člověku jsou příznivy, dovede vyvinouti myšlenky veliké praví ku konci prof. Balogh. Pokud náhledy tyto všeobecné platnosti mají, pozná soudný čtenář velmi snadno; uvedli jsme stručně hlavní myšlenky Baloghovi hlavně proto, poněvadž v době nynější podobným spůsobem snaženo rozřešiti mnohé záhadné kulturní otázky národů zejmena amerických, asiatských a afrických snahou a pílí učenců německých. Někteří, ku př. dr. Bastian, Livingstone a j. počínají si ovšem střízlivěji než Balogh, který přespříliš široké rozměry, ba jakási všeobecná pravidla vinoval z poměrů úzce místních a obmezených.

Z jednoty českých matematiků. V 8. týdenní schůzi odbývané dne 25. června pokračoval p. Strouhal ve své velezajímavé přednášce o křivkách cyklických a přenášel o "cykloidách hvězdovitých." Pak podal p. Antonín Vávra, technik, výsledek své původní práce "o souvislosti přímky s kružnicí a cykloidou." Co 23. zakládající úd přistoupil p. Vác. Branžovský, děkan v Chotuticích a co 66. úd přispívající p. Frt. Tůma, prof. na gymn. v Německém Brodě. Král. česká společnost nauk darovala následující spisy: Sitzungsberichte 1870, pak dr. Em. Weyr (Erzeugung algebraischer Curven), Zenger (Differentialphotometer und eine neue Thermosäule), Dienger (Covarianten und Invarianten der binären Formen), Walterhofen (Anziehung einer Magnetisirungsspirale auf einen bew eglichen Eisenkern). Vyjádřeny vřelé díky. Příští týdenní schůze odbývá se v neděli dne 2. července o 8. hodině dopoledne v universitním fysik. kabinetě. Přednášeti bude p. ast. Weber, pak následovati bude rozprava, "jak by posud v jednotě obvyklé přednášky příštím rokem v lepší systém se přivésti daly." Páni údové nechť dostaví se co možná četně.

Diskuse

Žádné příspěvky