Zpochybněná supernova

“Ve druhém roce období vlády Čung-pching, desátého měsíce ve dni ‘kuej-chaj’ (v našem datování by to mělo být 7. prosince 185 po Kr.) se objevil uprostřed souhvězdí Nan-men (Jižní brána) nový ‘hvězdný host’. Zdál se velký jako polovina ‘jenu’ (což je stará čínská délková míra, tzv. ‘bambusová rohož’) a hrál pěti barvami jevě radost i zlost (což prý mělo snad znamenat ‘jiskření’). Postupně se jeho velikost zmenšovala a jeho záře ubývala. V následujícím roce šestého měsíce (tj. od 5. června do 2. srpna 186 po Kr.) zmizel. Podle starých předpovědí to mělo přinést válečné události. V šestém roce téhož období (tj. 189 po Kr.) také velitel hlavního města Jüan-šao pohubil eunuchy a poručík Wu Kuang z hlavního velitelství napadl generála Che Miao, zabil jej a s ním i další tisíce lidí.″ Tak zní nový překlad odstavce týkajícího se objevení nové hvězdy ve staré čínské knize Chou-chan-šu (kronice dynastie pozdních Chanů) tak, jak jej uveřejnili dále uvedení autoři.

Vidět na obloze pouhým okem vzplanutí nové hvězdy typu supernovy je velmi vzácná věc. Nebylo takových pozorování mnoho a ″hvězdný host″ zmíněný výše bývá uváděn snad jako vůbec první historicky doložená supernova takto viděná. Nyní se však k ní vyjádřili dva Číňané Y.-N. Chin a Y.-L. Hung. (Jejich jména jsou zde uvedena v anglickém přepisu, jak je mají ve své práci.) První pracuje na univerzitě v Bonnu (SRN), druhý na Národní univerzitě Čching-chua v Sin-ču na Tchaj-wanu (Čínská r.). Tedy lidé nejpovolanější a ti při svém způsobu čtení výše uvedeného textu došli k názoru, že tehdy nešlo o supernovu, ale o kometu.

Číst správně staré čínské texty je nesnadná záležitost. Dnes se již mnohdy ani nedá bezpečně říci, v jakém přesném smyslu autor písemnosti ty či ony znaky používal. (Proto je např. tolik překladů Lao-c’ovy knihy Tao-te ťing, které místy dávají navzájem odlišný až zcela opačný smysl. Přitom je to tak významově závažný text!) A tak se zmínění učenci soustředili na rozbor některých výrazů, najmě slova ču, týkajícího se popisovaného jevu. Podle nich má tento výraz znamenat wej tang čchü er čchü, jak je uvedeno v originále u našeho příspěvku, což je “objekt, který by neměl opustit souhvězdí, ale opustil jej″. Byl v pohybu a šlo tedy o kometu!

Trochu autorům výkladu vadí, že pro tento nový jev na obloze bylo v knize Chou-chan-šu užito slovo kche-sing, což je ten “hvězdný host″, a ne chuej-sing znamenající kometu. To by mluvilo pro supernovu. Bližší studium zmíněné knihy však ukázalo, že jsou v ní i nepochybné komety, označené jako kche-sing. Naopak názor autorů výkladu podporuje astrologická předpověď obsažená v textu. Z důsledného překladu vyplývá, že předvídala domácí válečné rozbroje a ty byly spojovány s kometami. Nové hvězdy přinášely konflikty mezinárodní. (Moc by jich tedy nevěštily, když jsou viditelné tak vzácně.)

Čínští badatelé vážili a srovnávali i další údaje týkající se velikosti, onoho ″jiskření″, datování atd. Včetně porovnávání údajů s jinými starými čínskými knihami o hvězdách. Nakonec došli k názoru, že ona událost měla být popsána tak, že “dne 7. prosince 185 po Kr. ráno před rozbřeskem se na jižní obloze objevila mezi hvězdami ksí a alfa Centauri kometa 3. – 4. hvězdné velikosti. Měla ohon obrácený k severozápadu, dlouhý asi 4 – 5^o. V následujících dnech se pohybovala severním směrem a postupně se zmenšovala a její záře ubývalo. V červenci následujícího roku již nebyla vidět.″