Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Změny k lepšímu i v „černém trojúhelníku“

(ad „K čistotě ovzduší“, Vesmír 78, 272, 1999/5)
Publikováno: Vesmír 79, 94, 2000/2
Rubrika: Diskuse

V loňském květnovém čísle Petr Horáček v článku Čistší ovzduší doma uváděl, že v průběhu posledních osmi let se významně snížily emise oxidu siřičitého tuhých látek a oxidů dusíku - situace v ČR je podobná jako v ostatních státech OECD. Pozastavuje se nad tím, že se o takovém úspěchu nezmiňují hromadné sdělovací prostředky a většina občanů o něm vůbec neví.

Miloš Tichý v příspěvku Co je za čísly o životním prostředí varoval před přílišným optimizmem, vyplývajícím z relativně vysokého poklesu emisí. Na mezinárodních souvislostech ukázal, že pouze doháníme zpoždění za vyspělými evropskými státy. Varoval před některými tradovanými mýty, jako je přísnost českých emisních limitů a dobrovolné ekologické chování producentů energie. Upozornil na ošidnost mechanického používání mezinárodních ukazatelů vztažených k hrubému domácímu produktu vyjádřenému v dolarech.

Red.


Odpovídat podrobně na reakci M. Tichého, jejíž text je delší než text původního článku, by asi čtenáře nudilo. Musím se však ohradit proti nařčení z „mazání medu kolem huby“. Kolega Tichý nebyl schopen zpochybnit jediné číslo, které jsem uvedl. O tom, že se čistota ovzduší skutečně zlepšila, a to i ve známém „černém trojúhelníku“, svědčí výsledky měření a vyjádření hlavního inspektora České inspekce ochrany životního prostředí Ing. Baleje: „Zima 1998/1999 byla po dlouhém období první, kdy nedošlo k vyhlášení smogové situace v chomutovském regionu, přestože působily silné inverzní vlivy.“

Přesvědčivým indikátorem těchto změn je skutečnost, že v r. 1998 nebyly ani na jedné měřicí stanici chomutovské oblasti překročeny imisní limity průměrných ročních koncentrací oxidu siřičitého a prašného aerosolu. Radikálně se snížily průměrné roční imise oxidu siřičitého na všech pěti uváděných stanicích (obrázek). Výrazné zlepšení je zřejmé zejména na stanici Měděnec, která se v 80. letech „proslavila“ extrémně vysokými koncentracemi této škodliviny, v maximu tehdy dosahujícími řádově několika μg/m3. Zcela prokazatelně a radikálně se snížily rovněž imise prašného aerosolu (obrázek).

Že to nebylo zadarmo, je evidentní. Dokazuje to následující tabulka. Narážky M. Tichého, že ČEZ odsířil za peníze spotřebitelů, vyznívají hrubě demagogicky a ve Vesmíru by se podle mého názoru neměla argumentace této úrovně vůbec objevit. To se snad snaží přesvědčit čtenáře, že by 46 miliard korun mělo hradit představenstvo, dozorčí rada nebo zaměstnanci ČEZ (či jiného podniku)? Přece jedním ze základních nástrojů udržitelného rozvoje je správné stanovení cen včetně ekologických nákladů. Předpokladem k tomu je, že vyšší ceny (nejen) energie motivují spotřebitele k ekologickému chování.

Investiční náklady vybraných podniků chomutovského regionu v letech 1989–1998 (v milionech Kč)

Investiční náklady na ochranu životního prostředí přesahující třetinu celkových investic v desetiletém období se nutně musely projevit v nedostatku finančních prostředků na jiné investice než „na konci roury“. Udržitelný rozvoj se však netýká pouze životního prostředí, má také dva „pilíře“ – ekonomický a sociální.

Každý vývoj je potřeba kriticky vyhodnotit, z dnešního pohledu by asi „bylo bývalo“ rozumnější volit delší lhůty pro splnění limitů. Např. v souvislosti s dostavbou Temelína (a pokračující hospodářskou recesí) se mohlo odstavit více uhelných elektráren a nemusela se na nich budovat odsiřovací zařízení. Po bitvě je však každý generálem. Na faktu, že se zlepšila čistota ovzduší v naší republice rychlostí, která (uvážíme-li navíc naši ekonomickou situaci) nemá ve světě obdoby, to vůbec nic nemění.

Soubory

Článek ve formátu PDF: 2000_V094-098.pdf (689 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky