Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Změny hydrologického režimu v západní Evropě

 |  5. 5. 1995
 |  Vesmír 74, 254, 1995/5
Letos prožívají některé části západní Evropy během tří let již podruhé desetileté, či dokonce stoleté vody. Záplavy na dolním Rýnu plnily koncem ledna 1995 noviny a mnoho lidí se ptalo, co se vlastně s řekami děje a jak dlouho se velké povodně budou vyhýbat českým zemím. Těsně před velkými záplavami v západní Evropě byl z Holandska rozeslán environmentální časopis "Change" (vol. 23, December 1994) s prorockým článkem o očekávaných hydrologických změnách. Holandsko je nejenom zčásti pod mořem, ale také leží na mohutné říční deltě systému Rýn-Šelda-Meusa, takže veškerá vodní tematika je zde sledována snad nejbedlivěji na světě. Roční průtok systému Rýna je téměř 100 km3 sladké vody, která je kontrolována rozsáhlým systémem hrází a čerpacích stanic. Bez nich by až 50 % plochy Holandska podléhalo každých několik let zátopám. Sedm velkých studií se v uplynulém roce zabývalo vodním režimem západní Evropy a dospělo k těmto hlavním závěrům:

  • Poslední vývoj ukazuje na hlubší změny hydrologického režimu, než se předpokládalo. Očekávají se větší srážky v zimních měsících a větší sucho v letních měsících.
  • Zvyšující se koncentrace CO2 má pozitivní vliv na odolnost lesů vůči suchu. Pokud se nezvýší celkové množství biomasy, dojde ke snížení evapotranspirace. To se projeví zvýšeným odtokem. Jinými slovy: atmosféra teď obsahuje víc oxidu uhličitého, takže rostliny mohou méně dýchat a tím ztrácejí méně vody.
  • Letní sucha mohou mít vážný dopad na zemědělství na horním a středním toku Rýna, ale jen malý v Holandsku, což pro tuto zemi představuje určitou výhodu.
  • Ani při zvýšení hladiny moře o jeden metr nedojde k zasolování říčních vod. Další dobrá zpráva pro Holandsko.
  • Odtokový režim Rýna se drasticky změní. Je třeba víc počítat s extrémními stavy - se zimními povodněmi (ty budou stále častější) i s letními suchy - které ovlivní říční dopravu.
  • Vzroste náchylnost k půdní erozi, což v Holandsku znamená vyšší sedimentaci a větší kontaminaci prostředí.
  • Měsíc po rozeslání zprávy se část předpovězených dopadů začíná plnit. Co to znamená pro Českou republiku?

    Především: zdrojová oblast říčního systému Rýna neleží od České republiky příliš daleko, takže část závěrů můžeme s určitou opatrností vztáhnout i na naše území. Celkový závěr je ten, že v příštích letech musíme počítat sice s obdobnými ročními průměry, ale s většími extrémy, a to zvláště s vysokými zimními stavy vody a s letními suchy.

    OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

    O autorovi

    Václav Cílek

    RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
    Cílek Václav

    Doporučujeme

    Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

    Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

    Josef Tuček  |  2. 4. 2024
    Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
    Od krytí k uzavření rány

    Od krytí k uzavření rány

    Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
    Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
    Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

    Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

    Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
    Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...