Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Zlato, kyanidy, …

(viz Vesmír 76, 55, 1997/1)
Publikováno: Vesmír 76, 556, 1997/10

[…] Máte pravdu v tom, že se firma TVX Bohemia důlní netají svými záměry. Naposledy s nimi veřejnost seznámila na tiskové konferenci 22. ledna. Na této tiskové konferenci byl veřejnosti předveden informační multimediální interaktivní videodisk, který je umístěn v Kašperských Horách v samoobsluze na náměstí a který tak již více než měsíc umožňuje veřejnosti seznámit se s ekonomickými a ekologickými aspekty projektu firmy v Kašperských Horách.

Pokud se ptáte, pane Cílku, na varianty úpravárenského procesu, jsou to technologie, které se pro úpravu zlatých rud používají v celém světě ve vyspělých, v rozvojových i v rozvíjejících se zemích. Jsou všeobecně známé, jsou např. předmětem studia úpravárenství na příslušných odborných fakultách univerzit. Jsou technologie úpravy zlaté rudy, které používají kyanidové loužení, existují však také technologie nekyanidové. Mezi ně patří například flotačně-gravitační technologie. Je také všeobecně známo, jaké procento roční produkce zlata z rud je vyrobeno nekyanidovým způsobem. Na zmíněné tiskové konferenci firma oznámila, že na základě prováděných technologických zkoušek je flotačně-gravitační technologie technicky schůdnou alternativou.

Nevím, zda máte, pane Cílku, ponětí o zákonu 244/92 Sb., kterým se ukládá povinnost všem investorům připravovaných staveb a nositelům technologií v tomto zákoně vyjmenovaných, aby provedli vyhodnocení dosahu na životní prostředí. V přílohách 1 a 2 zákon dokonce určuje, kterých aktivit se předepsaný postup týká, a dále je rozděluje na ty problémovější, jež ponechává v kompetenci ministerstva, a na ty méně problémové, jež přísluší okresním úřadům. Pro ilustraci: do první kategorie patří aktivity těžebního průmyslu, ale také zásahy uplatňované v zemědělství a lesnictví. To vše, pane Cílku, nezačíná být u nás běžný postup, jak píšete, ale praxe od r. 1992. Podceňujete čtenáře Vesmíru, když takto de facto srovnáváte Českou republiku s Guayanou.

Ke skutečné výměně názorů, vedoucí k vyjasnění využití přírodního bohatství v České republice se zřetelem k problematice zlata Vás, pane Cílku, upřímně zvu. Tato diskuse již probíhá. Probíhá veřejně, na seminářích, na tiskových konferencích a besedách na vysokých školách a odborných pracovištích. Od Vás vyžaduje pouze uvědomit si, že nelze chápat, aniž pochopit chcete.1)

Poznámky

1) Pozn. red.: Na témata volně související s těžbou zlata byly kromě článku V. Cílka ve Vesmíru publikovány tyto statě: Produkce arzenu při těžbě drahých kovů (M. Holub, Vesmír 76, 389, 1997/7), Problém důlních odpadů (Ondřej Šráček, Vesmír 76, 190, 1997/4), Nechte je žrát kyanidy (M. Holub, Vesmír 76, 188, 1997/4; V. Cílek, Vesmír 76, 189, 1997/4; V. Cílek, Vesmír 76, 55, 1997/1; V. Cílek Vesmír 76, 204, 1996/4), Koloběh arzenu v přírodním prostředí (P. Skřivan, Vesmír 76, 247, 1996/5).

K diskusi: Je pozoruhodné, jak obtížné je udržet diskusi u věci samotné. Nejběžnějším zlozvykem bývá změna tématu, znevažování partnera (nejrůznějšími způsoby: zpochybněním jeho znalostí anebo zpochybněním jeho morálky; před necelou desítkou let k vyjádření despektu patřilo i oslovení „pane“). Pak ovšem argumentů netřeba.

Soubory

Článek ve formátu PDF: 1997_V555-556.PDF (353 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky